Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Jan Hamáček)

24.
Návrh poslanců Davida Kádnera, Tomia Okamury, Radima Fialy, Petra Adama,
Augustina Karla Andrleho Sylora, Marka Černocha, Karla Fiedlera, Olgy Havlové,
Jany Hnykové, Jaroslava Holíka, Martina Lanka, Karla Pražáka, Milana Šarapatky
a Jiřího Štětiny na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb.,
o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 40/ - prvé čtení

Chci vás informovat, že stanovisko vlády jsme obdrželi jako tisk č. 40/1. Prosím, aby za navrhovatele tento návrh uvedl pan poslanec David Kádner. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec David Kádner: Děkuji. Vážený pane předsedo, vládo, dámy a pánové, přeji všem dobré ráno a dovolím si předložit návrh zákona o hmotné nouzi, sněmovní tisk č. 40.

Současnost prokázala, že ve vyloučených lokalitách, zejména na Mostecku a Šluknovsku, dochází ke zneužívání sociálně vyloučených jako příjemců dávek hmotné nouze, konkrétně na doplatku na bydlení podle § 33 a 35a zákona o pomoci v hmotné nouzi, kdy dlouhodobí klienti sociální sítě jsou zneužívání lichváři, kteří parazitují na problému se sociálním vyloučením a chudobě. Tato novela navrhuje řešení a stanovuje, že horní strop doplatku na bydlení bude poskytován podle cenové mapy nájemného, jak ji vytváří Státní fond rozvoje bydlení. Podmínkou je plnění hygienických a stavebně technických požadavků, jak vyplývá z § 122 stavebního zákona a provozního řádu podle § 21a zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Je-li například byt kolaudován pro 8 lidí, ale ve skutečnosti v něm bydlí 15 lidí, jedná se o přestupem podle § 178 odst. 1 písm. i) stavebního zákona, kdy fyzická osoba se dopouští přestupku tím, že užívá změnu stavby v rozporu s kolaudačním rozhodnutím, nebo podle písm. k), kde fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že zneužívá stavbu v rozporu s kolaudačním souhlasem.

Jedná se o jediný návrh zákona řešící tento problém, který je předjednaný se starosty dotčených lokalit, a to ne jenom z Ústeckého kraje, a má jejich plnou podporu. Proto vás prosím za starosty dotčených území, abyste podpořili tuto novelu a propustili ji do výboru. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane poslanče. Nyní prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení paní poslankyně Jitka Chalánková. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji za slovo. Za zástupce předkladatelů tohoto návrhu zákona jsme slyšeli představení této novely. Chci k tomu říci, že stanovisko vlády, jak již bylo řečeno, jsme obdrželi a je v něm vyjádřen s tímto návrhem nesouhlas, a to především z těchto důvodů: Předložený návrh zákona se snaží řešit pouze úzce vymezenou problematiku a neaspiruje na komplexnější úpravu v dávkové oblasti. - Dále se přihlásím do obecné rozpravy a budu mít k tomu ještě delší vysvětlení.

Nedostatek návrhu je také spojen s nedostatečnou provázaností předkládaného ustanovení do současného znění zákona, dá se tedy považovat za legislativně špatně připravený. Podmínka užívání bytu v souladu s hygienickými a stavebně technickými požadavky je formulována neurčitě a vágně. Vláda se domnívá, že předmětné ustanovení by navíc nemělo být formulováno tak, aby oprávněná osoba byla postihována ztrátou nároku na dávku z toho důvodu, že příslušně technické a hygienické požadavky nejsou splněny ze strany poskytovatele bydlení. Dále vláda upozorňuje na skutečnost, že u této novely není žádná vazba na nový občanský zákoník, který je účinný od 1. ledna 2015.

Pokud jsme slyšeli o zneužívání postavení těchto nešťastných lidí ze strany lichvářů, tak se domnívám, že jejich postavení může být po přijetí této novely ještě zhoršeno.

Ztotožňuji se se stanoviskem vlády, která navrhuje nesouhlasné stanovisko.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, paní zpravodajko. Nyní bych otevřel obecnou rozpravu, do které zatím včetně paní zpravodajky je šest přihlášek. Zeptám se paní zpravodajky, zda chce vystoupit přednostně, nebo zda mohu umožnit vystoupení kolegům, kteří jsou řádně přihlášeni. Nechce přednostně vystoupit. Jako první tedy vystoupí paní poslankyně Zuzana Kailová a připraví se paní poslankyně Jana Hnyková. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Zuzana Kailová: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolím si vám přednést připomínky, které mám po důkladném prostudování k navrhované změně zákona o pomoci v hmotné nouzi předkládané poslanci Kádnerem, Okamurou a dalšími z Úsvitu.

Plně se ztotožňuji s představením paní zpravodajky, která zde již zmiňovala důvody, proč Rusnokova vláda na své schůzi dne 18. prosince 2013 tento zákon projednala a vyslovila s tímto návrhem nesouhlas. (Značný hluk v sále.)

Dovolte mi tedy ještě nad rámec stanoviska vlády uvést další důvody pro vyslovení nesouhlasu s předkládaným návrhem zákona. V odst. 9 písm. a) návrhu zákona je uvedeno, že dávku lze poskytnout pouze tehdy, jestliže osoba užívá byt, jehož je vlastníkem nebo nájemcem, v souladu s hygienickými a stavebně technickými požadavky. V rozporu s odůvodněním v důvodové zprávě je opomíjen soulad s hygienickými a stavebně technickými požadavky s jinými formami bydlení, pro které je dávka určena.

V důvodové zprávě jsou dále zmiňována pro podporu návrhu zákona tvrzení, která na základě zkušeností jsou neúčinná, obtížně splnitelná pro nekomplexnost návrhu zákona bez dohlédnutí souvislosti problému.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Paní poslankyně, já se velmi omlouvám, ale opravdu prosím, abyste snížili hladinu hluku v sále, protože již registruji stížnosti od poslanců, kteří poslouchají vystoupení paní poslankyně a nerozumějí jí. Takže prosím.

 

Poslankyně Zuzana Kailová: A moje poslední připomínka je ta, že návrh zákona nezohledňuje platnou legislativu.

Na základě výše uvedených věcných nedostatků nemohu předkládaný návrh zákona podpořit, a proto navrhuji zamítnutí předkládaného sněmovního tisku v prvním čtení. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Nyní vystoupí paní poslankyně Hnyková, připraví se paní poslankyně Semelová.

 

Poslankyně Jana Hnyková: Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, ráda bych se vyjádřila k novele zákona, kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, navržený poslaneckým klubem hnutí Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury a prostřednictvím poslance Davida Kádnera, tisk 40.

V novele tohoto zákona navrhl pan poslanec Kádner změnu v § 33, a to konkrétně doplnit odst. 9, že doplatek na bydlení lze poskytnout pouze tehdy, jestliže osoba žádající příspěvek užívá byt, jehož je vlastníkem nebo nájemcem, v souladu s hygienickými a stavebně technickými požadavky a zároveň doplatek poskytnout žádající osobě do takové výše, která odpovídá v místě a čase horní výši obvyklého bytového nájemného.

My všichni, tak jak tu sedíme, jsme se při volební kampani setkávali a setkáváme i nyní při různých příležitostech s občany, kteří nám líčí, za jakých podmínek, nebo jaké mají trable právě v okolí tzv. sociálních ubytoven. Není žádným tajemstvím, že takovýchto vyloučených lokalit je v České republice přes 400 a jejich počet se neustále zvyšuje. A s nimi narůstají problémy, které s sebou nese separace lidí, kteří se ocitli ve složité životní situaci.

Co vede tyto spoluobčany k tomu, že se ocitnou v těchto lokalitách? Jsou to dluhy, ztráta zaměstnání a neschopnost splácet úvěry, ale také nemoc nebo platební neschopnost zaměstnavatele. V těchto ubytovnách žijí nejen rodiny se základním vzděláním, ale objevují se zde i středoškolsky vzdělaní lidé, kteří z nějakého důvodu přišli o práci a dostali se do dluhové pasti. Uvádím pro příklad, že například v Ostravě a v dalších větších městech vznikly za poslední léta desítky takovýchto ubytoven. Magistrát v Ostravě například vydal v roce 2011 87 mil. na doplatky na bydlení a o rok později už 172 mil. Není se čemu divit, jelikož výše nájemného na těchto ubytovnách se pohybuje od 15 do 24 tis. za místnost, přitom všichni víme, v jakých podmínkách musí žít obyvatelé těchto ubytoven. Jen například v Liberci žije ve čtyřech takových lokalitách, které tvoří dohromady 14 domů, skoro 1 100 lidí.

Jakou budoucnost mají lidé na těchto ubytovnách, jak přemýšlejí, jakou mají vizi ve svém životě? Pocit sociálního vyloučení na okraji společnosti a nálepka, že pobírají a zneužívají sociální dávky, že pracují načerno a kradou - to jsou pocity, se kterými se musí vyrovnat ve chvíli, kdy se snaží z tohoto prostředí vymanit.

A zde musím znovu připomenout, co to sociální vyloučení je. Je i příčinou, následkem omezování některých osob a lokalit plné účasti na společenském, ekonomickém, kulturním a politickém životě. Ve svých důsledcích zvyšuje sociální napětí, negativně ovlivňuje tvář měst a ohrožuje jejich udržitelný rozvoj. Sociálnímu vyloučení podléhají ekonomicky nebo sociálně slabí jedinci, nejčastěji příslušníci etnických, národnostních, náboženských, případně jiných menšin - cizinci, ekonomičtí a političtí migranti, osoby s nízkým vzděláním, dlouhodobě nezaměstnaní, osoby po výkonu trestu, bezdomovci, mladiství, nízkopříjmové rodiny a jednotlivci, senioři a tělesně nebo duševně hendikepovaní. Míra vyloučení a skladba vyloučených skupin obyvatel závisí na politickém systému, právním řádu, kultuře a zvycích většinové společnosti daného státu.

V České republice neexistuje zvláštní právní úprava minimálních standardů pro bydlení. Schází také podrobná právní regulace sociálního bydlení. Lokální pokusy o řešení sociálního bydlení jsou často hluboko pod úrovní obvyklou ve středoevropském kulturním prostředí. V mnoha případech to znamená zásadní hygienické nedostatky, špatný stav vodoinstalace a elektroinstalace, nedostatečnou infrastrukturu a odříznutí od běžných služeb a ostatních osídlených lokalit. Tato extrémně nízká úroveň bydlení a služeb je často v křiklavém nepoměru k částkám, jež je ubytovaný nebo nájemce povinen hradit. Měsíční nájemné není často nižší než nájemné v běžných bytech, někdy je paradoxně i vyšší.

