Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Petr Gazdík)

73.
Ústní interpelace

Na začátek musím omluvit pana premiéra, omluvil se z dnešních interpelací. Máme tu na něj čtyři interpelace, takže máte, milé kolegyně poslankyně, milí kolegové poslanci, dvě možnosti. Buď každý z vás tu interpelaci načte, odpověď dostane písemně, nebo ji nenačte a počká na přítomnost pana premiéra.

Takže já se ptám - první interpelace pan předseda Občanské demokratické strany, pan poslanec Petr Fiala, chce interpelovat pana premiéra ve věci cen energií, a pakliže má zájem, já mu předávám slovo. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Petr Fiala: Děkuji. Vážený pane premiére, těžko se mi mluví k prázdnému křeslu už při druhých interpelacích v tomto funkčním období, ale tak to je. Moje otázka je následující. Já jsem zaznamenal rozpory ve vašich vyjádřeních, a proto bych chtěl požádat o vyjasnění.

Tuto sobotu premiér Sobotka pojmenoval jako jednu z priorit své vlády nezvyšování cen energie, konkrétně elektřiny, když řekl, že jeho vláda se - cituji - "musí vyhnout rizikům, že se zde bude zdražovat cena elektrické energie". Přitom právě minulý týden v Evropském parlamentu při hlasování o energetických cílech do roku 2030, které požadují zvýšení podílů dotovaných obnovitelných zdrojů na 30 %, zvedli europoslanci, kteří reprezentují jeho stranu, tedy ČSSD, ruku pro. Byly to hlasy pro výrazné zdražení energie pro domácnosti i firmy, které může v důsledku také přinést omezování výroby a propouštění. Vypadá to tedy, pane premiére, že na jedné straně něco v programovém prohlášení vlády slibujete, ale že členové vaší strany faktickými kroky dělají něco zcela jiného.

Prosím vás tedy, pane premiére, abyste vyjasnil, jaká je pozice ČSSD a vaší vlády k cenám energií a zda také sledujete evropské souvislosti, které ceny energií významně ovlivňují.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Fialovi. Na tuto interpelaci bude odpovězeno písemně.

Nyní poprosím druhou interpelující, je to paní poslankyně Olga Havlová, která chce interpelovat pana premiéra ve věci prodloužení nařízení vlády číslo 363/2003 Sb. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Olga Havlová: Já děkuji za slovo. Ale protože tu pan premiér není, stahuji tady tuto interpelaci z programu a dám ji písemně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, paní poslankyni. Dostáváme se k třetí interpelaci. Pan poslanec Leoš Heger chce interpelovat pana premiéra ve věci změny vedení Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Leoš Heger: Děkuji, pane předsedající. Já si dovolím tu interpelaci přednést.

Tak tedy vážený pane premiére, já jsem si dovolil interpelovat vás ve věci personálních změn na Státním ústavu pro kontrolu léčiv, protože je to věc, která naráží na přípravy zákona o státní službě a ideje, s kterými je tento zákon připravován.

Státní ústav pro kontrolu léčiv je významná instituce, která je řízena Ministerstvem zdravotnictví a je jeho pravou rukou, co se týká lékové politiky a dalších agend, přičemž ty agendy převážně nemají žádný smysl politický, ale vysoce odborný a zčásti i správní charakter. Patří tedy tento ústav zcela jednoznačně do té sféry, která pokrývá novou ideologii přístupu ke státní správě, se kterou všichni souhlasíme, aby v této správě byli odborníci, kteří v ní pracují, maximálně chráněni, obzvláště u odborníků, kteří jsou velmi specializovaní, jako je to v tomhle případě Státního ústavu pro kontrolu léčiv.

Já jistě plně respektuji pravomoc Ministra zdravotnictví odvolat ředitele a to tady v žádném případě nekritizuji. Kritizuji to, co se přihodilo dále, protože po nástupu nového ředitele, který nastupoval jako krizový odborník (upozornění na čas), i když to z jeho kvalifikace není zcela jasné, bylo odstraněno dalších devět lidí na úrovních, které jsou vysoce odborné. Prosil bych tedy vaše vyjádření zejména k tomu zákonu o státní službě a jeho představám v budoucnosti. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Leoši Hegerovi. Vzhledem k tomu, že pan poslanec Petr Fiala se rozhodl stáhnout svoji čtvrtou interpelaci na pana premiéra, končím tím interpelace na pana premiéra.

Zahajuji ústní interpelace na členy vlády. S první interpelací byl vylosován pan poslanec Martin Novotný, který bude interpelovat paní ministryni spravedlnosti Helenu Válkovou ve věci právního rámce činnosti zákonodárců. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Martin Novotný: Vážená paní ministryně, pane předsedající, dámy a pánové, kolegyně a kolegové. Obracím se na paní ministryni s dotazem z hlediska upřesnění právního rámce fungování nás zákonodárců v Poslanecké sněmovně v souvislosti s veřejnou diskusí v posledních dnech v souvislosti s vyjádřením olomouckých státních zastupitelů, kteří položili onu zásadní otázku, kdy je v tuto chvíli potřeba zodpovědět otázku celospolečenského významu, zda v procesu projednávání a schvalování zákonů, které ovlivňují život všech občanů, se mají poslanci ve smyslu svého ústavního slibu řídit svým nejlepším vědomím a svědomím. Paní ministryně ve vyjádření v tisku konstatovala, že existuje jemná hranice mezi politickým vyjednáváním a korupcí, a zároveň naznačila, že jako znalkyně trestního práva by možná byla schopna tuto jemnou hranici blíže upřesnit. Tam směřuje i můj dotaz.

Já se nechci zeptat v souvislosti s onou kauzou, která je v tuto chvíli předmětem takové mediální pozornosti, ale v souvislosti s jiným politickým děním, které v tuto chvíli probíhá, které chci uvést jako příklad, který by po mém soudu měl být možná posuzován podobně.

V této chvíli v jedné nejmenované politické straně dochází k vnitřní diskusi, zda by se část poslanců měla vzdát buď mandátu poslance, nebo výkonu funkce hejtmana, a předseda této politické strany, shodou okolností premiér této země, je veřejně vyzývá, aby tak učinili. Zároveň tito poslanci vystoupili s vyjádřením, že přicházejí se zákonodárnou iniciativou, prostřednictvím které chtějí přesněji vymezit tento výkon činnosti, třeba zavést takzvaný klouzavý mandát.

Pro mě je zcela zásadní, aby platila stejná právní pravidla pro všechny. Zda bude toto jednání, to jest tyto výzvy ke vzdání se mandátu poslance Parlamentu České republiky na jedné straně a na druhé straně tyto zákonodárné iniciativy nastolující jiný stav, posuzován ve stejném kontextu jako to dění z minulosti. (Upozornění na čas.) To jest, zda v tuto chvíli by paní ministryně schvalovala nasazení operativní techniky na Úřadu vlády, případně v okolí premiéra, a nasazení operativní techniky v okolí těchto poslanců, abychom posoudili, zda motivace jejich jednání souvisejí s nějakou osobní výhodou či s hmotnými statky souvisejícími s výkonem funkce poslance a zda toto ovládá jejich jednání v tomto zákonodárném sboru a při případném předkládání návrhů zákonů více než vykonávání mandátu v souladu se svým nejlepším vědomím a svědomím.

Byl bych rád, kdyby mi paní ministryně na tomto případě tu úzkou, těžko definovatelnou linii třeba blíže vysvětlila, abych věděl, zda se při hlasování nedopustím třeba trestného činu.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, pane poslanče. Paní ministryně odpoví, kde je hranice, a prosím pana poslance, aby i on věděl, že hranice jeho žádosti jsou dvě minuty. Děkuji.

 

Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové. Pane poslanče, děkuji za chytrý i zajímavě formulovaný dotaz, který mi umožní blíže rozvést svou zřejmě stručnou odpověď nebo vyjádření v médiích.

Tím, že jsem řekla, že vede velice jemná hranice mezi politickou korupcí a trestněprávní korupcí, jsem nechtěla vyjádřit nic více, než je v samotných zákonech, které už v dnešní době platí, čili ne de lege ferenda, ale de lege lata, a pro nás zákonodárce v každém případě platí Ústava. Jsou to nejen články, které se týkají indemnity, imunity, článek 27 odst. 1, 2, 4, ale jsou to i základní ustanovení, která bych mohla ocitovat, ale myslím si, že každý z nás je dobře zná a víme, že v úvodních ustanoveních Ústavy se vymezuje náš rámec a naše základní povinnosti a naše základní práva, která platí samozřejmě pro zákonodárce rovněž.

Pokud srovnáváme trestněprávní korupci, tak jak je vymezena jako neoprávněná, v tomto případě majetková výhoda, s politickou korupcí, která není trestná a je jen na hranicích, řekněme, mravní politiky nebo politiky, která obstojí i z hlediska etického, standardního posuzování jako každého jiného lidského počínání, tak si myslím, že to tak komplikované nebude. Ve vašem případě, který jste uvedl, já to vnímám jako jednání, které je přípustné, a rozhodně tak jak jste ho prezentoval, bez další konkretizace takových jednání, tak by podle mého soudu nenaplňovalo trestněprávní kvalifikaci nabízení úplatku nebo podplácení. Ale samozřejmě nemohu předjímat v konkrétním případě, který by ještě měl jiné rysy než to jednání, jak jste ho tu obecně charakterizoval, že by státní zástupce se na něj nepodíval jinýma očima.

Čili záleží na tom, o jaký konkrétní trestný čin by se jednalo, jaké by byly způsoby, objektivní stránka trestného činu, způsoby jednání, jaká by tam byla příčinná souvislost mezi neoprávněnou výhodou, mezi cílem a mezi jednáním. To všechno by bylo podrobeno pochopitelně analýze orgánů činných v trestním řízení a ty by potom rozhodly, jestli došlo k naplnění skutkové podstaty konkrétního trestného činu, nebo ne. Tak daleko by moje obava nešla, že bych už tyto formy politického jednání obecně považovala za zakázané trestním zákonem.

Pokud jde o nasazení operativních prostředků, abych se nevyhnula ani této nepříjemné otázce, tak ministr spravedlnosti o tom nerozhoduje. Takže toť vše. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní ministryni. Pan poslanec s doplňující otázkou. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Martin Novotný: Já bych chtěl pouze upřesnit, že si myslím, že v tomto případě by šlo určitě o jinou právní kvalifikaci, případně by šlo o nějaký nátlak, případně vydírání, aby se někdo vzdal mandátu apod. Já si to samozřejmě nemyslím, to říkám předem, myslím si, že to je standardní forma politického jednání. Na druhé straně bych byl rád, abychom věděli, kdyby se náhodou v případě s tímto politickým děním souvisejícím někdo mandátu posléze vzdal a v budoucnu by vykonával jakékoli veřejné funkce, jestli by to bylo slučitelné a jestli by to bylo jakkoli postižitelné, protože se obávám, že jediná forma, jak zjistit, jestli jednání bylo na základě nějaké výhody nebo politické dohody, je to permanentní sledování všech všemi, to je permanentní monitoring naší komunikace, jednání našich poslaneckých klubů apod. Tam vedla moje interpelace. Abychom si uvědomili, že realita, když je domýšlena, prohlášení státních zástupců až do konce, tak že jediná cesta, jak naplnit jejich velký ideál, je právě realizace ideje velkého bratra.

Paní ministryně, líbilo by se vám v takovém světě žít?

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Poprosím paní ministryni o doplňující odpověď.

 

Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková Neslyšela jsem akusticky poslední otázku.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Jestli by se vám líbilo v takovém světě žít, pokud jsem to správně zaznamenal.

 

Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková V takovém světě já žiji, částečně, to zaprvé. Zadruhé si myslím, že teď je právě na nás, abychom hranice posunuli. Směr, kterými je chceme posunout, od toho, co tu bylo standardní v minulosti, je myslím jasný. (Potlesk části poslanců.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní ministryni i v ohlasu na její slova.

S další interpelací se přihlásila paní poslankyně Jitka Chalánková. Interpelace bude směřována na paní ministryni práce a sociálních věcí ve věci plánované výstavby České správy sociálního zabezpečení v Jeseníku. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji za slovo. Vážená paní ministryně, dovolte, abych se na vás obrátila jako poslankyně za Olomoucký kraj.

Byla jsem pozvána vedením města Jeseníku a také vedením hospodářské komory na jednání v Jeseníku, kde mě seznamovali s tím, do jaké situace se město Jeseník dostalo. Město Jeseník převzalo před několika lety od státu budovu bývalého okresního úřadu, a to dokonce až na druhém jednání zastupitelstva, a v té době, uznávám, že byla uzavřena gentlemanská dohoda, že Jeseník bude mít možnost se dohodnout i se státem na možných investicích využití velké budovy, která byla převedena na žádost města Jeseníku na město Jeseník. Mezitím z města Jeseníku jsem obdržela informace, že je plánovaná výstavba nové budovy. Původně tyto informace byly o budově úřadu práce, nakonec se zjistilo, že tímto investorem je Česká správa sociálního zabezpečení. Byla jsem ubezpečena, že tento záměr je ekonomicky výhodnější, to jsem vzala na vědomí, přesto jsem si dovolila se na vás obrátit s tím, jestli existuje srovnávací analýza ekonomické výhodnosti a vůbec té situace, která nastane, protože tam každopádně zůstane i po vystěhování úředníků z velké budovy bývalého okresního úřadu prázdná, na bedrech města Jeseníku. Obrátila jsem se na vás z toho důvodu, jestli by nebylo možné zvážit a předložit jednak srovnávací studii ekonomické náročnosti či výhodnosti nové výstavby a zároveň si uvědomit, že vzhledem k tomu, že český rozpočet je schodkový a žijeme na dluh a financujeme dluh, tak jestli není dobré si uvědomit, že veřejný dluh je společný, to znamená jak dluh státu, tak obcí.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni a poprosím paní ministryni o její odpověď. Prosím, paní ministryně.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci. Na rozdíl od paní poslankyně Chalánkové jsem ještě neměla možnost budovu vidět na vlastní oči, nicméně jsem dostala informaci, že se vlastně jedná o komplex šesti administrativních budov a že je to dědictví po Rudných dolech Jeseník.

V části budovy v současné době sídlí organizace, které se týkají Ministerstva práce a sociálních věcí, je to úřad práce, Česká správa sociálního zabezpečení a ještě Státní úřad inspekce práce. Ano, objekt je v majetku města a problém je, že je ve špatném stavu a vyžaduje rekonstrukci. Byla jsem také informována, že město má logicky zájem o zachování všech úřadů v jeho budově. Tady docházíme k problému, že vlastně stát může investovat jen do svého vlastního majetku. Z podkladů, které mám k dispozici, vyplývá, že Česká správa sociálního zabezpečení už si nechala zpracovat studii, protože pořád počítá s tím, že by rekonstrukce proběhla, odhadovaná cena ze studie je 130 milionů korun, přičemž se počítá, že vysoutěžená cena by mohla být o něco nižší. Dostala jsem také podklady, že jedna ze zvažovaných variant je, že by se část objektu oddělila, protože pro potřeby tří úřadů, které jsem četla, by stačila jedna budova.

V tom případě by tato budova mohla přijít do majetku státu a rekonstrukce by tam mohla proběhnout. Dále jsem ale byla informována, že vlastně poslední jednání proběhlo v prosinci 2013 mezi představiteli Ministerstva práce a zástupci města a že zatím se nedošlo k žádnému závěru, nicméně mám zde také informaci, že Česká správa sociálního zabezpečení pokračuje v přípravě realizace stavby. Takže já si myslím, že teď se změnou vedení ministerstva dojde k novému jednání, a doufám, že to bude směřovat ke šťastným koncům.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, paní ministryně. Poprosím paní poslankyni o doplňující otázku. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji, paní ministryně. Vidím, že ty pohledy jsou skutečně obojí, takže máte ty informace, jak je možnost oddělit tu část, tak je možnost té výstavby. Budu velice ráda, když se dojde k dohodě, která bude skutečně pro celou společnost ekonomicky výhodná a vhodná také pro občany města Jeseníku. Jsem ráda, že se tato věc otevřela. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Paní ministryně, jestli ještě něco k tomu... Myslím, že není potřeba. Děkuji.

S další interpelací se připraví pan poslanec Václav Horáček, který bude interpelovat paní ministryni spravedlnosti Helenu Válkovou ve věci zřízení samostatného Krajského soudu v Liberci. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Václav Horáček: Vážená paní ministryně, za prvé děkuji, že jste to stihla, protože jsem byl informován, že máte napjatý den. Doufám, že jste kvůli tomu neporušila dopravní předpisy. A teď dovolte, abych již vznesl svůj dotaz.

Rád bych vznesl dotaz na vznik samostatného Krajského soudu pro Liberecký kraj namísto současné pobočky Krajského soudu v Ústí nad Labem a vyřešil tak současnou roztříštěnost území Libereckého kraje, kdy část území spadá do obvodu Krajského soudu v Ústí nad Labem a část do obvodu Krajského soudu v Hradci Králové. Jsem si samozřejmě vědom, že ne všechny kraje jsou na vznik těchto institucí justičního systému po všech stránkách dostatečně připraveny, ať už jde o personální obsazení, nebo vybudované potřebné zázemí. Můžu však ubezpečit, že liberecká pobočka Krajského soudu v Ústí nad Labem je na převzetí role plnohodnotného krajského soudu připravena dokonale. Již nyní vyřizuje veškeré soudní agendy, ke kterým je příslušný krajský soud určen, a i budova justičního paláce plně vyhovuje. V Liberci je dlouhodobá konstantní judikatura, soud pracuje velmi kvalitně a není žádný důvod, aby tady krajský soud nebyl. Zřízení plnohodnotného Krajského soudu v Liberci je tak víceméně záležitostí administrativní, která nebude zatěžovat veřejné rozpočty, potažmo ani státní rozpočet České republiky žádnými novými výdaji, a přesto může poněkud usnadnit život občanů v Libereckém kraji a domnívám se, že i ústeckému soudu. Pracoviště pobočky v současné době disponuje prostory i vybavením, v nichž lze zahájit provoz samostatného krajského soudu.

Vážená paní ministryně, ptám se vás tedy, zda tuto situaci vyhodnotíte a přijmete k tomu stanovisko, které podpoří vznik samostatného Krajského soudu v Liberci. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci a poprosím paní ministryni o její stanovisko k této interpelaci. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

 

Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková Vážený pane předsedající, vážený pane poslanče, děkuji i za vaši péči o dopravní předpisy. Nepoužila jsem ani majáčku a stihli jsme to opravdu na minutu, jak jste viděli, z Brna. Jsem ráda, že mám právě možnost na všechny interpelace odpovědět, aby nevznikly snad nějaké pochybnosti, že se vyhýbám odpovědi. Dostala jsem dokonce včas i podklady do auta a teď již i vytištěné, protože jsem chtěla znát genezi celého problému.

Správně jsem odhadovala, protože Liberecký kraj trošičku znám a vím, že je tam taková specifická situace, a vím, že jsou tam lidé vytrvalí, že nebudu první, která bude oslovena. Z historie je zřejmé, že vy jste s tímto požadavkem přinejmenším poprvé vystoupil v roce 2011, možná že ještě dříve. Současně z těch materiálů vyplývá, že proběhla analýza, kde - a cituji: "V průběhu roku 2012 provedlo Ministerstvo spravedlnosti analýzu obvodů krajských soudů ve vztahu k územně správnímu členění státu," mně se samozřejmě taky nelíbí, že máme čtrnáct správních celků a jenom osm soudů, zásadně je to špatně, "s níž byli seznámeni všichni předsedové krajských soudů. Výsledkem bylo, že na poradě ministra spravedlnosti" - tenkrát to byl pan dr. Pospíšil - "s předsedy krajských a vyšších soudů v únoru 2012 a na základě písemných vyjádření těchto předsedů bylo vedením Ministerstva spravedlnosti zaujato stanovisko o odložení záměru sjednotit soudní okresy s okresy správními s tím, že případná taková realizace by mohla proběhnout současně až se vznikem samostatných krajských soudů."

Potud tedy historie. Ale já ten podnět neodkládám. Do Liberce se určitě podívám, protože mě přesvědčuje o té odlišné situaci, kterou se Liberec odlišuje od kraje Vysočina nebo Zlínského kraje, protože jsem chtěla vidět, jestli jsou ještě někde jinde podobné problémy, právě myslím tím, že by to nevyžadovalo ekonomickou investici, novelizaci samozřejmě příslušného zákona a pochopitelně také jistou řekněme dovednost Ministerstva spravedlnosti takovou změnu prezentovat jako projekt, který neklade zvýšené nároky ani organizační, ani investiční, protože jinak by se zase mohly kraje - kraj Vysočina, Zlínský kraj a tuším Karlovarský a Olomoucký kraj - cítit dotčeny, že u nich se k takovému opatření, protože každý by chtěl mít krajský soud, hned nepřistupuje.

Takže neříkám za resort spravedlnosti teď ne, i když po tom seznámení se s dokumentací jsem původně chtěla jenom navázat na odmítavé stanovisko, ale myslím si, že musím vidět na místě samém a na základě pečlivější ekonomické analýzy, co by to znamenalo, kdybychom takový pilotní projekt nastartovali. Berte to prosím, jako že Válková ještě neví.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní ministryni. Poprosím pana poslance, má-li doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Václav Horáček: Pane předsedající, já otázku nemám. Chci jenom poděkovat, že bude další diskuse. Velice rádi paní ministryni přivítáme v Libereckém kraji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Není nad interpelace se šťastným koncem. Děkuji panu poslanci i paní ministryni.

