(16.20 hodin)
(pokračuje Stanjura)
Když my jsme odcházeli, tak měli potřebu - a podle mě zbytečnou - nám říkat, abychom nic nedělali v demisi. Myslím, že je to správné, že vláda v demisi má jenom administrovat normální chod, že je to normální, není to nic mimořádného. Nicméně tato vláda, která nikdy neměla důvěru, což je velmi výjimečný stav, není normální stav po volbách, kdy přichází nová politická reprezentace, dosluhuje stará, která někdy tu důvěru měla, ať už voličů, nebo Poslanecké sněmovny. A já bych doporučil, abychom to trápení ukončili. To je výzva k vládní koalici, aby co nejrychleji ukončila jednání. Myslím, že i pro opozici bude dobře, když tam bude vláda s mandátem, která bude jasně říkat, co jsou pro ni priority nejenom 2014, ale v celém volebním období, a nebudeme slyšet tyto výmluvy.
A díky tomu, jaký jste zvolili harmonogram, tak možná že nám písemně odpovíte na ty dotazy z výboru. Ale to už bude rozpočet schválený. To už si tak můžeme jedině strčit do šanonu, i kdybychom na to chtěli reagovat nějakou změnou, pozitivní nebo negativní. A tak je to ve všech kapitolách. A nevím úplně přesně, ale nápad zřídit si územní odbor policie přímo na Ministerstvu vnitra, anebo spíš by to asi byla policejní složka s celostátní působností, možná že jste ho už měl v roce 2009, a je dobře, že jste to nestihl. A je dobře, že to nestihnete ani letos, a doufám, že příští ministr vnitra nic takového neudělá, že jedna věc je policie, druhá je Ministerstvo vnitra, a na vnitru žádnou policii nepotřebujeme.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu předsedovi klubu ODS Zbyňku Stanjurovi. Nyní řádně přihlášený pan poslanec Jan Zahradník se svým návrhem do podrobné rozpravy ve druhém čtení. Připraví se pan kolega Petr Fiala. Pan poslanče, máte slovo.
Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, chtěl bych se nejprve taky vyjádřit k tlaku, pod kterým se sněmovní koalice rozhodla projednávat návrh státního rozpočtu. Po pravdě řečeno si neumím představit, že by se v tomto spěchu projednávaly tak významné dokumenty, jako jsou rozpočty na regionální nebo komunální úrovni.
A nyní k tomu, s čím jsem se rozhodl vystoupit. Jednak se to týká tematiky, která patří do výboru pro evropské záležitosti, jehož jsem členem, a zejména přípravy operačních programů na nové programovací období 2014 až 2020.
Jednou z příčin problémů, které naše republika má při čerpání evropských peněz, je velký počet operačních programů. Já myslím, že ten počet bude snížen, mimo jiné také proto, že namísto stávajících sedmi regionálních operačních programů bude připravován jeden integrovaný regionální operační program, jehož řídicím orgánem a jediným poskytovatelem bude Ministerstvo pro místní rozvoj. Na jednání výboru pro evropské záležitosti jsem dostal informaci, že je zřízení tohoto programu projednáváno s Asociací krajů České republiky, a tedy kraje zřejmě s touto změnou souhlasí.
Jako pamětník bych si chtěl připomenout a nám všem také, že v počátcích našeho členství v Evropské unii byl realizován tzv. společný regionální operační program, tzv. SROP, který se neosvědčil, a Ministerstvo pro místní rozvoj jako jeho řídicí orgán prokázalo neschopnost porozumět potřebám regionů a jejich plánům a projektům. I samotný tehdejší název programu v sobě skrývá a obsahuje vnitřní logický rozpor, který se ani novým názvem nepodařilo odstranit. I proto je nezbytné se poučit a nezavádět nový SROP.
