Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Vojtěch Filip)

67.
Souhrnná zpráva o činnosti veřejného ochránce práv za rok 2012
/sněmovní tisk 48/

Bod zahájím jednoduchou záležitostí - přivítáním zástupce veřejného ochránce práv pana dr. Stanislava Křečka, kterého vítám mezi námi, a požádám ho, aby usedl u stolku zpravodajů. Zpravodajem petičního výboru je Karel Fiedler a zpravodajem ústavněprávního výboru je pan poslanec Jan Chvojka. Oba žádám, aby se připravili ke svým zpravodajským zprávám.

Budeme projednávat Souhrnnou zprávu o činnosti veřejného ochránce práv za rok 2012 podle sněmovního tisku 48. Žádám tedy pana zástupce veřejného ochránce práv Stanislava Křečka, aby tuto zprávu uvedl. Prosím, máte slovo.

 

Zástupce veřejného ochránce práv Stanislav Křeček Děkuji, pane předsedající. Dobré dopoledne dámy a pánové. Proč se zpráva za rok 2012 projednává v roce 2014, je vám jistě známo, nemusím se tady o tom zmiňovat. Z té zprávy samozřejmě plynou některá obecná poučení, která budou i ve zprávě za rok 2013, kterou budeme předkládat jen za několik týdnů, takže myslím, že není třeba to nějak více rozebírat. Já bych se zastavil jenom u jedné části zprávy, a totiž u doporučení ochránce, které adresoval před dvěma lety zákonodárným sborům.

Otázka návrhů ochránce adresovaná zákonodárným sborům se stala v poslední době velikým problémem a velikou diskusí a jakoby měřítkem pravomocí ombudsmana a také odpovědnosti Poslanecké sněmovně. Já to takto rozhodně necítím. Já si nemyslím, že veřejný ochránce práv je dohlížitelem nad Sněmovnou, nad zákonodárnými sbory. Já jsem přesvědčen, že zákonodárné sbory mají svoji odpovědnost, svoji politickou odpovědnost. Odpovědnost ombudsmana je poněkud jiná a nedomnívám se, že ať už je, nebo není jeho doporučení vyhověno, že by to něco vypovídalo o jeho pravomocech, nebo dokonce o kvalitě zákonodárného sboru. To jsou věci zcela podle mého názoru jiné.

Doporučení, které jsme v roce 2012 adresovali, bylo především zajištění bezplatné právní pomoci. Ukazuje se totiž, i když to, jak jsem ve výborech zjistil, mnozí z vás nepovažují za závažný problém, ale ukazuje se, že s novými právními předpisy, především s novým občanským zákoníkem, vzniká naléhavá potřeba toho, zajistit bezplatnou právní pomoc těm, kteří nejsou schopni si kvalifikovanou právní pomoc opatřit z vlastních prostředků. Rozšiřují se nám předpisy, v nichž se bez odborné právní pomoci normální člověk, který není právně vzdělán, obtížně orientuje. Nemluvě o tom, že se v nich těžko vyznají i lidé, kteří jsou právně vzděláni, ale to je jiná kapitola. Čili domníváme se, že toto je jeden ze stálých problémů. Myslím, že mnozí z vás to tak cítí. Bude třeba v budoucnu se touto problematikou bezpochyby zabývat.

Druhé doporučení, které jsme adresovali, bylo bydlení osob ohrožených sociálním vyloučením. Sociální bydlení. To je jeden z nejvážnějších problémů naší republiky. Já si nemyslím, nebo nepatřím k těm, kteří se domnívají, že zákon o sociálním bydlení něco vyřeší. Zákon nám nepostaví žádný byt, žádný dům, neuloží žádnou novou povinnost někomu, ale otázka sociálního bydlení, to je otázka bydlení lidí, kteří nejsou schopni si bydlení na volném trhu zaplatit, je jedním z vážných problémů. Víte, že nedávno se projednával zákon o hmotné nouzi, který byl naštěstí stažen, protože takto to nejde. Jestliže už se vláda rozhodne, nebo jestliže se stát rozhodne těm lidem přispívat na bydlení, tak nemůžeme druhou větou zákona říct, že jim to dáme jenom na tři měsíce, protože za ty tři nebo šest měsíců ta situace bude stejná.

Třetí doporučení se týkalo karty sociálních systémů, sKarty. To se vyřešilo samo sebou. Ochránce nenavrhoval přímo zrušení, ale některá vylepšení, ale to už není problémem.

