(15.30 hodin)
(pokračuje Stanjura)
Myslím si, když si říkáme čísla, jak poklesl objem nebo ceny v různých stavebních pracích veřejných zakázek, tak musíme brát v potaz hospodářský cyklus a stav, v jakém je ekonomika. My nemáme zveřejňování smluv, registr smluv a za poslední roky o desítky procent poklesla cena u dopravních staveb, někdy i o padesát procent. To znamená, že kdybychom ještě přijali tento zákon a vyjdeme z toho, že to sníží o dalších třicet až padesát procent, tak nám to budou stavět zadarmo, proti tomu, co bylo onehdá. To prostě není normální. Musíme říct, v kterém roce to bylo, jaká byla konjunktura, jaký byl hospodářský růst, jaká byla průměrná cena. A pak můžeme říct ano, já nevěřím tomu, že dopravní stavby zlevnily kvůli registru smluv. Mimochodem, v České republice každá dopravní stavba, takřka každá, má hodnotu nad 500 tisíc a musí být (nesrozumitelné).
Dopady ekonomické na samosprávu jsou opět mimořádně podstřelené. A já bych řekl, (nesrozumitelné) až směšné. Takové ty, že jsou to dvě za den, nula minut nebo šest minut, dvanáct minut, náklady 22 korun... Nevím, kdo to počítal. A já žiju v obci, která má 1 800 obyvatel. Pan starosta má dvě hodiny týdně úřední hodiny a máme tam jednu úřednici na poloviční úvazek. A ta má 1 800. Ne 100 nebo 200, tzn. ta obec má vyšší rozpočtové (nesroz. - určení daní?). Fakt si myslíte, že tam se běžně skenuje, používají datové schránky? Nežijete v reálném životě. Žijete pořád v tom velkém městě. Letos jsou komunální volby. Nekomplikujme to těm. Pokud chceme kontrolovat velká města, trojkové obce, dvojkové obce, prosím bavme se o parametrech. Myslím, že bychom měli zvážit číslo, kdy je to ještě efektivní nebo ne.
Poprosil bych zpracovatele, aby vynechali z tohoto zákona pojem faktura. To prostě spadli s nebe, to už dávno není. Je daňový doklad nebo zjednodušený daňový doklad neboli paragon.
Zdravý selský rozum. Soustředíme se na ty velké peníze, velké objemy, tam to může nějaký efekt mít. Dejme limit na jedno plnění nebo na plnění k jedné firmě. To si myslím, že je stejně legitimní, aby někdo účelově nedělil zakázku nebo objednávky na malé části s tím, že vyhověl dikci zákona. To znamená limit na firmu a kalendářní rok nebo limit na jednotlivé plnění.
A my důrazně budeme prosazovat, aby malé obce z této povinnosti byly osvobozeny, protože to ničemu nepomůže, jenom to těm lidem otráví život a činnost. Už dneska je mnohdy problém sehnat vůbec dostatečný počet kandidátů, kteří by v těch obcích byli ochotni kandidovat. Tam ani žádný souboj neprobíhá, tří čtyř pěti volebních uskupení. Tam opravdu hledají, aby našli tu sedm, tu devět zastupitelů, kteří jsou ochotni se té službě věnovat. Děkuji. (Potlesk zprava.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu předsedovi klubu ODS Zbyňku Stanjurovi. Pan kolega Ivan Adamec ještě počká, protože se s přednostním právem přihlásil místopředseda Poslanecké sněmovny Petr Gazdík. Pane místopředsedo, máte slovo.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Vážený pane předsedající, milé kolegyně, milí kolegové, já při vší úctě ke svému ctěnému kolegovi Stanjurovi chci prostřednictvím pana předsedajícího říct, že mě dojímá starost Občanské demokratické strany o malé obce. Já jsem ve vedení jedné malé tisícihlavé obce už dvanáctý rok. Byl jsem ten, kdo tady bojoval za malé obce v rozpočtovém určení daní. Byla to moje obec, která zažalovala tuto zemi k Evropskému soudu pro lidská práva za daňovou diskriminaci malých obcí.
Já vám chci říct prostřednictvím pana předsedajícího, že malé obce registr smluv určitě vydrží. Vydržely totiž mnohem horší věci. A registr smluv není samoúčelný. Jestli chceme potírat korupci v této zemi, tak registr smluv není jenom o zveřejňování těch smluv a o boji proti korupci. Registr smluv může způsobit to, že po čase se dostaneme k jednotkovým cenám, že konečně budeme vědět, že se v této zemi staví metr čtvereční chodníku za tolik a tolik peněz v průměru, metr čtvereční dálnice za tolik a tolik peněz. A to je zásadní informace, která za těch pár minut času i v malých obcích stojí. Pro mě jako zastupitele obce je to strašně cenná informace, když vím, že můj starosta vyprojektoval ten a ten chodník za tolik a tolik peněz, že můžu vědět, že průměrná cena toho chodníku v České republice je tolik a tolik a můžu se svého starosty ptát, proč je ten náš chodník dražší! Děkuji. (Potlesk ze střední části sálu.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Ještě s faktickou poznámkou pan předseda klubu Zbyněk Stanjura. Prosím, pane předsedo, máte slovo.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Chci jen připomenout, že já a Petr Gazdík jsme společně prosadili změnu rozpočtového určení daní, takže jsme tak v názorové shodě nebyli. Ale ty průměry bych chtěl připomenout panu místopředsedovi prostřednictvím jiného pana místopředsedy. To je takové to klasické - já sním kuře, vy nic a v průměru jsme měli půl kuřete. Jestli věříte tomu bez toho, abyste znal, v jakém stavu je stavební podloží, jaké je okolí, že dostanete nějakou průměrnou cenu metru čtverečního chodníku, tak se prostě mýlíte. Pokud nebudeme mít srovnatelné podmínky geografické, technologické, jestli opravujete chodník, jestli ho opravujete po pěti letech, nebo po třiceti letech, tak vám ta cena nic neřekne. Maximálně řeknete, že starosta to mohl udělat lépe a levněji. Každý známe zastupitelstva, naše experty, kteří vědí, že město vždycky mohlo levněji koupit nebo za lepší cenu prodat. A vždycky najdete soudního znalce, který vám to otiskne, dá vám tam razítko a řekne - podle mého názoru to město mohlo lépe prodat nebo lépe koupit.
