(11.20 hodin)
(pokračuje Tejc)
Chtěl bych se vyjádřit také k návrhu, který doprovází legislativní proces, tj. k návrhu vlády pana premiéra Rusnoka. Já jsem přesvědčen, že návrh je projednáván méně řádně z hlediska legislativního procesu než ten návrh poslanecký právě proto, že všechny lhůty pro projednání tohoto návrhu, zejména připomínkové řízení, byly výrazně zkráceny. A chtěl bych říct, že určitě ten návrh, jak by podán, má svou hodnotu zejména z hlediska legislativní přípravy a provázanosti. A tady určitě budeme rádi, když tento návrh využijeme jako další podklad pro zpracování komplexního pozměňovacího návrhu.
Ale v čem se liší návrh vládní, je především to, že přidává nové bonusy státním úředníkům. Přidává paušální náhradu za ošatné, přidává paušální náhradu za dopravu a přidává také poměrně vysoké částky odškodného v případě smrti zaměstnance pro jeho rodinné příslušníky. Není to tak, že bychom nepřáli státním úředníkům lepší zabezpečení, ale kdykoli se tady objevil zákon o státní službě a kdykoli jeho hlavním cílem bylo přidat nové benefity státním zaměstnancům nebo jim zvýšit plat, tak zákon logicky nebyl přijat Poslaneckou sněmovnou s hlavní výhradou, že Česká republika, její státní rozpočet, si v tuto chvíli nemůže dovolit zatížit rozpočet dalšími výdaji ve výši 6 až 7 miliard korun. A zákon, který měl zlepšit systém, spadl pod stůl jenom proto, že vyžadoval další a značné finanční výdaje.
Proto jsme se jako předkladatelé poslaneckého návrhu, který má pozměnit současný služební zákon, zaměřili na to, že nejen že nepřidáváme nové benefity, ale některé také rušíme. Jsme přesvědčeni, že není správné zavádět systém výsluh tak, jak je dnes u policie, u hasičského sboru, a není správné, aby úředníci poté, kdy odejdou ze služby, ještě pobírali ke svému důchodu či platu kdekoli jinde další výsluhu. Že pokud chceme úředníky motivovat, měli bychom je motivovat stabilním zaměstnáním, slušným platem, který bude zakotven v zákoně, a tedy bude úředník placen dobře po tu dobu, kdy slouží státu, nikoliv poté, kdy už státu neslouží a pracuje třeba proti státu v nějaké soukromé společnosti.
Pokud se týká výtek, které zazněly k tomuto návrhu zákona ze strany vládní administrativy, první výtka byla, že se jedná o neústavní návrh, protože zákon nemá v sobě zahrnut platový mechanismus a odkazuje na rozhodnutí vlády formou nařízení. Chtěl bych říct, že se ztotožňuji s touto připomínkou v tom smyslu, že budeme pracovat na komplexním pozměňovacím návrhu ve spolupráci s ministerstvy, aby nově platový mechanismus byl obsažen již v zákoně. Ale chtěl bych odmítnout, že bychom tím, co bylo navrženo, snad chtěli zakotvit jakýsi protiústavní stav. My jsme pouze navrhli prodloužit systém odměňování tak, jak je teď, na dobu jednoho až dvou let, než vláda, ať už to bude jakákoli vláda, připraví systém odměňování do zákona. Protože to je věc, která rozhodně nemá a nesmí být řešena poslaneckým návrhem. A pokud teď k tomuto přistoupíme v té 90denní lhůtě, tak pak jen v souladu s vládou a s jednotlivými ministerstvy, která budou garantem správného hodnocení.