Ještě bych se chtěl také vyjádřit k tomu, že navzdory tomu, že se v některých ropech a v jejich čerpání objevily problémy s jejich administrací, které nakonec v některých případech vyústily ve stanovení korekcí, je třeba přiznat, že jak regionální rady, tak úřady těchto regionálních rad a monitorovací výbory daly vzniknout významné skupině odborníků, kteří se naučili orientovat v této složité problematice. A byla by škoda, kdyby tato skupina vzdělaných mladých lidí odešla do nějaké jiné sféry naší ekonomiky.
V návrhu koaliční smlouvy, který jsem se v pátek dozvěděl spolu se všemi občany, se píše, že bude zajištěno uplatnění územní dimenze v programovacím období 2014 až 2020 a bude definována role krajů. Já si tedy po pravdě neumím představit, jak to bude učiněno, když role krajů je definována zákonem o krajích a územní dimenze je definována zákonem o regionálním rozvoji 248.
Dalším významným typem programů jsou operační programy přeshraniční spolupráce. Ty v končícím období prokázaly schopnost a velkou účinnost postihnout celou řadu zájmů subjektů v daných příhraničních regionech a navíc skutečně podporují navazování kontaktů mezi lidmi na obou stranách hranice. Zpracování žádostí v těchto programech nebylo složité, nebyla složitá ani administrace projektů. Takže myslím, že i kontrolní orgány obvykle hodnotily vynakládání prostředků v těchto programech kladně, nebyly s nimi spojeny žádné problémy ani žádné trestní nebo mediální kauzy. Proto bych si chtěl dovolit apelovat na orgány, které budou připravovat programy na příští období, aby zachovaly systém podávání žádostí, systém administrování projektů i kontroly v tomto programu i nadále.
Co se týká financí, tak na období 2014 až 2020 je do programu přeshraniční spolupráce alokováno na české straně celkem 303 mil. eur, což je o 50 mil. eur méně, než tomu bylo v minulém období. A v našem rozpočtu na příští rok je alokováno 2,8 mil. korun. Tomu je možné rozumět. Přisuzuji to tomu, že se jedná o technickou pomoc při přípravě nového období, protože zatím neproběhla všechna jednání s našimi zahraničními partnery. Nicméně mám z příhraničních regionů informace, že o programy přeshraniční spolupráce bude v nadcházejícím období velký zájem, a proto je třeba, aby na rok 2015, kdy již se projekty začnou naplno rozbíhat, byla této položce v rozpočtu věnována patřičná dimenze.
Ještě chci tady zdůraznit, že je nutné, aby pro předkladatele, kteří přicházejí se svými projekty, byla zachována určitá míra předvídatelnosti, že budou po letech realizace projektů, až budou kontrolováni, tak aby tak bylo činěno za stejných kritérií, za jakých jim byly tyto dotace přiděleny.
Na závěr bych se chtěl vyjádřit ke kapitole životního prostředí. Tam je tedy trvale konstantní pokles výdajů. Kyby to mělo znamenat, že naše životní prostředí se úměrně tomu trvale zlepšuje, tak je to v pořádku. A já si myslím, že tomu tak je. Když porovnáme životní prostředí a jeho kvalitu před 23 lety s dnešní dobou, tak musíme konstatovat, že se životní prostředí významně zlepšilo. Nicméně nároky lidí jsou stále vyšší, a proto si myslím, že by měla být příjmům i výdajům v této části rozpočtu věnována patřičná pozornost. Rozpočet je po pravdě řečeno sestaven poměrně úsporně v kapitole Životní prostředí. Myslím si, že kdyby tak byly sestaveny rozpočty i dalších kapitol, tak by k takovému velkému deficitu v našem rozpočtu docházet nemuselo. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Janu Zahradníkovi za jeho vystoupení. Ještě než dám slovo dalšímu v pořadí, tak přečtu omluvu paní poslankyně Markéty Adamové od 17 do 18.30 hodin.
Nyní se slova ujme pan poslanec Petr Fiala k svému vystoupení a připraví se pan kolega Andrle. Pane poslanče, máte slovo. ***