S další interpelací se přihlásila paní poslankyně Jana Černochová, která bude interpelovat ministra obrany Martina Stropnického ve věci stabilizace personální situace v Armádě České republiky. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Černochová: Vážený nepřítomný pane premiére, paní ministryně -

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Už přítomný, paní poslankyně. (Poslankyně Černochová: Kde je premiér?) Pardon, omlouvám se. Pane ministře - omlouvám se, já jsem se přeslechl, nezlobte se. Prosím.

 

Poslankyně Jana Černochová: Krátíte mi čas, pane místopředsedo. Vážený nepřítomný pane premiére, paní ministryně, páni ministři, dámy a pánové, vláda na svém zasedání 3. února rozhodla o pozastavení projednávání jednoho z klíčových návrhů pro Armádu České republiky, návrhu novely zákona o vojácích z povolání. Cílem tohoto návrhu je stabilizovat personální situaci v armádě, nastavit vojákům jasně daný a předvídatelný kariérní řád a motivovat ke vstupu do armády.

Návrh zákona je připravován několik let. Koncepčně vychází z Bílé knihy o obraně, která vznikla již v roce 2011, a od té doby byla po diskusi celého spektra odborníků včetně výboru pro obranu připravována novela zákona, která má vojákům konečně dát pracovní a finanční jistotu a perspektivu. Návrhem se zabývaly již dvě vlády, které jej po absolvování řádného připomínkového řízení v obou případech schválily. Představovat si nyní, že nastupující kabinet vymyslí něco zásadně jiného se stejnými účinky, je iluzorní. Resort obrany je již navíc na přijetí návrhu připraven a potřebné finanční prostředky získal i razantním propouštěním v minulém roce. Znejisťovat v této situaci vojáky, kteří již nyní v řadě případů fungují na hranici životního minima, považuji za krajně nezodpovědné.

Vážený pane ministře, věřím, že jste si vědom zásadnosti kroku, který pozdržením projednávání zákona činíte. Stejně tak věřím, že koaliční smlouva, kterou jste před pár týdny slavnostně podepsali a ve které slibujete, že zajistíte stabilizaci personální situace v Armádě České republiky, pro vás není jen cárem papíru a vojáci dostanou co nejdříve jistotu, za jakých podmínek budou ve službách státu v dalších letech pracovat. Pane ministře, kdy dojde k předložení návrhu zákona o vojácích z povolání?

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Paní poslankyně je nesmírně šikovná, přes moji chybu to stihla. Děkuji paní poslankyni a poprosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr obrany ČR Martin Stropnický Vážený pane předsedající, dámy a pánové, je to lichotivé, že zhruba dva týdny po nástupu do funkce má můj resort devět interpelací. Nejhorší je lhostejnost. Já jsem rád, že tady budu moci některé věci snad aspoň částečně ozřejmit.

Mně samozřejmě nemůže jít o nic jiného než o to, aby se personální situace v Armádě České republiky stabilizovala. Zdá se mi proto v přímém protikladu s takovým úsilím, abych v situaci, kdy na ministerstvu, resp. v Poslanecké sněmovně leží řada docela zásadních legislativních novel, řekněme, abych je nějakým způsobem jako messenger poponesl jenom do toho nebo onoho čtení. Nemyslím si, že je něco mimořádného na tom, že jsem se v relativně krátké době, tak to prostě situace přinesla, rozhodl k nim přistupovat různým způsobem, to znamená, to, co jde, nechat tak, jak bylo plánováno, to, co vyžaduje nějakou revizi nebo drobnou korekci, přeložit na program nejbližších schůzí - v jednom případě jde o březnovou a v případě tohoto zákona o schůzi dubnovou -, ve dvou případech potom ty návrhy stáhnout.

Zákon 221 o vojácích z povolání je samozřejmě plodem mnohaleté práce, já tu práci respektuji a vážím si jí. Na druhé straně prostý dotaz, kolik to bude stát, mi nikdo nebyl, resp. bylo obtížné najít dva nebo tři lidi, kteří by mně řekli stejné číslo. Ale v zásadě to vychází tak, že ten zákon bude stát dvě miliardy. To je pět procent rozpočtu. Já netvrdím, že vojáci mají, zvlášť někteří v těch nižších hodnostech, bůhvíjaké platy, ale je potřeba si říct, jestli pro to najdeme nějaké rezervy jinde v ministerském rozpočtu a jakým způsobem se to vyřeší v roce 2015. Ty prostředky tam jsou pro tento rok, já to vím samozřejmě. Je tam 0,8 miliardy. O ty peníze vojáci nepřijdou. Udělám, a už jsem o tom mluvil s náčelníkem Generálního štábu, maximum pro to, abychom jim ty peníze nějakým jiným, zcela zákonným způsobem poskytli. Zdá se mi, že doba do dubna není přemrštěná pro to, abychom se na ten zákon ještě zevrubně podívali, a v mých ambicích rozhodně není prodlužovat nějakou nejistotu. Pokud ji prodlužuji o dva měsíce, tak si myslím, že to je podstatně méně než minulé vlády.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi a poprosím paní poslankyni o doplňující otázku. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Černochová: Já samozřejmě chápu situaci pana ministra Stropnického, kdy byl svým způsobem pár týdnů šikanován prezidentem republiky a nevěděl, jestli bude, nebo nebude ministrem obrany. Já jsem ráda, že máme ministra obrany. Myslím si, že ráda je Armáda České republiky, že má ministra obrany. Na druhou stranu už minimálně dva měsíce pan ministr ví, že tím ministrem s největší pravděpodobností bude, a skutečně tady mě velmi mrzí, že se to střetlo přesně na týden, kdy padala vláda Petra Nečase, protože ty návrhy zákonů byly přesně na programu v tom týdnu. A skutečně si myslím, že nic nového nevymyslíme.

Takže děkuji panu ministrovi za jeho ubezpečení, že v dubnu se s těmito návrhy zákonů seznámíme na plénu Poslanecké sněmovny. Děkuji za odpověď na interpelaci.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Pan ministr, předpokládám, že asi nechce nic dodat. Jednu větu. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr obrany ČR Martin Stropnický Děkuji paní poslankyni za pochopení té situace. Mě to také netěší a bylo to strašně těžké rozhodování, ale věřte mi, že dostat se k těm skutečným číslům jako kandidát několikatýdenní na případný post ministra je nemožné. Až jako ministr máte jistou šanci, relativně slušnou, ale stejně ne stoprocentní, že se k nim dostanete.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Dostáváme se k páté interpelaci, kdy paní poslankyně Dana Váhalová bude interpelovat paní ministryni práce a sociálních věcí ve věci nezaměstnanosti mládeže. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Dana Váhalová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vládo, dámy a pánové, bez práce je dnes v České republice rekordní počet lidí. Víme, že dlouhodobá nezaměstnanost má vliv na ztrátu pracovních návyků, zhoršení životních podmínek i psychické zátěže. U mladých lidí je nebezpečí i v tom, že špatný začátek může mít vliv i na vývoj jejich další pracovní kariéry. Nezaměstnanost mladých lidí je velkým problémem i současné Evropy. Moje otázka tedy zní, jak se chystá nebo nechystá vypořádat s tímto narůstajícím problémem naše Ministerstvo práce a sociálních věcí. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni za jasnou a stručnou otázku. Nyní poprosím paní ministryni o odpověď.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, jak jsme se tady měli možnost dozvědět předevčírem a včera, v lednu letošního roku máme evidován rekordní počet nezaměstnaných. Co se týče nezaměstnaných absolventů škol všech stupňů, tak tady jsme měli ke konci ledna kolem 39 tisíc evidovaných nezaměstnaných na trhu práce. Takovou slabou útěchou je, že tento počet poklesl o 577 osob oproti měsíci předchozímu, což je samozřejmě dobré, ale poměrně nedostatečné. Jinak pro zajímavost, protože jsme tady včera v té zprávě myslím nespecifikovali údaje o nezaměstnanosti mladistvých, tak jsme na tom také lépe než průměr Evropské unie, protože u nás je ta míra nezaměstnaných do 25 let 18,8 %, zatímco průměr evropské osmadvacítky je 23,5 %. Nicméně utěšovat se tím asi nemůžeme, protože před hospodářskou krizí bylo toto číslo v naší zemi poloviční.

Co se týče nástrojů, které máme k dispozici jako Ministerstvo práce, tak prostřednictvím úřadu práce za prvé pro mladé lidi používáme nejrůznější standardní nástroje aktivní politiky zaměstnanosti a poradenství, ale zároveň je realizováno prostřednictvím peněz z Evropského sociálního fondu několik projektů, které jsou přímo cíleny na lidi do 30 let. A doufáme, že v blízké budoucnosti by například díky projektu Praxe pro mladé do 30 let mělo najít práci až 3 200 osob mladších 30 let.

Jinak ještě jeden velmi důležitý program založený na evropském programu, a to je program Záruka pro mládež do 25 let. Tímto programem se zavazujeme, že každému mladému člověku do 25 let ve lhůtě čtyř měsíců od okamžiku, kdy se stal nezaměstnaným nebo ukončil svoji vzdělání, poskytneme kvalitní nabídku zaměstnání nebo dalšího vzdělávání nebo učňovského programu nebo stáže. Takže programy jsou připravené, některé jsou již částečně realizované a řekla bych, že uvidíme třeba za dalšího půl roku, jak budou tyto programy vyhodnoceny a kolika mladým lidem pomohly.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní ministryni. Paní poslankyně si již nepřeje doplňující otázku. Děkuji tedy i paní poslankyni a přikročíme k šesté interpelaci.

Pan poslanec Ludvík Hovorka má interpelovat pana ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka ve věci kontroly hospodaření Nemocnice na Homolce. Pana kolegu Hovorku tady bohužel nevidím. Tím pádem jeho interpelace propadá a přikročíme dále k interpelaci pana poslance Jiřího Koubka na pana ministra vnitra Milana Chovance ve věci České pošty.

 

Poslanec Jiří Koubek: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, dámy a pánové, moje interpelace je víceméně taková dost nekonfliktní. Je to dlouhodobý problém, který je, a já musím říci, že vítám, že pan ministr Chovanec v minulých dnech v médiích vyjádřil, že se tomuto problému hodlá věnovat. Vy sám jste, pane ministře, byl už minulý týden interpelován ohledně České pošty a rušení poboček.

Já osobně se domnívám, že větší problém je dneska, který je způsoben samotnými poměry, které na českých poštách fungují. Známe to všichni. Jdeme podat jeden doporučený dopis a u přepážky musíme odmítnout pojištění pro babičku, pro dědečka, nákup telefonní karty, nákup losů, a než se dostaneme k tomu podání dopisu, tak čas běží a mám jako občan pocit, že pošta se věnuje některým činnostem, které by jí ne úplně zcela přináležely. Zejména možná tehdy, když by to byl soukromý podnik, byť samozřejmě neočekávám od sociálně demokratického ministra, že by navrhoval privatizaci České pošty.

Přesto mi dovolte některé problémy spíše vypíchnout a požádat vás jednou jedinou otázkou o to, kolik času vy osobně odhadujete, že budete potřebovat, abyste mohl přinést nějaké návrhy řešení té neutěšené situace. Dneska víme, že si lidé na poště stěžují například, že musí uvádět fiktivní docházku, že se píše tužkou, aby následně mohlo býti s tímto manipulováno. Víme, že se chystají nějaké nové pracovní smlouvy, kterými jsou víceméně stávající zaměstnanci pošty zastrašováni - jejich nevýhodami. Svozy zásilek, které probíhají často po pracovní době a zadarmo, a to ani nemluvím o tom podivném a ne možná úplně zcela srozumitelném monitorování benzinu ze strany pošťáků.

Takže bych vás chtěl poprosit, pane ministře, o sdělení, kolik času asi tak potřebujete pro nějakou analýzu situace v rámci České pošty a kdy se můžeme dočkat alespoň tedy návrhu prvních řešení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Poprosím pana ministra vnitra o jeho odpověď. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr vnitra ČR Milan Chovanec Dobré odpoledne, kolegyně, kolegové. Děkuji předsedajícímu za udělení slova.

Otázka, kterou položil pan kolega Koubek - asi bych mohl začít tím, že stav České pošty byl způsoben fungováním pravicových vlád, ale tady tu hru asi už hrát nebudeme. Důležité je, abychom to viděli v čase. Minule jsem tu říkal, že do měsíce předstoupím před Poslaneckou sněmovnu s nějakou první poznávací studií. Informace, které tu říkal pan poslanec Koubek o docházce a dalších věcech, slýchám také. A slýchám, pane poslanče, i mnohé jiné zvěsti, které mě vcelku děsí. Bohužel je to stále ve formátu jedna paní povídala. Potřeboval bych, aby se našli konkrétní zaměstnanci České pošty, kteří ty zkušenosti mají, a sdělili je kontrolním orgánům buď ministerstva, anebo je sdělili přímo v rámci odborové organizace České pošty nebo odborových organizací, kterých tam dneska funguje několik. Dnes ráno jsem mluvil se zástupci jedné z nich a oni mi říkali ty samé věci, které mi tady říkáte vy. Já jsem připraven tyto podněty velmi důsledně vyšetřit.

V současné době připravujeme hloubkovou kontrolu České pošty. Nechceme dělat duplicitně práci Policie České republiky, která tam dnes vede šetření a pravděpodobně ho povede dál a ve větším rozsahu. Na druhé straně jsme připraveni řešit systém fungování.

Chci tu říct dvě čísla. Za dobu, kam byla dovedena Česká pošta, tak v současné době podle informací generálního ředitele Zatloukala Česká pošta prodělává 1,4 miliardy korun na pobočkové síti. Na tom, že má tzv. alianční partnery, vydělává dvě miliardy korun. To znamená, nucení těch pošťaček mnohdy, aby prodávaly všechno možné a nemožné, zabezpečuje té České poště nějaký zisk.

Nejsem zastáncem toho nutit poštovní doručovatelky k tomu, aby ještě k těžkým brašnám jim přibyly další úkoly. Spíš se budeme zaměřovat na některé nové výzvy v oblasti finančních služeb. Budeme se zaměřovat na to, abychom dobře udělali tendr na novou banku, která by měla spolupracovat s Českou poštou od roku 2017. Myslím si, že pokud ten tendr uděláme dobře a uděláme ho otevřeně a umožníme bankám na trhu v České republice, a je jich víc než 35, se ucházet o to, aby mohly být partnerem České pošty, že po tomto roce, po roce 2017, už nebudeme potřebovat tolik prodávat ty svíčky, ponožky a pojištění a další věci. To je věc, kterou chceme připravit.

Do měsíce vám přinesu první návrhy k řešení. Nebude to celková analýza fungování České pošty. To ode mne nemůžete do měsíce čekat. Ale přinesu sem do této Sněmovny směr, kterým se chceme ubírat. Pokud přinesete konkrétní případy věcí, o kterých hovoříte - na té a té poště píší zaměstnanci fiktivně docházku - přineste to, dejte mi to do ruky a já vám garantuji, že to nechám prověřit s veškerou důsledností.

Děkuji za tu interpelaci.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi za jeho jasnou odpověď. Poprosím pana poslance o jeho doplnění.

 

Poslanec Jiří Koubek: Vážený pane předsedající, děkuji panu ministrovi. Já bych se také nechtěl pouštět do nějakých pravo-levých spekulací, kdo ten marast způsobil a v které kanceláři byla uzavřena ta výhodná smlouva. Mluví se o panu právníkovi Janstovi, který je zase napojen na sociální demokracii. A to je přesně ta věc, kam bych se nechtěl, pane ministře, s vámi dostat do tohoto sporu, protože sám jako starosta, který má vlastně poštu hned vedle budovy, slýchám právě často různé stížnosti od občanů. A je opravdu nezajímá, jak ten problém vznikl. Takže tam bych vás chtěl naopak ujistit maximální podporou, pokud ta řešení, která přinesete, budou opravdu odpovídat i nějaké rozumné analýze.

Takže děkuji moc za ten čas, který jste si vymezil, který je až neskutečně krátký. To jsem lehce zvědav, asi bych i připustil delší čas, který byste si sám sobě dal. A snad jeden podnět. (Upozornění na časový limit.) Poslední větu, jestli dovolíte.

Jeden podnět. Také žasnu, že třeba pouze jedna banka má dneska výlučné právo, kterou můžete zaplatit na přepážkách. Takže pokud i tam bude směřovat nová pracovní smlouva, tak budu rád. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Poprosím pana ministra o případné doplnění.

 

Ministr vnitra ČR Milan Chovanec Myslím, že jsme ve shodě, že všichni chceme, aby Česká pošta zůstala státním podnikem a byla saturovanou firmou. Jsem velmi zvědav, jak pravicoví politici budou chtít přistoupit na to, že budeme přicházet možná s návrhem určité kompenzace za veřejnou službu, kterou Česká pošta poskytuje. To může být jedna z částí, jak stát udrží pobočkovou síť.

A dovolte mi ocitovat z návrhu pro programové prohlášení vlády České republiky, který dávalo Ministerstvo vnitra a který byl zapojen: Optimalizace pobočkové sítě České pošty bude diskutována s orgány samosprávy, tedy s orgány kraje, měst a obce. Takže určitě budeme chtít, aby při rušení těch poboček byla obec prvním připomínkovým místem, jestli se to stane, nebo nestane. V letošním roce garantuji, že to rušení bude minimální, téměř nulové.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi za jeho odpověď. Nyní přikročíme k osmé interpelaci. Paní poslankyně Anna Putnová bude interpelovat pana ministra školství Marcela Chládka ve věci třetí hodiny tělesné výchovy. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Anna Putnová: Dobré odpoledne, vážený pane předsedající, dámy a pánové.

V nedávném období jsem zaznamenala chvályhodnou snahu pana ministra školství o posílení hodin tělesné výchovy. Dobrou fyzickou kondici považuji za předpoklad zdravého vývoje dítěte. Sama jsem pilotovala pilotní projekt, který už běží druhým rokem s názvem Pohyb a výživa. Důvodů pro jeho zřízení je celá řada. V České republice se téměř třetina dětí do 15 let potýká s nadváhou. Obezita, kterou si velká část z nich přináší do dospělého života, ovlivňuje nejenom jejich zdravotní stav, ale i sociální a osobní život. Rapidně se zvyšuje diabetes druhého stupně u dětí. Toto bohužel nejsou překvapivé výsledky. Nadváha dětí, nedostatek pohybu a upadající fyzická zdatnost jsou indikátory, které už byly mnohokrát popsány, a to jak zdravotníky, tak i učiteli. Zůstává otázkou, jak se s těmito jevy, které nejsou typické jenom pro českou populaci, vyrovnat a jak je změnit. Zvýšení pohybové aktivity dětí, které organizuje škola v rámci vyučování, je správná cesta. Může být také efektivní, pokud bude dětmi i učiteli dobře přijata.

Obracím se tedy na vás, pane ministře, s dotazem: Jakou koncepci pro další hodinu tělesné výchovy připravujete, na jakou věkovou skupinu dětí se bude vztahovat a jak bude tato změna finančně náročná a z jakých zdrojů ji chcete hradit? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni a poprosím pana ministra školství o jeho odpověď. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek Děkuji, pane předsedající. Musím dát paní poslankyni za pravdu, je to pouze jenom jedna cesta ze sta, a naší snahou je, abychom zvedli děti od stolů, ze židlí, od počítačů a abychom je dostali na hřiště.

My tam máme malinkou změnu oproti vašemu původnímu návrhu a já doufám, že tam najdeme společnou cestu. Já bych chtěl, aby ta třetí hodina byla formou i výuky ve sportovních klubech, protože je řada měst, kde jsou sportovní kluby, mají kvalifikované trenéry, a my bychom chtěli dát finanční prostředky, což je odpověď na vaši druhou otázku, z rozpočtu Ministerstva školství právě na trenéry mládeže v rámci třeba takzvané druhé kariéry, které (?) připravujeme pro vrcholové sportovce, kteří by dělali právě tu třetí hodinu tělesné výchovy. Buď tedy na školách, kde jsou na to připraveni, anebo odpoledne ve sportovních klubech. Cílem není vychovat vrcholové sportovce, ale vytvořit vztah ke sportu dlouhodobý, celoživotní. Pravdou je, že čísla jsou alarmující. České děti se dostávají dneska někam na druhé až třetí místo, co se týká obezity na světě.

Jeden problém, který budeme muset společně vyřešit, je situace s počtem hodin na základních školách. Já si myslím, že se to dá řešit v rámci rámcových vzdělávacích programů. Naším cílem je příští rok tento návrh pouze pilotovat na některých vybraných školách a poté od roku 2016-2017 zavést do všech škol od středních, základních až po první stupeň základní školy.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Doplňující otázka, paní poslankyně? Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Anna Putnová: Myslím, že nejsme v rozporu s panem ministrem v tom, kdo by měl zajišťovat tuto výchovu dětí, protože i my jsme počítali a ten projekt s tím také pracuje, že do toho budou zapojeni také trenéři a lidé, kteří pracují s dětmi ve svém volném čase.

Otázka financování je ovšem klíčová, protože pokud by to bylo financování pouze ze zdrojů Ministerstva školství, tak se dostáváme na velmi vysoké sumy. Podle našich propočtů, pokud se chceme bavit o navýšení hodiny tělocviku pro děti na prvním stupni, to znamená od 1. do 5. třídy, by to ročně dělalo půl miliardy. A nemá význam zavádět třetí hodinu, pokud nebudeme mít financování zajištěné a kryté. Čili zdroje Ministerstva školství bude potřeba buďto navýšit, nebo uvažovat ještě o jiném způsobu financování.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Poprosím pana ministra. Jsou zdroje? Nejsou zdroje?

