(16.20 hodin)
(pokračuje Klučka)
Současné znění zákona je velmi benevolentní a podmínky pro získání statusu válečného veterána, který je, či by měl být velmi prestižním oceněním, jsou nastaveny velmi mírně. Důsledkem toho by mohlo být, že právě tato prestiž, či morální hodnota statusu válečného veterána by s ohledem na enormní množství osob splňujících mírně nastavené podmínky pro vznik tohoto postavení mohla být v budoucnu zcela devalvována. V současné době jsou navíc státní občané České republiky vysíláni do zahraničí nejen jako příslušníci ozbrojených sil nebo Policie České republiky za účelem obrany nebo vynucení míru, k obraně a obnově demokracie, svobod a demokratických hodnot, ale také jako zaměstnanci organizačních složek státu či jiných bezpečnostních sborů, a to za účelem poskytování pomoci při rekonstrukci struktur státní správy a hospodářství v nestabilních oblastech v zahraničí nebo do pozorovatelských misí v určených oblastech s vyšším rizikem újmy na zdraví.
Původním cílem zákona o válečných veteránech, který nabyl účinnosti dne 30. dubna 2002, bylo morálně ocenit státní občany České republiky, kteří splňovali podmínky pro získání postavení válečného veterána, podporovat činnost občanských sdružení sdružujících válečné veterány a poskytovat jim péči a za tím účelem zřizovat domovy péče o válečné veterány. Dosavadní zkušenosti získané při realizaci zákona o válečných veteránech potvrzují, že jeho přijetí bylo velmi potřebné, protože kromě morálního ocenění, kterého se válečným veteránům dostává, zákon umožňuje ministerstvu poskytovat jim též náležitou péči. V současné podobě již však zákon o válečných veteránech plně nereflektuje skutečnost, že je Armáda České republiky v plném rozsahu profesionalizována a dochází k pravidelné rotaci jejích příslušníků vysílaných do operací na vynucení míru či dosažení jiných dohod v zahraničních misích.
Dámy a pánové, pokud shrnu základní cíle tohoto zákona, pak kromě zpřísnění předpokladů pro získání statutu válečného veterána tak, aby byla zachována jeho morální hodnota, je to rozlišení misí dle míry jejich nebezpečnosti a v té souvislosti stanovení odlišného časového úseku výkonu služby nutného k možnosti získání statutu veterána, jakož i rozšíření okruhu státních občanů České republiky, kteří mohou získat statut válečného veterána, též o osoby civilní a rozšíření okruhu osob, jež lze přijmout do domova pro válečné veterány.
Dámy a pánové, dovolte mi, abych doporučil další pokračování projednávání tohoto zákona přechodem do druhého čtení. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Václavu Klučkovi jako zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu, do které mám přihlášku pana poslance Antonína Sedi, který je zatím jediným přihlášeným do rozpravy. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, jak bylo řečeno, vládní návrh zákona o válečných veteránech jde dobrou cestou. Musíme si totiž uvědomit, že dnes nastavené podmínky pro získání osvědčení válečného veterána jsou nedostačující zejména z pohledu prestiže tohoto statusu a s ohledem na válečné veterány z druhé světové války. Pokud si uvědomíme, že současný status obdrželo více než 15 tisíc vojáků a každoročně jej získá dalších 1 400 osob, pak je změna nutná. Nicméně si myslím, že prodloužení na 90 kalendářních dní pro případ ozbrojeného konfliktu, pokud bývá rotace v zahraničních misích obvykle šest měsíců, problém s počtem válečných veteránů moc nevyřeší. Pro zahraniční mise mimo ozbrojené konflikty je tato doba prodloužena na 360 dnů, což vítáme, ale opět je zde jeden problém v posuzování míry nebezpečnosti dané mise, protože i v mírové misi mohou někteří vojáci být v pozicích ozbrojeného konfliktu nebo se mohou do ozbrojeného konfliktu dostat. Dále jsem přesvědčen, že dělení kategorií misí podle míry nebezpečnosti bude - nebo možná bude administrativně náročné, jako může být administrativně náročné odstraňování tvrdosti zákona či posuzování sporných případů Ministerstvem zahraničních věcí. K diskusi je i uplatnění osvědčení pro občanské zaměstnance.