Chci jenom připomenout, že zastupitelstva vědomě činí neekonomická rozhodnutí. Pokud chceme mít registr smluv, tak já navrhuji, abyste posoudili privatizaci bytového domu v jednotlivých městech a obcích a posoudili ekonomickou výhodnost toho, co se vlastně dělo, zda se to prodávalo za cenu obvyklou, nebo ne, protože v každém městě, nebo skoro v každém městě, je zásadní rozdíl, když ten byt prodává soukromý vlastník, nebo město. A jak to, že vám to nevadí, že to není za cenu obvyklou, protože to je politické rozhodnutí a tak to má být. Má si to ta obec rozhodnout sama. Zvolení zastupitelé si mají politicky rozhodnout, jestli to bude za cenu tržní, nebo za cenu dotovanou. Na to vám žádný registr smluv včetně cen prodeje bytů nic neodpoví. (Potlesk zprava.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. A nyní poslední přihlášený pan poslanec Ivan Adamec. A mám ambici uzavřít rozpravu. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, pane místopředsedo. Doufám, že nebudu impulsem pro další rozpravu. Jinak bych chtěl spolusedícímu kolegovi Petru Bendlovi říct, že předkladatel je starostou Semil, což je městečko ve východních Čechách původně. Je to můj kolega, já jsem z Trutnova.
Jednotková cena. Prosím vás, vím, o čem tady kolega Stanjura mluvil. Je to velký problém, se kterým dnes bojujeme, všichni se toho chytají. A možná byste se divili, kolik trestních oznámení na základě takto stanovené ceny bylo podáno.
Ale já jsem chtěl mluvit o něčem jiném. Já jsem chtěl říct, že já jsem nepodepsal Rekonstrukci státu a ani ne tak z důvodu toho, že bych nesouhlasil s většinou myšlenek, které tam byly, ale nesouhlasil jsem s tou firmou. A navíc si myslím, že když někdo předkládá jako poslanec návrh, který mu předkládá někdo jiný, tak je to klasický lobbismus, a že ta skupina, která to dělá, by se měla přihlásit do politické soutěže a podat si to sama. To je můj názor. To, že tady padlo, že se to blíží skoro stalkingu, jak tady říkal pan kolega, tak na to vám můžu odpovědět. A to byly ty důvody, proč já jsem to nepodepsal, i když s řadou věcí mohu souhlasit.
A ještě tady platí jedna myšlenka. Víte, cesta do pekel skoro vždy bývá vroubena samými dobrými úmysly. A já bych nerad, abychom právě k tomuto došli. Protože úmysl je jedna věc a realita potom může být druhá.
Já jsem tady ve Sněmovně nebyl, když se schvaloval zákon o svobodném přístupu k informacím, tzv. stošestka. Někteří tady byli. Určitě si vzpomínáte, jaký to byl převrat ve veřejné správě. Já vám můžu říct, jak to funguje dneska. Dneska se ptají maximálně občanští aktivisté a nechtějí platit, ale to jim nezazlívám, protože oni jsou prostě občanští aktivisté. Nicméně oni to mají i pro svůj profit. Jinak se ptají konkurenční firmy. Nikdo jiný. Je to pravda. Můžu vám říct - dvoutisícové město - mám cca deset žádostí do roka, z toho osm je firemních, dvě jsou možná aktivistické. Myslím, že totéž bude platit o tom registru. Ale nechci to samozřejmě hodnotit.
Myslím, že ten registr - proč ne. Je to otázka míry, a to už tady padlo, od jaké částky, kdy a s jakými úmysly. Také aby nám to neudělalo to, že skutečně se nám přestane hýbat ekonomika v určité části odvětví České republiky.
Jinak možná takovou závěrečnou myšlenku. Víte, já jsem zastáncem toho, že zveřejňovat se má všechno, protože stejně když někdo něco chce, tak se to dozví. A nejhorší varianta je ta, že něco chci utajit. Takže já když chci něco utajit - a já to nedělám, prosím vás, nechytejte mě za slovo - tak zveřejním absolutně všechno.
Děkuji vám za pozornost. ***