(15.30 hodin)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Anně Putnové. Další je do rozpravy přihlášená paní poslankyně Gabriela Pecková. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Gabriela Pecková: Vážený pane předsedající, vážená vládo v demisi, dámy a pánové, nastavení mandatorních výdajů kapitoly 313 - Ministerstva práce a sociálních věcí v návrhu rozpočtu pro rok 2014 vykazuje navýšení podpory v nezaměstnanosti na úkor aktivní politiky zaměstnanosti o cca 90 mil. To odráží jednu věc - nedůvěru této vlády ve vlastní schopnost provádět efektivní politiku zaměstnanosti. Proto se chci přihlásit k pozměňovacímu návrhu, který je v systému pod číslem 153 a který vrací přesunuté položky směrem od pasivního řešení k řešení aktivnímu, který vrací důvěru v efektivní aktivní politiku zaměstnanosti.
Kdo poslouchal projev pana předsedy Sobotky ke koaliční smlouvě, slyšel i od něj, že aktivní politika zaměstnanosti je jasnou prioritou. Nezaměstnanost se podařilo v roce 2013 snížit na 7,7 %, což je páté nejpříznivější číslo v Evropské unii, ale dále se ji snižovat už jaksi nedaří. Na trhu práce je volných něco málo pod 40 tisíc pracovních míst. Ta se ovšem zaplňují jen velmi obtížně, protože je trvale veliký rozdíl mezi tím, co zaměstnavatelé poptávají, a tím, co uchazeči nabízejí. Některé profese potom chybí téměř úplně. Proto musí nastoupit efektivní, spolehlivě fungující aktivní politika zaměstnanosti. Jestliže budeme finanční prostředky do ní vložené omezovat, budeme stále honit courákem rychlík. A my potřebujeme z aktivní politiky zaměstnanosti udělat šinkanzen. To je totiž jediný způsob, jak dlouhodobě nezaměstnanost snižovat.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Gabriele Peckové. Slova se ujme paní poslankyně Marta Semelová v podrobné rozpravě. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Marta Semelová: Vážený pane předsedající, vážená vládo, kolegyně a kolegové, dovolte, abych se přihlásila ke svým pozměňovacím návrhům pod číslem 49.
První se týká návrhu na snížení kapitoly 398 - Všeobecní pokladní správa v položce vládní rozpočtová rezerva o částku 1 mld. korun a o tuto částku, tedy o tu 1 mld., navýšit kapitolu 333 - Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy s určením výdajový blok regionální školství na mzdové prostředky a zákonné odvody.
Proč toto navrhuji? Zabezpečení kvalitního vzdělání by mělo být prioritou každé vlády. Jedním z významných předpokladů tohoto vzdělání, a dnes už to tady opakovaně zaznělo, je kvalifikovaný učitel, který má vytvořeny podmínky pro výkon svého povolání včetně podmínek platových. Platy učitelů jsou však dlouhodobě podhodnocené. V České republice patří učitelé k nejhůře placeným profesím s vysokoškolským vzděláním. Ze srovnání 29 zemí OECD vyplývá, že si čeští učitelé ve věku 25 až 64 let vydělají jen polovinu toho, co ostatní vysokoškolsky vzdělaní zaměstnanci. Nízké finanční ohodnocení se projevuje v tom, že mnozí kvalifikovaní pedagogové ze škol odcházejí. Řada absolventů pedagogických fakult do škol nenastupuje a velká část studentů učitelských oborů, týká se to 26 %, po prvním roce studia hledá možnost přestoupit na jiný obor.
Myslím, že nikdo z nás nepochybuje o tom, že žádná prosperující země se neobejde bez kvalitních učitelů, neboť úroveň vzdělání je podmínkou pro zvyšování ekonomické úrovně. Finance ve školství chybí pochopitelně i jinde. Nejde jenom o platy, chybí na ostatní neinvestiční výdaje, z nichž se stále vyplácí nemocenská, a to na úkor učebních pomůcek, učebnic, dalšího vzdělávání učitelů či kursů pro žáky.
Co se týká druhého pozměňovacího návrhu, zde navrhuji snížit výdaje kapitoly 396 - Státní dluh na ukazateli obsluha státního dluhu o částku 2,3 mld. korun a dále snížit kapitolu 355 - Ústav pro studium totalitních režimů, snížit o částku 100 mil. korun a o tyto prostředky, tedy 2,4 mld. korun celkově navýšit kapitolu Ministerstva práce a sociálních věcí za účelem navýšení objemu financí na zabezpečení sociálních služeb.
Objem financí určený na poskytování sociálních služeb v roce 2014 v celkové výši 6,1 mld. korun je totiž naprosto nedostačující. Částka se od roku 2008, kdy dosahovala výše 8,2 mld., snížila o více jak 2 mld. korun. Každý rok je přitom nutné dodatečně poskytovat další finance, protože v opačném případě by hrozil mnohým poskytovatelům sociálních služeb zánik. Pokud nebude navýšen rozpočet o zmíněný objem financí, zhorší se nejen dostupnost, kvalita a rozsah sociálních služeb, ale někteří poskytovatelé budou muset ukončit svoji činnost. Tím dojde k eskalaci sociálních problémů a do budoucna se řešení výrazně prodraží. Minimální částka, která je potřebná, aby se alespoň udržela stávající péče, je pro příští rok zmíněných 8,5 mld. korun, což ostatně uznává i samo Ministerstvo práce a sociálních věcí.
Další, k čemu bych se chtěla vyjádřit. Plošné krácení financí pro všechny resorty bez diferenciace bude mít negativní dopady na ty oblasti, které bychom naopak měli posílit. Jedná se například o prostředky na výstavbu jeslí, na rozšiřování kapacit mateřských škol, na prostředky pro střední školství, aby přežily v současné době nižší počet středoškoláků. Chybí řemeslníci, chybí techničtí pracovníci. Je potřeba podpořit učňovské a technické obory, pochopitelně s ohledem a ve sladění s pracovním trhem. Týká se toto snížení v jednotlivých resortech pochopitelně i zaměstnanců. Mluvím za resort školství a sociální politiky v tuto chvíli. Nechci hodnotit výši platů například v Senátu či v Kanceláři prezidenta republiky, tedy tam, kde se má podle vládou předloženého návrhu státního rozpočtu přidat. Připomínám však, že například právě učitelé či nepedagogičtí pracovníci škol mají platy, jak už jsem uvedla, značně podhodnocené. A co se týká zaměstnanců v sociálních službách, jejich průměrný čistý plat se pohybuje v rozmezí 10 až 11 tisíc korun. Mnozí tito zaměstnanci jsou nuceni pobírat sociální dávky například na bydlení, či dokonce dávku v hmotné nouzi. Pokud by byl přijat mnou předložený návrh, mohly by si tyto pracovnice a pracovníci polepšit zhruba o 830 korun měsíčně. Jen připomínám, že poskytovatelé sociálních služeb si s vládou snaží dohodnout zvýšení platů už od roku 2010. Najde se konečně někdo, kdo vyslyší jejich požadavek?
O podfinancování sociálních služeb svědčí i skutečnost, že se musí každý rok dodatečně zafinancovat, aby některé z nich nezanikly. V roce 2013 v rozpočtu na sociální služby bylo 6,06 mld. Nestačilo to. Od dubna muselo dojít k dodatečnému rozdělování peněz z rezervy ve výši 100 mil. Ve druhém pololetí musela o dalších dotacích ve výši 500 mil. korun rozhodovat bývalá ministryně Müllerová. Přitom sociální oblast nabývá na významu se zhoršující se ekonomickou situací občanů. ***