Nicméně vládní návrh jde správným směrem, jak jsem řekl, a proto doporučuji postoupení novely k projednání do výboru pro obranu.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Antonínu Seďovi a ptám se, kdo další se hlásí do obecné rozpravy. Nikoho nevidím, obecnou rozpravu končím. Protože pan ministr v demisi Vlastimil Picek ohlásil, že nebude projednávání podle § 90 odst. 2, budeme pokračovat normálním způsobem. Nepadl žádný návrh na vrácení ani na zamítnutí a budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání.
Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro obranu. Má někdo jiný návrh? Není tomu tak.
Takže o tomto návrhu rozhodneme v hlasování pořadové číslo 34, které jsem právě zahájil, a ptám se, kdo je pro přikázání výboru pro obranu. Kdo je proti? Děkuji vám.
V hlasování pořadové číslo 34 z přítomných 171 poslance pro 133, proti nikdo. Návrh byl přijat. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro obranu a lhůta k projednání zůstává podle zákona 60 dnů.
Děkuji panu ministru obrany, děkuji zpravodaji a budeme pokračovat dalšími pevně zařazenými body do tohoto pořadu schůze. Ještě předtím ohlásím další omluvu. Z jednání se omlouvá z osobních důvodů pan poslanec František Adámek od 16.30.
Dalším bodem k projednání je
22.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 62/2003 Sb.,
o volbách do Evropského parlamentu a o změně některých zákonů,
ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
/sněmovní tisk 13/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2
Prosím, aby předložený návrh za navrhovatele uvedl místopředseda vlády a ministr vnitra v demisi Martin Pecina. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Ministr vnitra ČR Martin Pecina Děkuji, pane místopředsedo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych stručně uvedl návrh zákona, kterým se mění zákon o volbách do Evropského parlamentu a některé další zákony.
Návrh reaguje především na přijetí směrnice Evropské unie týkající se pravidel pro výkon práva být volen ve volbách do Evropského parlamentu. Vytvářejí se lepší podmínky pro kandidaturu ve volbách do Evropského parlamentu pro občany Unie, kteří se rozhodnou kandidovat v jiném než domovském členském státě. Odstraňuje se povinnost kandidáta, aby v členském státě bydliště společně s kandidátní listinou předložil potvrzení od domovského členského státu, že nebyl zbaven práva být volen nebo že taková volební nezpůsobilost není příslušnému orgánu známa. Tato povinnost se nyní nahrazuje čestným prohlášením kandidáta, že nebyl zbaven práva být volen. Členský stát bydliště, u něhož je kandidatura předkládána, se následně obrátí na členský stát původu kandidáta se žádostí o ověření takového prohlášení. V případě, že informace od členského státu původu kandidáta popírá čestné prohlášení, musí členský stát bydliště učinit všechny kroky, aby mu zabránil v kandidatuře, popřípadě ve zvolení nebo ve výkonu mandátu. Ustanovení opravňující sčítání hlasů se upravují tak, že ihned po ukončení hlasování ve volbách do Evropského parlamentu na území České republiky, to je v sobotu ve 14 hodin, zahájí okrskové volební komise sčítání hlasů a výsledky hlasování za volební okresky předají Českému statistickému úřadu, který zpracuje celkové výsledky voleb, avšak s jejich uveřejněním vyčká až na ukončení hlasování ve volbách do Evropského parlamentu ve všech členských státech Evropské unie.
Na základě upozornění Evropské komise návrh zákona rovněž upravuje podmínky zápisu občanů jiných členských států do seznamu voličů pro volby do Evropského parlamentu a výměnu informací mezi členskými státy za účelem zamezení případné duplicity hlasování. ***