(Jednání pokračovalo v 10.32 hodin.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, budeme pokračovat v našem přerušeném jednání. Ráno jsme stihli vyřešit omluvy a program schůze. Skončila doba pro poradu klubu ODS.
Z dalších náhradních karet - pan kolega Rais má náhradní kartu číslo 2.
Omluvy doplňuji ještě tak, že na dnešní jednání se omlouvá z ministrů pan ministr Martin Pecina, pan ministr Martin Holcát. Pokud jde o další - pan ministr obrany Vlastimil Picek z pracovních důvodů a z důvodu pracovní cesty pan ministr Miroslav Toman.
Pokud jde o omluvy poslanců, omlouvá se pan poslanec Jiří Skalický a pan poslanec Petr Kudela, který je na pracovní cestě s předsedou Sněmovny na Slovensku. Ze zdravotních důvodů se omlouvá pan poslanec Jiří Pospíšil a pan poslanec Josef Novotný z důvodu pracovních povinností. Dále se omlouvá pan poslanec David Kádner z rodinných důvodů, pan poslanec Simeon Karamazov se omlouvá z osobních důvodů a pan poslanec Jandák ze zdravotních důvodů. Dále se z jednání schůze omlouvá paní poslankyně Iva Dobešová a z rodinných důvodů se ještě omlouvá pan poslanec Vít Kaňkovský. To jsou všechny došlé omluvy, které jsou nad rámec dnešního ranního zahájení schůze.
Máme tedy před sebou pokračování jednání o tisku číslo 43, jsme v prvém čtení.
3.
Návrh poslanců Stanislava Polčáka, Andreje Babiše, Pavla Bělobrádka a dalších
na vydání ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb.,
Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů
/sněmovní tisk 43/ - prvé čtení
Požádal bych pana poslance Stanislava Polčáka, aby zaujal místo u stolku zpravodajů, a zpravodaje pro prvé čtení pana poslance Petra Kořenka. Nemám žádné přihlášky do rozpravy, rozpravu tedy mohu ukončit, protože ani nikoho dalšího nevidím, že by se do rozpravy hlásil, a ptám se, jaká jsou závěrečná slova pana navrhovatele a pana zpravodaje. Pane navrhovateli, máte slovo.
Poslanec Stanislav Polčák: Děkuji, pane místopředsedo. Pokud jde o proběhlou diskuzi, téměř nerad bych se k ní vracel, protože jsem netušil, že tady v tomto zákoně největším odpůrcem a bojovníkem proti němu budou kolegové z ODS. Takže já v této věci opakuji a tvrdím, že dochází k zásadnímu rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu tak, jak byl tento návrh již formulován v květnu loňského roku. Byl předložen, oslavován, mohu-li to říci do jisté míry jaksi vznešeně, a dnešní podoba se nijak nezměnila kromě toho, že z toho návrhu ještě byla dále odstraněna výjimka, která byla původně přichystána pro některé společnosti, jako je např. společnost ČEZ, která byla vyjednána v minulém období. Takže ty návrhy jsou ještě více zaměřeny k tomu, že rozšiřují pravomoci Nejvyššího kontrolního úřadu s jedinou výjimkou a ta se týká obcí, měst a krajů.
Já jsem zaznamenal vyjádření paní kolegyně Jourové, která hovořila ve vztahu k tomu, že je třeba nalézt adekvátní znění toho ustanovení, které za prvé bude dopadat jak i na právě některé typy společností, u kterých by se například kontrola Nejvyššího kontrolního úřadu mohla skutečně ukázat, nechci říci za škodlivou, ale ne zcela vhodnou pro jejich obchodní povahu a pro jejich postavení, které mají na kotovaných trzích. Tomuto já rozumím. Musím říci, že se jedná o námitky, které jsou vznášeny opakovaně, a byť jsem se s nimi já třeba v minulém období neztotožňoval, tak nyní byla předložena určitá podrobnější analýza ze strany právě některých těchto společností o úrovni, jak je tato problematika regulována v některých dalších členských státech EU, a musím říci, že i pro mne to bylo velmi inspirativní čtení. Takže v této věci jsem připraven, samozřejmě pokud tato norma bude propuštěna do dalšího čtení, debatovat, diskutovat a podílet se na případné úpravě tohoto textu.
Pokud jde o postavení obcí a měst, trvám na tom, že výjimka, která byla stanovena již v květnu a je stejná, byla po dlouhých debatách s Úřadem vlády stanovena právě pro odpor v Senátu k původní kontrole a stylizaci kontroly, kterou Nejvyšší kontrolní úřad měl zastávat ve vztahu k obcím. I tak je třeba říci, že i v původním návrhu, který tady prošel v rámci ústavní většiny, bylo hledisko kontroly u územně samosprávných celků omezeno na pouhý souhlas se zákonem. Bylo to v § 3 odst. 2. Takže to, co tady bohužel tedy vyprávěl pan prezident Kala, neodpovídá realitě.
Mohl bych se vymezit i vůči některým výtkám, které zde padly stran použitého právnického slovníku, protože např. pojem veřejná instituce je definován v několika nálezech Ústavního soudu právě jako pojem širší a obecnější a lépe vystihující podstatu této terminologie správního práva, ale to už zabíháme do velkých podrobností. Je možný i druhý pojem právnické osoby veřejnoprávní povahy, který je ovšem do jisté míry z hlediska terminologie pojem užší. Takto bych mohl prostě vyvracet každou námitku, která zde padla. (V sále je trvale značný hluk.)
Já doufám, že tato norma postoupí do druhého čtení, protože se jedná o normu ústavní, na kterou musí být široký konsensus politické reprezentace, a to i napříč komorami Parlamentu. V případě, že by tato norma postoupila do dalšího čtení, tak je nepochybné, že pro její projednávání je třeba delšího časového úseku k tomu, aby mohla být projednána tak, aby této dohody o ústavním kompromisu mohlo býti dosaženo. Tomu musí odpovídat i postup při projednávání případné té další normy nebo předloženého návrhu.
Pane místopředsedo, tady se nedá hovořit.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Uznávám, pane navrhovateli. Žádám tedy všechny kolegy a kolegyně o zklidnění atmosféry, a pokud máte k debatě něco jiného, než je Ústava České republiky, prosím, přeneste tuto debatu mimo jednací sál, aby mohl zástupce navrhovatelů v klidu dokončit své závěrečné slovo. Žádám o to všechny kolegy.
Poslanec Stanislav Polčák: I pan kolega Gazdík, kdyby se usadil. Bylo by to vhodné.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: To vám nenáleželo, pane zpravodaji.
Poslanec Stanislav Polčák: To uznávám, ale vzhledem k osobě, ke které jsem mluvil, ne.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Máte slovo. ***