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek Děkuji, pane předsedající. Zdroje jsou. Co se týká toho dotazu, my to samozřejmě chápeme jako jeden z velkých problémů, ale kromě toho, že chceme navýšit rozpočet českého školství, a to myslím, že asi najdeme podporu napříč politickým spektrem, tak hledáme i zdroje v jiných sférách. Jeden je nelegální sázení, to znamená zdanění nelegálních sázek je otázka dvou miliard a ty bychom právě chtěli dát na sport mládeže, což by měla být prevence. A máme tady připravený projekt s Českou unií sportu a chtěli bychom s nimi na to navázat. To je jeden z dalších zdrojů a tam bychom právě chtěli platit trenéry mládeže.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi i paní poslankyni. Přistoupíme k další interpelaci. Interpelující bude paní poslankyně Markéta Adamová. Její interpelace je vedena k ministryni práce a sociálních věcí ve věci stažení návrhu zákona o dětských skupinách. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Markéta Adamová: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dobré odpoledne. S potěšením jsem si v pondělním čísle týdeníku Respekt přečetla v rozhovoru s paní ministryní práce a sociálních věcí Michaelou Marksovou, že se přiklání k zavedení takzvaných dětských skupin. O to nemilejší pak pro mě bylo zjištění, že se koalice rozhodla návrh zákona, který se dětskými skupinami zabývá, stáhnout z pořadu jednání této schůze Sněmovny.

Ptám se tedy, paní ministryně: Proč tento návrh nechcete projednávat? Proč na něm nechcete pracovat a posunout jej do výborů, aby mohl co nejdříve vejít v platnost a být nápomocen rodinám s dětmi? Myslím si, že se jedná o návrh akceptovatelný napříč politickým spektrem, a tudíž se debata nad ním již mohla odehrávat na příslušných výborech. Zajímal by mě rovněž další osud tohoto návrhu, kdy se jím hodláte zabývat a zda můžeme očekávat jeho zařazení na další schůzi Sněmovny. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni a poprosím paní ministryni práce a sociálních věcí o její odpověď. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, já děkuji za tento dotaz. Tento návrh byl vlastně stažen proto, aby byl odložen na příští schůzi. Důvodem je to, že se vlastně jedná o návrh minulých vlád. Tam zdůrazňuji to množné číslo, protože na něm pracovaly už nejméně tři vlády. Já se nicméně přesto domnívám, že je to návrh, jak jste řekla, důležitý, který je velmi důležitou součástí alternativních forem péče o děti. Protože jsem ale zaznamenala, že o některých detailech toho návrhu se tady vedou poměrně bouřlivé diskuse a jsou považovány za lehce kontroverzní, měla jsem pocit, že hrozí, že by vlastně návrh byl zamítnut, pokud by byl na této schůzi. Rozhodla jsem se požádat o odložení, protože se domnívám, že máme čas na to si vyjasnit některé detaily a případně ty, co jsou nejkontroverznější, nějakým způsobem upravit tak, jak jste řekla, aby se mohlo skutečně jednat o konsensuální návrh napříč politickým spektrem a aby byl schválen. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, paní ministryně. Paní poslankyně si nepřeje doplňující otázku. Děkuji paní poslankyni i paní ministryni.

S další, desátou interpelací přichází pan poslanec Bohuslav Chalupa, který bude interpelovat pana ministra obrany ve věci újezdu Brdy. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Bohuslav Chalupa: Dobré odpoledne, pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové. Vznáším interpelaci na ministra obrany v tomto smyslu.

Někteří občané se na základě informací z médií obávají, že zákon o vojenských újezdech umožní ve svém důsledku privatizaci újezdu Brdy kvůli převodu pozemků, na kterých se nacházejí povrchové a podzemní vody. Podotýkám - zdroje pitné vody. Prosím, můžete to vysvětlit? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Stručně, jasně, výstižně. Pan poslanec se ptá, prosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr obrany ČR Martin Stropnický Vážený pane předsedající, dámy a pánové, otázka zrušení vojenského újezdu Brdy a zmenšení hranic ostatních čtyř újezdů je jednou z těch velice dlouho odkládaných a já bych byl rád, kdyby se to podařilo trošku urychlit, abychom se s tím dostali do druhého čtení, o což bych se rád pokusil během březnové schůze. Je to ale zákon, který vzbuzuje mnohé vášně, mnohé nepřesnosti, argumentaci stylu tvrzení proti tvrzení v obou těch táborech, ať už jsou tomu nakloněny více, nebo méně.

Já bych jenom chtěl zdůraznit, že je za tím spousta práce, zase (směje se). Jedná se v součtu pěti újezdů zhruba o osudy řekněme, nebo změněné životní podmínky dvou tisíc občanů. Řada těch občanů se k tomu na počátku stavěla velice rezervovaně. Jsou to většinou konzervativní lidé, jsou to lidé ze samot a polosamot. Vysvětlování a přesvědčování skutečně zabralo spoustu času, jak jsem se s tím seznámil a mluvil jsem s lidmi, kteří ten zákon připravovali.

Ještě si dovolím obecně. My máme 1,7 % našeho celkového území, naší územní rozlohy, pokryto těmito újezdy. Běžné u srovnatelných států je 0,5 %. Navíc řada našich západních sousedů žádné vojenské újezdy nemá, cvičí normálně v přírodě, kterou potom musí dát do původního stavu, což je nesmírně nákladné. Je to věc, která by se neměla odkládat, věc, která by se měla konsensuálně vyřešit.

Co se týče zdrojů pitné vody, tak tam už je v návrhu změna. Je to svým způsobem určitá dezinformace. Ta změna vychází z připomínek Legislativní rady vlády. Cituji: "Zdroje pitné vody nemohou být objektem převodu vlastnického práva podle občanského zákoníku a nejsou předmětem vlastnictví a nejsou součástí ani příslušenstvím pozemku, na němž nebo pod nímž se vyskytují podle vodního zákona." Důležité je ještě možná dodat, že zdroje pitné vody, stavby, technická zařízení s příslušenstvím pro čerpání a dopravu pitné vody a pozemní komunikace by přecházely ke dni 1. ledna 2016 do vlastnictví obcí nebo krajů způsobem stanoveným v § 9 příslušného zákona.

Tolik asi ve vší stručnosti. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Pan poslanec si nepřeje doplňující otázku. Děkuji panu poslanci i panu ministrovi.

Dostáváme se k jedenácté interpelaci. Paní poslankyně Alena Nohavová bude interpelovat pana ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka ve věci lázeňství. Tak jak to bude s lázeňstvím, paní poslankyně? Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Nohavová: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, vážené kolegyně a kolegové, omezení indikačního seznamu vedlo k prudkému propadu lázeňské péče. Bohužel, v žádném případě to nevedlo ke snížení celkových léčebných nákladů, protože následně narostla rehabilitační péče ambulantní a hlavně náklady z řešení nemocnosti a pracovní neschopnosti u nemocí, které vypadly z indikačního seznamu. Negativní dopady omezení lázeňské péče jsou enormní. Padesátiprocentní propad lázeňské péče, řada lázní před krachem nebo ve velice těžkých ekonomických problémech.

Jak dál, vážený pane ministře? Pokud se urychleně něco neudělá, lázeňství v České republice brzy skončí. Mám na vás dvě otázky. Navrhnete změny v indikačním seznamu tak, aby byly odstraněny alespoň nejhorší problémy, to jest otázka léčení dětí? A s tím souvisí i jejich doprovod, otázka délky léčby a otázka chronických onemocnění páteře. Druhá otázka. Jaké okamžité kroky uděláte k záchraně lázní tak, aby alespoň do vydání nové vyhlášky přežily? Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, paní poslankyně. Poprosím pana ministra zdravotnictví o jeho odpověď. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, k otázce vývoje v oblasti lázeňské péče musím říci, že moje hodnocení situace je velmi podobné, jako uvedla paní poslankyně. Myslím si, že ani tvůrci nového indikačního seznamu neplánovali až tak velký propad v tomto segmentu péče, a je pravdou, že mnohé lázně se ocitly na pokraji krachu, některé dokonce už zkrachovaly.

Domnívám se, že lázeňská péče je velmi významným segmentem medicínské péče v České republice, a to nejenom z pohledu samotné zdravotní péče, ale myslím, že to nelze brát izolovaně jenom v oblasti zdravotnictví, ale je třeba vzít v úvahu to, že lázně jsou v mnoha oblastech velmi významným zaměstnavatelem a velmi významným subjektem, který podporuje turistický ruch a další záležitosti.

Ministerstvo zdravotnictví v reakci na ten vývoj již v loňském roce podnikalo mnoho kroků k podpoře segmentu, k rozšíření informací lékařů i odborné veřejnosti. Problém byl projednáván se zdravotními pojišťovnami tak, aby byly odstraněny největší problémy, protože v souvislosti se změnou indikačního seznamu bych řekl, že se tam sečetlo více vlivů. Samotná restriktivní změna v indikačním seznamu, ale myslím si, že i trochu obavy lékařů, kteří vždy nebyli úplně informováni o tom, co můžou předepsat, jak můžou předepsat, vedly k tomu, že prostě mnohdy lázně nepředepsali vůbec, a podle mých informací i revizní lékaři postupovali při schvalování lázeňských návrhů zbytečně tvrdě.

V rámci úhradové vyhlášky pro tento rok proto již Ministerstvo zdravotnictví zrealizovalo některé kompenzace, aby lázně byly schopny přežít. Došlo k navýšení úhrad za poskytování lázeňské léčebné rehabilitační péče, a to o sto korun za pobyt dospělého pacienta v lázních za den a v případě dětského pacienta to bylo o dvě stě korun. V současné době na Ministerstvu zdravotnictví finišuje příprava vydání nového indikačního seznamu, respektive úpravy stávajícího, která probíhala samozřejmě za účasti Svazu léčebných lázní, Sdružení lázeňských míst České republiky a podobně. V současnosti je indikační seznam v připomínkovém řízení a předpokládám a doufám, že v průběhu prvního kvartálu bude vydán tak, aby odstranil největší tvrdosti a aby segment lázeňství mohl přežít. Co se týče základních směrů, které by indikační seznam měl obsahovat, jsou navrhovány zejména ve vztahu k délce léčebných pobytů. Tam víme, že velmi nedobře je vnímáno snížení na maximální dobu 21 dnů, k frekvencím jejich opakování a případně též možnost prodlužování jednotlivých pobytů zejména u dětí.

Vážená paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Ptám se paní poslankyně, jestli má doplňující otázku. (Ne.) Odpověď pana ministra byla zcela jasná a výstižná. Děkuji paní poslankyni i panu ministrovi.

Dostáváme se k interpelaci pana poslance Vladimíra Koníčka na pana ministra financí Andreje Babiše ve věci zveřejňování státního závěrečného účtu. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Vladimír Koníček: Děkuji. Vážený pane ministře, zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve svém § 30 ukládá správci kapitoly po projednání ve výborech Sněmovny zveřejnění závěrečného účtu kapitoly v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup. Prostě závěrečný účet má být zveřejněn na webu příslušného ministerstva. Nejvyšší kontrolní úřad ve svém stanovisku ke státnímu závěrečnému účtu každoročně upozorňuje, že správci kapitol tyto závěrečné účty nezveřejňují. Ministerstvo financí je správcem celkem čtyř kapitol. Tu svou, tedy kapitolu 312, pravidelně zveřejňuje. Kapitolu 398 Všeobecná podkladní správa začalo zveřejňovat teprve nedávno, ale kapitolu 396 Státní dluh a kapitolu 397 Operace státních finančních aktiv jsem na webu ministerstva nikde nenašel.

Žádám vás, vážený pane ministře, dohlédněte prosím, aby byl zákon o rozpočtových pravidlech dodržován aspoň na Ministerstvu financí.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Poprosím pana ministra financí Andreje Babiše o jeho odpověď. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Vážený pane předsedo, kolegyně, kolegové, pan poslanec má pravdu. Došlo k technické chybě při redesignu webu, takže se omlouvám a ministerstvo to neprodleně napraví a vše bude zveřejněno transparentně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Pan poslanec - prosím o jeho doplňující otázku.

 

Poslanec Vladimír Koníček: Děkuji za takovou odpověď. Věřím, že teď se to už konečně stane, protože musím upozornit, že s obdobnou interpelací jsem interpeloval premiéra této republiky Mirka Topolánka, premiéra této republiky Petra Nečase a dosud situace nebyla napravena. Takže věřím, že teď napravena bude.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Ptám se pana ministra, jestli chce doplnit. Nechce. Děkuji.

S další, třináctou interpelací pan poslanec Josef Nekl. Interpeluje pana ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka ve věci ukončení registrace léku se strašným názvem. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Josef Nekl: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, interpeluji vás v problému, se kterým se na mě s naléhavou prosbou obrátil spoluobčan z mého volebního kraje, jistě se však tento problém netýká jen jeho, ale i dalších pacientů. Zmíněný pacient či klient zdravotnických zařízení je po operaci srdce a po ortopedické operaci. K jeho smůle se ke všem zdravotním problémům přidala nemoc zvaná růže. Aby jeho organismus a zejména trávicí trakt nebyl více zatěžován, dnes je nucen užívat devět pilulek denně, byl mu do počátku letošního roku aplikován lék formou injekce. Toto antibiotikum se jmenuje Pendepon Compositum, od letošního roku však není v České republice registrováno, a tudíž nemůže být aplikováno.

Přitom v rámci Evropské unie je běžně používáno, proto si ho tento pacient opatřil na Slovensku. K jeho překvapení mu však bylo ošetřující lékařkou sděleno, že mu injekci nemůže dát, protože jde o lék u nás neregistrovaný. Při telefonátu na Státní ústav pro kontrolu léčiv s dotazem na možnosti řešení byl arogantně odbyt.

Ptám se vás, vážený pane ministře, proč došlo k ukončení registrace na injekce tohoto léku, když je běžně dostupný v okolních státech, členech Evropské unie, Slovensku, Rakousku, a navíc, když si ho pacient obstará, nemůže mu být aplikován. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci a poprosím pana ministra zdravotnictví o jeho odpověď na tuto interpelaci. Prosím, pane ministře.

 

Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuji za tento dotaz, ale přiznám se, že ne úplně ve všech detailech schvalování registrace léčivých přípravků jsem schopen erudovaně odpovědět. Prověřím situaci a připravím pro pana poslance písemnou odpověď k této problematice. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi za jasné vyjádření.

Se čtrnáctou interpelací přistoupí pan poslanec Martin Sedlář. Bude interpelovat ministra obrany Martina Stropnického ve věci NATO a Evropské unie. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Martin Sedlář: Vážený pane předsedající, vážená vládo, kolegyně, kolegové, v letošním roce si budeme připomínat dvě velmi významná výročí. To první v březnu bude 15 let vstupu České republiky do NATO a dále pak v květnu kulatých deset let vstupu naší země do Evropské unie. Dynamika vývoje mezinárodních vztahů a bezpečnostní situace klade na obě tyto organizace dost značné nároky ohledně zajištění bezpečnosti, předcházení a řešení mezinárodních krizí.

Ptám se vás tedy prosím, pane ministře, jaký je aktuální vývoj v obou těchto organizacích, tzn. v Evropské unii a především v NATO, a jaký dopad může mít tento vývoj na ozbrojené síly České republiky. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, pane poslanče. Poprosím pana ministra Martina Stropnického o jeho odpověď. Prosím, pane ministře.

 

Ministr obrany ČR Martin Stropnický Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a vážení kolegové, je to trošku paradox, ale skutečně v roce 15. výročí našeho vstupu do NATO je NATO svým způsobem na určitém typu křižovatky, což samozřejmě souvisí s vývojem situace v Afghánistánu, souvisí to s tím, že Spojené státy evidentně progresivně zeslabují svoji přítomnost v Evropě a že, jak se patrně dozvím na příští ministeriádě, která bude zhruba za 14 dnů v Bruselu, tak na zářijový summit ve Walesu se ta agenda připravuje poměrně docela složitě. Většina států v důsledku hospodářských problémů své rozpočty - eufemisticky řečeno - nenavyšuje, ale přesto my jsme zhruba už někde na pátém místě od konce se svým 1,7 % hrubého domácího produktu.

Přesto bych to ale nechtěl črtat úplně černě. Je pravda, že jsme považováni díky našim výsledkům v misích za partnera, který je efektivní, za partnera, na kterého se dá spolehnout, a to zdaleka není případ všech aliančních partnerů - nebo těch nových, abych byl správně pochopen.

Dále se samozřejmě bude podporovat aktivita načrtnutá v plánu Smart Defence a budeme dále aktivní v těch oblastech, kde tomu tak bylo, ať je to národní logistika, přepravní vrtulníky, speciální síly, zdravotnické zabezpečení apod. Samozřejmě že armády NATO budou dále pracovat na posílení prvků schopnosti interoperability. To i vychází ze zkušeností nabytých v Afghánistánu. Ale jak říkám, je NATO na určité křižovatce. Nechci to vůbec tady dramatizovat, ale bude zajímavé vidět ten trend, jak se bude vyvíjet.

Co se týče Evropské unie, jak patrně někteří z vás vědí, ti, kteří se tomu trochu věnují, tak ten druhý pilíř jako by neustále pokulhával. I tam je tendence o nějakou revitalizaci, o nějakou emancipaci právě v důsledku snižující se americké přítomnosti v Evropě. Je to formou bojových uskupení battle groups. Jak víte, my máme plán na rok 2016 společně s Poláky, Slováky a Maďary. Mně se zdá trošku, že to pořád ještě kopíruje nějaké bývalé ideologické rozčlenění Evropy, tak možná budeme jednat o možnosti větší spolupráce např. se Spolkovou republikou Německo.

To jenom zase ve vší stručnosti. Je to téma poměrně komplexní a nechci tady překročit čas. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Ptám se pana poslance, žádá-li o doplnění. Nežádá.

Přistoupíme tedy k interpelaci pana poslance Jiřího Skalického na pana ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka ve věci SÚKL a jeho aktuální personální situace. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Skalický: Děkuji. Dobré odpoledne, vážený pane ministře. V posledních několika dnech došlo k poměrně razantním personálním změnám na Ústavu pro kontrolu léčiv, a to jednak na úrovni vedení ústavu, tak i na nižších úrovních, např. na úrovni vedení vedoucích některých sekcí. Já chápu vaše právo - a je to celkem jasné - mít ve vedení ústavu lidi, které chcete a které potřebujete. Nicméně mě zásah nebo odvolání pracovníků na nižších úrovních, třeba na těch úrovních vedoucích sekcí, poněkud zarazil, protože tam je to dle mého názoru více o odborné práci než o způsobu řízení. Nazval bych to s určitou nadsázkou - k hloubkovému náletu na Státní ústav pro kontrolu léčiv.

Mám dotaz, zda byste byl tak laskav a mohl sdělit nebo doplnit důvody, které vedly k odvolání pracovníků právě na těchto nižších úrovních. Nejde o vrcholový management. Tam celkem, jsem říkal, vaše právo je naprosto jasné a já ho tady nechci ani nijak zpochybňovat ani diskutovat. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci a poprosím pana ministra zdravotnictví o jeho odpověď. Prosím, pane ministře.

 

Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení poslanci, já bych chtěl předně poděkovat za tuto interpelaci, protože si myslím, že na této půdě má zaznít, co mě vedlo ke krokům, které jsem udělal, protože podle mého názoru nejde oddělit ten důvod, proč jsem se rozhodl a byl jsem nucen velmi rychle odvolat ředitele Státního ústavu pro kontrolu léčiv a proč byly podniknuty některé další personální kroky.

Já bych možná na úvod řekl, že dlouhodobě si nemyslím, že SÚKL plnil své úkoly ze zákona tak, jak měl. Můžeme se samozřejmě bavit o tom, jestli máme léky levné, nebo ne, nebo jestli by mohly být ještě levnější. Zákon ukládá Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv provést během tří let přecenění léčiv. Uplynuly dva roky a z těch léků, které mají být přeceněny, je přeceněno 7 %. To jen proto, proč si myslím, že Státní ústav pro kontrolu léčiv nefunguje. Mimo jiné to přecenění by mělo ušetřit systému 1,5 mld. korun a pacientům 200 mil. korun.

Druhý důvod. Byli jste tady svědky v Poslanecké sněmovně, kdy jsem byl interpelován, proč SÚKL vypisuje zakázku na P.R. služby včetně DPH za 20 mil. korun.

A třetí důvod byl nejvážnější a ten mě vedl k rychlému zásahu. Dostal jsem z několika zdrojů informace, které se teď zdají ověřené a které budou realizovány v rámci ministerské kontroly, že se připravuje vyvedení desítek milionů korun v rámci oblasti IT SÚKLu. Proto jsem konal rychle, protože si myslím, že není na co čekat a že ministr by měl zabránit škodám, pokud může.

Jaké změny se tam dály dál, samozřejmě není v mé kompetenci, protože jmenovaný ředitel, jehož misi předpokládám v řádu měsíců, prostě má personální pravomoci. A já si myslím, že pokud po člověku chceme výsledky, tak by měl mít možnost se obklopit lidmi, kterým důvěřuje. Podle mých informací došlo ke změně na celkem sedmi postech, z toho čtyři lidé se sami vzdali svých funkcí, tři byli odvoláni - možná že je to o jednoho víc nebo méně.

Myslím si, že je to logické, protože pokud instituce špatně fungovala, pokud se tam děly věci, které se tam děly, tak to nebylo zcela jistě pouze vinou pana ředitele odvolaného, ale zodpovídá za to širší vedení. A já se nedivím novému řediteli, že chce mít kolem sebe lidi, kterým bude věřit a kde nebude mít obavu, že ho navezou do něčeho, co by pak nemuselo dobře dopadnout.