Musím připomenout, že tato problematika na přiměřené bydlení a současné řešení sociálního začleňování je z velké části v rukou obcí a je zde velmi podstatné ustanovení zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, který ve svém § 2 odst. 1 stanoví, že obec je veřejnoprávní korporací, a v odst. 2 uvádí, že obec pečuje o všestranný rozvoj svého území a potřeby svých občanů, při plnění úkolů chrání též veřejný zájem. Dle § 35 odst. 2 téhož zákona obec v samostatné působnosti ve svém územním obvodu pečuje v souladu s místními předpoklady a s místními zvyklostmi o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a pro uspokojování potřeb svých občanů. Jde především o uspokojování potřeb bydlení, ochrany a rozvoje zdraví, dopravy a spojů, potřeby informace a výchovy.

O těchto problémech se ví, píše se v médiích, ale nic se neděje. Ano, chybí tady komplexní řešení, tedy kvalitní zákon o sociálním bydlení, ale pokud má být kvalitní, je ho potřeba řádně připravit. Pan poslanec Kádner zde navrhuje řešení, díky němuž lidé, kteří se dostali do svízelné situace, budou moci důstojně bydlet a zároveň se sníží zatížení státního rozpočtu. To vše namísto nehorázného obohacování ze skupiny podnikatelů s lidskou bídou právě z peněz daňových poplatníků. V současnosti jsou sjednány takové platby nájemného, které neodpovídají obvyklé výši, takže lichvářům a rádoby podnikatelům přinášejí nepřiměřené zisky.

Cenové mapy jednoznačně stanovily obvyklé nájemné v daných lokalitách. Podle nich by nově měla být vyplácena maximální dávka na bydlení místo soukromě právně sjednané platby. Cílem tedy je, aby dávky na bydlení byly využívány výhradně na bydlení sociálně potřebných, nikoliv pro lichváře.

Dalším z cílů je zajistit kulturní bydlení a pomoc před kriminogenním prostředím. Proto dost dobře nechápu předchozí vládu, která přestože o této problematice velmi dobře věděla, neudělala nic pro nápravu a navíc k této novele dala zamítavé stanovisko.

Hnutí Úsvit chce prosadit tuto novelu a zajistit tak lidem, kteří se ocitli na okraji, důstojné podmínky pro život, jak to vyplývá z Listiny základních práv a svobod, a vy všichni k tomu můžete přispět. Proto vás prostřednictvím pana předsedajícího žádám o vaši podporu a propuštění zákona do druhého čtení.

Děkuji vám za pozornost.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Další přihlášenou je paní poslankyně Marta Semelová a poté avizovala přání využít svého přednostního práva paní ministryně práce a sociálních věcí. Paní poslankyně, prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Marta Semelová: Děkuji. Dobré dopoledne, vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové.

Naprosto souhlasím se záměrem předkladatelů zabránit lichvářům a majitelům ubytoven zneužívat zoufalou ekonomickou situaci jednotlivců i celých rodin, které se dostaly do chudoby, nemají na základní životní potřeby, nemají na nájem a ocitají se na samém dnu. A že se na tom pomyslném dně může ocitnout kdokoliv, je snad zcela zřejmé. V České republice je zhruba 800 tisíc evidovaných i neevidovaných nezaměstnaných, z nichž pouhých 120 tisíc bere podporu v nezaměstnanosti. Jeden milion 600 tisíc těch, kteří žijí v chudobě, do tohoto údaje přitom spadá jedna pětina dětí. Bezdomovectví, v němž se ocitlo už víc jak 30 tisíc našich spoluobčanů, a reálně jich je ohroženo dalších 100 tisíc. Ve složité situaci se nacházejí i matky samoživitelky, které patří k nejvíc ohroženým skupinám chudobou. A nejde přitom o malé číslo. 256 tisíc neúplných rodin, respektive 22 % dětí, žije pouze s jedním rodičem. Chudobou ohroženou skupinou jsou pochopitelně senioři, tedy ti, kteří celý život pracovali, vytvářeli hodnoty a platili si na důchod a nyní nemají jak vyžít. Jak bylo zveřejněno v médiích, celých 71 % důchodců čelilo v loňském roce exekuci. Nejen oni jsou určitě štěstím celí bez sebe, že díky bývalé Nečasově vládě dostali v době, kdy se zdražuje, na co se podívám, v průměru přidáno 40 korun.

Bezohlednost bývalé pravicové koalice se zřejmě stala vzorem pro všemožné lichváře, spekulanty a majitele ubytoven, již naprosto cynicky zneužívají chudoby lidí ve svůj vlastní prospěch, pro svůj zisk. Na mnoha místech, jak se dovídáme z krajů, skupují domy, aby dál a dál navyšovali své konto, a doslova zastrašují a vydírají ty, kteří mají strach, že přijdou o střechu nad hlavou. Přitom stav jimi spravovaných domů je mnohdy žalostný. Neodpovídají hygienické podmínky, chybějí sociální zařízení, neúměrné množství osob na malém prostoru, vytváření ghett. Není divu, že jsou to místa, kde se kumulují problémy, sociální konflikty i kriminalita.

V žádném případě nechci všechny házet do jednoho pytle. Mezi majiteli je určitě řada slušných poctivých lidí, ale hyenismu těch, kteří kšeftují s lidským neštěstím a přispívají k rozdmýchávání nenávistných vášní, je nutno zabránit. V tom se určitě všichni shodneme.

Z těchto důvodů pokládám úpravu legislativy a její nastavení tak, aby dávky na bydlení byly využívány výhradně na bydlení sociálně potřebných, nikoliv pro lichváře a nepoctivé majitele, za nanejvýš potřebné. Nesmírně důležitý je i požadavek, aby lidé žili ve slušných podmínkách v souladu s hygienickými a stavebně technickými požadavky a za odpovídající dostupnou výši nájemného. Na druhou stranu, tak jak je návrh předložený, je to zcela nedostatečné, komplexně neřešící danou problematiku. Mimo to obsahuje i mnohá rizika a řadu nejasností. Konkrétně v návrhu na změnu zákona je například uváděn odkaz na cenové mapy nájemného. Tato cenová mapa existuje jen pro některé vybrané obce, a není tudíž možné údaje z ní použít pro všechny orgány pomoci v hmotné nouzi.

Již v roce 2010 byl Ministerstvem práce a sociálních věcí vydán metodický pokyn číslo 4, v rámci kterého byl stanoven návod pro výpočet nájemného v místě a čase obvyklém z důvodu neexistence cenové mapy. Pro uvedený účel je doporučováno zjistit u příslušného odboru obecního úřadu, popřípadě u organizace, která spravovala bytový fond obce, výši nájemného stanoveného pro jednotlivé typy bytů, popřípadě výši nájemného stanoveného za jeden metr čtvereční bytu. Pokud byly v místě realitní kanceláře, které zprostředkovávaly nájem bytů v osobním vlastnictví, doporučovalo se i u nich zjistit dotazem průměrnou výši nájemného, případně nájemného počítaného z jednoho metru čtverečního plochy bytu. Zjištěné údaje posloužily orgánu pomoci v hmotné nouzi k porovnání nájemného, které uváděl nájemce po dohodě s vlastníkem bytu. Takto zjištěné údaje jsou mnohými orgány pomoci v hmotné nouzi využívány dodnes, a to i po přechodu dávek pomoci v hmotné nouzi ze struktury obce do struktur úřadů práce.

V srpnu 2013 vydalo Ministerstvo práce a sociálních věcí normativní instrukci číslo 10 - postup v řízení o doplatek na bydlení podle zákona číslo 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, kde je přiznání této dávky detailně rozpracováno včetně celého postupu řízení, a to pro jednotlivé formy bydlení. Zde je počítáno i s jinou formou bydlení, jako jsou ubytovny apod. Problémem na úřadu práce však stále zůstává nedostatečné personální obsazení, které by mohlo účinně zhodnocovat, posuzovat a hlavně kontrolovat tuto jinou formu bydlení a využívání dávky doplatku na bydlení k účelu, ke kterému je určena.

Nejasně je formulována i podmínka užívání bytu v souvislosti s hygienickými a stavebně technickými požadavky. Požadavek jako takový je jistě správný. Na druhou stranu je však třeba vnímat i riziko, že by oprávněná osoba mohla přijít o dávku kvůli tomu, že poskytovatel bydlení neplní své povinnosti. Získat doplatek by těžko mohli získat obyvatelé ubytoven, azylových domů apod. Paradoxně by nedošlo ani k zamezení lichvy, což je jeden ze stěžejních momentů zdůrazněných v důvodové zprávě. Pokud by majitelé ubytoven nedostali požadovanou výši doplatku na bydlení, budou osoby v hmotné nouzi nuceny dál si půjčovat peníze právě od lichvářů.

Konečně co považuji za velmi nebezpečné, pokud bude tento zákon přijat, je riziko, že lidé budou muset opustit byty, domy či ubytovny, aniž by měli reálnou možnost bydlet někde jinde. Proto se ptám, jak bude tato situace podle předkladatelů řešena. Co s těmito občany bude, kam půjdou? Zůstanou i s dětmi na ulici? Připomínám, že zákon má nabýt účinnosti 1. ledna 2015, což je velmi krátká doba na to, aby se obce mohly na tuto situaci připravit. Novela tak vlastně nenaplňuje cíl, který si předkladatelé stanovili a který je určitě správný, ale naopak vytváří další nejistoty pro sociálně potřebné.

Z tohoto důvodu předkládám návrh na vrácení zákona k přepracování s tím, aby k tomu došlo v co nejkratší době, protože problém je skutečně naléhavý a je třeba ho urychleně řešit.

Děkuji za pozornost. (Potlesk z lavic poslanců KSČM.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Nyní vystoupí paní ministryně práce a sociálních věcí. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, chtěla jsem vás jenom ujistit, že jako ministryně práce jsem si vědoma této naprosto neúnosné situace s doplatkem na bydlení a s celou tou situací na ubytovnách. Chtěla jsem jen tak pro zajímavost zopakovat statistický údaj, že vlastně vůči lednu 2013 za první tři čtvrtletí loňského roku stoupla výplata doplatků na bydlení téměř o 40 %. Také bych chtěla zdůraznit to, co tady vlastně už zmínily předřečnice, že polovina příjemců dávek hmotné nouze jsou senioři, a chtěla jsem vás ujistit, že proto co nejrychleji zrevidujeme a předložíme tu novelu zákona o hmotné nouzi, kterou vypracovala vláda premiéra Rusnoka, což je takový krátkodobý okamžitý horizont.