Druhá námitka údajné protiústavnosti našeho návrhu spočívala v tom, že zatímco zaměstnanci podle zákoníku práce odpovídají za škodu do výše čtyřapůlnásobku svého měsíčního platu, my navrhujeme, aby úředníci odpovídali za škodu způsobenou státu svým jednáním osminásobkem svého platu. Myslím si, že není podstatné, jestli to bude osminásobek nebo šestinásobek nebo sedminásobek, ale důležité je, že nelze srovnávat podle mého názoru kupř. pozici úředníka ministerstva, který bude mít nově podle zákona stabilní kariérní postup, bude chráněn před politickým tlakem, bude mít větší jistotu zaměstnání než jakýkoli jiný zaměstnanec, ale měl by také odvádět daleko kvalitnější práci, a pokud se dopustí jednání, které způsobí státu škodu, např. bude mít garanci nad výběrovým řízením, za které Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže bude uložena pokuta, není důvod, aby se takový úředník nepodílel na úhradě této pokuty, této škody, která vznikla tomu konkrétnímu ministerstvu, do výše šestinásobku nebo osminásobku svého platu, protože jeho ochrana je vyšší, jeho plat je obvykle také vyšší, než je průměrný plat. Myslíme si, že by tedy bylo správné, aby i jeho odpovědnost byla vyšší. A nemyslím si, že by to byla věc, která by byla sama o sobě protiústavní. (Trvalý hluk v sále.)
Jak jsem již říkal, z hlediska benefitů žádné nové nezavádíme. Rušíme výsluhy, ale ponecháváme odchodné, tedy odstupné, podle zákoníku práce odchodné, ve výši pěti platů pro případ, že konkrétní zaměstnanec odchází jako úředník po více než deseti letech z konkrétního úřadu a v posledních pěti letech, to je nová podmínka, se nedopustil žádného kárného prohřešku. Tedy odměnu ve výši pěti platů získávají pouze ti, kteří sloužili více než deset let a především v posledních pěti letech se ničeho z hlediska kárné oblasti nedopustili.
Byli bychom rádi, aby zákon jasně stanovil vazby mezi úředníky a politiky. Proto by měla vzniknout pozice generálního ředitele státní služby. Jeho hlavní náplní bude koordinace vzdělávání, příprava a systemizace oněch reorganizací na jednotlivých ministerstvech, ale také personální politika ve vztahu ke státním tajemníkům, tedy k těm, kteří budou nejvyššími úředníky na daném ministerstvu.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pane poslanče, já vás na chvilku přeruším a důrazně požádám kolegy, vzhledem k tomu, že projednáváme jeden z nejdůležitějších zákonů tohoto volebního období, o klid. V případě, že máte cokoli, co chcete sdělit svým kolegům, nebo potřebujete telefonovat, prosím, běžte mimo sál. Děkuji. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Jeroným Tejc: Děkuji. Ten zákon samozřejmě dozná určitých změn. A právě otázka vztahu generálního ředitele, státního tajemníka, tzv. odborných náměstků, já jim raději říkám vrchní ředitelé sekcí, určitě může doznat změn v Poslanecké sněmovně v debatě jednotlivých stran. Ale měla by být zaručena jedna zásadní věc, a na tom se, věřím, shodneme všichni, že se změnou vlády, se změnou ministra, přichází - odchází ministr, jeho političtí náměstci, kterých bude nepochybně méně, než je tomu dosud, kabinet ministra, ale neodcházejí ředitelé sekcí, neodcházejí vedoucí odborů a neodchází státní tajemník. To jsou věci, které by měly do budoucna zajistit kvalitnější státní správu. A myslím si, že má smysl debatovat např. u státních tajemníků o principu rotace, tak aby tento vrcholný manažer nestrávil celý svůj kariérní život na jednom ministerstvu, aby určitým způsobem musel projít např. rotací na jiná ministerstva či jiné úřady. Ale to je věc, o které určitě budeme diskutovat v rámci jednání ve výborech.
Chtěl bych také za navrhovatele požádat o to, aby Sněmovna prodloužila lhůtu k projednávání o 30 dnů, tedy na 90 dnů, tedy lhůtu mezi prvním a druhým čtením, kdy bychom o této věci diskutovali v jednotlivých výborech, a to proto, že určitě návrhů na změny poslaneckého návrhu bude řada a bylo by správné, abychom se jimi zabývali nejen uvnitř výborů, ale diskutovali také s odbornou veřejností, s neziskovými organizacemi, odbory a samozřejmě jednotlivými ministerstvy. ***