Ale já trochu navážu i na to, co tady zaznělo, o tom, že je to stabilní státní úřad, který pracuje, tak jak by měl, že jsou to zkušení úředníci. Ono to tak není. V SÚKL v roce 2013 byl takový personální vítr, když to nazvu, že si myslím, že málokterá státní instituce toto zažila. Počet zaměstnanců SÚKL se za rok zvýšil o 100 na 420 zhruba, aniž by se změnila agenda, a výsledky jsou takové, jaké jsou. Kromě toho shodou náhod z Ministerstva zdravotnictví z odboru farmacie a z dalších odešlo v průběhu roku 2013 18 lidí, vesměs všichni do vedoucích pozic SÚKL. Můžeme si to vyložit tak, že zjistili, že je práce na ministerstvu nebaví, že chtějí dále pomáhat zdravotnictví, a zjistili, že SÚKL je oblast, kde chtějí pomáhat a nezištně pracovat pro blaho systému. Samozřejmě, takto to můžeme dát. Myslím si ale, že změny, které tam proběhly právě v minulém roce, spojené s dalšími lidmi, dávají panu novému řediteli důvod, aby nějakým způsobem konal. Já samozřejmě po něm budu chtít informaci, jak to tedy plánuje dál, protože nejsem příznivcem nějakých zcela zásadních personálních změn. Nicméně pokud jde o to, že se tam vyměnilo v posledním roce poměrně zásadním způsobem celé vedení a přišlo, řekněme, v rámci jedné skupiny, tak asi se dá předpokládat, že pan ředitel takto musel konat.

Jinak musím znovu zdůraznit, že některé odchody se tam děly v rámci toho, že se lidé, když se dozvěděli, že dochází ke změnám, sami vzdali. To asi také není úplně standardní. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Ptám se pana poslance, má-li doplňující otázku. Nemá. Děkuji.

Přistoupíme k další, šestnácté interpelaci. Pan poslanec Petr Bendl bude interpelovat pana ministra Antonína Prachaře ve věci rychlodráhy Praha-Kladno. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, dámy a pánové, moje otázka je jednoduchá. Jsem si velmi vědom toho, že jste ve své funkci teprve krátce, a respektuji to, že nebudete mít žádné detailní informace k tomuto projektu. Přesto bych se vás chtěl zeptat.

Jedním z největších problémů Středočechů a Prahy je stav dopravní infrastruktury a její kvalita. A samozřejmě i řeknu četnost a kvalita spojení a šance lidí dostat se za prací či za zábavou atp. Jeden z projektů, který je dlouhodobě připravovaný v oblasti železnic, je to jeden z mála projektů, který v České republice je, řeknu, tak daleko, že je možné opravdu se vážně bavit o prosazení a schválení projektu Praha - Letiště Ruzyně - Kladno a tohoto železničního spojení, je v podstatě připravený, a mě by zajímal váš názor na to, zda tento projekt podporujete, či nikoliv, zdali je prioritou pro vás, či nikoliv, jak se díváte na jeho naplnění a co případně uděláte pro to, aby byl realizován. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Poprosím pana ministra dopravy Antonína Prachaře o odpověď. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr dopravy ČR Antonín Prachař Vážený pane předsedající, dámy a pánové, chtěl bych poděkovat za tuto interpelaci. Praha je pravděpodobně jedno z mála měst, které nemá napojení centra města a letiště. Jenom bych chtěl shrnout, co se mi podařilo připravit za tak krátkou dobu v úřadu.

Železniční spojení Prahy, Kladna a letiště je v současné době řešeno tzv. studií proveditelnosti, která má název Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna. Pro zadavatele, Správu železniční dopravní cesty, ji zpracovává sdružení firem METROPROJEKT a SUDOP. Tato studie řeší záměr komplexně, tedy s ohledem na možné využití a propojení systému hromadné dopravy městské, regionální a dopravy individuální a se zřetelem na variantnost navrhovaných řešení. Cílem je zkvalitnění, skutečně zkvalitnění dopravy mezi Prahou a Kladnem a napojení letiště rychlou a kapacitní, nejlépe dálkovou železniční dopravou.

K časovému plnění. Studie proveditelnosti byla dokončena a odevzdána v prosinci roku 2013. V lednu 2014 byla předložena k připomínkování jednotlivým složkám Ministerstva dopravy, Správy železniční dopravní cesty a dalším zainteresovaným institucím, tak aby byla projednána a dopracována do závěrečné podoby. Poté bude sloužit jako podklad pro určení technického rozsahu jednotlivých staveb a k dalšímu sledování a jejich členění z hlediska další projektové a hlavně majetkoprávní přípravy.

Některé části železniční infrastruktury na tomto spojení jsou však v současné době už sledovány jako variantní a jsou začleněny do rozpisu projektové přípravy SŽDC, na nichž probíhají projektové práce. Jenom v krátkosti bych chtěl uvést čtyři takovéto záležitosti. Jedná se o rekonstrukci Negrelliho viaduktu. Tato stavba má schválený záměr projektu a v současné době běží výběrové řízení na zpracovatele projektu stavby a předpokládá se realizace v roce 2014 až 2016 s využitím financování zdrojů OPD1. Modernizace a dostavba železniční stanice Praha - Masarykovo nádraží. Stavba má zpracovaný záměr projektu a přípravnou dokumentaci. Předpokládá se žádost o vydání územního rozhodnutí v druhé polovině roku 2014 a po nabytí právní moci stavebního povolení v roce 2016, tak aby mohlo být v roce 2017 a 2018 realizováno, opět s možností financování z programu OPD2. Modernizace železniční stanice Praha-Bubny je v současné době ve zpracování záměru projektu. Modernizace železniční stanice Kladno, tato stavba řeší kromě samotné stanice i úsek pro zastávku Kladno-Ostrovec.

Chtěl bych jenom připomenout, že Ministerstvo dopravy bývá mnohdy neprávem kritizováno za svoji nečinnost, ale největší problém dneska máme v oblasti územních plánů krajů a katastrofální situace je v Jihomoravském kraji a druhý nejhorší je Středočeský kraj. Tady bych chtěl apelovat na pomoc vás poslanců. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Pan poslanec, prosím o jeho doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Bendl: Já vám tu pomoc, byť jako opoziční poslanec, nabízím, pane ministře. Některé věci, o tom vím, v případě, že Středočeský kraj není dostatečně, řeknu, nápomocen a nemá zájem na tom, pomoci Ministerstvu dopravy v tom, aby na tomto projektu pokračovalo, budu jako poslanec využívat svého práva a interpelovat hejtmana Středočeského kraje, aby tomuto nebránil a aby se této věci věnoval. Vám děkuji za odpověď a doufám, že nezůstane do budoucna jenom u slov, ale že přijdou na řadu i činy a skutky, tak abychom opravdu rychlodráhu vybudovali. Myslím si, že si to ty desítky tisíc lidí, které jezdí denně do práce z Kladenska do Prahy a zpátky, zaslouží.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. S další interpelací se připraví paní poslankyně Gabriela Pecková. Bude interpelovat pana ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka.

Mám tedy ještě dvě omluvy. Paní poslankyně Jana Lorencová se omlouvá z dnešních odpoledních interpelací a od 15.30 z pracovních důvodů se omlouvá paní ministryně Věra Jourová.

Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Gabriela Pecková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, dámy a pánové, já se na vás neobracím dnes s dotazem, kde vezmete chybějící finanční prostředky pro zdravotnický systém, které budou chybět zcela jistě po úplném odstranění zdravotních poplatků. Já se na vás obracím dnes z pozice lékaře, který je prakticky každodenně konfrontován s regulační funkcí poplatků.

Do zdravotnického systému vstupují tři základní subjekty. Pacient, který samozřejmě chce co nejdostupnější, nejkvalitnější péči, lékař, který chce co nejlepší péči svým pacientům poskytnout, a pojišťovna, která to celé musí zaplatit, a přitom disponuje jen zcela určitým balíkem peněz. Tento systém pochopitelně bez nějaké formy regulace by byl dlouhodobě neudržitelný. Pokusy pojišťoven přenést tuto regulaci přímo na poskytovatele, tedy nás lékaře, formou sankcí za překročení pojistného plánu, indukované péče nebo sankcemi za vyžádanou péči či preskripci vedou sice k omezení péče, ale bohužel často u pacientů, kteří ji nutně potřebují a jen z podstaty svého onemocnění jsou takzvaně drazí nebo měli tu smůlu, že onemocněli ke konci účtovacího období.

Ptám se proto, pane ministře, jakou formu regulace budete navrhovat, protože v programovém prohlášení vlády jsem nic takového nenalezla. A regulační funkci poplatky prostě měly a objektivně úspory do systému přinášely. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni a poprosím pana ministra zdravotnictví, dnes zjevně mezi poslanci oblíbeného a žádaného. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Já bych možná začal trochu zpochybněním tvrzení, které tady zaznělo, že poplatky mají regulační funkci. Ony se tak nazývají, ony byly s tímto zaváděny, ale bohužel data... Nebo bohužel - bohužel možná pro zastánce poplatků data, která máme nasbírána za několik let po zavedení těchto poplatků, to popírají. V podstatě jediný poplatek, kde se ukázalo, že má trvale regulační funkci, je poplatek za pohotovost. Tam skutečně po jeho zavedení došlo k poměrně prudkému poklesu využívání pohotovosti a ten pokles se udržel i mnoho let poté, kdy byl tento poplatek zaveden. U těch zbývajících, mám teď na mysli poplatek za den hospitalizace a poplatek za využívání ambulantní péče, došlo po zavedení těchto poplatků ke skokovému poklesu ve využívání této péče, to je pravda, nicméně zhruba dva roky poté se ty křivky spotřeby zdravotní péče jak u lůžkové péče, tak u ambulantní začaly dostávat v podstatě na tu úroveň, kde byly předtím. A ono je to podle mého názoru i logické. Protože pokud vezmeme pohled pacienta a vezmeme sílu vztah lékař-pacient, tak je podle mě neoddiskutovatelné, že ta informační převaha lékaře je taková, že pacient skoro vždycky nakonec udělá to, co mu doporučí ten lékař. A myslím, že je to správné. Prostě pacient lékaři věří a dá na jeho doporučení. Neumím si moc představit, když lékař pošle pacienta v rámci ambulantní péče na další vyšetření k dalšímu specialistovi, že pacient řekne ne, já bych tam platil 30 korun, já to využívat nebudu. Podle mě mnohem více záleží na tom, jak jsou nastaveny úhrady, nakolik jsou lékaři, a to jak praktici, tak specialisté, motivováni k tomu, aby zvyšovali objem péče, aby zvyšovali počet ošetřených pacientů, a podle toho se to odvíjí. Co se týče nemocnic, tak je to úplně totéž. Myslím si, že zrovna v nemocniční péči dneska máme nastaven systém DRG, který rozhodně nemotivuje poskytovatele k tomu, aby drželi pacienty na lůžkách zbytečně dlouze.

Takže abych odpověděl jasně a stručně na vaši otázku, nemyslím si, že zrušení poplatků za den hospitalizace nebo zrušení poplatků u ambulantních specialistů a praktiků povede ke zvýšenému nadužívání zdravotní péče. Prostě ten, kdo o tom rozhoduje nakonec, je ten poskytovatel.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane ministře. Chci se zeptat paní poslankyně Peckové, zda chce dát doplňující otázku. Chce, dobře.

 

Poslankyně Gabriela Pecková: Já bych tady jenom uvedla na pravou míru, že co se týče poplatku za hospitalizaci, tak se nejednalo o regulaci. Šlo o úhrady za stravu a ubytování. Nešlo tedy o regulaci. Jinak, jestli jsem tomu dobře rozuměla, pan ministr nebude navrhovat žádnou formu regulace nadužívání. Přesto děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji za otázku. Pane ministře, poprosím vás o doplnění.

 

Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček Děkuji. Já myslím, že má slova byla vyložena dobře. Myslím, že tak jak jsou nastaveny stávající úhradové mechanismy, tak by nemělo dojít k ničemu špatnému z hlediska systému a podle mého hlubokého přesvědčení by nemělo dojít k nějakému nadužívání zdravotní péče.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Další v pořadí interpelací je pan Antonín Seďa a bude interpelovat opět pana ministra Svatopluka Němečka ve věci úhrad zdravotnických prostředků pro diabetiky. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane ministře. Zajisté jako bývalý ředitel nemocnice víte o problémech s úhradou zdravotnických pomůcek pro diabetiky. Konkrétně se jedná o omezení úhrady počtu diagnostických proužků na stanovení glukózy či proužků k vizuálnímu testování. Podobně je to s úhradou jehel k inzulínovým perům či omezením předepisování inzulínové pumpy.

Vážený pane ministře, metodika Všeobecné zdravotní pojišťovny k úhradovému katalogu Všeobecné zdravotní pojišťovny zřejmě vychází z úhradového katalogu Ministerstva zdravotnictví. Chci se zeptat, pane ministře, zda se alespoň pokusíte zmírnit finanční zatížení rodin, ve kterých mají diabetika. Děkuji za vaši odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, pane poslanče. Máte slovo, pane ministře.

 

Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já tedy na úvod s upřímností pro mě vlastní musím říct, že byť jsem mnoholetý bývalý ředitel velké nemocnice a předtím i malé, tak s tímto problémem úplně detailně seznámen nejsem. Nicméně děkuji za tuto informaci. Děkuji za informaci o tom, že co se týče úhrad léčivých prostředků a diagnostických prostředků pro diabetiky, není tam všechno v pořádku. Myslím si, že právě chroničtí nemocní, a diabetici mezi ně bezesporu patří, si zaslouží, aby solidární pojištění prostě pokrylo drtivou většinu nákladů, které se svým onemocněním mají.

Já situaci nechám zanalyzovat, a co bude v mých silách, samozřejmě ve spolupráci se zdravotními pojišťovnami, se budu pokusit řešit tak, abychom jim byli nápomocni. A to, co v této věci budeme dělat, připravím pro vás písemnou informaci.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Ještě prostor pro doplňující otázku.

 

Poslanec Antonín Seďa: Ani ne tak pro otázku. Vážený pane ministře, já děkuji za upřímnost předám vám konkrétní připomínky. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Dále je zde v pořadí paní poslankyně Květa Matušovská. Bude interpelovat pana ministra Antonína Prachaře ve věci problematiky výběru mýta. Máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Květa Matušovská: Děkuji, pane předsedající. Vážená vládo, vážený pane ministře. Ráda bych se vás zeptala na stav ohledně problematiky výběru mýta a jeho možného budoucího vývoje v kontextu vašeho čtyřletého působení na Ministerstvu dopravy.

Ze svého předchozího působení ať ve funkcích sdružení automobilových dopravců ČESMAD BOHEMIA, či OMEGA SERVIS HOLDING máte bohaté zkušenosti s provozováním nákladní silniční dopravy, kdy bylo vaší snahou z podstaty věci chránit dopravce a prosperitu firmy. Tedy jinými slovy, snažit se o to, aby dopravci měli co nejnižší platby jak za mýtné, tak za další poplatky tvořící fiskální příjmy státního rozpočtu. Přestože český mýtný systém prochází rozsáhlou obnovou a modernizací a roste přitom doprava na dálnicích a rychlostních komunikacích, paradoxně klesá výběr mýtného. Důvodem je rostoucí podíl vozidel v emisní kategorii Euro 5, které platí nižší mýtný tarif. Pokračující očekávaně rychlý přesun vozidel především z kategorie Euro 3 do Euro 5 významně snižuje odhadované příjmy z mýta. Státní fond dopravní infrastruktury pro období roku 2014 vychází z predikce příjmů ve výši 8,3 miliardy, přičemž tuto hodnotu snižuje o předpokládané poskytnutí slev těmto dopravcům ve výši 300 milionů. Z tohoto důvodu predikce Státního fondu dopravní infrastruktury pro rok 2014 činí 8 miliard.

Ptám se vás tedy, jakým způsobem chcete řešit tento neblahý jev, tedy reálné snižování výběru mýtného v České republice, a dále, jakým způsobem chcete řešit navýšení příjmů Státního fondu dopravní infrastruktury tak, aby docházelo k udržitelné obnově již podfinancované dopravní infrastruktury v České republice. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, paní poslankyně za dotaz. Poprosím pana ministra Antonína Prachaře o odpověď.

 

Ministr dopravy ČR Antonín Prachař Dámy a pánové, děkuji za tento dotaz. Já bych jenom shrnul na úvod několik málo čísel. Za rok 2013 bylo vybráno na mýtu 8,6 miliardy, za rok 2014 se skutečně plánuje výběr zhruba 8 miliard včetně poskytnuté slevy dopravcům na základě zvýšeného využívání. Ty slevy jsou poskytnuty, pokud dopravce využívá více dálnice a zaplatí určitou sumu, tak z této sumy jsou potom poskytnuty slevy. Tyto slevy samozřejmě mají dva aspekty. Jeden je ten, že se dopravcům poskytuje sleva, ale ta není až tak vysoká. Druhý aspekt je to, abychom motivovali dopravce, aby využívali zpoplatněné úseky a měli nárok na slevu. Tady je to opravdu vyvážené.

Co se týká výše sazeb a vůbec příjmů zdrojů do státního rozpočtu, v roce 2011 bylo z iniciativy ČESMADu vyvolané jednání se státní správou a s Ministerstvem dopravy a s panem ministrem Bártou byla uzavřena smlouva na dobu čtyř let s tím, že výše mýta zůstane stabilní pro ekologickou třídu Euro 5. Evropská unie a všichni výrobci začali vyrábět auta s ekologickými třídami Euro 5 a v podstatě v dnešní době nižší vozidlo s ekologickou třídou už ani nepřihlásíte do systému. Tím pádem nám narostl počet ekologických vozidel až na 64 %. Na výběru mýta se nepodílejí jen čeští dopravci, ale podílejí se i tranzitující dopravci. Tady výběr mýta není jen otázka jen sazeb, ale je to také otázka, jestli tranzitující dopravci chtějí přes Českou republiku jezdit, a to je problém infrastruktury.

Co se týká možností úpravy cen během trvání této smlouvy se státem, ve smlouvě se píše o tom, že stát mohl zvyšovat meziročně výběr mýta o inflaci. Byla to jen nečinnost Ministerstva dopravy, které se tomuto nevěnovalo, a to není věcí ani ČESMADu ani Omega servisu.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane ministře, za odpověď. Chci se zeptat paní poslankyně? Nebude doplňující otázka, dobře. Děkuji.

V tom případě další v pořadí je paní poslankyně Kateřina Konečná s interpelací na pana ministra Jana Mládka ve věci nového rámce pro energetiku Evropské unie. Máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Kateřina Konečná: Děkuji. Pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, vážený pane ministře, já bych úplně na úvod, i když si beru čas, chtěla poděkovat, protože za 12 let v této Sněmovně je to poprvé, kdy jsou přítomni všichni ministři na interpelacích. Byť tu chybí premiér, děkuji vládě, že toto bere vážně, nebylo to tu zvykem, někdy jste tu byli třeba úplně osamoceni.

Ale úplně na začátek. Evropská komise představila 22. ledna nový klimaticko-energetický balíček s řadou důležitých dokumentů pro budoucnost evropské energetiky. Evropský parlament potom 5. 2. schválil rezoluci k tomuto balíčku. Zveřejnily si tedy mj. cíle pro rok 2030. Evropské státy by se měly zavázat ke snížení 40 % emisí Cu2 oproti roku 1990 a hlavně tento balíček stanovil celoevropský cíl pro 27 % podílu obnovitelných zdrojů v energetice.

Cíl snížení emisí je snad pochopitelný, i když bych dovedla diskutovat o číslu. Ale vzhledem ke zkušenosti, kterou má Česká republika právě s obnovitelnými zdroji energie, mě nejen překvapilo hlasování našich europoslanců v Evropském parlamentu, ale chtěla bych se zeptat, jaké doporučení dá vaše ministerstvo panu premiérovi, který pojede na březnový summit, který může být vlastně tím posledním, který tyto věci ještě dovede zastavit. Protože pokud by energeticko-klimatický balíček zůstal tak, jak je nyní, tak se na mě nezlobte, ale nemohou platit vaše sliby z programového prohlášení o tom, že nebudete zvyšovat ceny energií a že nebudete zvyšovat životní náklady domácností, protože se to v nich prostě bude muset projevit. Takže co poradíte panu premiérovi? Předpokládám tedy, že se vás tedy zeptá jako ministra průmyslu a obchodu na tuto věc. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, paní poslankyně. Pane ministře, máte slovo, poprosím vás o odpověď.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, chtěl bych na začátek zdůraznit, že vláda bere tuto situaci velmi vážně a bude se touto otázkou zabývat. Ve středu 22. ledna 2014 totiž Evropská komise vydala sdělení nastiňující budoucí politický rámec EU v oblasti klimatické a energetické politiky do roku 2030 na základě dosavadních zkušeností z naplňování cílů 20-20-20 klimaticko-energetického balíčku z roku 2008.

Komise navrhuje nový cíl redukce domácích emisí skleníkových plynů, a to o 40 %. Nicméně v rámci přípravy se diskutovala i 35% výše cíle ve srovnání s rokem 1990 s rozdělením na sektory zahrnuté v ETS, čili Emition Trading System, a nezahrnuté do ETS jako základ evropské klimatické a energetické politiky do roku 2030. Cíl by měl být splněn závazným evropským cílem podílu obnovitelných zdrojů ve výši minimálně 27 %, který by ovšem nebyl závazný pro jednotlivé členské státy. Otázka optimálního způsobu dosažení energetických úspor do roku 2030, včetně navržení cíle pro tuto oblast, bude podrobně analyzována v létě 2014 na základě přezkumu směrnice o energetické účinnosti.

