Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

(pokračuje Jaroslava Jermanová)

58.
Návrh na volbu Veřejného ochránce práv

Než zahájíme projednávání tohoto bodu, navrhuji hlasovat o souhlasu s přítomností kandidátů na veřejného ochránce práv při našem jednání. Podle jednacího řádu se schůze Poslanecké sněmovny mohou zúčastnit i další osoby, projeví-li s tím Sněmovna souhlas, a předsedající může udělit slovo dle § 52 odst. 3 jednacího řádu.

Proto tedy nyní budeme hlasovat o souhlasu s přítomností těchto kandidátů: pana Stanislava Křečka a paní Anny Šabatové.

Zahajuji tedy hlasování k tomuto návrhu a táži se, kdo je pro. Proti? Hlasování končím.

Hlasování číslo 128. Přihlášeno 162 poslanců, z toho pro 132. Návrh byl přijat.

Než dám slovo předsedovi volební komise, navrhuji dále podle § 59 odst. 1 našeho jednacího řádu, aby se Sněmovna usnesla na omezení řečnické doby, a to na deset minut.

Zahajuji hlasování o tomto návrhu. Kdo je pro? Proti? Hlasování končím.

Hlasování číslo 129. Přihlášeno 162 poslanců, z toho 111 pro.

Dříve než předám slovo předsedovi volební komise poslanci Martinu Kolovratníkovi, dovolte mi, abych přivítala oba kandidáty na půdě Poslanecké sněmovny. Vítejte. Děkujeme, že jste přišli. (Oba kandidáti zaujali místa po levici paní předsedající. Potlesk.)

Prosím tedy předsedu volební komise pana Martina Kolovratníka, aby se ujal slova.

Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji. Ještě jednou dobré odpoledne, vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci.

Nejdříve budu chvíli konstatovat. Poslanecká sněmovna má po ukončení funkce veřejného ochránce práv do 60 dnů uskutečnit volbu nového ochránce práv. Připomenu, že pan doktor Pavel Varvařovský se své funkce vzdal ke dni 20. prosince 2013.

Prezident republiky dne 23. ledna 2014 navrhl pouze jednoho kandidáta na funkci veřejného ochránce práv, a to pana doktora Stanislava Křečka, který je v současné době zástupcem veřejného ochránce práv. Následně dne 29. ledna tohoto roku obdržel předseda Poslanecké sněmovny dopis prezidenta republiky, ve kterém sděloval důvody, proč navrhl pouze jednoho kandidáta. Připomenu, že tento dopis byl e-mailem pro informaci zaslán všem předsedům poslaneckých klubů.

Senát Parlamentu dne 29. ledna 2014 navrhl na tuto funkci také pana doktora Stanislava Křečka a dále paní Annu Šabatovou. Předložené návrhy byly postoupeny všem poslaneckým klubům.

Usnesení volební komise má číslo 34, a já vám ho nyní pro formu přečtu. Je to tedy usnesení číslo 34 ze dne 4. února volební komise, která pověřuje předsedu komise, aby seznámil Sněmovnu s návrhem kandidátů pro volbu veřejného ochránce práv, tak jak je předložil prezident republiky a Senát Parlamentu. Prezident republiky navrhuje Stanislava Křečka, Senát republiky navrhuje Stanislava Křečka a Annu Šabatovou.

Zvláštní zákon způsob volby nestanoví, volební komise tedy navrhuje také volbu tajnou.

Nově zvolenému veřejnému ochránci práv započne jeho šestileté období složením slibu do rukou předsedy Poslanecké sněmovny, a to do deseti dnů ode dne volby.

Nyní vás, paní předsedající, prosím, abyste otevřela rozpravu k navrženým kandidátům a také k návrhu na způsob volby. Připomenu, že i v tomto případě o tajné volbě budeme rozhodovat hlasováním, tedy jestli s ní souhlasíme. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Otevírám k tomuto bodu rozpravu, do které se přihlásili o slovo naši dva hosté v dohodnutém pořadí, paní Anna Šabatová a potom pan Stanislav Křeček. Takže prosím, paní Šabatová.

Paní Anna Šabatová Vážená paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, veřejný ochránce práv vstupuje do čtrnáctého roku své existence. Pamětníci si jistě vzpomenou, že ochránce nebyl původně institucí vítanou. Boj za jeho prosazení do českého právního řádu trval deset let a stál mnohé úsilí. O to důležitější bylo, jak se tato novinka ve veřejném prostoru usadí, co na ni budou říkat občané, pro něž byla zřízena. To byl velký úkol pro prvního veřejného ochránce práv Otakara Motejla, s nímž jsem měla tu čest šest let spolupracovat jako jeho zástupkyně.