Minule jsme se bavili o absenci výslovného uvedení přednosti integrace ve školském zákoně. Doporučujeme, aby vláda přijala úprava školského zákona, který vysloveně stanoví přednost individuální integrace žáků. Víte, že to je jeden z vážných problémů. Máme-li s jedním z vážných problémů naší společnosti něco udělat, s integrací určitých skupin osob, musíme začít u dětí. Nezačneme-li u dětí, tento problém nevyřešíme. Čili je to jeden z vážných problémů.

Další dvě doporučení se naopak stala předmětem toho, že naopak Poslanecká sněmovna naslouchá této zprávě. Úprava soudního poplatku za podání antidiskriminační žaloby, osvobození od soudního poplatku za správní žalobu (nesrozumitelné) zaměstnanosti bude přijato, vzali si to poslanci jako svůj návrh, čili bude to předloženo, stejně tak jako transparentnost hospodářských podnikatelských subjektů. Rovněž tato věc bude přijata jako poslanecký návrh. Čili není pravdou, že by Poslanecká sněmovna zcela odmítala tyto návrhy. Naopak tyto tři návrhy byly přijaty.

Dámy a pánové, nechci zbytečně zdržovat. Já jsem přesvědčen, že úkolem ombudsmana je starat se o výkon veřejné správy, dávat legislativní návrhy plynoucí z jeho poznatků jako zpětné vazby, jelikož s životem obyčejných lidí má ombudsman veliké zkušenosti. Naproti tomu však podle mého názoru není úkolem ombudsmana posuzovat politická rozhodnutí zákonodárných sborů ani atestovat jim v tomto smyslu nějaká doporučení, jak některé tyto snahy slyšíme. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zástupci veřejného ochránce práv Stanislavu Křečkovi za jeho úvodní slovo a nyní budu konstatovat, že zprávu projednal petiční výbor a ústavněprávní výbor Poslanecké sněmovny. Usnesení vám byla doručena jako sněmovní tisky 48/1 a 48/2. Jako prvého prosím zpravodaje petičního výboru pana poslance Karla Fiedlera, aby nás o jednání výboru informoval a přednesl návrh usnesení Poslanecké sněmovny. Pane zpravodaji, máte slovo.

 

Poslanec Karel Fiedler: Dobrý den, dobré dopoledne pane předsedo a všichni přítomní. Většina základních informací, nebo ty podstatné tady už byly prezentovány panem doktorem Křečkem. Já se pokusím uvést jen některé a pokusím se být stručný.

Z předložené zprávy, podotýkám opět, že projednáváme zprávu za rok 2012, takže už je to po delším období, z předložené zprávy za rok 2012 vyplývá, že k názorovým neshodám s institucemi dochází zejména ve vztahu s vládou, která velmi často návrhy a doporučení ochránce neakceptuje nebo je po uznání návrhů následnými opatřeními mění nebo ruší.

Z této kapitoly bych zde uvedl zmínku o žalobě proti povolení fotovoltaické elektrárny v katastrálním území Moldava v Krušných horách, kde došlo k zásadnímu porušení stavebního zákona, když stavba byla povolena a realizována ve volné krajině, v nezastavěném území, a tedy v rozporu se základním cílem stavebněprávní regulace, kterou je ochrana zastavěného území. Veřejná správa jako celek nebyla schopna zjednat nápravu těchto nezákonných postupů a s ohledem na intenzitu nezákonností je nutno konstatovat, že veřejná správa se prezentovala jako nečinná a neúčinná. Proto ochránce přistoupil k podání žaloby.

Za rok 2012 byl podán rekordní počet stížností. Ve zprávě je konstatováno, že sociální práce na kontaktních pracovištích buď vykonávána není, nebo je realizována v nedostatečném rozsahu.

Upozornil bych zde také na část zprávy týkající se poskytování doplatků na bydlení na jinou než nájemní formu bydlení. Ochránce se ve své činnosti zaměřil zvláště na otázku zastropování nákladů na ubytovně, kdy s účinností od 1. ledna 2012 došlo ke změně právní úpravy, která se měla projevit i ve změně praxe úřadů. Od uvedeného data byl zákon o hmotné pomoci změněn tak, že umožňuje osobě v hmotné nouzi, která bydlí na ubytovně, přispět do výše skutečných nákladů, maximálně však do výše normativních nákladů na bydlení, které jsou určeny zákonem o státní sociální podpoře. V rámci místních šetření však bylo ochráncem zjištěno, že tento zákonný limit není Úřadem práce České republiky při rozhodování o dávce akceptován.