Komise navrhuje nový rámec řízení, který by systémem konzultací s členskými státy vedl k tvorbě tzv. národních plánů pro konkurenceschopnou, bezpečnou a udržitelnou energii. Ty by měly zajistit naplnění cílů EU jak evropské závazky v podílu obnovitelných zdrojů a energetických úspor, tak cíle snížení emisí skleníkových plynů v sektorech mimo EU ETS. Pokud komise shledá plán nedostatečným, zahájí hlubší konzultační proces s cílem posílit obsah akčního plánu. Úvodní diskuse ministrů je očekávána na Radě pro konkurenceschopnost 20. února 2014, na Radě pro životní prostředí dne 3. března a na Radě pro energetiku dne 4. března 2014. Diskuse k rámci proběhne též na Evropské radě ve dnech 20. a 21. března 2014.

Nyní mi dovolte přiblížit pozici České republiky. Česká republika podporuje úzké provádění cílů klimaticko-energetického rámce s dalšími strategiemi EU zejména v oblasti průmyslové politiky a reindustrializace Evropské unie. Nejefektivnějším nástrojem by bylo stanovení pouze jednoho celoevropsky závazného cíle, jelikož vícenásobné cíle mnohdy působí protichůdně, navzájem tak snižují svoji efektivitu a zvyšují celkové náklady na jejich dosažení. Nejvhodnější je stanovení cíle EU pro snižování emisí skleníkových plynů ve výši 35 % oproti úrovni roku 1990. Vyšší, 40% závazek může Česká republika akceptovat jako ústupovou variantu pouze v případě dosažení celosvětové dohody o ochraně klimatu. K cíli 35 % se díky výhodné výchozí základně v roce 1990 Česká republika dostane dík stávajícím opatřením. Cíl 40 % je přijatelný pouze za předpokladu prodloužení platnosti opatření na ochranu energeticky náročného průmyslu a také za předpokladu, že rozdělení závazku bude respektovat vyšší nároky na plnění cíle v nových členských státech.

Pro případné stanovení si cíle pro podporu obnovitelných zdrojů dle návrhu Komise ve výši 27 % musí jako ústupová varianta jasně platit, že může být na úrovni EU pouze indikativní a nesmí se v budoucnu rozpadnout do národních závazných cílů. Cíl 27 % je pro ČR nepřijatelný, protože nelze garantovat, že další povinné navyšování obnovitelných zdrojů po roce 2020 lze v podmínkách ČR zajistit bez navyšování dodatečných nákladů. Nepodporujeme ani cíl na úrovni EU, protože by mohl implikovat takový budoucí vývoj, že by pouze stavěli v zemích s příhodnými podmínkami - Německo, Středomoří - a náklady na ně by sdílely všechny státy včetně ČR a jejich občanů.

Energetická účinnost a její zvyšování jsou dostatečně ošetřeny ve stávající legislativě, především ve směrnici o energetické účinnosti. ČR je proti dalším ambiciozním cílům, neboť přestože energetické úspory patří k prioritám naší energetické politiky, v případě konkrétních závazných cílů může jejich splnění přinést nedozírné náklady, podobně jako v minulosti v případě OZE. Proto preferujeme raději dohodu nad konkrétními smysluplnými opatřeními.

Na závěr mi dovolte krátké -

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pane ministře, omlouvám se, váš čas vypršel.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek Pane předsedající, shrnutí nebude. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Ještě je doplňující otázka. Určitě ještě dostanete prostor, pane ministře.

 

Poslankyně Kateřina Konečná: Děkuji. Dám doplňující otázku, protože bych shrnutí ráda slyšela. Hlavně bych ráda slyšela, že vláda v tomto bude jednotná a tak, jak pan ministr předeslal, bude opravdu postupovat, a to koordinovaně, včetně pana premiéra, který prozatím, pokud takto bude postupovat, vlastně popře hlasování svých vlastních poslanců v Evropském parlamentu, ale nicméně jeho věc.

Ale pane ministře, ještě bych se ráda zeptala na jednu věc mimo tuto oblast, ale příští týden interpelace nebudou a myslím si, že mi na ni odpovíte velmi jednoduše, a to je, proč jste stáhl zákon o významné tržní síle. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji za doplňující otázku a poprosím vás, pane ministře ještě o odpověď.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek Dovolte mi reagovat na doplňující otázky. Chtěl bych ujistit všechny zde přítomné paní poslankyně a pány poslance, že vláda bude postupovat naprosto koordinovaně. Chtěl bych zdůraznit, to shrnutí mělo být v tom, že z Bruselu nepřišly jenom špatné zprávy. Přišla jedna zpráva dobrá a jedna špatná. Ta dobrá zpráva je přece v tom, že tím prvním primárním cílem bude snižování skleníkových plynů, a jak jsem naznačil ve svém projevu, tak to nemusí být zas takový problém. Samozřejmě to také implicitně umožňuje rozvoj jaderné energetiky, na které máme zájem, protože rozvojem jaderné energetiky je plněn cíl číslo jedna, nikoli však samozřejmě cíl číslo dva. V případě druhého cíle uděláme všechno pro to, aby nebyl v té výši.

Co se týče hlasování některých našich poslanců Evropského parlamentu, budu s nimi hovořit a pokusím se je přesvědčit, že zejména v této oblasti by měli příště hlasovat jinak.

Co se týká zákona o významné tržní síle, ten jsem stáhl z jednoduchého, spíše technického důvodu, protože pro mě je to trochu deja vu. Když jsem byl před osmi lety ve vládě jako ministr zemědělství, tak jsem to předkládal ve snaze pomoci, a ono to nějak od té doby stále nefunguje. Takže jsem připraven to předložit znovu, ale po poměrně zevrubné diskusi s odvětvím, protože tady je snadné projevit dobrou vůli, ale dosáhnout výsledku je něco úplně jiného, což ukazuje reálná situace v posledních osmi letech v této zemi. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, pane ministře, za odpověď. Dále je zde v pořadí pan poslanec Bohuslav Svoboda, který interpeluje pana ministra financí Andreje Babiše ve věci výpadku z rozpočtu. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Bohuslav Svoboda: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře financí, vážené dámy, vážení pánové, moje otázka směřuje k tomu, že populistickým rozhodnutím o zrušení poplatků za pobyt v nemocnici dochází v nemocnici k výpadkům měsíčně 175 mil. korun, ročně 2,1 mld. Jenom mi dovolte zdůraznit, že to nejsou žádné regulační poplatky, jsou to skutečně poplatky za pobyt v nemocnici a za stravu a jsou to poplatky, které pro některé nemocnice, zvláště pro nemocnice malé a léčebny dlouhodobě nemocných, jsou jedinými poplatky, které na tu stravu mají. Byli jsme ujištěni panem ministrem zdravotnictví, že tato ztráta bude nemocnicím kompenzována.

Moje otázka na vás, pane ministře, je, z jakého zdroje bude kompenzována, kdy ta kompenzace bude provedena, protože od ledna nemocnice nic nedostávají, a jakou formou bude tato kompenzace provedena. Vy sám o sobě říkáte, že jste pravicový nepolitik. Tak ta moje poslední otázka je, jak si představujete pravicovou politiku. Protože jestli si myslíte, že rozdávat všechno zadarmo a na dluh je pravicové, tak se hluboce mýlíte.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Poprosím pana ministra financí Andreje Babiše o odpověď.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, mě už média přesvědčila, že jsem politik, i když jsem bývalý volič ODS. Asi jsem středopravý politik. Ukázal jsem to hlavně v tom, že jsem založil hnutí ANO, které zabránilo nástupu socialistické vlády za podpory komunistů a hlavně zvyšování daní. Takže určitě si myslím, že pravičáci v minulých volbách hlavně volili hnutí ANO, a ne ODS a TOP 09.

Ohledně zdrojů, myslím, že na tohle musí odpovědět pan ministr Němeček, protože za prvé poplatky v nemocnicích byl nápad ČSSD. My jsme jako hnutí chtěli rušit poplatky za recept, protože to jde lékárníkům do kapsy. Já myslím, že tam máme struktury, které se koncentrují a nežijí si špatně.

A z hlediska těch zdrojů se stačí podívat na to, co nám tady ve VZP předváděl pan Šnajdr. Máme to v tom slavném reportu Healthcare corruption report, kde je nazván váš člen pan Šnajdr jako šedá eminence českého zdravotnictví. No a můžeme si vzpomenout na ty izipy, na ty kardioporty a nevím, co tam všechno ještě bylo. A jsme v úplně absurdní situaci, kdy ministr zdravotnictví nemůže kontrolovat dceřinou společnost Nemocnice na Homolce, protože páni na Homolce si z toho asi udělali svoje rito. A pokud vím, tak právě dneska zatkli vašeho kmotra, který to na Homolce organizoval a který se dostal do fáze, že řídil celou ODS.

Takže určitě pan ministr zdravotnictví by se měl podívat, jak teče těch 150 mld. z VZP. To není o úhradové vyhlášce, to je o tom, proč operace slepého střeva někde, nevím kde, na Ostravsku, stojí méně nebo více než stejná operace někde jinde. Takže bude strašně zajímavé se podívat, jak ty pojišťovny fungují a jak se nakupují zdravotnické pomůcky a prostředky. Na to ještě nemáme ani zákon. Takže je tam strašně moc peněz a já si myslím, že je tam velký prostor k šetření a k tomu, aby konečně veřejnost se dověděla, jak peníze v tom zdravotnictví jsou rozdělovány. Nedávno jsme četli o bonusech, jak to funguje, o nakupování přístrojů atd. Takže tam si myslím, že je velký prostor a určitě ty poplatky proti tomu, co se tam plýtvá a krade, jsou drobné. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane ministře. Chci se zeptat pana poslance Svobody - takže bude doplňující otázka. Máte slovo.

 

Poslanec Bohuslav Svoboda: Ta otázka není doplňující, je základní. To, co nám pan ministr říkal, mě skutečně v tuto chvíli nezajímá, jak se budou tyto věci řešit. Mě v tuto chvíli zajímá, jaka bude fungovat malá psychiatrická dětská léčebna, protože ona už peníze na jídlo pro ty děti nemá a nebude mít, a já se ptám na jediné dvě jednoduché otázky: jak a kdy jim kompenzujete to, co se jim vzalo a co byla součást jejich rozpočtu, ze kterého prováděli ani ne léčebnou činnost, ale starost o to, aby děti a pacienti dlouhodobě nemocní měli co jíst. Ta otázka je velmi jednoduchá, nemusím slyšet žádné další politické proklamace.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Poprosím pana ministra Andreje Babiše o odpověď.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Tak já skutečně nevím, o které psychiatrické léčebně pan poslanec mluví. Pokud děti nemají co jíst nebo jak jim pomoci, tak nechť se klidně obrátí na mou nadaci a já jim pomůžu.

Ale já bych možná taky chtěl, když už mluvíte o té psychiatrii, teď jsem slyšel, že se připravuje v rámci operačních programů nějaký program, že chceme dát 3 mld. korun na psychiatrii v rámci ROPu. Nevím, jestli je to pravda, nebo není. Takže já se určitě budu snažit najít peníze v rozpočtu a budeme to řešit s panem ministrem Němečkem, ale znovu opakuji, že je tam velký prostor k šetření a také i v těch lécích. Takže SÚKL taky má určitě obrovské rezervy. A teď se na mě obrátili nějací lidé, kteří připravují nějakou interpelaci ohledně toho, jak se u nás nakupují léky, a tam je údajně dokonce až miliarda rezerva. Takže se tomu budeme věnovat a určitě peníze najdeme. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Dále byl vylosován v pořadí pan poslanec Vojtěch Adam. Bude interpelovat pana ministra kultury Daniela Hermana ve věci dodržování desatera. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Vojtěch Adam: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já jsem se obrátil na pana ministra kultury, aby se necítil osamocen, aby měl také nějakou práci, a navážu na včerejší diskusi o významném dnu, dni studentstva. Budu citovat ze stenozáznamu: Jsem absolventem jedné z fakult Karlovy univerzity, která je dokonce starší než univerzita sama. Teologická fakulta byla založena v roce 1347, tedy o rok dříve než Karlova univerzita, a právě díky komunistické straně byla tato fakulta vyakčněna ze svazku univerzit a byla vyhnána z Prahy a já jako student jsem stál před samopalem komunistické Státní bezpečnosti.

Wikipedie o Univerzitě Karlově a vyakčnění teologické fakulty hovoří: Hned po osvobození v květnu 1945 obnovila fakulta činnost a pokračovala v ní do konce studijního roku 1949-50. Dalších 40 let nepřízně, tentokrát komunistického režimu započatého v roce 1950 vynětím fakulty ze svazku Univerzity Karlovy v Praze, fakulta přečkala v exilu v Litoměřicích, kam byla přestěhována v roce 1953 pod vynuceně zaměněným názvem Římskokatolická cyrilometodějská bohoslovecká fakulta.

Pane ministře, já jsem ročník 1950 a promoval jsem v roce 1975. Vy jste o 13 let mladší. Čili studoval jste v 80. letech. Kdy jste, prosím vás, ale nebude to zajímat jenom mě, ale možná i jiné poslance a poslankyně, kdy jste jako student stál před samopalem komunistické Státní bezpečnosti?

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji za dotaz. Pane ministře Hermane, poprosím vás o odpověď.

 

Ministr kultury ČR Daniel Herman Pane předsedající, kolegyně, kolegové, děkuji za tento dotaz.

Na podzim roku 1981 na mě Státní bezpečnost zavedla svazek a byl jsem v kategorii "prověřovaná osoba". Ten svazek byl, pokud se pamatuji, 7. prosince 1989 skartován, takže bohužel jsem nikdy neměl možnost nahlédnout do jeho nitra.

Tuším, že to bylo v roce 1982 nebo 1983, kdy jsem na hřbitově v Českých Žlebech na Šumavě, kde leží pochovaný bratr krále Šumavy Josefa Hasila Bohumil Hasil, zastřelený v roce 1950 při pokusu vstoupit na území Československa a vyvést odtud některé občany, kteří byli přímo ohroženi tehdejším komunistickým režimem, tak já jsem se na tom hřbitově pokoušel jeho hrob najít a při té příležitosti jsem tam opravoval některé zničené, naprosto zdevastované náhrobky a artefakty, které tam zůstaly. Já jsem byl udán, vím konkrétně kým. Přijela tehdy veřejná bezpečnost, auto, osobní automobil, který tam stál, tak zepředu jedno auto, gazík, zezadu druhé auto, vyskočili tam příslušníci a se samopaly nás začali vyšetřovat. Potom moje matka musela k výslechu. Mám ještě schované dokumenty o tom, že rozkrádám majetek v socialistickém vlastnictví, za to, že jsem tam opravoval ten hřbitov, a bylo mi zakázáno tam vstupovat.

Poté, asi to zase mohlo být 1982-1983, jsem opět pod samopalem, namířeným i s prstem na spoušti, byl vyslýchán kvůli tomu, že údajně zakládám mrtvou schránku, když jsem opravoval zničená boží muka rovněž na Šumavě poblíž Českých Žlebů.

A třetí moje zkušenost s palnou zbraní na mě namířenou byla rovněž někdy ze začátku 80. let, kdy jsem opět opravoval se svým kamarádem zedníkem jednu lesní kapli zase na Šumavě, a tentokrát příslušník vojenské kontrarozvědky v civilu přišel s pistolí a odtamtud nás vyhnal, že tam nemáme co dělat. Bylo to - já jsem si to tehdy ani neuvědomoval, jaký to byl risk, protože to bylo v podstatě poblíž hranice, a kdyby, řekněme, tvrdil, že jsme chtěli opustit území Československa, že jsme chtěli překonat hranice, které byly tehdy zadrátované, tak možná ještě dostal odměnu. Potom co nás vyslýchali pod tím samopalem, ti příslušníci udělali ještě další šikanu, že nám znemožnili, řekli, že okamžitě musíme odejít poté, co si všechno zapsali a vyslýchali, a nesměli jsme odejít po cestě, která tam byla, ale museli jsme odejít pod tím samopalem z takového kopce, pod kterým byla bažina, až jsme zmizeli pod tím obzorem. Že nebyl přímý oční kontakt, tak pak už nevím, kdy odjeli.

Toto byla moje přímá konfrontace s palnou zbraní, kterou drželi v jednom případě příslušníci Sboru národní bezpečnosti, v jiném případě vojenská kontrarozvědka. Já jsem se tedy koukal přímo do té hlavně.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji za odpověď. Ještě doplňující otázka. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Vojtěch Adam: Doplňující otázka ani ne. Já děkuji za vysvětlení, protože z toho, co jste včera řekl, to jasně vyplynulo, jako že to souviselo s vyakčněním teologické fakulty z univerzity. Tak tím je to vysvětleno. My jsme takoví hrdinové nebyli. Na nás samopal nemířil. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Pan ministr už na to nebude reagovat.

Dále v pořadí zde byl přihlášen do interpelací pan poslanec Marek Benda a pan poslanec Radim Holeček. Každopádně tito dva své interpelace stáhli. V tom případě 25. v pořadí je pan poslanec Daniel Korte, který by měl interpelovat pana ministra Lubomíra Zaorálka. Takže se chci zeptat, zda pan poslanec zde je. Nevidím ho zde, v tom případě jeho interpelace propadá a budeme pokračovat dál v pořadí. 26. v pořadí je paní poslankyně Věra Kovářová. Interpeluje paní ministryni Michaelu Marksovou ve věci zkrácených pracovních úvazků. Ani paní poslankyně Kovářová zde není. V tom případě i její interpelace propadá. 27. v pořadí je... (Poslankyně Kovářová se dostavila.) Ne. Už ne. Pokračujeme v interpelacích v pořadí. Poslanci, kteří interpelují, mají zde být na místě a být připraveni interpelovat, jinak pokračujeme dál podle jednacího řádu.

Takže 27. v pořadí je paní Chalánková Jitka. Interpeluje pana ministra Milana Chovance ve věci přesunu pobočky České pošty v Olomouci. Máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane ministře, dovolte, abych se připojila do mozaiky interpelací, které se týkají poboček České pošty a jejich eventuálního rušení.

Během prosince a ledna 2013 jsme se v Olomouci dozvěděli o záměru přesunout pobočku České pošty nacházející se na náměstí Republiky v Olomouci do galerie Šantovka. Jednak občané, jednak také některé instituce, které budu jmenovat, dali najevo svůj nesouhlas s tímto krokem. Ujišťujeme, že vítáme vznik další pobočky České pošty, která by byla poštou úložní pro domácnosti v městské části Nové sady. Zrušení pobočky na náměstí Republiky však nepřispěje ke kvalitnější dostupnosti ani pro domácnosti a firmy sídlící v centru města, ba ani pro domácnosti a firmy sídlící v městské části Nové sady. Týká se to pojmu jako pěší dostupnost, dostupnost veřejnou kapacitní dopravou, optimální kapacita statické dopravy včetně parkování. Mohla bych tady konkretizovat i počty domácností, kterých se zamýšlený krok dotýká. Mimo pěší dostupnost je pobočka na náměstí Republiky výhodně umístěna i z hlediska statické dopravy. V okolí pobočky je dostatek volných míst pro krátkodobé parkování. Rušení veřejných služeb v centru města také nepřímo ovlivňuje míru konkurenceschopnosti ostatních veřejných, poloveřejných či soukromých služeb. Přesunutí pobočky České pošty do galerie Šantovka by tak znevýhodnilo malé a střední podnikatele z okolí náměstí Republiky na úkor privátního obchodního prostoru. Česká pošta by se tak nemalou měrou podílela také na novodobé, v uvozovkách, skanzenizaci a atomizaci centra města, tedy postupného vymisťování služeb z veřejných prostor města.

Jsme přesvědčeni, že veřejná správa by tomuto umělému jevu neměla podléhat, ale naopak jej korigovat. Pokud má Česká pošta za cíl přiblížit své provozovny co nejširšímu počtu zákazníků, jak sama deklaruje, pak právě zachování pobočky na náměstí Republiky je tím prvním krokem (upozornění na čas), který je třeba učinit. Mám zde podpisy institucí poblíž České pošty. Týká se to univerzity, arcibiskupství a podobně. (Opětné upozornění na čas.) Konečné stanovisko města Olomouce jsem doposud neobdržela.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Poprosím pana ministra Milana Chovance o odpověď.

 

Ministr vnitra ČR Milan Chovanec Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, o přestěhování pobočky České pošty v Olomouci bylo rozhodnuto ještě před mým nástupem do funkce ministra vnitra. Já vám tedy teď snesu argumenty, které jsem obdržel od České pošty.

Za prvé Česká pošta tvrdí, že nová pobočka je vzdálena od té stávající zhruba 700 metrů. Jestli to je málo, nebo hodně - myslím si, že to je dost velká vzdálenost především pro starší občany. Druhá věc, kterou argumentuje Česká pošta, jsou úspory na nájemném. To znamená, byť se to stěhuje do nových komerčních prostor, mělo by tam dojít ke snížení nájmu zhruba o 500 tisíc korun. To je další argument, který snáší Česká pošta na důvod svého přestěhování. Česká pošta dále říká, že celý tento projekt byl projednán s Magistrátem města Olomouce a všechny další konkrétní kroky byly projednány i s organizacemi, kterých se to dotýká, včetně Univerzity Palackého a arcibiskupství. Myslím, že vy jste zrovna univerzitu uváděla jako jeden ze subjektů, který dnes vyjadřuje nespokojenost s tímto krokem. Nová pobočka, která by měla být v nákupním centru otevřená, by měla i lépe sloužit občanům dle stanoviska České pošty a měla by se prodloužit její otvírací doba, a to od 9 do 21 hodin.