V tom horizontu dlouhodobějším úzce spolupracujeme s Ministerstvem pro místní rozvoj na zákoně o sociálním bydlení, který tady byl také zmíněn. Naše ambice je taková, aby tento zákon, o kterém tady hovoříme již mnoho let a stále ho nemáme, byl skutečně pojat jako komplexní řešení té zhoršující se situace několika skupin našich obyvatel.

Samozřejmě další nedílnou součástí toho řešení je také personální posílení úřadů práce, které vlastně v současné době často nemají sílu na to, dělat i tu nezbytnou zákonnou součást výplaty dávek hmotné nouze, a to je sociální šetření v rodinách příjemců. To bychom samozřejmě chtěli napravit, protože je to taky zásadní. Ti příjemci jsou často v situaci, kdy potřebují i jiné věci, potřebují využívat i sociální služby, nestačí jim jenom ty dávky.

Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, paní ministryně. Nyní vystoupí paní poslankyně Olga Havlová, a... Ne, pardon, omlouvám se, je zde faktická poznámka pana poslance Plzáka. Ta má přednost, takže pan poslanec má své dvě minuty.

 

Poslanec Pavel Plzák: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, vážené kolegyně, kolegové, chtěl bych zareagovat na vystoupení paní ministryně, která uvedla pro mě údaj, který jsem nevěděl přesně, že velké procento příjemců této dávky jsou senioři. Já nejsem v této problematice úplně vzdělán, ale mám takový dojem, že ta dávka byla původně koncipována jako časově omezená myslím na pět let. (Ministryně napovídá na deset let.) Na deset dokonce. Ta lhůta byla daná pro to, aby si ti lidé eventuálně sehnali, pokud měli nadměrný byt, menší byt. Z mé zkušenosti z mého okolí to ti senioři nečiní. Takže i tady nevím, kdo by těm seniorům měl pomáhat ve výměnách těch bytů, ale i tady si myslím, že jsou nějaké rezervy, kde by se mohlo něco pro ty lidi udělat. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Fakticky pan poslanec a předseda klubu hnutí Úsvit, Radim Fiala. Prosím.

 

Poslanec Radim Fiala: Vážený pane předsedo, kolegyně, kolegové, velmi krátce prostřednictvím pana předsedajícího chci zareagovat na to, co tady řekla paní ministryně.

Jsem rád, že se všichni shodujeme na tom, že je to problematika, která nás velmi tíží. Jsem rád, že všichni vnímáme to, že tady vznikají ghetta lidí, kteří svou kriminalitou obtěžují své okolí. Jsem rád, že vnímáme to, že je potřeba zlepšit sociální situaci lidí, kteří bydlí v takových bytech a ubytovnách. A také jsem rád, že tady padlo naprosto jasně a zřetelně od osoby nejkompetentnější, že nás to stojí víc a víc peněz, našich peněz, peněz daňových poplatníků. To znamená, že se myslím všichni shodneme na tom, že s touto situací musíme něco dělat a že ji musíme řešit. Jestli ten náš návrh přispěje k tomu, že se ta situace bude řešit, tak je to přesně to, co jsme chtěli.

Jen chci v závěru svého vystoupení upozornit na jednu věc. Ten vládní návrh, který se tady skloňoval, vládní návrh minulé vlády pana premiéra Rusnoka, má v sobě jednu věc. Má v sobě jednu podmínku - že to bydlení bude časově omezeno, a já si teď přesně nepamatuji, jestli na půl roku, nebo na rok. Ono to vypadá velmi dobře. Ekonomicky velmi dobře. To znamená: Lidé, pozor, sežeňte si do určité doby nějaké bydlení, jinak budete mít problém. Ale těch lidí už jsou desítky tisíc a já si myslím, že to je věc, kterou takhle nemůžeme pojmout. Nemůžeme ji takhle brát, protože kam ti lidé potom půjdou? Půjdou pod most? Nebo kam půjdou? Já myslím, že bychom si zadělali na další problém. A na tuto podmínku, která v tom vládním návrhu byla, chci upozornit a chci upozornit paní ministryni prostřednictvím pana předsedajícího, že asi tohle není úplně to nejlepší řešení (upozornění na čas), a v návrhu zákona hnutí Úsvit taková podmínka vůbec není. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Také děkuji. Jsou zde ještě některé faktické poznámky. Nejdřív pan poslanec Opálka, potom paní ministryně.

 

Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane předsedo. Pro upřesnění, kolegyně, kolegové. Ta lhůta na najití si nového bydlení byla pro seniory vyloučena, protože tehdy zákonodárce usoudil, že přesazení do jiného prostředí člověka, který má 70, 75 let, je v podstatě jeho konec.

Ale chtěl bych říci, že problém se vyvrbil, když tehdejší pan ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas převedl výplatu dávek od klientů k majitelům bytů či domů. Tehdy nastal obrovský boom, kdy se vytvořila obrovská skupina - já říkám obrovská, ale finančně obrovská -, která skupovala podle mě skoro nevhodné domy a začala podnikat v této oblasti bez toho, aby byly stanoveny hygienické normy, tak jak jsou ve školách nebo ve věznicích, kdy na určitý počet kubíků může být jenom určitý počet žáků či vězňů. Vyplácely se dávky místo na domácnost na jednotlivce a ten problém se zřetězil natolik, že se ho konečně chytla média. Myslím si, že ho je třeba řešit rázně a rychle.

Problém k řešení zadělaly obce, neboť se zbavily bytového fondu a nevytvořily si rezervu pro sociální bydlení, která ve vyspělejších zemích tvoří alespoň 30 % bytového fondu na každém území. Nevím, kdo bude platit náklady na nové sociální bydlení, protože je obce ve většině případů již nemají. Děkuji. (Potlesk zleva.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Nyní s faktickou paní ministryně. Potom faktická poznámka pana kolegy Plzáka.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Já jsem chtěla jenom jednu informaci, že předchozí Nečasova vláda řadu sociálních dávek zreformovala a zrušila. Takže ona zase ta výplata vylezla v té jiné oblasti. Ale to, že by se nám nějak prudce celkově zvyšovaly výdaje na sociální dávky, to, pokud vím, není pravda.

A ještě druhá poznámka k seniorům, aby si našli malý byt. Já jsem z Prahy a vím, že tady i malinká garsonka pro toho seniora pořád stojí třeba devět tisíc, což často převyšuje jejich důchody nebo je to těsně na hranici. Takže ono to s tím stěhováním není tak jednoduché. A třeba o příslušnících romské komunity, kteří i normálně pracují a měli by na to si najmout normální byt, tak to, že v Ústeckém kraji nebo Moravskoslezském v podstatě nemají šanci si ten normální byt najít, to je taky známá situace. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Plzák s faktickou poznámkou. Po něm faktická poznámka pana předsedy Stanjury.

 

Poslanec Pavel Plzák: Děkuji ještě jednou za slovo. Mně přišlo úsměvné a chtěl bych polemizovat s argumentem, že přesazení seniora do jiného prostředí znamená jeho konec. Pan premiér tady souhlasně kýval, ale já se jako lékař setkávám s řadou důchodců, kteří ke mně chodí, kteří běžně během té doby, kdy já je s nějakým důvodem sleduji, znám je, změní bydliště, jdou do domu s pečovatelskou službou, jdou do domova důchodců, a neviděl jsem, že by to byl jejich konec. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Nyní faktická poznámka pana předsedy klubu ODS, pana poslance Stanjury. Potom mám faktickou poznámku pana poslance Sedi a pana poslance Birkeho.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Tak jenom opravdu krátká faktická poznámka. I když paní ministryně neposlouchá, chci reagovat na její slova o tom, že romská rodina nemůže sehnat v Moravskoslezském kraji ubytování. Já bych prosil, aby takové věty neříkala. Neodpovídají realitě. Neodpovídají pravdě. A jsou radnice, kde jsou prostě malé projekty s neziskovkami, kde ta radnice stojí mezi majitelem bytu a tou romskou rodinou a zprostředkovává ubytování, případně nese garanci vůči majiteli bytu. Je to docela běžné - ale paní ministryně prostě na to nemá čas, aby to poslouchala. Příště nám zase bude vykládat něco o Moravskoslezském kraji. Nevím, kdy tam byla naposled.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Seďa s faktickou poznámkou. Připraví se pan poslanec Birke.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane předsedo. Mám dvě poznámky. Ta první, že v uplynulém roce probíhala jednání mezi Ministerstvem pro místní rozvoj a Ministerstvem práce a sociálních věcí právě o politice sociálního bydlení. To je první věc.

A druhá věc. Aby se vyřešil tento problém v dlouhodobém horizontu, tak je nutno přijmout zákon o sociálním bydlení. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan poslanec Birke má slovo s faktickou, potom pan poslanec Foldyna.

 

Poslanec Jan Birke: Děkuji, pane předsedo. Dámy a pánové, dovolte mi pohled, abych vám řekl velmi krátce, starosty, aktuálně starosty města, které má 22 tisíc obyvatel, a počet, řekněme, nepřizpůsobivých osob se točí okolo 8 až 9 % populace v daném městě.

Víte, kdy celý problém začal? V momentě, kdy Nečasova vláda převedla výplatu sociálních dávek na úřady práce. Za prvé paralyzovaly úřad práce, protože aktivní politika zaměstnanosti skončila, z toho se staly pokladny a my jako starostové dneska musíme posílat městskou policii na úřady práce, aby chránila úředníky při vyplácení dávek.

A druhá věc. Všichni se děsíme, že jakákoli nemovitost v katastru jednotlivých měst a obcí, která je prázdná, přijde jakýkoli člověk, který dá tomu starostovi, zastupitelstvu nebo radě nabídku na koupi této nemovitosti, a je tak lukrativní, že si naplní rozpočet, protože nemají na chodníky atd.. Všichni víte, o čem hovořím. Zastupitelstva, pokud to udělají, samozřejmě si zadělají na obrovský problém. Jinými slovy, a pak už mluvíme o systému, o kterém hovořili mí předřečníci, protože je zbytečné o tom hovořit dvakrát nebo třikrát.