Dále bych zmínil informace uvedené v kapitole 7, které se týkají hospodaření úřadu. V rozpočtu na rok 2012 došlo v hospodaření ochránce k úspoře 8 milionů 495 tisíc Kč, tedy 9,05 % plánovaného rozpočtu. Těchto úspor bylo dosaženo převážně v režijní oblasti, tedy za nákup telekomunikačních služeb, energií a úsporou za využívání pošty a dalších režijních nákladů. Kladu si zde otázku: Pokud Úřad veřejného ochránce práv dokázal v roce 2012 uspořit na provozních výdajích 9 % svého rozpočtu, proč s obdobnou úsporou nedokázaly hospodařit jiné kapitoly rozpočtu? Zvláštní pak ale na tom je to, že tento Úřad veřejného ochránce práv, který v roce 2012 dosáhl úspor, do návrhu svého rozpočtu za rok 2014 navrhl výdaje na elektrickou energii ve stejném objemu jako v roce 2013, což navíc neodpovídá usnesení vlády č. 729 ze dne 25. 9. 2013, o snížení výdajů na elektrickou energii o 10 % z původně plánovaných částek na rok 2014. Musím obecně konstatovat, že na tuto skutečnost jsem pak narazil i v jiných kapitolách rozpočtu.

A nyní na závěr si dovolím ocitovat ze závěrečné zprávy dnes již bývalého veřejného ochránce práv Dr. Pavla Varvařovského. Cituji: "Právní postavení českého ombudsmana se od jeho zahraničních kolegů příliš neliší. Má podobnou působnost a podobné, tedy skoro žádné pravomoci. Nic nenařizuje, pouze doporučuje, snaží se utlumit vášně a obrousit hrany, poradit a přispět ke smíru."

Dále cituji: "Nezbývá než konstatovat setrvalý české reality, v některých směrech dokonce spíše trend k horšímu. Svědčí o tom především poměrně dramatický nárůst podnětů, které kancelář ombudsmana v roce 2012 obdržela, a vůle k realizaci legislativních doporučení byla podstatně horší nežli v roce předchozím, tj. někdy takřka žádná."

Na základě výše uvedeného bude zajímavé slyšet důvody, respektive podněty nových kandidátů na Úřad veřejného ochránce práv, které je vedou k usilování o tento post, o vedení úřadu s rozpočtem 97,5 milionu Kč na rok 2014, který dle vlastních slov bývalého ombudsmana nemá skoro žádné pravomoci, ale pouze doporučuje a tlumí, tedy nikoli řeší spory.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji Karlu Fiedlerovi. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj ÚPV poslanec Jan Chvojka a informoval nás o jednání výboru a přednesl také návrh usnesení. Doufám, že bude stejný. Děkuji. Pane zpravodaji, máte slovo.

 

Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dobré dopoledne, dámy a pánové. Já bych vás rád seznámil s usnesením ÚPV, které se dne 22. ledna tohoto roku věnovalo právě projednávané Souhrnné zprávě o činnosti veřejného ochránce práv za rok 2012. Možná je potřeba na úvod si říct, proč se v roce 2014 zabýváme zprávou za rok 2012. Ono je to proto, že minulý rok, kdy zpráva už byla v ÚPV, se díky rozpuštění Sněmovny neprojednala právě na plénu Sněmovny, takže ji musíme projednat teď.

Já bych chtěl jenom na začátek říct, ještě předtím, než přečtu usnesení, že si velmi vážím práce veřejného ochránce práv či jeho zástupce a celé kanceláře veřejného ochránce práv. Zejména v pasáži, která doporučuje určitá legislativní opatření, si myslím, že to je velmi dobrá inspirace pro práci poslance či práci legislativců. Proto se ÚPV v bodě II. a III. usnesení, které budu číst, určitým způsobem zabývá některými legislativními opatřeními a doporučuje Ministerstvu spravedlnosti, aby určité body projednalo. Já bych vás poprosil o pozornost k bodům II. a III., protože to je podle mě velmi zajímavé a důležité.