Ještě abychom učinili všemu, co učinit lze, zadost, tak si ještě vyžádám podrobné stanovisko České pošty a obrátím se na Magistrát města Olomouc, zda opravdu s ním tento přesun byl projednán. Tuto informaci vám poskytnu v písemné podobě v nejbližším možném termínu. Případně pokud by bylo potřeba ještě něco dalšího konkretizovat, pozvu vás na osobní jednání v této věci.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane ministře. Samozřejmě máte prostor na doplňující otázku.

 

Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji především za nabídku osobního setkání, protože si myslím, že je zde mnoho neznámého jednak k té vzdálenosti - my samozřejmě vítáme možnost zřízení nové pobočky v prostoru obchodního centra Šantovka, na druhou stranu argumenty pro zachování jsou také pádné.

Druhá věc, jak jsme hovořili o tom, že instituce, které jsou poblíž, se mají vyjádřit, tak skutečně podepsaly výzvu k zachování pobočky na náměstí Republiky. A týká se to Univerzity Palackého, Muzea umění, Arcibiskupství olomouckého, Vlastivědného muzea apod.

Pokud hovoříte o informaci o jednání s Magistrátem města Olomouce, nevím, co je tím myšleno, zda s úředníky státní správy. Já mám k dispozici osobní dopis pana primátora, který po medializaci tohoto zamýšleného přesunu vyslovil nesouhlas. Ten dopis k dispozici mám. Ale nevím, jestli je to dostatečný mandát jako vyjádření města.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Pane ministře, poprosím vás o reakci.

 

Ministr vnitra ČR Milan Chovanec Děkuji vám za tento podnět. Pokud je možné tento dopis obdržet od vás, tak si ho velmi rád vezmu a celou tu věc nechám ještě jednou prošetřit. Znovu připomínám, že jsme slíbili ve formátu vládního prohlášení, že budeme projednávat případné přesuny a rušení poboček - byť tady to není rušení pobočky, ale její přesun - primárně s komunální sférou. Takže pojďme se na tento případ ještě společně podívat. Díky.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane ministře. Další v pořadí je paní poslankyně Jana Černochová, která interpeluje pana ministra obrany Martina Stropnického ve věci úspor v resortu Ministerstva obrany. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. Už jsme tady dnes hovořili o jedné normě z těch braných zákonů, které nás čekají v nejbližších dnech. Já bych se chtěla zeptat, nebo poukázat na to, že se nová vláda ve své koaliční smlouvě zavázala mimo jiné k odstranění všech forem plýtvání veřejnými prostředky. Přesně si myslím, že zrovna zákon o službě vojáků z povolání či branný zákon nabízí úsporu v resortu Ministerstva obrany, po které tak často a tak razantně nejen pan ministr Stropnický volá. Podle předloženého návrhu totiž činí mandatorní náklady na jednoho profesionálního vojáka přes půl milionu korun, zatímco na vojáky v záloze pouze 150 tisíc ročně. Pokud by došlo k přijetí návrhu a předpokládanému snížení počtu profesionálních vojáků zhruba o 1 500 a zvýšení počtu záložáků o 4 000, mohl by stát ušetřit až čtvrt miliardy ročně.

Dokážu si tedy tím pádem velmi těžko představit zřetelnější příklad - nechci říct vyhazování veřejných prostředků, ale spíš nešetření finančními prostředky než to, když v mírové době držíme zbytečně velkou profesionální armádu namísto toho, abychom ji nahradili mnohem levnějšími vojáky v záloze. Přitom opět tady jde zase o návrh, který respektuje klíčová strategická rozhodnutí armády, která učinila. Byla to Bílá kniha o obraně, byla to Koncepce aktivní zálohy ozbrojených sil České republiky, kde stojí přímo - cituji - "zajistit revitalizaci a posílení role aktivní zálohy v systému zajišťování bezpečnosti České republiky".

Takže bych chtěla poprosit pana ministra, aby i v těchto dvou případech dvou zákonů nás ubezpečil, že i tyto zákony budou předmětem jednání dubnové schůze a že nespadnou pod stůl, protože o aktivních zálohách bychom tady mohli mluvit dlouhé hodiny, a zejména v době povodní se všichni shodneme na tom, že to je něco, co naše země nejen při povodních velmi potřebuje. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, paní poslankyně, za dotaz. Poprosím pana ministra o odpověď. - A vás o klid v sále. Byť je nás tady málo, tak abychom se slyšeli.

Máte slovo, pane ministře.

 

Ministr obrany ČR Martin Stropnický Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, děkuji paní poslankyni za ten dotaz, protože samozřejmě otázka vojáků v záloze, jejich využití a jejich, abych tak řekl, naroubování na Armádu České republiky je budoucností té armády. Znamená citelnou úsporu. To, že se ten zákon nevešel do tohoto prvního balíku, mě mrzí, ale znovu se musím uchýlit k té větě, že pět nebo šest docela zásadních zákonných norem naráz je prostě porce, která se nedá zodpovědně zvládnout. Myslím, a to se nechci nějak alibisticky vymlouvat, ale je to prostě daň za politické turbulence, které tady trvají opravdu řadu měsíců. Je to prostě cena, kterou za to musíme platit bohužel. Doufám, že ji nebudeme platit cash.

Myslím si, že rozpočet Ministerstva obrany, jakkoliv prošel největší redukcí ze všech resortů za posledních zhruba sedm let, kdy se zřítil z 60 milionů až na těch dnešních o něco víc než 42, je - nechce se mi ani říkat hraniční, protože vytváří perspektivu vnitřního dluhu, která se bude násobit. A že ten odhad zhruba 50 miliard, který slyším ze zodpovědných úst, tak asi jako cílová cifra mohl být tím správně nastaveným rozpočtem. Ale já jsem přesvědčený a ukáže nám tento rok, jestli i těch 42 miliard je utraceno tím nejsprávnějším způsobem. Jsou indicie, že tomu tak úplně není. A je to od těch drobných, vysloveně drobných, jako jsou např. způsoby zvyšování kvalifikace nevojáků z povolání, kteří za pobírání plného platu odjíždějí nadlouho, několikaměsíční pobyty, kde jim je šest hodin denně vštěpována do hlav angličtina, aby po zbývající den nevím co přesně dělali a poté odjeli s nějakým stanagem číslo dva, který navíc ještě není zvládnutý tak, aby se dalo o nich říkat, že oni mohou v té angličtině komunikovat.

Těch příkladů je řada. Myslím, že se to dá docela jednoduchými změnami těch pravidel vylepšit. Je to ale samozřejmě především v akviziční činnosti, kde prakticky není dne, abychom nenarazili na nějakou pavučinu ve skříni. Teď třeba aktuální smlouva nebo zabezpečení skladů nevojenských, což je jistě citlivá záležitost, nás vmanévrovává smluvně do naprosto nerovného vztahu jakéhosi vydírání. A mohl bych uvádět další a další příklady. Jsou to ty klasické samozřejmě, jako jsou IT služby, jako jsou externí právní služby, jako je třeba i marketing. Ale jde to až po úplné drobnosti a obyčejnosti - jako objemný balík veškerého možného tisku každý den v mém úředním automobilu je úplně nesmyslný.

Těch dalších důkazů je - mohl bych je tady jmenovat a já tam všude ty rezervy s prominutím vidím, ale bude to trvat měsíce, doufám, že ne roky. Ať si vezmeme nákupy uniforem, ať si vezmeme nákupy pneumatik, ať si vezmeme nákupy pohonných hmot, tak každá vlastně tahle ta složka není úplně průhledná, nelze ji označit za efektivní. Tak si myslím, že i těch 42 miliard se dá využít podstatně lépe.

Ale možná, že jsem vám tolik neodpověděl k vojákům v záloze. Já se o to pokusím, abych nepřekročil čas, ve druhé části své odpovědi. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji za odpověď. Poprosím paní poslankyni o doplnění.

 

Poslankyně Jana Černochová: Já bych chtěla poprosit o odpověď, jestli skutečně v tom dubnovém balíků branných zákonů tady bude branný zákon, který se tak skutečně jmenuje, a zákon o službě vojáků v záloze.

Já samozřejmě chápu, že jsme na půdě Poslanecké sněmovny, kde některé věci mohou vyvolávat pocit, že se hádáme, že jsme v nesouladu, že tady vedeme líté souboje. Já jsem osobně toho názoru, že Armáda České republiky a speciálně resort Ministerstva obrany by neměl být zmítán těmito nějakými politickými souboji. Pane ministře, budete-li o to stát, nabízím tříletou zkušenost z výboru pro obranu a nabízím vám pomoc v tom, abyste se třeba v některých těch agendách lépe zorientoval.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji za doplňující otázku. Poprosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr obrany ČR Martin Stropnický Já vám děkuji, paní poslankyně. Rád toho využiji.

Dovolím si ještě poznámku na okraj a jednu konkrétní odpověď. Ta vás možná trošku zklame, ale není to tak, že by ten branný zákon měl spadnout úplně, protože jeho znovupředkládání a absolvování toho téměř ročního kolečka bych považoval za velkou chybu. Ale mluvme třeba o květnu, protože to máme nakrokováno nějak v tom smyslu březen, duben, květen.

Jinak za tu nabídku děkuji. Nepovažuji ty otázky vůbec za podpásové nebo nepříjemné. Na rozdíl od některých jiných schůzí mi tato přijde jako nějaký dialog, byť se vždycky neshodujeme.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, pane ministře. Dvacátý devátý v pořadí byl v interpelacích vylosován pan poslanec Marek Benda, který interpeluje paní ministryni Helenu Válkovou ve věci vydané vyhlášky. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážená paní ministryně, vy nepochybně víte, čeho se moje otázka bude týkat, ale přesto ji položím, protože bych chtěl slyšet vaši odpověď kromě televize i na půdě této Sněmovny.

Jistě víte, že v trestním řízení je dnes velký problém přesouvání příslušnosti jednotlivých státních zastupitelství, že to bylo několikrát předmětem značné a zásadní kritiky části odborné veřejnosti. Bylo podáno několik ústavních stížností v té věci, kde bych řekl, že ústavní stížnost našeho exkolegy pana doktora Ratha neuspěla více pro její případný politický dopad než pro to, že by zrovna Ústavní soud měl pocit, že to je všechno v pořádku, a také ve svém výroku do značné míry kritizoval tuto praxi a tento průběh.

Vaše předchůdkyně v úřadu vydala ke konci svého působení 4. ledna vyhlášku, kterou umožňuje přesouvat dále jenom na rozhodnutí dvou osob, a to je vrchního státního zástupce a nejvyššího státního zástupce, udržovat přesuny věcí, které patří jinam, na vrchní státní zastupitelství. Já se vás ptám, jestli jste přesvědčena, že ta vyhláška je v pořádku, že je v souladu s trendem, který byl i v novém zákoně o státním zastupitelství, kde by měla být působnost jednoznačně určena, a určena zákonem, a nezapomeňme, že přesouvání působnosti státního zastupitelství nutně znamená, že přesouváme nebo zpochybňujeme zásadu zákonného soudce, a jestli budete uvažovat o tom, že byste tuto vyhlášku zrušila, nebo alespoň tuto část změnila, protože ji pokládám opravdu v rozporu s ústavní zásadou zákonného soudce.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Prosím paní ministryni Válkovou o odpověď. Máte slovo, paní ministryně.

 

Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková Vážený pane předsedající, vážený pane poslanče, já zopakuji jenom to, o čem jsem přesvědčena, že ta vyhláška, jak recentní judikatura Ústavního soudu naznačuje, není optimálním předpisem z hlediska formálního. Rušit ji určitě nebudu. Bude to součást návrhu nového zákona o státním zastupitelství. Ten připravujeme a bude v tomto roce předložen Poslanecké sněmovně. To nic nemění na obsahu té vyhlášky, kterou naopak považuji za prospěšnou, protože právě v kauzách závažné hospodářské trestné činnosti, kdy státní zástupce od začátku dozoruje určitou věc, není dobré, aby, pokud jde o společné řízení, došlo k situaci, kdy bude nějaká věc vyloučena k jinému řízení, čili přistane na stole, jak říkala moje předchůdkyně, úplně jiného, nezasvěceného státního zástupce a on se bude muset se vším znovu seznamovat. Čili pokud jde o meritum věci, tak si myslím skutečně, že by dozor měl zůstat u toho vrchního státního zástupce nebo státního zástupce, který je příslušný k výkonu nad vyšetřováním toho hlavního, predikativního trestného činu.

Moje odpověď bude možná stručnější, než jste čekal, ale beru to jako v současné době pragmatickou záležitost, která po stránce věcné vychází ze zkušenosti, že by měl ten, který dozoruje komplikovanou hospodářskou trestnou činnost, mít možnost ji dozorovat až do samého konce, protože je zde vyšší pravděpodobnost, že potom uspěje i se svou obžalobou a se shromážděnými důkazy u soudu. Takže tady nevidím žádné porušení principu zákonného soudce. Navíc je zajímavé, že mě na to teď upozorňujete, když podle dosavadních předpisů, které v praxi byly u závažné hospodářské trestné činnosti aplikovány, právě docházelo k tříštění dozoru nad vyšetřováním hospodářské trestné činnosti a skončili jsme tam, kde jsme skončili - že zatím moc úspěšně do stadia soudního dovedených závažných hospodářských kauz nemáme. Doufám, že tato vyhláška, byť není kardinálního významu, alespoň malinko přispěje k tomu, že těch kauz bude více.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, paní ministryně. Ještě doplňující otázka. Máte slovo.

 

Poslanec Marek Benda: S dovolením tedy. Je mi jasné z vaší odpovědi, že s vyhláškou nic dělat nebudete. Současně ovšem upozorňuji na to, že se vůbec nejedná o závažné hospodářské trestné činy. Pokud jsou to závažné hospodářské trestné činy, tak samozřejmě na tom vrchním státním zastupitelství zůstávají. Tady se jedná o věci, které nemělo vrchní státní zastupitelství šetřit, že třeba možná v souvislosti s jinými kauzami, já se samozřejmě můžu jenom domnívat, jestli to souvisí s probíhajícím případem a se snahou vaší předchůdkyně pokrýt možnost vrchního státního zastupitelství v Olomouci, aby mohlo nadále obtěžovat pana expremiéra Nečase a jeho spolupracovníky. Ale to je jenom moje úvaha. Jenom upozorňuji, že se nejedná vůbec o tuto otázku, a znovu kladu - nepokládáte tento princip za v rozporu se zásadou zákonného soudce?

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji za doplňující otázku. Paní ministryně, prosím vás o odpověď.

 

Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková Nepokládám. Když už jste zmínil tu potenciální souvislost, tak bych tady chtěla uvést na správnou míru, že pražské Vrchní státní zastupitelství bylo vyloučeno z dozorové činnosti právě proto, že zde v té době jeden ze státních zástupců byl podezřelý a posléze i obviněný, a proto byla ta působnost přenesena na jediné možné vrchní státní zastupitelství, kterým je Vrchní státní zastupitelství v Olomouci.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, paní ministryně. Dále je v pořadí pan poslanec Antonín Seďa. Interpeluje pana ministra obrany Martina Stropnického ve věci příplatků za pohotovost. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, jeden z problémů, který vám vypadne ze skříně, je problém odškodnění vojáků za pohotovost. Připomínám, že do 30. 11. 1999 zákon stanovoval pohotovost a dosažitelnost vojáků. Nový zákon již dosažitelnost zrušil. Problém starého zákona byl v tom, že za dosažitelnost měl voják nárok na odměnu do dvou hodin dojezdu. Nad tento čas již odměna nebyla. Tato skutečnost se stala oblíbeným naschválem některých velitelů, kteří se chtěli popasovat s neoblíbenými vojáky a kteří toto ustanovení zneužívali. Že armáda jednala špatně, rozhodlo již několik soudů. Já jsem dokonce v dané věci několikrát interpeloval vaše předchůdce.

Vážený pane ministře, příkladem mohou být soudní spory pilotů vrtulníků z Líní a Přerova, kdy jde ve sporu o 50 mil. korun. Celkem by se mělo odškodnění šizených vojáků týkat několika tisíc osob v částce několika set milionů korun. Zároveň připomínám, že proplácení pohotovosti je v naší armádě problémem, který je nutno řešit v současnosti.

Chci se zeptat, pane ministře, zda o tomto problému víte, a v případě, že ano, zda již máte vyčíslené náklady, které budou muset být poškozeným vojákům vyplaceny. Přestože se jedná o komplikovanou kauzu, ptám se, kdo bude zodpovědný za vydání chybných nařízení. Děkuji za vaši odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji za otázku, pane poslanče. Poprosím pana ministra Stropnického o odpověď.

 

Ministr obrany ČR Martin Stropnický Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, pane poslanče, tak tahle je lehká. Ne, vážně. Já o tom problému vím. Všichni se na ministerstvu tak trochu modlí, že spory dopadnou někam do ztracena, zatím tomu tak je, zatím se postupuje takovým tím systémem po našem, to znamená, že se hledají různé formální nedostatky, žádosti se vracejí, a tak se dospěje k jakési obecné únavě materiálu. Je to řešení právně docela složitých případů.

Nebudu lhát, že vyčíslení existuje úplně přesné, ale myslím, že jste nebyl daleko od pravdy a že se může v pesimistickém scénáři jednat o stovky milionů. V současné době čekáme, jestli ti žadatelé podají správní žalobu. A je pravda, že oni vlastně chtějí to, co mají piloti, kteří podléhají bojové pohotovosti, a tito, kteří působí v letecké záchranné službě a ve službě pátrání a záchrany, tak ten bonus nemají.

Nedokážu vám teď odpovědět, neexistuje na to žádný čarovný proutek, jenom věřím, že se dá možná tomu řešení pomoct tak, že obecně podmínky budou platově stabilnější. Já si myslím, že k tomu lidé většinou přistupují tehdy, když celkově cítí svoji práci podhodnocenou. A teď tady nechci lacině psychologizovat, ale pokud budou vědět, že se o ně stát nebo resort stará a zajímá, že přidělí nový kariérní řád, včetně podílu zákona o státní službě, byť tady to bude velmi specifické, tak si myslím, že potom je pilot nebo voják i ochotný udělat něco navíc. Když ale má pocit, že nedostane mundúr, že nemá na ponožky, tak pak začne uplatňovat takovéto metody. Já doufám, že atmosféra určité důvěry a dlouhodobějšího plánování se projeví i v tomhle, protože kdyby došlo skutečně na černý scénář, tak by to byla mela.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Chci se zeptat, bude doplňující otázka, pane poslanče.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji. Ani ne tak doplňující otázka. Vážený pane ministře, děkuji za odpověď. Problém by nebyl, pokud by jednotliví velitelé postupovali vlastně k vojákům lidsky. To máte určitě pravdu, protože nárok tam jakýsi byl, to rozhodují soudy. Myslím si, že zneužívání svého velitelského postavení vůči některým nepohodlným vojákům nebylo dobře.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Chcete reagovat? Bez reakce, děkuji.

Třicátý první v pořadí je pan poslanec Daniel Korte, který bude interpelovat pana ministra Lubomíra Zaorálka ve věci výbuchu na palestinské ambasádě.

 

Poslanec Daniel Korte: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, 1. ledna letošního roku došlo v budově palestinské ambasády v Praze 6 - Suchdol k výbuchu, jehož obětí se stal palestinský velvyslanec. Následné vyšetřování odhalilo držení nelegálních zbraní, jakož i další výbušniny. Palestinská strana tvrdila, že zbraně jsou darem komunistických papalášů z 80. let, naproti tomu média přinesla informaci, že tyto zbraně měly vypilovaná identifikační čísla, což je tedy pro dar poněkud neobvyklé. Ono se totiž zdá, že spíše než s prohlídkou ambasády se podobné jevy nalézají s rozkrytím teroristické buňky. A obyvatelé Suchdola, občané České republiky jsou znepokojeni a mají obavu. Mají obavu o své zdraví, životy a majetky, a to právem! Byli to palestinští teroristé, kteří v 70. a 80. letech unášeli letadla! Byli to palestinští teroristé, kteří v roce 1972 vystříleli izraelskou delegaci na mnichovské olympiádě! A jsou to palestinští teroristé, kteří se opásáni dynamitem odpalují tu u školních autobusů, tu na tržišti, tu na nádraží, všude tam, kde po sobě mohou nechat co nejvíce obětí.

Protože je to diplomatický incident, předpokládám, že jste informován o průběhu vyšetřování, a kladu tyto otázky. Za prvé: Jaké zbraně, v jakém množství a stavu na palestinské ambasádě policie našla? Za druhé: Jaká výbušnina, v jakém množství a jakým způsobem byla v budově uskladněna?

Mě osobně, pane ministře, nejvíce zaráží absolutně nulová reakce ministerstva, jež nyní ráčíte řídit.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pane poslanče, váš čas. Já se omlouvám, ale vyčerpal jste čas, který je přidělen.

 

Poslanec Daniel Korte: Dobře. Mohu ještě otázky?

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Potom bude další kolo, můžete doplňující otázky. Děkuji vám.

 

Poslanec Daniel Korte: Dobře, děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Poprosím pana ministra Zaorálka o odpověď.