Instituci jsme od prvních kroků budovali jako otevřenou, vlídnou a uživatelsky přátelskou pro každého, kdo se cítí poškozen jednáním úřadů, a to i tehdy, pokud k pochybení nedošlo nebo působnost ochránce nebyla dána. Vždy dostal stěžovatel vysvětlení, proč se tak stalo, případně radu, jak může dál postupovat. Ochránce postupně krok za krokem získával respekt společnosti, takže důvěra v něj, to vzácné koření, jehož se nám v posledních letech tolik nedostává, je dlouhodobě jednou z nejvyšších. Jsem ale přesvědčena, že potenciál možností ochránce nebyl ještě vyčerpán.

Ochránce tím, že prošetřuje každým rokem tisíce a tisíce stížností jednotlivých občanů, může samozřejmě daleko lépe než kdokoliv jiný analyzovat a shrnout, kde jsou neuralgické body společnosti. Umí-li zároveň dobře komunikovat, pomáhá kultivovat státní správu takříkajíc za pochodu. V tom vidím jeden z jeho hlavních úkolů. Ale to není vše. Od roku 1999, kdy byl přijat zákon o veřejném ochránci práv, se charakter instituce postupně z rozhodnutí zákonodárce, tedy z vašeho rozhodnutí, proměňuje. Ochránce se stává také důležitou institucí v oblasti lidských práv.

Dosud došlo ke třem významným změnám. Novelou z roku 2005 se stal také ochráncem před špatným zacházením na všech místech, kde je omezena osobní svoboda buď rozhodnutím soudu, nebo v závislosti na péči. Od roku 2009 ochránce působí ve věcech práva na rovné zacházení a ochrany před diskriminací a v roce 2011, opět z rozhodnutí zákonodárce, přibyla ochránci další povinnost: musí dohlížet na vyhošťování cizinců a také na jejich zajišťování. Je zřejmé, že ombudsman plní velmi důležité úkoly. Nakonec každý člověk se může stát uživatelem nějaké pobytové služby, může se dostat do léčebny dlouhodobě nemocných, do ústavu sociální péče nebo - a to opravdu nikomu nepřeji - třeba do vězení.

Přemýšlela jsem nad tím, jaké poselství nám zanechal při svém odchodu z funkce ombudsmana Pavel Varvařovský. Ve vzduchu zůstalo viset jeho rozčarování nad tím, že mu politici obecně málo naslouchali a že spousta jeho kvalitních podnětů a dobrých rad zůstala nevyslyšena.

Vážené poslankyně a vážení poslanci, pokud mě poctíte svou důvěrou a zvolíte mě veřejnou ochránkyní práv, učiním vše pro to, aby se spolupráce mezi ombudsmanem a veřejnou správou ke spokojenosti obou stran prohloubila. Ke splnění tohoto závazku mám předpoklady jak teoretické, tak i praktické - šestiletou zkušenost z výkonu mandátu zástupkyně ombudsmana, celoživotní zkušenost s obhajobou lidských práv, mezinárodní zkušenost, dostatek energie, vytrvalost a pevnou víru, že se dobré dílo bude dařit.

Děkuji vám za pozornost. (Potlesk.)

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji paní Anně Šabatové. Poprosím k mikrofonu pana Stanislava Křečka. Prosím.

Zástupce veřejného ochránce práv Stanislav Křeček Dobré dopoledne, dámy a pánové. Já jsem před dvěma lety z tohoto místa v této Sněmovně vyjádřil jistou skepsi k projevům ve Sněmovně a citoval jsem výrok jednoho z dlouholetých poslanců britské Dolní sněmovny, který řekl: "Slyšel jsem v této sněmovně spoustu krásných projevů, některé mě až dojaly k slzám, ale nikdy jsem neslyšel projev, který by změnil výsledky hlasování." Takže s jistými rozpaky, dovolte, abych řekl dvě poznámky k tomu nejzávažnějšímu tématu, o kterém hovoříme, a to je k lidským právům. Chtěl bych říci dvě skutečnosti, které jsou v poslední době v celé Evropě zcela zřejmé, ale na některé velmi často zapomínáme.

Především bych chtěl upozornit na to, že lidé nepřipustí realizaci práv bez povinností a bez odpovědnosti. Možná že někdy tomu tak bylo, že se zdálo, že práva budou volná, že nebudou svázána žádnými povinnostmi, ale není tomu tak. Situace ve společnosti, i ekonomická situace, je taková, že prostě lidé nepřipustí, aby se realizovala práva bez povinností a bez odpovědnosti. Víte to lépe než já.

Možná si to neuvědomujete, ale jste první politikové, kteří říkají lidem, že se nebudou mít lépe. To nikdy v minulosti nebylo. Vždycky politici říkali "budete se mít lépe, a když ne vy, tak vaše děti". Ale dneska to nikdo říci nemůže. A to je velice důležitá změna i v tomto chápání lidských práv.