Takže dovoluji si přečíst usnesení ústavněprávního výboru ze 3. schůze ze dne 22. ledna 2014. Usnesení se, jak jsem již zmínil, zabývá Souhrnnou zprávou o činnosti veřejného ochránce práv za rok 2012, tisk 48, a usnesení zní takto:

Po vyjádření zástupce veřejného ochránce práv JUDr. Stanislava Křečka, zpravodaje výboru poslance JUDr. Jana Chvojky a po rozpravě ústavněprávní výbor:

I. bere na vědomí souhrnnou zprávu o činnosti veřejného ochránce práv za rok 2012,

II. žádá Ministerstvo spravedlnosti, aby zapracovalo doporučení veřejného ochránce práv uvedené v bodech 3/5, to znamená úprava výše soudního poplatku za podání antidiskriminační žaloby, a bodu 3/6, to znamená osvobození od soudního poplatku za správní žalobu ve věcech zaměstnanosti a dávek pěstounské péče, uvedené v první části Souhrnné zprávy o činnosti veřejného ochránce práv za rok 2012 do budoucích novel příslušných zákonů a informovalo výbor o svém postupu do 60 dnů.

III. Výbor žádá Ministerstvo spravedlnosti a Ministerstvo financí, aby zpracovaly legislativní návrh vyhovující doporučení veřejného ochránce práv uvedenému v bodě 3/9, to znamená v bodu transparentnost hospodaření podnikatelských subjektů, první části Souhrnné zprávy o činnosti veřejného ochránce práv za rok 2012 a žádá vládu, aby tento návrh předložila do 30. května 2014 Poslanecké sněmovně Parlamentu,

IV. pověřuje předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu,

V. zmocňuje zpravodaje výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu podal zprávu o výsledcích projednávání Souhrnné zprávy o činnosti veřejného ochránce práv za rok 2012 na schůzi ústavněprávního výboru.

Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji. Otevírám všeobecnou rozpravu. Jako první se do ní hlásí paní poslankyně Olga Havlová. Eviduji tedy zájem - ještě konstatovat usnesení, učiním tak v podrobné rozpravě, od pana zpravodaje petičního výboru, a ptám se pana zástupce veřejného ochránce práv, jestli také se chce vyjádřit. Ano. Takže paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Olga Havlová: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, procházela jsem si informace o činnosti veřejného ochránce práv a musím přiznat, že mě nepříjemně překvapilo to, na jak lehkou váhu jsou brána jeho zjištění. Jaký je potom význam této zprávy? My máme v České republice instituci, která má v popisu práce ochranu práv občanů a která nám říká: Vážená vládo, vážení poslanci, vážení zástupci lidu, v České republice jsou v tom a v tom porušována práva občanů. Dost mě zaráží, že jsou v této zprávě kapitoly, které shrnují roky 2010 a 2011 a ve kterých se říká, že snad některé věci ještě nebyly ani vypořádány.

Cituji ze zprávy: "Ochránce s politováním konstatuje, že jeho doporučení Poslanecké sněmovně v roce 2011 nebyla až na jednu výjimku splněna vůbec. Vyslyšena byla pouze novelizace týkající se daně z přidané hodnoty. Doporučení týkající se zavedení místní příslušnosti exekutorů bohužel zamítla svým hlasováním Sněmovna. Další věci nebyly řešeny v podstatě vůbec."

Za rok 2012 bylo předloženo dalších 11 doporučení ombudsmana. Zamýšlím se nad tím, jaký bude jejich osud. Budeme hlasovat o usnesení petičního a ústavněprávního výboru, ve kterých budeme jako poslanci žádat různá ministerstva, aby zapracovala doporučení veřejného ochránce práv do příslušných zákonů. To je určitě správně. Ale je to dostatečné? Tato doporučení by měla být brána opravdu vážně. Z minulosti však víme, že vláda na doporučení ombudsmana a výzvy Poslanecké sněmovny nereaguje vždy tak, jak by se slušelo. Myslím, že bychom se měli zamyslet nad tím, že Poslanecká sněmovna by měla mít pravomoc přímo ukládat vládě, aby se vypořádala s doporučením ombudsmana. Vláda by měla buďto předložit příslušný zákon Parlamentu, nebo změnit chování veřejných institucí či úřadů. Pokud totiž víme o tom, že se u nás porušují práva, měli bychom jednat. A všichni víme, že nejefektivněji se umí vypořádat s problémy právě vláda. Určitá povinnost vlády zprávou ombudsmana se zabývat, a ne brát pouze na vědomí by byla určitě přínosem. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Olze Havlové. Nyní ve všeobecné rozpravě pan Stanislav Křeček, zástupce veřejného ochránce práv. Prosím, máte slovo.