 

Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek Dovolte mi tedy, abych reagoval na vznesenou interpelaci. Jenom bych připomněl některá základní data celé události, která vlastně proběhla v průběhu ledna a vlastně ji ještě řešila minulá vláda. Tam se odehrálo to, že česká strana a Ministerstvo zahraničí pod vedením ministra Kohouta předalo palestinské straně nótu, v níž upozornilo palestinskou stranu, že v otázce držení zbraní palestinská strana dlouhodobě porušila český právní řád, a Ministerstvo zahraničí požadovalo od palestinské strany omluvu a zjednání nápravy vzniklé situace. Samozřejmě některé věci už přirozeně po tom incidentu napravit nelze, ale to, co bylo třeba napravit a vysvětlit, je, jak je možné, že se na tomto prostoru našly zbraně v počtu, teď mě neberte za slovo, bylo tu tuším asi sedm osm kusů zbraní, potom vám můžu sdělit nějaké přesnější údaje. To bych možná raději pak řekl osobně panu poslanci.

Co se týče odpovědi, palestinská delegace se 13. ledna dostavila na Ministerstvo zahraničí a její představitelé předali nótu palestinského ministerstva zahraničí, ve které se Palestina omluvila za nelegální držení zbraní v prostorách palestinského zastupitelského úřadu i za celý bezpečnostní incident, který měl za následek tragické úmrtí jejich velvyslance. Palestinci také zdůraznili, že palestinská strana z toho vyvodila patřičné závěry, podnikla nezbytná opatření, aby se podobné incidenty nemohly opakovat. Zároveň přislíbili aktivně komunikovat s českou veřejností, aby došlo k rozptýlení obav a výhrad.

Já jsem se seznámil s tím, že policejní šetření, které samozřejmě ještě není v celém rozsahu skončeno, takže na výsledky opravdu ještě čekáme, v každém případě ale to, co mám k dispozici, je potvrzení toho, že zbraně, jak už tady zmínil pan poslanec, byly obdrženy jako dary od představitelů socialistického vedení v letech 1988 a 1989, tedy ještě v období socialistického Československa, s výjimkou jedné pistole, která měla být naopak určena jako dar pro socialistické představitele, který už nestihl být předán do listopadu 1989. Takže je tam jedna pistole, která není vyrobena českými podniky a která měla být naopak předána jako dar československým představitelům. Ta už předána nebyla. Zbytek jsou zbraně československé výroby. Jde o to, že policejní šetření prozatím prokázalo jednu podstatnou věc, totiž že zbraně skutečně použity nebyly.

Já sám jsem se sešel s palestinskými představiteli, oni mi situaci popisovali, vysvětlovali mi proces, jak se ke zbraním dostali. Dokonce mi řekli, že oni se v té době snažili ptát a dotazovat, jestli musí zbraně nahlásit. Údajně tehdy ještě socialistickými představiteli byli ujištěni, že to třeba není, pouze by bylo vhodné, kdyby zbraně nenosili ven a podobně. Takže opakuji, můžeme samozřejmě položit otázku, že to mohli učinit po listopadu 1989 znovu, znovu se o to mohli zajímat, ale oni mi řekli, že v té době, když ty zbraně dostali, dotaz na to, jestli je mají nějak legalizovat, učinili a bylo jim řečeno, že nemusí.

Myslím, že důležité je, že policie skutečně potvrzuje, že ty zbraně použity nebyly. To je věc, kterou máme k dispozici a která je pro mě teď podstatná. Palestinská strana se zavazuje, protože tady samozřejmě platí to, co možná víte, že samozřejmě i zastupitelské úřady musí respektovat české zákonodárství ve věci zacházení se zbraněmi. Ale samozřejmě z tohoto hlediska byla ta pravidla porušena. Palestinská strana nyní garantuje, že v tomto bude zjednána náprava, že se podobná situace opakovat nebude.

Já vím, že Palestinci udělali to, že odstranili bezpečnostní kamery, na které si stěžovali obyvatelé Suchdola kvůli údajnému narušení soukromí. Vím, že palestinská strana darovala městu část pozemku a zároveň se chystá den otevřených dveří 15. února tohoto roku, tedy den otevřených dveří pro veřejnost, kdy má veřejnost možnost palestinskou ambasádu navštívit. To jsou kroky, o kterých jsem informován, že palestinská strana nabídla a nabízí, aby situaci nějakým způsobem pomohla řešit.

Takže opakuji - policejní šetření ještě není skončeno, takže tady ještě na definitivní závěry je čas. Z hlediska politického pokládám situaci teď za uzavřenou, dokud nedostanu jiné informace, které by zpochybňovaly to, co jsem nyní řekl.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, pane ministře. Pane poslanče, druhé kolo, další otázky.

 

Poslanec Daniel Korte: Děkuji. Dovolím si jednu doplňující otázku. Proč Česká republika stále zachovává pro palestinskou samosprávu statut velvyslanectví zřízeného v době komunistické nesvobody, ač tato, tedy samospráva, není mezinárodně uznávaným státem a neplní atributy státu, mj. neovládá část svého území, pásmo Gazy, které je naopak pod kontrolou mezinárodně uznané teroristické organizace Hamas. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Poprosím vás, pane ministře Zaorálku, o odpověď.

 

Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek Ano. Situace kolem tohoto zastoupení je trochu nestandardní. Vy samozřejmě víte, že uznání tohoto zastoupení palestinského státu... Ten výraz teď taky není úplně přesný, já to vyjasním... Uznání pochází z roku 1988. Tehdy vlastně ještě Československá socialistická republika se vyslovila pro uznání vyhlášení palestinského státu.

Já bych chtěl jenom upozornit, že my v té terminologii dnes používáme výraz palestinské autonomní území, tzn. oficiálně nemluvíme o státu. Mluvíme o palestinském autonomním území. Pokud mluvíme o představitelích tohoto palestinského autonomního území, tak používáme výraz ministr palestinské národní správy v komunikaci s palestinskou stranou, tedy používáme onen výraz, že jednáme s palestinskou národní správou. Ten úřad tady pokládáme za velvyslanectví palestinského autonomního území. Víte, že v tomto prostoru máme svoje vlastní zastoupení na úrovni chargé d'affaires. Já respektuji princip kontinuity české zahraniční politiky. A vy dobře víte, že po celou dobu, ať v této zemi vládla kterákoli vláda, tak se víceméně nikdy nezpochybnila rozhodnutí z roku 1988. My jsme tuto kontinuitu vždy drželi, tzn. v České republice máme zastupitelský úřad palestinského autonomního území. A já musím říci, že sám nehodlám také na této věci nic měnit.

Víte dobře, že Hamas není v této chvíli nějakým oficiálním reprezentantem tohoto území. A já samozřejmě beru, že máte nárok na kritický názor a na to, abyste měl obavy řekněme z těchto tendencí nebo proudů, které se nacházejí v Palestině, na druhé straně jednáme s reprezentanty palestinské národní správy. Připomínám, že Hamas není součástí těch, se kterými jednáme. A opakuji, mohlo by se o tom mluvit dlouho, ale já tady prostě respektuji kontinuitu, kterou nezpochybnil nejen žádný ministr zahraničí, ale ani žádná vláda.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pane ministře, já se omlouvám, čas vypršel. Děkuji. Pro pořádek připomínám, že podle jednacího řádu jsou na první otázku dvě minuty, na odpověď pět minut a na druhé kolo na otázku minuta a na odpověď dvě minuty. Poprosím řečníky, aby si ten čas trošičku hlídali. Děkuji.

Další, 32. v pořadí vylosovaná s interpelací, byla paní poslankyně Alena Nohavová a interpeluje pana ministra Antonína Prachaře ve věci dokončení D3. Máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Alena Nohavová: Vážený pane předsedající, vážené dámy, pánové, můj dotaz je na pana ministra dopravy.

Vzhledem k tristní situaci ve stavu dopravní obslužnosti na jihu Čech vás žádám, pane ministře, o vaše stanovisko týkající se dostavby D3.

Za prvé. Bude zahájena v roce 2014 výstavba v úseku Veselí nad Lužnicí - Bošilec a Borek - Úsilné? Pokud ano, tak kdy? A pokud ne, v čem spočívají problémy a jak budou případně řešeny?

Za druhé. Je stanovisko Ministerstva dopravy a ŘSD ohledně zpoplatnění úseku Veselí nad Lužnicí - Tábor včetně obchvatu Tábora definitivní, nebo bude v této věci zahájena nějaká změna? Protože tato část nemá vyhovující nezpoplatněné objízdné varianty a navíc je vzhledem ke stadiu výstavby této části víceméně staveniště než dálnice.

Za třetí. V jakém stavu řešení je otázka příjezdu k autoservisu, resp. jak reaguje Ministerstvo dopravy a ŘSD na příslušné rozhodnutí soudců ve věci napojení příjezdu k autoservisu v Táboře před sjezdem na Tábor?

A za čtvrté. V jakém stavu řešení je pokračování D3 směrem na jih od Českých Budějovic, tedy předpokládaný úsek R3 České Budějovice - hranice s Rakouskem, a to termínově, ve vztahu k termínu vybudování napojení na rakouské straně k roku 2018? A potom i lokálně, kdy je opětovně zpochybňovaná vybraná varianta R3 tou východní stranou, tzv. kaplická varianta, a je oživována varianta jejího vedení západní stranou přes Český Krumlov.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Perfektní. Děkuji, paní poslankyně. Poprosím pana ministra Antonína Prachaře o odpověď.

 

Ministr dopravy ČR Antonín Prachař Paní poslankyně, děkuji za otázky. Časový termín vymezený pro odpovědi asi nebude dostačující. Já vám v každém případě slibuji, že na všechny vaše otázky dostanete písemnou odpověď.

Kdybych to chtěl jenom shrnout v krátkosti. Co se týká úseku Veselí nad Lužnicí - Bošilec, tam byl zrušen výsledek výběrového řízení ze strany ÚOHS. Ze strany ÚOHS má Ministerstvo dopravy nevyřešené záležitosti v řádu cca 60 miliard. Kapitola sama pro sebe. Byly navrženy nové hodnoticí komise pro výběr zhotovitele, které musí ustanovit vláda. Předpokládáme, že bychom se mohli dostat dál někdy v sedmém měsíci 2014.

Co se týká úseku Veselí nad Lužnicí - Tábor včetně zpoplatnění, tady lze uvést obecně, že Ministerstvo dopravy postupně ruší veškeré výjimky ze systému časového zpoplatnění a ponechány bez poplatku jsou vesměs krátké úseky, které nemají návaznost na dálniční síť. To ale neodůvodňuje ponechání D3 bez poplatků s výjimkou uvedeného úseku. Obdobně byly již dříve zpoplatněny např. obchvaty Brna na D1, Mladé Boleslavi R10. Takže Ministerstvo dopravy nemůže s ohledem na nastavený systém zpoplatnění přistoupit ke schválení jakékoli výjimky.

Co se týká vaší třetí otázky, v jakém stavu je řešení příjezd k autoservisu. Tady bych chtěl říct, že předmětem rozsudku městského soudu ze dne 14. 8. 2013 bylo stavební povolení. Na základě tohoto rozsudku a následně rozhodnutím ministra dopravy ze dne 2. 12. 2013 byla celá tato věc zrušena a vrácena k novému projednání. Takže v současné době po odstranění nedostatků podle § 129 stavebního zákona bude zahájeno opakované stavební řízení o povolení předmětné stavby dálnice D3 Tábor - Veselí nad Lužnicí. Všechno podrobněji dostanete v písemném materiálu.

K bodu čtyři, to je otázka D3 České Budějovice - státní hranice s označením rychlostní komunikace R3. Tady na celý tah R3 je zpracovaná technicko-ekonomická studie. Dokončení projektové přípravy je podle aktuálního rozpisu globální položky rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury plánováno na rok 2016, kdy by měly být zpracovány projektové dokumenty pro provádění stavby, projektová dokumentace, a předpokládá se i dokončení majetkoprávní přípravy. Následně v roce 2017 by mohla být zahájena realizace jednotlivých staveb, které jsou zařazeny do náhradních projektů na programovací období 14 až 20 v dopravní sektorové strategii druhé fáze. Z tohoto vyplývá, že trasa rychlostní komunikace R3 je stabilizovaná v tzv. kaplické variantě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Chci se zeptat: Budete mít doplňující otázku?

 

Poslankyně Alena Nohavová: Doplňující otázku nemám, ale pokud mi to, pane ministře, dáte písemně, jak jste slíbil, nebudu mít doplňující otázku. Budou ty odpovědi písemně? Dobře. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Půjdeme dál. Jako 33. byla vylosována paní poslankyně Kateřina Konečná, ale omlouvala se mi, její interpelace tedy propadá. Mám zde další dvě nové omluvenky, kdy z pracovních důvodů se od 14.20 dnes omlouvá pan poslanec Ing. Jan Volný a druhá omluvenka z dnešního jednání, od 16.45 se omlouvá paní poslankyně Radka Maxová.

Je tady interpelace s číslem 34, tu má pan poslanec Petr Bendl a interpeluje paní ministryni Michaelu Marksovou ve věci personálního obsazování ministerstva. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, dámy a pánové, vládní koalice často říká a zdůrazňuje, že se bude obklopovat pouze a jen odborníky při práci vlády. Chtěl bych se zeptat paní ministryně, zda je pravdou, že pan Robin Povšík je náměstkem ministryně, zdali tento vzděláním středoškolák je zaměstnancem nebo takto vysokým státním úředníkem. Člověk, který se proslavil jako náměstek středočeského hejtmana tím, že zaměstnával tři černé duše, které nepracovaly na správě silnic, ale naopak pracovaly pouze a jen pro tohoto náměstka, pracovaly např. jako řidič a vozily ho, v práci se vůbec neobjevovaly, zda je toto pravda. A chtěl bych se vás zeptat, jaké tedy případně odborné předpoklady rozhodovaly o tom, abyste si takového náměstka na ministerstvo vzala. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Poprosím paní ministryni o odpověď.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Vážený pane předsedající, jenom upozorňuji, že tady někdo zanechal brýle. Tentokrát to není medvídek. Pardon. (Předsedající: Dobře.)

Vážené poslankyně, vážení poslanci, to pravda je a není to žádná tajná informace, že pan Robin Povšík se stal náměstkem pro řízení úřadu. A mimochodem, nahradil předchozího náměstka pro řízení úřadu, který také, pokud vím, neměl vysokoškolské vzdělání. Já jsem si tam pana Povšíka vybrala pro jeho organizační a řídicí schopnosti. Jsem velmi ráda, že souhlasil s tou spoluprací, a děkuji za péči členovi ODS o naši personální politiku. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji za odpověď. Pane poslanče, prostor pro případnou otázku a vaše brýle.

 

Poslanec Petr Bendl: Já jsem věděl, že se ještě vrátím pro ty brýle. Děkuji za veřejné přihlášení se k tomuto, a příště, až budete říkat, že se obklopujete jenom odborníky, vzpomeňte si na pana náměstka Povšíka.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Chci se zeptat paní ministryně: Budete na to odpovídat? Dobře, jdeme dál.

Dalším je pan poslanec Ludvík Hovorka, který interpeluje pana ministra Milana Chovance ve věci pronájmu lázeňských domů ministerstva vnitra společností TEMPARANO. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, obracím se na vás s žádostí o prošetření podivných pronájmů nemovitého majetku ministerstva vnitra. Ministerstvo vnitra pod vedením Ivana Langera pronajalo v roce 2008 své lázeňské domy v Karlových Varech, Františkových Lázních, Mariánských Lázních a Luhačovicích slovenské firmě TEMPARANO, která jako jediná podala nabídku na pronájem. Tomuto pronájmu předcházel pokus o prodej těchto domů, ale protože se o to zajímali novináři, nakonec z toho byl jenom pronájem, který měl být maximálně na sedm let, ale Ministerstvo financí pod vedením pana ministra Kalouska povolilo výjimku na pronájem na 20 let. Výše nájemného byla dohodnuta ve výši 23,7 mil. korun, ale Ministerstvo vnitra muselo přispívat ročně 10 mil. korun firmě na investice. Přitom audit firmy Deloitte stanovil ekonomickou výši pronájmu v rozmezí 37 až 45 mil. korun. Smlouva byla uzavřena do roku 2028. Další ministr vnitra, Pecina, označil pronájem jako nevýhodný se ztrátou 100 mil. korun pro český stát, ale kromě prověrky celého případu neučinil žádné kroky. Další ministr, Radek John, kvůli porušení smlouvy firmou TEMPARANO, tím že podnajala jeden z domů, od smlouvy odstoupil. Další ministr, Jan Kubice, v roce 2011 všechny areály znovu pronajal firmě TEMPARANO v nové smlouvě, která údajně byla pro stát výhodnější, ale není známo, za jakých podmínek.

Váš předchůdce Pecina v demisi odvolal náměstka Romana Fidlera, který pronájem lázeňských domů firmě TEMPARANO ukončil a smlouvu vypověděl. Nyní ale podle Martina Peciny kvůli předčasnému vypovězení smlouvy hrozí státu vyplatit smluvní pokuta 60 mil. korun. V lázeňských domech na začátku roku proběhly inventury majetku a kontroly a Ministerstvo vnitra začíná provozovat lázeňské domy ve vlastní režii, přičemž musí obnovit licenci na provozování lázeňské péče a zajistit peníze na platy nových zaměstnanců, které nebyly rozpočtovány.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Omlouvám se, pane poslanče, ale vyčerpal jste svůj čas pro otázku. Poprosím pana ministra o reakci.

 

Ministr vnitra ČR Milan Chovanec Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, situace kolem TEMPARANO a obecně kolem organizace, na kterou byly tyto lázeňské domy převedeny, tedy na Zařízení služeb Ministerstva vnitra, bude podrobena hloubkové kontrole. Já v současné době připravuji s týmem lidí na interním auditu zadání auditu. Dotazujeme se samozřejmě i policistů, kteří jsou ve styku s touto organizací a jsou s jejími službami velmi nespokojeni. Kontrola bude hloubková, bude zahrnovat mj. i vlastní smlouvu a vlastní smluvní podmínky, které byly nastaveny v rámci pronájmu těchto domů.

To, co se stalo, je, že pan Fidler vypověděl objekty této firmě pro jakousi potřebnost pro Ministerstvo vnitra, čímž de facto s tímto majetkem nemůžeme nakládat. Tato skutečnost je v současné době v šetření policie, která zkoumá, jestli pracovník Ministerstva vnitra směl, či nesměl tento krok učinit.

Máte pravdu v popisu situace včetně toho, že bychom se měli stát provozovateli pěti lázeňských domů, že bychom měli převzít zaměstnance a že bychom měli této firmě platit odškodné, které bude přesahovat s největší pravděpodobností částku 65 mil. a bude pravděpodobně vyšší.

Vzhledem k tomu, že tento celý proces, tedy vypovězení smlouvy, je předmětem šetření, nebudu se k tomu dále vyjadřovat, abych nezhoršoval právní postavení Ministerstva vnitra a České republiky v této věci. V každém případě v současné době zkoumáme právní postavení a možnost úkon pana Fidlera zrušit, to znamená dostat to do situace před touto výpovědí. To je totiž jediná šance, jak začít s firmou TEMPARANO standardně jednat o ukončení této smlouvy. Pokud se nám to nepovede, jsme v situaci, kdy máme vypovězenou smlouvu, hradíme smluvní pokutu v řádu několika desítek milionů korun a máme de facto majetek, který jsme sami prohlásili za potřebný, takže ho nemůžeme ani prodat, ani s ním nijak nakládat.

Zadal jsem právní analýzu, jestli je možné, abychom u soudu s tzv. předběžným opatřením napadli rozhodnutí pana Fidlera s tím, že bychom se teď dostali, pokud by nám soud vyhověl, před situaci, kdy došlo k výpovědi. Tím ovšem neřešíme, zda vlastní uzavření smlouvy v roce 2008 bylo, nebo nebylo výhodné pro český stát, potažmo pro Ministerstvo vnitra. To je otázka druhá. Na tu si musíme odpovědět. Teď zachraňujeme škody, které tam prostě tímto krokem vznikají a zatím vznikat budou.

Převod zaměstnanců včetně placení mzdy, sociálního a zdravotního pojištění je v současné době předmětem diskuse, a zkoumáme, jestli jsme povinni toto udělat. V každém případě je mi líto osudu několika set lidí, kteří v těchto domech pracovali a pracovat dále chtějí.

Získat lázeňskou licenci nebo licenci na provozování lázeňského zařízení není jednoduché a nám to komplikuje situaci samozřejmě i v tom, že v rámci rekondicí, které jsme ze zákona povinni poskytovat policistům, budeme muset pravděpodobně hledat jiné, náhradní řešení, alespoň pro nějakou krátkou dobu.

Takže tu věc velmi vážně zkoumáme. Já vás, protože vás ta věc zřejmě zajímá, budu informovat prostřednictvím vašeho poslaneckého e-mailu. První krok, který zkoumáme a který jsem dnes ještě vrátil k přepracování, je, jestli půjdeme cestou snahy o soudní zvrat rozhodnutí pana Fidlera, to znamená zrušit jeho rozhodnutí a nechat běžet zatím nájemní smlouvu a pokusit se o dohodu. Nejhorší varianta je, že jsme si sami tento majetek prohlásili za takzvaně potřebný.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane ministře, za odpověď. Chci se zeptat... Takže bude doplňující otázka.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Chtěl bych jenom říct, že ty domy samozřejmě sloužily pro rehabilitační pobyty, rekondiční pobyty pracovníků Ministerstva vnitra, hasičů a podobně. Čili byly využívány do roku 2008, ale v té době se prohlásilo, že se to dá provozovat jinak, levněji a že se na tom dá ušetřit. Protože se mi jeví, že celý tento případ mohl být od začátku organizován jako podvod, tak se domnívám, že by stálo za to tu záležitost celou prošetřit, ale už od počátku, od roku 2008, protože už na začátku byl audit, který říkal, že ekonomický pronájem se pohybuje mezi 37 až 45 miliony korun. Ten audit jsem viděl.