Zkrátka a dobře, ten systém je špatný od samého začátku. My patříme k městu, které máme byty, máme kam ubytovávat sociálně slabší občany, ale máme i několik nemovitostí v majetku města, která jsou vylidněné, které jsou v tuto chvíli připraveny k demolici, protože mě nikdo nedonutí, abych to prodal spekulantovi, který mi tam nastěhuje, s prominutím, 250 nebo 500 nepřizpůsobivých osob, které nikdo neřídí. A když přijdete za ním jako za nájemcem nebo majitelem bytu - (Předsedající: Čas, pane poslanče.)

Pardon, omlouvám se, pane předsedo, hned budu končit. Pokud za ním přijdete a požádáte ho, aby jeho nájemci udržovali klid v dané obci, tak se vám směje, protože řekne: to není můj problém.

Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan poslanec Foldyna - dvě minuty faktická poznámka. Po něm pan poslanec Chalupa.

 

Poslanec Jaroslav Foldyna: Děkuji. Mám takovou poznámku, na kterou bych chtěl slyšet dílčí odpověď od paní ministryně. Víte, protože jsem zastupitelem ve městě Děčín, a my jsme si dělali průzkum a u nás v padesátitisícovém městě je dva a půl tisíce lidí, jejichž životní příjem jsou jenom dávky. Když se podívám na Šluknovský výběžek, kde je v místech, jako je město Šluknov, 24% nezaměstnanost, tak tento problém tady řešíme nebo diskutujeme o něm i s předchozí vládou teď už čtvrtý rok.

Slyšel jsem výhrady vůči tomuto návrhu. Prosím, vítám tu iniciativu, protože opravdu s tím něco musíme dělat. Chtěl bych tedy od paní ministryně slyšet, kdy předloží nová vláda, současná vláda, legislativní návrh svého řešení, kde budou zohledněny výtky, které tady zřejmě oprávněně byly vůči návrhu Úsvitu vzneseny. Pro mě je důležité slyšet, kdy se ty věci budou řešit, protože situace v mém volebním obvodu je už strašná. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Chalupa, po něm pan předseda Stanjura.

 

Poslanec Bohuslav Chalupa: Dobrý den, vážené kolegyně, kolegové. Prosím vás, já jednak vítám iniciativu Úsvitu, nicméně opravdu tak, jak to tady poslouchám, co se tady rozkrývá, to je opět věc, která tady asi patnáct nebo dvacet let narůstala, a nikdo to neřešil.

Chci říct, že tady se mluvilo o sociálním napětí. Sociální napětí tady vzrůstá i proto, že minimální mzda je osm tisíc korun a minimální dávka sociální pomoci, co mám zjištěné od úřadů práce, není menší než dvanáct tisíc korun. To přece není normální. Lidi, kteří pracují, nemůžou mít méně než lidi, kteří nepracují.

A pokud jde o stav bytového fondu, dělal jsem rok na úřadu MČ Brno-střed na odboru investic a správy bytových domů a byty těchto sociálně nepřizpůsobivých občanů jsem rok navštěvoval. Jestli budete chtít vědět, jak to tam vypadá, tak vám to klidně řeknu.

A pokud jde o důchodce, asi by se nemělo zapomenout i na to, že důchodci měli příležitost privatizovat domy jak ve velkých městech za částky, které se pohybovaly od 90 do 200 tisíc korun, a tyto samé byty dneska jsou na trhu pro vysokoškoláky, kteří začínají pracovat, za ceny od 2,5 milionu výš. Takže na jednu stranu samozřejmě chápu těžkou sociální situaci důchodců, na druhou stranu vlastní majetky, které mají tržní hodnotu, a neumějí s tím nakládat. Ale s tím asi nikdo nic nenadělá. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan předseda Stanjura má své dvě minuty a po něm pan poslanec Černoch.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Omlouvám se panu kolegovi, ale nemáme tady vykládat pohádky, ale fakta. Taková vystoupení, že nejmenší dávka je dvanáct tisíc, to je prostě pohádka, absolutně nekvalifikovaný odhad nebo nekvalifikované tvrzení. To takhle není možné říkat.

Ale přihlásil jsem se kvůli něčemu jinému. Není pravda, že všichni, kteří pobírají doplatek na bydlení, jsou ti nepřizpůsobiví nebo ti lumpové. To není žádná pravda. Musíme to v té debatě rozlišit.

A pak je tady skupina těch, kteří si z toho udělali byznys. Těm, kteří jakoby to bydlení platí, je to jedno, protože peníze nedostanou do ruky. Úřad to pošle přímo majiteli té ubytovny a tomu sociálně slabému, nepřizpůsobivému, je to úplně jedno, jestli je to pět, patnáct nebo padesát tisíc měsíčně.

Ale my podle mého už dneska máme nástroje. Každý starosta vám potvrdí, že když rekonstruuje školku, tak tam přijde šestkrát hygiena, přepočítá počet nových toalet na počet dětí a řekne, tady teď musíte snížit kapacitu, protože máte lepší toalety, než jste měli.

Co dělá ta hygiena? Co dělá stavební úřad? To přece není možné, aby v bývalých kancelářských prostorách existovaly ubytovny. Na to už dneska stát a veřejná správa mají nástroje. Jenom se nesmí nikdo bát, musí tam přijít a musí to nechat zavřít. Je to docela jednoduché. U nás jsme taky ubytovnu měli, dokonce jsme jednali na radnici s tím majitelem. Nakonec ji zavřel sám pod tím tlakem, který jsme vytvářeli i tím, že jsme tam požádali tu živnostenský, tu stavební, tu hygienu, tu tohohle. Prostě bojovat se s tím dá. Není to úplně jednoduché. Myslím si ale, že nemůžeme v debatě zaměnit tyto podnikatele s těmi, kteří ty dávky pobírají oprávněně. To bychom udělali hroznou chybu.

A vyčítat našim seniorům, že pobírají doplatek na bydlení s tím, že si kdysi koupili levně byty, to se, pane kolego, na mě nezlobte, prostřednictvím pana předsedy. To je prostě úplně mimo mísu.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan poslanec Černoch, po něm paní ministryně a po ní pan poslanec Birke, všechno faktické poznámky.

 

Poslanec Marek Černoch: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, kolegyně, kolegové, zaznívalo tady, že ta nebo ta vláda s tím chtěla něco dělat, co udělal kdo špatně a jak se vlastně na tom a kolik let se na tom pracuje. My jsme přišli s návrhem, a není to návrh, který by měl do čehokoli zasahovat. Je to návrh o tom, aby se zastavilo to šmelinářství, které v této kategorii bují, a myslím si, že velmi, velmi, velmi dobře. Poprosil bych vás tedy o podporu našeho návrhu s tím, že samozřejmě je potřeba na tom pracovat, a myslím si, že tento návrh má hlavu a patu a má hlavně smysl. Děkuji vám.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Než dám slovo paní ministryni, opravdu vás prosím, abyste opět snížili hladinu hluku v sále, protože už se tedy opravdu nedá rozumět řečníkovi a je to velmi i zdravotně závadné pro nás pro všechny.

Paní ministryně, počkám, až má slova padnou na úrodnou půdu. Děkuji. Prosím, máte slovo.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Jenom technická poznámka k těm sociálním dávkám. Asi nemáme místo na to si je podrobně vysvětlit, ale jenom bych chtěla připomenout, že životní minimum ve své maximální výši pro osaměle žijícího dospělého je asi 3 400 korun a to je dávka, která vám má stačit měsíčně na jídlo, oblečení a nějaké základní hygienické potřeby. Potom lidé, kteří se propadnou do opravdové chudoby, mají minimum existenční a to je 2 200 na měsíc. Tak to jenom abychom všichni věděli, v jakých částkách se pohybujeme. Dvanáct tisíc - to nevím, kde kdo sebral. To jsou pak jiné druhy dávek, třeba svázané s péči o postižené lidi, ale to je úplně jiná kategorie.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Birke, pan poslanec Fiedler také faktická poznámka.

 

Poslanec Jan Birke: Děkuji, pane předsedo. Budu opravdu krátký a dovolím si vaším prostřednictvím zareagovat na předřečníka pana předsedu Stanjuru.

Ano, máte pravdu, že města a obce mají dneska nástroje, jak danou situaci řešit. Ale ono to je mnohdy o osobní statečnosti starostů. O osobní statečnosti. A víte, kde je meritum věci? Meritum věci je v tom, že do jisté míry stát vytvořil problém těm starostům, takhle jim ho naložil na bedra - poraďte si. To je první věc. A druhá věc. Ti lidé, kteří žijí v těch městech, útočí na starosty a řvou na starosty: Něco s tím dělejte! A teď starostové jsou mezi mlýnskými koly a do jisté míry si s tím mnohdy nevědí rady. Ale souhlasím s tím, co říkáte.

A druhá poznámka. Ano, je potřeba rozlišovat. Ten byznys, který dneska z toho je, a pak příjemce. Ale znovu se vracím k tomu, co jsem říkal. V momentě, pokud sociální dávky nám byly sebrány na úřady práce, nemá starosta žádnou kontrolu nad výplatami sociálních dávek. Žádnou. Jinými slovy, když jsme to měli u nás, tak jsme do jisté míry věděli, kdo je příjemce, jestli chodí do práce, jestli jejich děti chodí do školy a podobně.

Takže zkrátka a dobře, souhlasím s tím, nechci kritizovat navrhovatele zákona. Zkrátka a dobře jenom popisuji praxi starosty města. Děkuji. (Potlesk z lavic ČSSD.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Tak za prvé bych znovu požádal o snížení hluku v sále. Chápu, že téma je velmi zajímavé a do jisté míry i výbušné, ale prosil bych, aby atmosféra byla důstojná. To za prvé.

Za druhé, mám tady ještě čtyři faktické poznámky. Takže v pořadí, jak jsem přijal přihlášky, dám slovo. Takže nyní pan poslanec Fiedler s faktickou, potom pan poslanec Stanjura, potom pan poslanec Chalupa, potom pan poslanec Faltýnek.

 

Poslanec Karel Fiedler: Dobrý den, pane předsedo, dobrý den kolegové poslanci a poslankyně. Chtěl bych zareagovat na to, co tady zaznělo z úst kolegy Chalupy, paní ministryně - že tento zákon, nebo tato problematika se projednává, řeší 10 až 15 let. Paní ministryně říkala dlouhá léta.