 

Zástupce veřejného ochránce práv Stanislav Křeček Děkuji, pane předsedající. Já si velice vážím toho, co řekla paní poslankyně Havlová, ale myslím, že dochází k určitému nedorozumění, pokud jde o pravomoci a odpovědnost veřejných ochránců práv obecně. Po druhé světové válce se totiž ukázalo, že dosavadní záruky demokracie, svobodné volby a nezávislé soudnictví, nejsou schopny zajistit demokratický vývoj. Oboje může být zneužito. Proto se začaly ustavovat ústavní soudy. Soudy, které nesoudí, nerozhodují o věcech, nenahrazují soudní moc, ale upozorňují na to: Porušujete právo. Porušujete právo. Rozhodněte vy, kteří jste za to odpovědní. A začali ve více než sto zemích světa vznikat ombudsmani, kteří také nenahrazují státní správu. Nepřijímají rozhodnutí, nenahrazují, ale říkají: Porušujete právo. Podle mého názoru porušujete právo. A je třeba nenahrazovat státní orgány, ale nechat je, aby rozhodly, aby samy zvážily. A je samozřejmě politická odpovědnost zákonodárných sborů a dalších voličům. Vy jste odpovědní voličům, nikoliv my. Zákonodárný sbor je odpovědný voličům a ten se musí vypořádat s tím, zda naloží, nebo nenaloží.

Řeknu příklad z poslední doby. Veřejný ochránce práv kritizoval Ministerstvo spravedlnosti kvůli prohlídkám vězňů. Prohlídkám všech dutin, které jsou na lidském těle, velmi často, v době, i u lidí, kteří nehrozí atd. Domníváme se, že to je porušení lidských práv, zbytečné šikanování. Je to jedna z věcí, kde nám nebylo vyhověno. Ministerstvo spravedlnosti řeklo: "Nikoliv, to není náš názor, tady nedochází k porušování, my máme jiný názor." Je to jeho odpovědnost a vaše odpovědnost, abyste zvážili.

Ale nebylo by správné, aby existoval nějaký supernadřízený orgán, který bude kontrolovat, kolik toho Poslanecká sněmovna přijala, kolik toho vláda přijala atd. To není funkcí ombudsmana nikde na světě. Ombudsman jenom upozorňuje na to, že podle jeho názoru se něco děje. Ale je věcí odpovědných orgánů, aby zvážily, zda tomu tak je, a se svou politickou odpovědností to udělaly. Aby byl ombudsman od toho, aby znepokojoval politiky nebo aby nahrazoval, adresoval jim politická rozhodnutí, není podle mého názoru vhodné, správné a není to ta funkce, pro kterou byli veřejní ochránci práv zřízeni. Děkuji. (Slabý potlesk.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu Stanislavu Křečkovi za jeho vystoupení a konstatuji, že nemám žádnou další písemnou přihlášku do rozpravy. - Ano, paní poslankyně Miroslava Němcová se hlásí do rozpravy. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Miroslava Němcová: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, mě vyprovokovalo ke krátké poznámce vystoupení pana zástupce veřejného ochránce práv, pana doktora Křečka.Vzpomínám si na vzrušenou atmosféru v Poslanecké sněmovně, kdy byl zástupcem ombudsmana pan doktor Křeček volen. Vzpomínám si také na ohlasy, které byly nejenom v obci právní, ale též na mediální scéně vyvozovány z toho, že je politikem, který zasedá do této funkce, reprezentantem jedné politické strany.

Přidala jsem se na straně těch, kteří obhajovali, obhajovali rozhodnutí Poslanecké sněmovny a volbu doktora Křečka do tohoto úřadu. A teď s odstupem času chci říci, že si myslím, že ta volba byla správná. Mně vystoupení pana doktora Křečka, jak to úvodní, tak nyní to závěrečné, pokud ještě nebude vystupovat dále, utvrdilo v tom, že ctí rozdělení moci v naší zemi, že ctí suverenitu Poslanecké sněmovny a zákonodárného sboru jako celku, který samozřejmě dostává doporučení nejenom z úřadu ombudsmana, ale z nejrůznějších dalších vrstev. A je přesně na něm, na jeho odpovědnosti, nejenom zákonodárného sboru, ale též potom vlády, aby se k nim nějakým způsobem postavila a tento svůj postoj poté před veřejností obhájila.