Chtěl bych proto jenom ještě dodat, že bych rád znal, aby byly objasněny okolnosti všech těchto pochybných kroků vašich předchůdců a jejich podřízených, aby byly vyčísleny všechny škody, které vznikly Ministerstvu vnitra, a aby bylo podáno trestní oznámení na všechny, kdo poškodili Ministerstvo vnitra a český stát. Samozřejmě zajímá mě, jak bude zajištěno provozování po posledním kroku, čili jestli se vyřizuje ta licence a jak dlouho to bude asi trvat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji.

 

Ministr vnitra ČR Milan Chovanec Tak já začnu od konce, pane poslanče. Co se týká zajištění rekondičních pobytů, jak budou zajištěny, dostanete písemnou informaci na svůj poslanecký mail. Ta věc je v řešení. Já si myslím, že do týdne budeme schopni na to odpovědět. Jestli to bude formou nákupu v jiných zařízeních, případně že ti policisté budou tu rekondici provádět takzvaně doma. To je forma, která je také přípustná, takže krátkodobě bychom mohli jít touto cestou.

Co se týká těch ostatních věcí, celkový přezkum zařízení služeb bude samozřejmě znamenat i přezkum této první smlouvy a kroků mých předchůdců. A pokud tento přezkum shledá, že tam došlo k nějakým nestandardním a protiprávním krokům, tak vězte, že trestní oznámení podáno bude. Díky.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji za odpověď. Dále v pořadí je paní poslankyně Markéta Adamová, která interpeluje pana ministra Martina Stropnického ve věci zastavení prodeje kasáren v Karlíně. Máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Markéta Adamová: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážený pane ministře, z médií jsme se mohli dozvědět, že jste velmi rychle vyvodil personální důsledky v situaci ohledně prodeje kasáren Jana Žižky v Karlíně, která byla formou tendru nabídnuta zájemcům a v němž zvítězila společnost Griva Art. Jelikož mám však pouze informace z médií a na rozdíl od vás jsem neměla možnost si detailně nastudovat podmínky vyhlášeného tendru, ptám se vás, v čem konkrétně byly tyto podmínky porušeny a zda to již můžete potvrdit s jistotou, či zda se stále jedná jen o podezření.

Docela mě totiž překvapuje rychlost, jakou jste přistoupil k odvolání šéfa majetkové sekce ministerstva a ředitele agentury pro hospodaření s nepotřebným majetkem. Zajímá mě, zda jste takto rychle, během jen několika málo hodin, protože stopku prodeji jste udělil včera a personální důsledky, tedy odvolání, proběhly již dnes, opravdu byl schopen důkladně prověřit, kdo a v čem konkrétně pochybil, nebo zda se vám pouze hodilo jisté podezření, abyste učinil závažné personální kroky. Rychlost, s jakou činíte, je totiž obdivuhodná, zvláště pokud ji dáme do souvislosti s tím, že sedíte ve vládě, která velmi prosazuje služební zákon. Současně jste několikrát zmínil, že s činností Ministerstva obrany se teprve seznamujete.

Jako zastupitelku Prahy 8 mě tedy také zajímá, a určitě nejenom mě, ale i obyvatele Prahy 8 - Karlína, jaký bude další osud kasáren. Děkuji vám za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji paní poslankyni a prosím o vyjádření pana ministra. Prosím, pane ministře.

 

Ministr obrany ČR Martin Stropnický Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, kolegové. Rád vám, paní poslankyně, ty důvody sdělím, byť nevím, jestli úplně do všech vyčerpávajících detailů.

Nestandardní, abych použil tohoto oblíbeného slova, bylo už jenom třeba to, že já jsem se poprvé o tom dozvěděl z tisku. Je zvláštní, když si čtete po cestě do práce myslím že Mladou frontu, to je úplně jedno co, a tam se najednou začíná psát o tom, kdo a jak a proč je s kým provázán. Může to být jenom neseriózní novinářská práce, může to být kachna, může to být cokoliv, ale přesto, musíte se tím začít zabývat. Já jsem oslovil inspekci našeho ministerstva, která mi přímo podléhá. Je to moje povinnost. Pověřil jsem prvního náměstka, který má tyhle věci na starosti, aby oslovil ty lidi, kteří to připravovali, a postupně se nám začalo skládat takové zvláštní leporelo z drobných, ale neustále se násobících nestandardních kroků.

První věc: Ta soutěž byla v takhle velkém objemu vypsána přímo, to znamená, nebyla avizována. Takže ti lidé, uchazeči, na to měli těch 21 dnů. Ta nemovitost je obrovská a složitá, s břemenem a s mnoha dalšími přívlastky. Bývá běžné, že měsíc i dva měsíce se to avizuje, a pak se teprve vyhlásí. Na tom vyhlášení vítězného, řekněme, zájemce, tam se neúčastnil předseda té komise pan Karásek. Byl vybrán jeden soudní znalec, existuje na to jeden jediný posudek. Byli osloveni tři soudní znalci, dva na tu výzvu neodpověděli, a tak se ministerstvo spokojilo s jedním znaleckým posudkem.

Potom jsme se snažili samozřejmě na základě veřejně přístupných informací se dopátrat té vlastnické struktury, jakkoli nám to zákon přímo neukládá. Ale máte pravdu, i první krok, velmi viditelný krok, a takový krok musí být naprosto transparentní.

Já si dovolím, na dálku to asi nebude příliš vidět, ale toto je vlastnická struktura podnikatelských aktivit paní Tykačové. (Ukazuje list papíru s hustým pavoukem čar.) Jestli tohle v někom vyvolává důvěru, ve mně ne. Tolik fantazie nemám.

My jsme tím neporušili žádný zákon. Zjistili jsme ještě další okolnosti, které tady už nechci z důvodů časových rozpitvávat, a stáli jsme před nesmírně obtížným rozhodnutím. Já jsem si vědom, že ta částka... Ještě jedna věc tam byla úplně zbytečná, a to oznamování jakési vyvolávací ceny, 581 milionů, a další věci. Tři firmy, které se zúčastnily, jejich nabídky byly v rozpětí osmi milionů. U takhle velké částky je to poněkud neobvyklé. Ta nejvyšší byla 589, vyvolávací částka 581, ta třetí nabídka byla 582. Čili to vás taky úplně nepřesvědčí o tom, že je všechno v pořádku.

My chceme soutěž samozřejmě co nejdřív obnovit, oznámit ji nejdřív, avizovat. Mimochodem, v návrhu smlouvy, která byla součástí toho, nebylo nic, co by zajišťovalo pojistku proti tomu, že nabyvatel bude uplatňovat nějakou slevu v důsledku stavu té nemovitosti. A protože už se jedna z těch firem soudí například s Prahou 1 kvůli nějakým půdám, kde uplatňuje mnohadesítekmilionovou slevu, tady bylo docela velké riziko, že půjde o několikasetmilionovou slevu, o kterou bychom se s nimi soudili. Čili my jsme do toho rizika, jistého rizika šli, protože nikdo nám negarantuje, za kolik to skutečně prodáme. Ale můžu vám říct, že některé odhady, teď neříkám, že s kulatým razítkem, se blíží až jedné miliardě, protože Karlín už dávno není nějaká okrajová oblast, ale lukrativní metr čtvereční.

Čili my vypíšeme soutěž co nejdříve, já nevylučuji, že to bude aukce, ale samozřejmě, že si dáme velký pozor na to, aby všechno proběhlo, jak má.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, pane ministře. Takže ještě doplňující otázka. Dobře.

 

Poslankyně Markéta Adamová: Děkuji za odpověď. Já tady nechci působit jako obhájce vítěze a vůbec nikoho z těch, kdo se hlásili do toho tendru. Mně spíše šlo o otázku vlastně těch personálních důsledků, protože jste teprve včera oznámil, že tady toto podezření tam nějaké máte, a dneska už jste ale byl tak velice rychlý v tom jednání a vyvození tady těchto záležitostí. To mi přijde velice rychlé. Ale tak jak to tu popisujete, tak to vypadá, že jste se tím zabýval delší dobu, takže asi celých 14 dní, co jste na ministerstvu, se tomu věnujete. Šlo mi o personální rychlost, protože pokud byste za podezření, lidově řečeno, sekal hlavy, tak aby tam také za chvilku někdo zůstal.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji za doplňující dotaz. Pane ministře.

 

Ministr obrany ČR Martin Stropnický Myslím, že těch několik desítek tisíc hlav zůstane, mimochodem včetně některých zaměstnanců, kteří tam přišli po vítězství ODS ve volbách, a já je vůbec nebudu posuzovat podle toho, v jaké straně jsou nebo za jakých okolností se tam dostali, ale jen na základě výsledků jejich práce a jejich jisté loajality. Zatím s tím nemám sebemenší problémy. To nejsou věru tito lidé.

Abych odpověděl i na rychlost. Ta je skutečně nestandardní, protože při krátké tiskové konferenci, kdy jsem to včera oznamoval, se mluvilo o tom, že s personálními věcmi počkáme, protože se nechci ukvapovat a nechci lacině ukazovat prstem na jednoho nebo na dva lidi, ale my jsme byli ke svému jistému překvapení během dne požádáni Policií České republiky, abychom podnikli jisté kroky. Pokud mám dnes informace, tak Policie České republiky už má počítače těch pracovníků.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Další v pořadí je pan poslanec Josef Nekl, který interpeluje pana ministra Antonína Prachaře ve věci dokončení D1 Říkovice - Lipník. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Josef Nekl: Děkuji. Pane místopředsedo, vážený pane ministře, interpeluji vás v problému, který je vám jistě podrobně znám jak z osobní, tak profesní zkušenosti.

Již na počátku tohoto tisíciletí měla být zahájena stavba části D1, a to úsek 0136 a 0137, dálniční obchvat města Přerova. Dnes takřka dokončená D1 z Prahy do Ostravy je přerušena úsekem dlouhým cca 21 km mezi obcemi Říkovicemi a městem Lipník nad Bečvou. Pro nutnost dokončení hovoří řada faktorů, ale hlavní jsou:

Dálniční obchvat Přerova značně zlepší životní prostředí v samotném městě a okolí. Množstvím prachových částí a škodlivých sloučenin v ovzduší se řadí Přerov mezi města s častějším překročením limitů a smogovou zátěží a o hluku se nedá ani mluvit. Dlouhé fronty automobilů před vjezdem do města, tranzit centrem města jsou samozřejmostí. Uzavření jedné z tranzitních ulic znamená kolaps dopravy v Přerově, a to, co projdete pěšky za 15 minut, projíždějí osobní a nákladní vozy minimálně 45 minut.

Druhým důležitým faktorem je nedostupnost města pro investory, která může být příčinou více jak 11 % nezaměstnanosti, a na mapě nezaměstnanosti patří Přerov a Přerovsko mezi nejvíce postižené. Již nastartovanou realizaci stavby zastavil nechvalně známý, proslulý ministr Bárta, který měl heslo, že Morava je jeden velký kruháč a už tam nedá ani korunu a ani nepovolí žádnou stavbu.

Ptám se vás, vážený pane ministře, zda dostavba D1, dálniční obchvat Přerova, patří mezi top priority Ministerstva dopravy a zda jste ochoten a schopen sdělit, kdy bude fyzicky zahájena první stavba 0137 Přerov - Lipník a kdy druhá, 0136, Říkovice - Přerov. Na stavbu 0137 je dáno stavební povolení, které zakrátko končí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji za interpelaci. Poprosím pana ministra Antonína Prachaře o odpověď.

 

Ministr dopravy ČR Antonín Prachař Vážený pane poslanče, máte pravdu, že situace v okolí Přerova, v centru Moravy, je velmi kritická. Sám situaci znám velice dobře, protože jsem nedaleko bydlel, a opravdu průjezd městem je žalostný.

Co se týká dvou staveb, D1 0136 Říkovice - Přerov, tak na tuto stavbu v přípravě je vydáno územní rozhodnutí. Toto územní rozhodnutí bylo několikrát soudně napadeno, ale po všech možných odvoláních nabylo právní moci. Je zpracována rovněž dokumentace pro stavební povolení a probíhají výkupy v oblasti mimoúrovňové křižovatky Předmostí. Vzhledem k časové zastaralosti dokumentace pro stavební povolení je nutná její aktualizace, která vyplývá ze změn norem a technických předpisů. Byla vypsána soutěž na zhotovitele aktualizované dokumentace pro stavební povolení. Ředitelství silnic a dálnic už zahájilo potřebné dílčí kroky k projednání změn, úspor ve studii přechodu přes hlavy rozšiřované železniční trati u Říkovic a posouzení přechodu přes skládku v areálu Prechezy. Původní návrh byl tak, že uprostřed skládky se vybuduje mostní podpěra, která by jednak technicky byla asi neproveditelná, protože na skládce je zelená skalice, je to kyselý odpad, a v okamžiku jakýchkoli srážek tam vzniká roztok kyseliny sírové se slabou koncentrací, která je agresivní víc než 90% roztok kyseliny. Neumím si vůbec představit, jakým způsobem by se to tam technicky zabezpečilo. Celá skládka zelené skalice, kde má vést komunikace, je dnes izolovaná vůči spodním vodám v ochranném pásmu vod tzv. milánskou stěnou, kde jsou jílové suspenze pro to, aby nedocházelo k úniku do okolního prostředí. Tady asi bude muset dojít ke změně uvažované konstrukce delšího rozpětí mostu a vyžádá si to nějaký čas. To je záležitost, co se týká oblasti nad Přerovem, Přerov - Předmostí. Na stavbu je v podstatě dnes vykoupeno 36 % pozemků, taková je realita. V roce 2014 je vyčleněno 160 milionů, v roce 2015 se předpokládá vyčlenit dalších 145 milionů tak, aby pokud vše půjde normálně, byla tato část stavby obchvatu zahájena v roce 2016.

Co se týká části dálnice 0137 Přerov, na tuto stavbu je vydáno pravomocné stavební povolení. Máte pravdu, jsou vykoupeny téměř všechny pozemky. Z materiálu, který mám, zůstává tam nepatrné množství. Probíhá tam nějaký záchranný archeologický výzkum, včetně potřebné skrývky ornice. Od března 2012 probíhalo výběrové řízení na zhotovitele stavby a po odvolání vyloučeného uchazeče a přezkumu výběrového řízení na ÚOHS bylo v roce 2013 výběrové řízení rozhodnutím ÚOHS zrušeno. Je pravda, že máme platné stavební povolení, máme z rozhodnutí ÚOHS zrušeno výběrové řízení na zhotovitele a hrozí tu skutečně stav, kdy platnost stavebního povolení propadne a budeme muset učinit všechna opatření pro to, abychom získali prodloužení platnosti tohoto stavebního povolení. A potom bychom byli na začátku a celý proces bychom museli opakovat.

Co se týká průchod trasy dálnice úložištěm v Prosenicích, tak tady zůstává trasa podle původní varianty už v souladu s vydaným stavebním povolením. Předpokládaný termín zahájení nové dokumentace pro výběrové řízení plánujeme na duben 2014. Stavba je zahrnuta v rozpočtu SFDI na rok 2014 s celkovými náklady přesahujícími 5,8 miliardy. I když tato stavba určitě má své opodstatnění, je to jedna z věcí, kdy jsme prohlásili, že napojíme českou dálniční síť a dostavíme rozestavěné úseky tak, aby dálniční síť byla jednotná, ale musíme v této chvíli jednat se stavebním úřadem a dostat do situace prodloužení platnosti pravomocného stavebního povolení a dokončit celý proces v rámci toho, co nám stanovil ÚOHZ. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, pane ministře za odpověď. Máte možnost doplňující otázky.

 

Poslanec Josef Nekl: On už to asi nebude dotaz. Chtěl bych poděkovat panu ministrovi za odpověď a zdůvodnění s tím, že vidím, že snaha na dokončení bude. Já jsem druhé volební období poslancem a už se velmi těžko odpovídá lidem, když jsem jim říkal: kopne se za rok, kopne se za dva, kopne se další rok, a ono se už nekope deset let. Takže věřím, že termín zahájení 14, maximálně 15 0137 a posléze 0136 přijde. Jak jsem hrdý, že jsem Přerovan a že tam máme velké archeologické nálezy z pravěku, tak moc přeji, aby se tam náhodou něco nenašlo, protože to je další zdržení na dva roky. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, takže bez reakce. Půjdeme dál. Další je v pořadí pan poslanec Antonín Seďa, který interpeluje paní ministryni práce a sociálních věcí Michaelu Marksovou ve věci dávek pro pěstouny. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Vážená paní ministryně, obracím se na vás v souvislosti s problémem, na který upozornil Úřad veřejného ochránce práv a na který upozorňovala opozice v období vlády premiéra Nečase při projednávání zákona o sociálně-právní ochraně dětí. Tím problémem je znevýhodnění manželských pěstounských párů před těmi nesezdanými. Uvedu příklad. Pokud manželé pěstouni pečují o dvě děti, nárok na příspěvek od státu má jen jeden z nich, a to ve výši 12 tisíc korun, a to měsíčně na obě děti. Naproti tomu nesezdaní partneři, kteří mají na sebe napsané každý jedno dítě, dostávají celkem 16 tisíc korun. Přitom do ledna 2013 stát poskytoval stejnou finanční odměnu všem pěstounům.

Vážená paní ministryně, chci se zeptat, zda a kdy bude řešen tento problém. Zároveň chci poukázat na skutečnost, že diskriminace manželských párů se děje i v jiných oblastech, např. z pohledu příspěvku na nezaopatřené dítě v případě, že o něj pečuje matka samoživitelka, přitom žijí se svým partnerem tzv. na hromádce. Dříve se situace řešila např. společným zdaněním manželů, které však v současné době neexistuje. Děkuji za odpovědi.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Poprosím paní ministryni o odpověď.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, když to řeknu takovým srozumitelnějším jazykem, než tady mám napsaný podklad od úředníků, tak v podstatě ta kritizovaná úprava byla udělána jednak v souvislosti s tím, že se od 1. ledna 2013 zvyšovala odměna při pěstounské péči. Na jedno dítě to zvýšení bylo z 3 410 až na 8 tisíc korun. Dříve to bylo tak, že bylo řečeno v zákoně, že při společné pěstounské péči manželů náleží dávky pěstounské péče jen jednomu z nich, ale v některých případech, kdy dětí v pěstounské péči bylo v té rodině více, tak docházelo vlastně ke zneužívání, že potom každý jeden z těch manželů napsal některé děti jenom na sebe, do své výlučné péče, nicméně rodina žila spolu. A pravda je, že když to srovnáme s normální biologickou rodinou, tak třeba rodičovský příspěvek je taky vždycky pro toho jednoho rodiče, dá se říci, ať už je v manželském svazku, nebo ne, ale je to vždycky jen ten jeden rodič, kdo pobírá dávku. Takže bych řekla, že tady je to tak trochu srovnané.

A co se týče otázky srovnání toho vztahu manželů a druha a družky, tak tady vlastně když se svěřují děti do pěstounské péče manželskému páru, tak musí souhlasit oba manželé, takže vlastně hned jsou oba bráni dohromady, zatímco v případě druha a družky je to právní postavení úplně jiné. Takže proto je to takto rozlišeno.

Ještě jste se ptal, vlastně ta úplně poslední otázka byla na nezaopatřené dítě, pokud jakoby žije s jedním rodičem, ve skutečnosti se dvěma. Tam teď nevím, já si nejsem vědoma už vůbec žádné dávky. Kromě zvýhodnění osaměle žijícího rodiče při ošetřování člena rodiny, kde je to delší počet dnů, tak vysloveně dávka že by byla fixovaná na to, že dítě je jen s jedním rodičem, žádná není. Další otázka je, když se potom spočítá společný příjem domácnosti, ale to myslím, že legislativně nelze ošetřit, že je to vlastně předmětem kontroly, sociálního šetření, než tam vyplatím dávku, abych tedy zjistila na místě, jestli rodina skutečně žije spolu, nebo jestli ten osamělý rodič skutečně žije jako osamělý.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, paní ministryně. Chci se zeptat pana poslance - pan poslanec nebude mít doplňující otázku.

Takže dnes poslední interpelace, poprosím paní poslankyni Jitku Chalánkovou, která bude interpelovat pana ministra Antonína Prachaře ve věci výstavby D1.

 

Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové, já myslím, že svou interpelaci mohu zkrátit, protože můj kolega pan poslanec Nekl byl vylosován dřív než já a moje otázka směřuje k téže věci a je to dostavba chybějícího kusu dálnice. To jsou ty úseky Říkovice - Přerov, Přerov - Lipník. Takže poprosím pana ministra, jestli mi může podklady eventuálně zaslat písemně, protože už jste to tady, i my všichni, slyšeli, co je možné a co není, a domnívám se, že společnými silami bychom měli napřít své možnosti, aby se konečně tento úsek dostavěl. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Pochopil jsem, že podklady k tomuto bodu budou zaslány od pana ministra písemně. Děkuji.

Vzhledem k tomu, že je 17.55, končím dnešní jednání s tím, že přerušuji schůzi do zítřejšího dne 9 hodin ráno. Každopádně jednání začne oficiálně až v 9.30 z toho důvodu, že hnutí Úsvit si vzalo půlhodinovou přestávku. Takže děkuji a přeji vám příjemný zbytek dnešního dne.

 

(Jednání skončilo v 17.56 hodin.)

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.