Čím déle řešení tohoto problému budeme odsouvat a odkládat, tím větší radost z toho budou mít ti ne podnikatelé s těmito nemovitostmi, ale spekulanti s těmito nemovitostmi. A občané, kteří jsou postiženi těmito problémy, kteří musí žít v těchto problémech, ti potřebují řešení rychle. Oni už na ně čekají dlouhou dobu. Samozřejmě uspěchaná záležitost přinese špatné řešení, ale vyzývám vás, abyste se přidali k našemu návrhu, abychom ten návrh diskutovali, abychom ho vyladili. Abychom neodkládali dobu, po kterou tito spekulanti budou pobírat v podstatě daně poplatníků, protože se jedná o přesun peněz, které my občané platíme na daních a tito spekulanti je inkasují. Děkuji. (Potlesk poslanců Úsvitu.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Stanjura.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Krátká reakce na pana kolegu Birkeho. Já jsem chtěl vyzvednout ty odvážné starosty. Nechtěl jsem útočit na samosprávu. A máte naprostou pravdu a já oceňuji tyto starosty a je jedno, za jakou politickou stranu stojí v čele, kteří se snaží problém řešit. Souhlasím, že je to o osobní odvaze nejenom starosty, ale i tajemníka a lidí, kteří jsou v denním kontaktu buď s majiteli, nebo s těmi, kteří si ty dávky někdy, řekl bych, až neurvalým způsobem vynucují a ohrožují někdy i ty dámy - protože většinou dělají dámy na sociálních odborech.

Chci jenom jednu věc k převodu kompetencí. Sám jsem byl překvapený, protože jsem měl tu zkušenost, když se to projednávalo, tak za náš klub, tehdy největší vládní, jsem říkal tehdejšímu ministrovi, že to podpoříme jenom v takové variantě, se kterou bude souhlasit Svaz měst a obcí. A právě tyto argumenty byly, že podle mě nejhorší je to rozdělit. Umím si představit, že se to celé odvede na stát, celé zůstane na samosprávě, jak to bylo. Takhle se to rozdělilo a podle mého názoru to byla a je nejhorší varianta. Nicméně k mému překvapení tady jsme my jako poslanci dostali souhlas Svazu měst a obcí. Nakonec jsem přijal jako bývalý primátor to, že moji nástupci to prostě vědí, když se s tím chtějí takhle vypořádat, a umějí, tak proč já bych tady dělal chytrého a hlasoval proti tomu, co odsouhlasil Svaz měst a obcí. To je jediné vysvětlení. Jinak si myslím, že to řešení není šťastné. Nicméně pokud, řekl bych, stavovská organizace, která zastupuje mnoho měst a obcí, s tím vyjádří souhlas, tak já jsem pak neměl problém to podpořit a nechtěl jsem se svými bývalými kolegy takhle bojovat. Ale souhlasím s vámi v tom hodnocení. V tomhle se vůbec nelišíme, že tohle rozdělení je to nejhorší, že jeden vyplácí a druhý má tzv. dělat sociální šetření, sociální práci, a to se vůbec nepotká. A my jsme navrhovali minimálně tu věc (upozornění na čas), ať to klidně technicky vyplácí úřad práce, ale aby podklady, tu částku, stanovovaly obce. Pak by to podle mě fungovalo mnohem lépe.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Chalupa, potom pan poslanec Faltýnek, rovněž faktické poznámky.

 

Poslanec Bohuslav Chalupa: Možná jsem se nevyjádřil úplně přesně, nejsem tak zkušený jako někteří moji kolegové. Dávka dosahující 12 tis. je pro čtyřčlenné rodiny ve městech 50 až 100 tis. obyvatel. Ale měl jsem spíš na mysli to, že součet veškeré sociální pomoci státu lidem, kteří nepracují, přesahuje částku 12 tis. korun, což je o 4 tis.více, než je minimální mzda. Jestli tohle zůstane dál, tato nerovnováha, tak tady máte skutečně sociální napětí.

A samozřejmě, budu mluvit sám za sebe, nerad vždycky, když někdo mluví za někoho, rozhodně jsem se nechtěl dotknout seniorů. Jde o to, že věc je natolik složitá a má tolik vstupních parametrů, že řešit to tím, že se budeme bavit jenom o tom, jestli důchodci privatizovali byty, nebo ne, nebo jestli je tady minimální mzda, to asi nic nevyřeší. Takže je to systémová věc a pravděpodobně návrh, tak jak jsem říkal, vítám iniciativu, ale to je daleko hlubší problém a bude potřeba pravděpodobně to vyřešit úplně nějakým systémovým způsobem a víc hlav víc ví. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Další faktická poznámka pan poslanec a předseda klubu ANO, pan poslanec Faltýnek. Prosím.

 

Poslanec Jaroslav Faltýnek: Hezké dopoledne, dámy a pánové. Nechtěl jsem vůbec vystupovat a zdržovat. Nicméně za náš klub vystoupí pan poslanec Schwarz. A debata ukazuje, že je potřeba tento problém řešit. Ale zaznělo tady několikrát a já se omlouvám kolegům z Úsvitu a Radimovi, svému kolegovi z Prostějova, a říkám to záměrně, protože se k tomu dostanu v rámci krátké poznámky, jak jsme to vyřešili my, tento problém, v Prostějově. A je nás tady více. Je tady paní poslankyně Chalánková, pan kolega Holík a někteří další, kteří jsou z jednoho města. Ale paní kolegyně Chalánková je z Prostějova, čili dokáže říct, jak jsme vyřešili tento problém v Prostějově. A my jsme ho vyřešili tak, a bylo to o té odvaze, jak tady hovořil pan předseda Stanjura, že jsme tu lokalitu prostě zbourali a lidi jsme rozmístili, koupili jsme jim nemovitosti, dali jsme jim byty po městě, po okrese a tam dneska ten problém není. To je první věc.

Druhá věc, kterou chci říct. Já jsem před patnácti lety v Prostějově jako zastupitel a radní prosadil, abychom kompletně v podstatě zprivatizovali bytový fond. A dneska, když se do toho města podíváte, a my jsme prodávali byty stávajícím nájemníkům za 50 až 80 tis. korun, což tehdy byla malá cena, ale dneska jsou nemovitosti všechny opraveny, mají nové fasády, stoupačky, balkony, soukromý vlastník se o to stará podstatně lépe než město, a nechali jsme si tisíc bytů pro sociální potřeby.

Takže tolik jenom moje poznámka k tomu, co se tady teď diskutuje, že jsou lokality, kde to lze řešit. Určitě je potřeba tuto zákonnou normu posunout dál. Bohužel, v tomto stavu, jak to dneska je, to není kompatibilní se stávající legislativou, čili bylo by dobře, abychom co nejdříve na vládní úrovni tu věc posunuli dál. Děkuju.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Nyní má slovo pan ministr Dienstbier, který chtěl právě odpovědět formou faktické poznámky na dotaz pana poslance Foldyny. Prosím, pane ministře.

 

Ministr vlády ČR Jiří Dienstbier Vážený pane předsedo, paní poslankyně, páni poslanci, padl tady dotaz k termínu předložení některých norem, konkrétně novely zákona o hmotné nouzi. Chtěl bych vás informovat, že vláda schválila harmonogram zpracování legislativního plánu vlády s tím, že jednotlivé resorty by měly předložit do pondělí 17. února své návrhy včetně termínu do tohoto plánu. S tím, že konkrétně, co se týče zákona o hmotné nouzi, resp. jeho novely, předpokládáme, že nebudeme pokračovat v projednávání té novely, kterou zpracovávala Rusnokova vláda, a po konzultaci s ministryní práce jsme se shodli, že je záměrem vlády toto řešit jako jednu z klíčových priorit, a tedy co nejrychleji předložit novelu zákona o hmotné nouzi. Je otázka, jestli budeme muset v té souvislosti, abychom vyřešili nejpalčivější problémy, otevřít i některé další zákony. Ale jak jsem říkal, je to priorita a předpokládáme, že z resortu by to mělo jít do meziresortního připomínkového řízení nejpozději do dvou měsíců.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Urban, potom pan poslanec Birke - všechno faktické poznámky.

 

Poslanec Milan Urban: Vážený pane předsedo, vážené dámy, vážení pánové, udělám výjimku. Obvykle vystupuji k ekonomickým tématům, nicméně pan předseda Faltýnek tady řekl zkušenost z Prostějova. Takových statečných starostů je v České republice dost. My ho máme taky - v Čáslavi, jenže to není řešení pro Českou republiku. Protože když vyřešíte Prostějov, tak je problém v nějakém jiném městě České republiky. Takže ten problém jste nevyřešili, jenom jste ho posunuli ze svého města někam jinam. A já myslím, že je potřeba řešit situaci v rámci celé České republiky.

Myslím, že je čas na to, abychom kolem této problematiky nechodili tak nějak po špičkách a nebyli farizejští. My něco říkáme, něco jiného si myslíme, nějaké jiné kroky v rámci parlamentu nebo vlády děláme. A tady je příležitost, protože tohle je velký problém, je to velký problém pro všechny demokratické strany v České republice, pro všechny občany v České republice, a myslím si, že tohle není téma koaličně-opoziční, tohle je téma vážné a je to téma, na jehož řešení by se měli podílet všichni. A já cítím, že tady je vůle všech politických stran se na nějakém řešení podílet, ale nesmí se jen mluvit, musí už přijít nějaké skutky. Takže městské zkušenosti se možná dají využít, ale není to řešení. Musí se to řešit na úrovni vlády a na úrovni Parlamentu České republiky. Děkuji. (Potlesk poslanců Úsvitu.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Birke stahuje svoji faktickou poznámku. Slovo má tedy pan poslanec Černoch a po něm paní poslankyně Černochová. (Veselost v sále.)

 

Poslanec Marek Černoch: My to máme takové trošku rodinné. Bude to úplně velmi krátce.

Dámy a pánové, velmi bych chtěl za slova poděkovat panu Urbanovi, protože přesně tak to je. Absolutně nezpochybňuji odvahu zastupitelstva, starostů, ale ve chvíli, kdy je to pouze na této úrovni, tak tam, kde se problém vyřeší, jinde vyvstane. A ten náš návrh je přesně o tom, aby se to prostě řešilo koncepčně. Děkuji. (Potlesk poslanců Úsvitu.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Paní poslankyně Černochová.