Myslím si tedy, že volba byla správná, děkuji panu zástupci veřejného ochránce práv, že vedle zprávy, kterou nám představil, zde zdůraznil také tento názor na to, jak má tato funkce vypadat a jak má být vykonávána.

Jenom dovolte ještě krátkou poznámku k jednomu z pánů zpravodajů, který zde se zmínil o rozpočtu kapitoly veřejného ochránce práv. Zmiňoval tam, že tato kapitola snad jako jediná byla ta, která ušetřila nějaké prostředky ve státním rozpočtu. Musím opravit tuto informaci pana zpravodaje, protože jednou z kapitol státního rozpočtu je také Poslanecká sněmovna. A Poslanecká sněmovna v uplynulých letech od roku 2010 pravidelně ve svém rozpočtu 10 % z téměř jedné miliardy rozpočtu, který má, tedy 100 mil. korun ročně, ušetřila. Takže to považuji za nutné zde ještě sdělit, aby nedocházelo k nedorozuměním.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní Miroslavě Němcové za její vystoupení a ptám se, jestli se někdo hlásí do rozpravy. Pokud tomu tak není, obecnou rozpravu končím a budeme se zabývat rozpravou podrobnou. A opět první bude pan poslanec Karel Fiedler jako zpravodaj petičního výboru s návrhem usnesení Poslanecké sněmovny. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo v podrobné rozpravě.

 

Poslanec Karel Fiedler: Dobrý den, děkuji ještě jednou za slovo. Chtěl bych konstatovat ještě krátce k tomu, co tady zaznělo, že řada věcí, které zde zazněly, zazněly proto, že se to týká fungování, resp. častokrát nefungování státní správy, proto úřad ombudsmana naráží na tyto problémy a zejména bohužel i občané České republiky.

Přečtu nyní návrh usnesení petičního výboru ze 3. schůze ze dne 14. ledna 2014 k souhrnné zprávě o činnosti veřejného ochránce práv za rok 2012.

Petiční výbor:

I. Projednal Souhrnnou zprávu o činnosti veřejného ochránce práv za rok 2012.

II. Doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby přijala následující usnesení:

Poslanecká sněmovna Parlamentu

1. bere na vědomí Souhrnnou zprávu o činnosti veřejného ochránce práv za rok 2012 dle sněmovního tisku 48;

2. žádá vládu, aby se zabývala legislativními podněty uvedenými v úvodu Souhrnné zprávy části I. Zevšeobecnění poznatků - doporučení Poslanecké sněmovně, a aby předložila Poslanecké sněmovně zprávu o využití těchto podnětů v termínu do 30. 9. 2014;

III. pověřuje místopředsedkyni výboru, aby toto usnesení předložila předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu;

IV. zmocňuje zpravodaje výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny podal zprávu.

Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Ptám se nyní zpravodaje ústavněprávního výboru pana kolegy Jana Chvojky, jestli chce ještě zopakovat návrh na usnesení, které přednesl ve všeobecné zpravě. Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo. Jenom bych odkázal na svoje vystoupení v obecné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Jednotlivá usnesení nejsou sice shodná, ale jsou kompatibilní a mohou se tedy doplnit. Nezbývá tedy nic jiného, než abychom se návrhy na usnesení, které výbory předložily Poslanecké sněmovně, zabývali.

Jako prvním se budeme zabývat usnesením petičního výboru, a to bodem č. II z tohoto usnesení, které je komplexnější vůči návrhu ústavněprávního výboru, to znamená vzetí na vědomí a žádost na vládu, aby se zabývala podněty, které jsou v obecné části.

Zagonguji. Pokusím se požádat další kolegy, kteří jsou mimo jednací sál, aby se dostavili. Odhlásím vás. Požádám vás o novou registraci. Přihlaste se prosím svými identifikačními kartami.

 

Budeme tedy hlasovat o bodu II. z usnesení petičního výboru, a to za I. i II. v arabské 2. Není potřeba, abychom usnesení opakovali.

Hlasování, které jsem právě zahájil, má pořadové číslo 55. Ptám se, kdo je pro návrh tohoto usnesení, který předložil petiční výbor. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 55 z přítomných 143 pro 142, proti žádný poslanec.