Druhá skutečnost, kterou si málo uvědomujeme, je skutečnost, že od univerzálního pojetí lidských práv, která jsou pro všechny lidi, pomalu přecházíme k realizaci práv jenom menšin, jenom někoho. Práva, která jsou pro všechny, nikoho nezajímají a soustřeďujeme se jen na práva menšin. To nejvlastnější lidské právo, že mají lidé žít v nějakém relativním dostatku, spokojený rodinný život, to největší lidské právo, není považováno za lidské právo, ale je to považováno za výsledek ekonomické aktivity člověka, nikoliv za lidské právo. Zato o dvou studentkách, kterým bylo znemožněno, aby při vyučování měly na hlavě tady ve zdravotní škole na Pankráci šátek, o tom se hovořilo na mezinárodní konferenci až v Paříži.

Čili obecná práva nás moc nezajímají. To samozřejmě vede k destabilizaci společnosti a k nárůstu extremismu v celé Evropě. Jestliže člověk, který není spokojen s tím, že se nemůže vyspat, protože soused vedle dělá bordel, a je z tohoto důvodu označen za extremistu a rasistu, jestliže si někdo myslí, že dítě kromě tatínka má mít také maminku, a je z toho důvodu označen ne za nositele jednoho z názorů, ale za hlupáka, který nepochopil, kam svět kráčí, no, takovíto lidé se necítí dobře ve společnosti, a jestli netleskají extremistům na ulici, tak přinejmenším jsou nositeli špatné nálady, té blbé nálady, jak tomu říkáme u nás.

Politici přestávají rozumět lidem. Tady bych vám odcitoval krásný výrok jednoho z brazilských biskupů, který nedávno řekl: "Když rozdávám lidem jídlo na ulici, říkají mi politici, že jsem světec, ale když se jich ptám, jak to, že chudí lidé nemají to jídlo, tak říkají, že jsem komunista."

Dámy a pánové, nechci žít v takové společnosti. Nechci k ní přispívat a myslím, že ombudsman by k ní přispívat neměl. Já si takovýto stav nepřeji a budu doufat, že mi rozumíte. (Potlesk.)

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu Stanislavu Křečkovi. Táži se, zda se chce ještě někdo přihlásit do rozpravy. Není tomu tak. Rozpravu končím Prosím předsedu volební komise pana Martina Kolovratníka, aby se ujal slova.

Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji opět za slovo. Nyní vás, paní předsedající, prosím, abyste nechala hlasovat o způsobu volby veřejného ochránce práv. Připomenu, že volební komise navrhla, aby tato volba proběhla formou tajného hlasování.

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Učiním tak. Zahajuji hlasování. Táži se, kdo je pro. Proti?

Hlasování končím. Hlasování pořadové číslo 130, přihlášeno 163 poslanců, z toho 123 pro. Návrh byl přijat.

Poslanec Martin Kolovratník: Takže já děkuji. Protože jsme rozhodli o tajné volbě, tak nyní vás ještě pro formu, paní předsedající, poprosím, abyste přerušila projednávání tohoto bodu, a já vyhlásím termíny tajných voleb.

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já myslím, že byste měl nejdříve vyhlásit termíny a já pak přeruším ten bod.

Poslanec Martin Kolovratník: OK, souhlasím. Na vydávání lístků ke dvěma tajným volbám - kandidáti do Ústavu pro studium totalitních režimů a tento bod, veřejný ochránce práv - navrhuji dobu 20 minut, tedy do 12.45 hodin. Poté bude volební komise sčítat výsledky voleb, a jak už zde bylo avizováno, k vyhlášení výsledků tajných voleb se sejdeme na začátku odpoledního jednání Poslanecké sněmovny, před interpelacemi, tedy ve 14.20 hodin.

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Tímto tedy bod číslo 58 přerušuji a ještě jednou připomínám, že odpolední jednání začíná ve 14.20 hodin. Děkuji.

(Jednání bylo přerušeno ve 12.27 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 14.20 hodin.)

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezké dobré odpoledne, milé kolegyně poslankyně, milí kolegové poslanci. Zahajuji naše jednání přerušené v bodu volba člena Rady Ústavu pro studium totalitních režimů a následně volba ombudsmana.

Nyní žádám předsedu volební komise pana poslance Martina Kolovratníka, aby nás seznámil s výsledky tajných voleb, které proběhly těsně před polední přestávkou. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

Poslanec Martin Kolovratník: Pane předsedající, děkuji za slovo. Už vážení členové vlády, chtěl jsem říct vážený člene vlády, tak děkuji. Vážená prořídlá sněmovno, rád bych vás tedy seznámil nejdříve s výsledkem bodu číslo

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.