 

Poslankyně Jana Černochová: Dobré dopoledne. Já tento návrh, který předkládá Úsvit, nepodpořím a nepodpořím ho z toho důvodu, že je příliš málo komplexní. Náš senátor za ODS Zeman buďto už v těchto, nebo minulých dnech předložil návrh, který také řeší to, co navrhujete vy, ale ten návrh skutečně řeší problémů trošku víc. Takže to není o tom, že bychom za klub ODS necítili potřebu tento problém řešit, cítíme ji stejně jako vy, ale budeme mít návrh vlastní.

Já si myslím, že za úvahu stojí ale ještě jedna věc. Česká republika má primát v tom, že máme úplně největší počet obcí v celé Evropské unii. Teď to číslo přesně nevím, je to něco kolem 6 300. Další obce vznikají, ať už to bude slučováním, či rozdělováním vojenských újezdů, až přijdou na pořad této schůze, a myslím si, že je to problém.

Já přeju starostům a přeju občanům obcí, ať mají práva na svoji samosprávu. Na druhou stranu: může si to Česká republika dovolit? Nejsou ty problémy i v tom? Není možné lépe koordinovat záležitosti ze strany nepřizpůsobivých osob, ze strany sociálních dávek v rámci krajů, v rámci hlavního města Prahy? Jsem starostkou městské části Praha 2, kde je 50 tis. obyvatel. Také tam máme ubytovnu, také tam máme problémy. Na druhou stranu odpovědně říkám, nemyslím si, že bych byla málo odvážná. Vy, co mě znáte, tak mi snad dáte za pravdu. Na druhou stranu vzhledem k tomu, jak se kriminalizuje politická scéna v České republice, a vidíme to všichni, tak je otázkou času, kdy někdo toho či onoho starostu napadne z toho, že zneužívá svoji pravomoc, protože úkoluje státní správu. Tady byla zmínka o tom, že se to v minulosti všechno odehrávalo na úřadech. Ano, sociální dávky se vyplácely na úřadech, ale opět, bylo to rozdělení státní správy a samosprávy, takže v tomhle se vlastně vůbec nic nezměnilo kromě toho, že se to přestěhovalo někam jinam. Ale je to pořád úředník, na kterého se vztahuje jiná legislativa než na nás, kteří jsme voleni, a úředníky, kteří podléhají nám jako samosprávě. (Předsedající upozorňuje na čas.)

Takže prosím výbor pro veřejnou správu, aby se zabýval i počtem obcí v České republice, aby bylo možné efektivně tento problém řešit i z tohoto pohledu. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: To byla poslední faktická poznámka. Žádné další nevidím, takže se vrátíme k řádným přihláškám. Po asi půl hodině se dočkala paní poslankyně Olga Havlová. Prosím, máte slovo. Byla tam přihláška paní zpravodajky Chalánkové, někde v této chvíli, takže po paní poslankyni Havlové dostane slovo paní zpravodajka a potom pan poslanec Rykala.

 

Poslankyně Olga Havlová: Vážený pane předsedo, kolegyně, kolegové, jsem ráda, že tady tato novela zákona vyvolala tolik emocí a že se to dotýká všech.

Velice krátce chci z tohoto místa plně podpořit změnu zákona o pomoci v hmotné nouzi, kterou tady prezentoval můj kolega David Kádner. Jak již bylo řečeno, zákon je dlouhodobě připravován a byl projednáván se starosty nejvíce postižených oblastí. Já i kolega David Kádner jsme z oblastí, kde bohužel bují problémy se zneužíváním dávek pomoci v hmotné nouzi. Není to nic proti nikomu, ale skutečnou podstatu problému může jen stěží chápat ten, kdo se opravdu nepohybuje v takto postižené oblasti. Problémy ubytoven se sociálně nepřizpůsobivými občany mají obrovský negativní dopad na okolí. Představte si normálního slušného člověka, kterému je znenadání zřízena taková problémová ubytovna vedle jeho domu. Dopad na jeho život je hrozný, obklopuje ho špína, hluk a kriminalita. V Moravskoslezském kraji je neuvěřitelných 200 ubytoven pro sociálně slabé. U řady z nich navíc kontrola z úřadu práce zjistila, že fungují nelegálně. Ubytovny často nemají povolení stavebního úřadu. Mnoho objektů, za něž se inkasují miliony, jsou oficiálně kanceláře nebo obchodní prostory. Řada nemovitostí se užívá v rozporu s kolaudačním rozhodnutím.

Zneužívání dávek přitom znamená i zátěž pro státní kasu. Majitelé ubytoven doslova vysávají stát. Náklady na výplatu podpory raketově rostou. Jen pro vaši informaci: v roce 2007 se vyplatilo 523 mil. korun a v roce 2012 už to byl trojnásobek, 1,6 mld. Opravdu to není o tom, že by vzrostl počet lidí v nouzi, ale někteří rádoby podnikavci se jen naučili dokonale zneužívat sociální dávky.

Zneužívání sociálních dávek bylo jedním z velkých předvolebních témat a my zde přicházíme s konkrétním řešením. Doplatek na bydlení se má zastropovat mapou nájemného, kterou vydává Ministerstvo pro místní rozvoj, a vůbec se nemá vyplácet v případě, že je byt využíván v rozporu se stavebními nebo hygienickými potřebami.

Vážení kolegové, chtěla bych vás upozornit, že pokud shodíte tuto předlohu pod stůl, budete se pouze schovávat před problémem, který v České republice reálně existuje. Pokud řeknete ne, měli byste zároveň ihned říci, co s tímto problémem chcete dělat. Jediná věc, na které se tu shodneme, totiž je, že tento problém existuje, je třeba ho řešit a nedovolit, aby se zbytečně čerpaly peníze ze státního rozpočtu. Chcete-li šetřit, podpořte náš návrh. Děkuji. (Potlesk poslanců Úsvitu.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Nyní vystoupí paní zpravodajka paní poslankyně Chalánková. Připraví se pan poslanec Rykala.

 

Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji za slovo, pane předsedo. Jsem velice ráda, že se zde rozproudila tak bohatá a košatá debata o tomto velmi závažném problému. Všem je jasné, že bude třeba koordinovaného postupu. Tímto tématem jsme se zabývali také na jednání výboru pro sociální politiku letos 23. ledna, kde jsme se jednomyslně shodli, že bude třeba koordinovat postup a vyžádat si spolupráci Ministerstva práce a sociálních věcí, Ministerstva pro místní rozvoj a také Ministerstva vnitra, což vysvětlím později.

Je jasné, co jsme tady slyšeli, že není možné hnát tyto nešťastné lidi od města k městu a tvářit se, že jsme tímto způsobem vyřešili svůj problém. Škoda, že pan předseda klubu Faltýnek, který mě jmenoval jako občanku města Prostějova, odešel. Nechci hovořit o řešení v Prostějově v jeho nepřítomnosti.

Přesto už tady zaznělo, že není možné řešit problém jednoho města na úkor města druhého. Tyto postupy se zde objevují už roky. Na základě zkušeností z města Prostějova, které si svůj problém vyřešilo tím, že zakoupilo nemovitosti v obcích, které jsou v okolí Prostějova, prostřednictvím realitních kanceláří a bez informování starostů těchto malých obcí... Svůj problém si sice vyřešili, ale zátěž převedli na tyto malé vesnice, pro které je ten problém ještě horší a ještě obtížnější, protože nemají dostatečně kapacitně vybavené úřady svých obcí. Je to pro ně skutečně nesmírný problém. Byl to návod, který byl pro nás tehdy jako občany velmi překvapivý, protože jsme ani nepředpokládali, že vůbec je něco takového možné. Je pravdou, že takovéto postupy převzala i některá jiná města, především města velká a bohatá, která mají dostatek finančních prostředků na to, aby mohla zakoupit nemovitosti v malých ubohých obcích, především v těch, které jsou v bývalých Sudetech, při okrajových částech na Šluknovsku, Jesenicku apod. I tímto způsobem došlo k vystěhovávání celých rodin do těchto nemovitostí, které byly zakoupeny městy prostřednictvím realitních kanceláří na základě jasně sledovatelného postupu a byly také mapovány prostřednictvím zprávy veřejného ochránce práv v letech 2007. Tato zpráva je na stránkách veřejného ochránce práv k dispozici. V této zprávě je možné číst, že některá města dokázala při úpravě svého bytového fondu prostřednictvím privatizačních procesů vytěsňovat občany, kterých se chtěli zbavit, do posledních bytových domů. Z těchto bytových domů je pak vystěhovali do vesnic, dokonce i mimo hranice kraje. Tento postup opět proběhl prostřednictvím realitních kanceláří.

Co je velice alarmující, tímto způsobem došlo k přesunu rodin do prostředí, kde neměly dostatečné zázemí, možnost zaměstnanosti, ale především rodin s dětmi. Zde došlo k obtížnému sledování orgány sociálně-právní ochrany dětí a dodnes, přestože byla přijata novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí, která hovoří o tom, že není možné děti odebírat rodičům z důvodu sociální a bytové nouze, přesto bohužel se tak mnohdy děje, což je absolutně nepřijatelné v civilizované Evropě.

Proto jsem velice ráda, že se můžeme shodnout na koordinovaném postupu všech politických stran i ministerstev, která jsem jmenovala, a musíme tento problém nastínit skutečně koncepčně. Těch koncepčních dokumentů zde existuje více. Na základě zpráv o vystěhování vzniklo metodické doporučení obcím, jak předcházet sociálnímu vyloučení. Je k dispozici na stránkách Ministerstva vnitra, a to na odboru dozoru veřejné správy.

Proč hovořím o Ministerstvu vnitra a odboru dozoru veřejné správy? Je to především o kompetencích obcí a jejich právech, ale také povinnostech. A zde se dostáváme asi k obrysům toho, jak by takový zákon o sociálním bydlení měl vypadat.

Je zde vládou schválená Koncepce rozvoje bydlení do roku 2020. Je k dispozici, nebudu se jí dále zabývat. Pak se zde tvoří Koncepce sociálního bydlení, komplexní řešení z dílny Ministerstva pro místní rozvoj, která ovšem nebyla přijata, a je zde spousta nevypořádaných připomínek, které skutečně jsou zásadního charakteru, protože se zde předpokládá stavba bytových domů se společnými zařízeními apod. z evropských peněz. Je to prostě poměrně záležitost ještě nevydiskutovaná a toto řešení zatím nebylo přijato.