 

Nyní můžeme to usnesení doplnit o usnesení ústavněprávního výboru, a to v bodě II. a III., to jsou žádosti na Ministerstvo spravedlnosti, bod II., a žádost na Ministerstvo financí, tak jak je přednesl pan zpravodaj Chvojka. Má někdo žádost hlasovat odděleně, nebo můžu dát hlasovat o obou částech najednou? O obou částech najednou. Nikdo nemá žádnou námitku.

 

Rozhodneme v hlasování pořadové číslo 56, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro usnesení, které předložil ústavněprávní výbor v bodě 2 a 3 svého usnesení z 22. ledna. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 56 z přítomných 146 pro 141, proti nikdo. I toto usnesení bylo schváleno.

 

Konstatuji tedy, že usnesení, jak je předložil petiční a ústavněprávní výbor, Poslanecká sněmovna přijala. Končím tento bod. Děkuji zástupci veřejného ochránce práv Stanislavu Křečkovi, děkuji oběma zpravodajům. Končím bod č. 67.

 

Eviduji přihlášku pana kolegy Koubka. Počkám tedy ještě. Hlásí se pravděpodobně s poznámkou. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Koubek: Vážený pane místopředsedo, vážené dámy a pánové, já se velice omlouvám. Ale byl jsem tady svědkem nějakého zvláštního jednání pana kolegy poslance Sedláčka. Dovolte mi, abych to vysvětlil. Stalo se tak krátce předtím, než jsme teď v 11 hodin projednávali zprávu o činnosti ombudsmana.

Projednávali jsme bod č. 63 - Zprávu o plnění státního rozpočtu České republiky za 1. pololetí roku 2013. U tohoto stolku seděl ministr financí pan Andrej Babiš. Viděl jsem, protože jsem koukal a sledoval jsem jednání u tohoto stolku, že pan Andrej Babiš, jak přecházel z jednoho místa na druhé, tak se zapomněl přihlásit a odhlásit, respektive vzít si kartu. Paní místopředsedkyně Sněmovny byla tak laskavá a opakovaně jej na toto opomenutí upozornila. Pan ministr financí vždy učinil ten krok, který měl, to znamená vzal si svoji kartu, odhlásil se, přihlásil se. Skončilo projednávání tohoto bodu a pan ministr financí se zvedl od tohoto stolku a odešel na své místo, které je určeno pro pana ministra financí. Neodhlásil se. Paní místopředsedkyně Sněmovny Jermanová upozornila pana ministra financí na to, že se zapomněl odhlásit, že mu svítí světýlko. Pan ministr financí něco zagestikuloval a tady pan poslanec Sedláček přišel k tomuto hlasovacímu zařízení a pana ministra financí odhlásil.

Já si vás dovoluji upozornit, pane kolego, že podle článku 26 Ústavy poslanci a senátoři vykonávají svůj mandát osobně v souladu se svým slibem a nejsou přitom vázáni žádnými příkazy. Pan ministr financí byl přihlášen na tomto místě, a kdyby bylo v tu chvíli nějaké hlasování, tak vy jste minimálně ovlivnil kvorum, které tady teď bylo. Já vás žádám, abyste to vysvětlil, toto své chování, prostřednictvím pana předsedajícího vás o toto žádám, a případně, pokud se prokáže, že bylo opravdu v rozporu s Ústavou, abyste se za něj omluvil.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Já jsem předpokládal tedy jiné vystoupení, ale dobře. Dal jsem vám slovo, nechal jsem vás domluvit. Právě proto jsem odhlašoval všechny přítomné. Nemohl tedy hlasovat nikdo jiný a nemohl nikdo zneužít cizí kartu. Já si na to dávám dost pozor, zažil jste toho v této Sněmovně víc než dost - tyto záležitosti jsme tady měli.

Pokud trváte, pane poslanče, na svém, je asi věcí mandátového a imunitního výboru, aby se touto zprávou zabýval. Poslanecká sněmovna se jí zabývat nebude bez zprávy mandátového a imunitního výboru, protože nikdo nemohl kartu zneužít, protože já jsem před hlasováním o bodu č. 67 všechny odhlásil a předtím žádné jiné hlasování nebylo, protože bod 63 byl přerušen bez hlasování před skončením rozpravy.

Tolik moje zpráva. Jestli máte námitku proti postupu předsedajícího, klidně ji můžete vznést. Ale nejsme v jiném bodě a já jiným poslancům, kteří nemají přednostní právo, už slovo nedám a zahájím jiný bod.

 

Dalším bodem je

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.