Existuje zde poměrně zdařilá Koncepce prevence a řešení problematiky bezdomovectví v České republice do roku 2020. Zde se již setkáváme s tím, že bude nezbytně nutné stanovit okruh oprávněných osob a stanovit také povinnosti obcí. A zde jsme již právě u toho, o čem jsem hovořila. Je potřeba skutečně sednout za jeden jednací stůl, nalézt dohodu se Svazem měst a obcí o tom, že nebudeme tyto lidi hnát od města k městu, ale že na základě dohody vypracujeme takový zákon o sociálním bydlení, který stanoví jednak povinnosti těmto obcím... Zde se samozřejmě dostáváme na hranu, co je státní správa a samospráva, to je mně naprosto jasné. Ale na základě toho, pokud by měly tyto obce získat povinnosti, budou muset mít k tomu také zdroje. To je všem jasné. To znamená, na základě této dohody potom můžeme postupovat dále.

Pokud jde o sociální práci, je určitě nezbytné otevřít zákon, který upraví povinnosti obcí nebo možnost úpravy legislativy o sociální práci na obci tak, jak tady již bylo řečeno. Tam je to poměrně vágní.

Tady jsem hovořila o mnoha koncepčních dokumentech. Hovořilo se zde o novele zákona o pomoci v hmotné nouzi. Je zde několik variant - poslanecká varianta a také vládní varianta bývalé vlády premiéra Rusnoka. Skutečně je tam období pobírání dávek hmotné nouze na dobu půl roku, po přešetření na dobu jednoho roku. Ale pořád se nedostáváme k tomu, co bude s těmito lidmi dál. Skutečně je nemůžeme hnát od města k městu, ale je potřeba nalézt společné řešení.

Výbor pro sociální politiku se tímto zabýval, jak jsem již řekla.

Ještě se vracím do minulosti k vládě Petra Nečase, která při projednávání posledního úsporného balíku, který jsme přijímali někteří samozřejmě velmi těžce, protože bylo jasné, že je potřeba šetřit, že peníze se asi nikde netisknou, pokud pominu nějakou vládní tiskárnu nebo Státní tiskárnu cenin... Peníze se určitě nelíhnou z ničeho a je potřeba s každou korunou velmi zodpovědně zacházet. Proto velmi citlivě vnímám, že tyto náklady rostou. Dochází tam skutečně k přesunům v dávkách ze státní sociální podpory a v dávkách hmotné nouze, takže tam je potřeba ještě nalézt přesné řešení. Přestože tam již byl připraven návrh na sjednocení této dávky, ale poměrně přísný v tom, že by náklady byly placeny až nad 0,5 na 50 % příjmů domácnosti, pokud přesáhnou, tak tento návrh nebyl připomínkován a byl z tohoto úsporného balíku z důvodu sociální zodpovědnosti této vlády vyjmut.

Výbor pro sociální politiku počítá na základě svého usnesení s tím, že bude pořádat společné jednání gesčních výborů, a to jak výboru pro veřejnou správu právě z důvodu i zapojení organizace veřejné správy, jak vlastně pokračovat dál, aby byla jednak stanovena povinnost obcím a forma zdrojů, tzn. i výbor pro rozpočet, ale zároveň chceme také pořádat odborné stoly a je potřeba pracovat velmi rychle.

Kontury tohoto návrhu zákona jsou jasné a je potřeba starostům říci, že skutečně se jich dotknou a že je potřeba zodpovědně se bavit o tom, kteří občané kde bydlí, co je to vlastně institut trvalého bydliště, přechodného bydliště a kde vlastně ti občané vůbec chtějí být a kdo provozuje ty ubytovny. Bohužel někdy jsou to i starostové obcí v některých ojedinělých případech. Takže je dobré tyto vazby znát a přistoupit ke komplexnímu řešení. Proto se potom v podrobné debatě připojím k návrhu na zamítnutí tohoto skutečně jenom úzkého návrhu zákona. (Potlesk některých poslanců.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, paní poslankyně. Dříve než pozvu k mikrofonu pana poslance Rykalu, prosím pana poslance Kubíčka s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Roman Kubíček: Vážená paní předsedající, vážená vládo, vážení kolegové a kolegyně, já mám jenom dvě poznámky.

Od první předřečnice, paní poslankyně Havlové jsem slyšel, že existují nezkolaudované ubytovny, ubytovny nevyhovující stavebnímu řádu a hygienickým podmínkám. Chtěl bych se prostřednictvím paní předsedající zeptat, proč se nekoná. Proč v tomto případě nezavíráme tyto ubytovny a neodstavujeme pryč.

A pak bych měl druhou poznámku k paní poslankyni Chalánkové. Vytvářením sociálního bydlení zajisté řešíme krátkodobou situaci v této věci. Nicméně podpora vzniku pracovních míst a ekonomiky musí být nedílnou součástí, protože vyloučení a vznik nových ghett bude jenom tento problém prohlubovat. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče. Nyní prosím pana poslance Rykalu. Prosím.

 

Poslanec Adam Rykala: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, kolegové, já bych se také rád vyjádřil k této novele zákona, která nám přišla od skupiny poslanců na stůl. Je to novela zákona o pomoci v hmotné nouzi, která by měla řešit situaci nejenom lichvy, jak uvádíte, ale také situaci s ubytovnami.

Bývalá vláda premiéra Rusnoka se k tomuto návrhu, k této novele zákona, vyjádřila nesouhlasně a já s tímto stanoviskem vlády skoro ve všech oblastech musím souhlasit. Tato navrhovaná právní úprava o pomoci v hmotné nouzi je velmi nedokonalá.

Všichni se bez pochyb shodneme na tom, že problém ubytoven a vůbec sociálního bydlení pro naše sociálně slabší občany je potřeba řešit. Trápí nás všechny, netrápí pouze Šluknovský výběžek, jak uvádíte ve své důvodové zprávě, ale trápí, myslím si, všechny kraje ČR.

Ubytovny v dnešní době nejsou pouze místem pro bydlení občanů, ale - a na tom se také shodneme z diskuse - jsou lukrativním byznysem pro některé podnikatele. Musíme tedy přijmout podle mého názoru zákon o sociálním bydlení a musíme zastropovat ceny nájemného v těchto ubytovnách a myslím si, že i musíme zastropovat doplatek na bydlení. Není přece možné tolerovat stav, kdy si majitelé těchto ubytoven účtují třeba 12 tisíc korun za jedno lůžko za měsíc. Není přece možné, aby lidé neměli jinou šanci než bydlet v takovýchto ubytovnách.

Tento problém se tedy týká všech krajů. Některých více, některých méně. Proto potřebujeme novou, celistvou úpravu zákona o pomoci v hmotné nouzi a potřebujeme také přijmout zákon o sociálním bydlení, který v ČR zcela chybí. Tato věc tak musí být řešena mnohem komplexněji než pouhým doplněním jednoho odstavce o dvou řádcích do zákona. Je potřeba však říci, že myšlenka změny právní úpravy pomoci v hmotné nouzi je velmi potřebná, a tak tuto iniciativu navrhovatelů vítám. Myslím si, že nám to povede otevřít diskusi o sociálním bydlení a o hmotné nouzi, ale myslím si také, že by současná nová vláda měla tento stav urychleně řešit a měla by předložit komplexní novelu zákona ještě v tomto roce.

Víte, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, bohužel dnes tento návrh změny zákona nemohu podpořit, nemohu pro něj hlasovat a budu hlasovat pro zamítnutí již v prvním čtení. Ne proto, že je to návrh opozičních poslanců, ale prostě proto, že je to návrh nedokonalý. Paní ministryně práce a sociálních věcí v tomto ohledu zajisté vyslyší připomínky navrhovatelů a vyslyší připomínky z celé této diskuse a věřím, že i po diskusi se sociálními partnery i po diskusi se starosty připraví tedy komplexní řešení, které, myslím si, potřebujeme.

Víte, znovu musím říct jednu věc. Omlouvám se předkladatelům. Toto není problém pouze Šluknovska, není to problém pouze Mostecka, ale je to problém všech koutů ČR, protože se jedná o problematiku, která nás všechny pálí. Proto je to problém nás všech a já děkuji za diskusi, která tady probíhá, a děkuji paní ministryni, že se zaměří i na tuto problematiku. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče, a prosím dalšího řádně přihlášeného do rozpravy a tím je pan poslanec Bronislav Schwarz. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Bronislav Schwarz: Dobrý den vám všem. Vážená paní předsedající, kolegyně, kolegové, vládo, dneska vám předvedu, jak jsem to takticky nezvládl. Před hodinou jsem se přihlásil řádně a díky tomu, že to ještě neovládám, tak jsem seděl hodinu a všechno jste řekli, co jsem chtěl říct.

Tak já bych jenom vás požádal, a hlavně tamhle kolegy (k poslancům hnutí Úsvit), aby se neurazili, protože za sebe nemohu, a doufám, že ani za náš klub, podpořit jejich návrh, ale děkuji za to, že to rozvířili. A jsem rád, že budu u toho, když už se nebudu svým kolegům, kamarádům, známým zpovídat z toho, že to nemohu změnit. Teď to mohu změnit, už za to mi dali mandát, a budu u toho s vámi společně se všemi, že to změníme velice rychle. A jsem rád, že i pan ministr Dienstbier o tom mluvil, i vy, paní ministryně, že to připravujete, a brzo nám předvede vláda, co navrhla, a že to doplníme a bude to všechno v pohodě. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče, a táži se, zda se chce ještě někdo přihlásit do obecné rozpravy. S faktickou pan poslanec Fiala.

 

Poslanec Radim Fiala: Protože už se nikdo nehlásí, tak mi dovolte ještě pár slov. Tak jak tady bylo řečeno kolegou Faltýnkem a Jitkou Chalánkovou o tom, jak se to řešilo v Prostějově, že je to na osobní odpovědnosti starostů, s tím já souhlasím. Ale to přece není koncepční řešení, protože přijde někdo další, kdo prostě se zhlédne v tomhle byznysu s lidskou bídou, koupí novou nemovitost a začne podnikat dál, a zase to budeme bourat, zase to budeme řešit. My potřebujeme komplexní řešení!

Chci ještě jednou apelovat na to, chci říct, že je obdivuhodné, kolik času strávíme v této Poslanecké sněmovně obstrukcemi, kolik času strávíme okolo lustračního zákona, který dnes už téměř nikoho nezajímá, a jak málo jsme ochotni udělat pro řešení konkrétní situace v této zemi. Takže já říkám, jestli chceme dál posílat miliardy obchodníkům s lidskou bídou a těm, kteří tvoří tato ghetta, tak ten zákon zamítněte! Jestli chceme řešit konkrétní situaci, tak ho pusťme dál do dalších čtení. (Potlesk poslanců hnutí Úsvit.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče. Vzhledem k tomu, že již nikdo... Ještě do obecné rozpravy pan poslanec... (napovězeno:) Adamec a pan poslanec Beznoska. Je to faktická, nebo do obecné rozpravy?

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji. Je to faktická, paní místopředsedkyně. Vidím, že mi nemůžete přijít na jméno, ale na to zvykneme.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Omlouvám se, ale je vás tady od A příliš.

 

Poslanec Ivan Adamec: Já možná bych zareagoval velmi krátce. Neustále tady slyším "řešme rychle". Já si myslím, že máme řešit kvalitně, protože já bych si přál tento zákon, navíc jsem jeden ze starostů, takže vím, o čem hovořím. Mohl jsem tady dneska diskutovat a rozporovat spoustu tvrzení, nicméně nepovažoval jsem to za nutné, protože chápu přístup k tomuto problému. Činí nám problémy všem, nejenom na Mostecku nebo na Ústecku a případně na Ostravsku, jak jsem tady zaslechl, ale prosil bych, abychom tady neříkali "řešme to rychle". Myslím si, že máme říkat "řešme to a řešme to tak, aby to fungovalo kvalitně, abychom se k tomu nemuseli neustále vracet". Říkal to už pan Werich: Veškeré kvaltování, víte, k čemu dobré jest. Díky.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče, a prosím pana poslance Beznosku. Ještě jednou se ptám: faktická, nebo do obecné rozpravy? (Bude to v délce faktické.) Faktická. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Adolf Beznoska: Hezké dopoledne, paní místopředsedkyně. Dámy a pánové, ta debata - opravdu se točíme v kruhu: buďto podpořit, nebo nepodpořit. Já to v dobré víře ale nepodpořím, protože tak jak tady běžela debata, tak já zase řeknu takovou praktickou zkušenost. Mladá Boleslav - absolvovali jsme oboje. Nejprve jsme postupovali styl Prostějov, to znamená, že ti problémoví se dostali mimo katastry města, prostě jiné lokality atd. Tam to způsobilo problémy, které si dokážete představit. A posléze standardní příklad - ubytovna v sídlišti, 120 bytů, 120 nepřizpůsobivých rodin a na ně se nabalující sociální problémy. Obrovský problém. Takže tohle vnímám.

Nicméně jediné správné řešení je opravdu připravit zákon o sociálním bydlení atd., věnovat se tomu. Tohle řeší jenom takový krátký výsek a není možné to v této podobě podpořit. Občanská demokratická strana přijde se svým vlastním návrhem, případně po debatě ve výboru pro sociální politiku, a debata o tom také byla, se připojíme k tomuto řešení, protože je to palčivé, stojí nás to miliardy. Ale je potřeba se na to dívat komplexně, nevytrhávat z kontextu tenhle složitý problém. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče, a další s faktickou pan poslanec Birke. Vaše dvě minuty. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Birke: Děkuji mnohokrát, paní místopředsedkyně. Já se velmi omlouvám, že vás zdržuji, už vystupuji potřetí. Ono to vypadá, že to je moje oblíbené téma, ale ono to moc oblíbené téma moje není, ale je pravda, že první rok svého mandátu jako starosty města jsem nic jiného neřešil. Víte, nechci vypadat jako schizofrenik, který tady hovoří o tom, že je potřeba to řešit, a pak nepodpořím návrh skupiny poslanců. I přestože máte veškerou moji úctu, protože jste přišli s tím návrhem, a já myslím, že nejenom starostové, kterých je šest tisíc v ČR, ale myslím, že 10 milionů lidí - nebo 10 milionů, při veškeré úctě obrovský počet českých obyvatel na to čeká. Ale vzhledem k tomu, že tam jsou opravdu drobné nuance, které je potřeba dopracovat, budu hlasovat tak, že předlohu nepodpořím, a počkám si na vládní novelu.

Dovolte mi ale říct tu jednu nuanci, která tady ještě nebyla zmíněna. Víte, ono se to netýká jenom sociálních ubytoven. Ono se to týká obyčejných bytů. Budete mít byt, který budete mít prázdný, nebo budete mít jeden nebo dva nebo pět, a dneska je to dobrý byznys, tak jich budete mít deset, do těch deseti bytů si nastěhujete tyto občany, budete inkasovat nájmy na úřadu práce. A je to prostě dobrý džob, protože na nájemní smlouvu dostanete inkaso na toho jednoho nájemníka, kterého máte v těch bytech, můžete jich mít v těch bytech třeba 15. A pak je paradox, že ten samý člověk přijde za starostou a řekne: Pane starosto, dělejte s tím něco, máte jich tady hodně! Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče. Dalším přihlášeným s faktickou poznámkou je pan poslanec Jiří Mihola. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jiří Mihola: Vážená pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, už tady k tomu bylo řečeno dost, padaly nejrůznější argumenty. Chtěl bych se za klub KDU-ČSL vyjádřit také velmi krátce, aby to nevyznělo tak, že nás tato problematika nějak míjí nebo nás nezajímá. My jsme ji s kolegy samozřejmě debatovali, ceníme si sice aktivity Úsvitu, nicméně vnímáme, že je potřeba právě tuto významnou, složitou problematiku řešit komplexně, systémově. Přihlásil bych se k tomu, co už tady bylo řečeno. Kolega citoval pana Wericha. Už Jan Amos Komenský říkal, že veškeré kvaltování toliko pro hovado dobré jest.

Děkuji za pozornost. My tento návrh nepodpoříme.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče. A vzhledem k tomu, že už nemám nikoho přihlášeného do obecné rozpravy, tímto obecnou rozpravu končím a táži se navrhovatele či zpravodaje, zda chtějí mít závěrečné slovo. Je tomu tak? Prosím, pane poslanče Kádnere.

 

Poslanec David Kádner: Děkuji. Ještě jednou, dámy a pánové. Jsem moc rád, že toto téma tady vyvolalo takto řádnou diskusi. Myslím si, že je to aspoň něco, co se dnes asi možná povedlo.

Ale musím říct, že s touhle tou novelou jsem u tohoto pultíku podruhé a podruhé slyším to, co jsme slyšeli dnes, to znamená argumenty, jak je to strašně důležité, argumenty, že se s tím něco musí dělat. A ano, před rokem, když jsem tady stál na přelomu dubna a května, tak se to týkalo hlavně právě těch postižených krajů. A my jsme tady jasně říkali, že je otázkou času, kdy se to prostě rozleze na celé území České republiky. A stalo se tak.

A padly tady samozřejmě věci toho typu těch starostů, kteří mají řekněme větší odvahu, nebo ne. Myslím si, že by to nemělo být o odvaze. Mělo by to být o jasných pravidlech, kterými by se měli starostové řídit, a jsem rád, že tady i promluvili starostové měst neboli obcí.

Ale tenhle ten odstaveček, kdy tady bylo řečeno, že se to týká jenom takového odstavce, tak to hlavně pomůže těm obcím menším, které nemají na svém katastru nebo víceméně skoro na úřadě stavební úřad a kde my musíme dlouze dopisovat kvůli tomu, že máme nějaké podněty, že máme podezření pouze, že v těch bytech je mnohem víc lidí atd., nejsou tam přihlášeni, protože starosta sice v tuhle chvíli za všechno ručí, ale nikam nevidí. My se můžeme pouze domnívat nebo nějakým způsobem zjišťovat podle toho, jestli sousedé, kteří si přijdou za mnou stěžovat, mají pravdu, nebo nemají pravdu.

Já vás opravdu prosím o to, abychom to pustili do výborů. Věřím tomu a jsem si jist, že tato novela může mít nějakým způsobem plno nedostatků, ale je tak kvalitním podvozkem k tomu, abychom se o tom ve výborech mohli bavit a abychom z toho mohli něco udělat a dát jasný podnět k tomu, že se tady o tom už jenom nebavíme, ale že něco děláme.

Já nechci říkat, že nová vláda jenom slibuje, protože samozřejmě neměla možnost ještě něco udělat. Jenom podotýkám, že jsem tady stál skoro před rokem a tato slova, tyto sliby, jsem už jednou slyšel.

Ještě jednou mockrát děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu navrhovateli a prosím paní zpravodajku k závěrečnému slovu.

 

Poslankyně Jitka Chalánková: Já už se k tomu nebudu vracet, už tady zaznělo skutečně hodně, jenom tedy krátce.

Je jasné po celé té košaté debatě, že by mělo přijít skutečně komplexní koordinované řešení.

Kromě návrhu na vrácení k přepracování zde zazněl také návrh na zamítnutí v prvním čtení, se kterým se ztotožňuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, paní poslankyně. Vzhledem k tomu, že v obecné rozpravě padly dva návrhy, budeme o nich hlasovat. První návrh byl na vrácení předloženého návrhu navrhovateli k dopracování a druhý na zamítnutí předloženého návrhu.

 

Přistupuji k hlasování o návrhu předložený návrh vrátit k dopracování navrhovateli.

Zahajuji hlasování teď a táži se, kdo je pro. Kdo je proti?

Tímto hlasování končím a konstatuji, že hlasování číslo 104 skončilo takto: přihlášeno 173 poslanců, pro 56, proti 71. Návrh byl zamítnut. (Velký hluk v sále.)

 

Nyní tedy přikročíme k hlasování o návrhu zamítnout předložený návrh.

Zahajuji hlasování teď a táži se, kdo je pro. Kdo je proti?

Tímto hlasování končím a konstatuji, že hlasování číslo 105 skončilo takto: přihlášeno 174 poslanců z toho pro 101, proti 19. Návrh byl přijat. Tímto se předložený návrh zamítá.

 

Dříve než přistoupíme k dalšímu bodu jednání... Poprosím vás o klid! Děkuji.

Dříve než přijdeme k bod 25, sděluji omluvu pana ministra obrany Martina Stropnického z dnešního jednání, který z naléhavých pracovních důvodů musel odejít.

 

Přikročme tedy k projednávání bodu číslo

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.