(15.00 hodin)
(pokračuje Hamáček)
Zahajuji všeobecnou rozpravu a zeptám se zástupců jednotlivých poslaneckých klubů, zda chtějí vystoupit se svými návrhy. Zatím zde mám pana místopředsedu Filipa, tak mu dám prostor v rozpravě. Potom pan předseda Faltýnek.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Vážený pane předsedo, členové vlády, paní a pánové, dovolte mi, abych tedy předložil návrh na zřízení další komise Poslanecké sněmovny podle § 47 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Poslanecká sněmovna může zřídit komisi, v jejímž čele musí stát poslanec. Ale v těchto komisích mohou pracovat i odborníci.
Klub KSČM předkládá návrh na zřízení stálé komise Poslanecké sněmovny pro Ústavu České republiky a ústavní systém.
V Senátu dlouhodobě působí komise pro Ústavu a parlamentní procedury. Nemá tedy žádného protihráče v Poslanecké sněmovně a v českém ústavním systému chybí zákon o styku obou komor. To občas působí potíže, protože podle článku 41 Ústavy jsou tady věci, které vyžadují souhlas obou komor, a to bez možnosti přehlasovat a odchýlit se od usnesení jedné komory od druhé. V tomto ohledu nedostatek, který tady máme v podstatě již sedmnáct let od vzniku Senátu, se nepodařilo nikdy odstranit. Vždycky alespoň část se dařilo odstraňovat. Například zřízení Nejvyššího správního soudu trvalo po naplnění Senátu necelých pět let. A pak jsme moc nepokročili, kromě roku 2004, kdy se měnil článek 10 vzhledem k našim závazkům v Evropské unii.
V tuhle chvíli já považuji neexistenci ústavní komise Poslanecké sněmovny za hrubou chybu. Považoval jsem ji za chybu i v roce 2010, kdy nebyla zřízena z tzv. úsporných důvodů. Ty úsporné důvody nechápu, protože samozřejmě komisi může řídit kdokoli z poslanců, jestli to bude předseda ústavněprávního výboru, jiný poslanec nebo místopředseda Sněmovny, na tom nezáleží a to opravdu není věc, která by nějakým způsobem zatížila Poslaneckou sněmovnu ekonomicky. Jde spíše o to, jestli po dvaceti letech existence Ústavy České republiky není potřeba, abychom se fungováním jednotlivých ústavních článků zabývali nikoliv ad hoc při nějaké příležitosti, např. při změně volby prezidenta z nepřímé na přímou nebo při využívání těch pravomocí prezidenta republiky a pokusy posunu mezi článkem 62, 63, tzn. spolupodpisem premiéra, nebo nikoliv, ale těmi konkrétními věcmi, které potom vyhodnocujeme v nějakém kontextu toho dlouhodobého působení, ne v rámci jednoho volebního období.
Proto tuto komisi navrhujeme jako 14člennou, obsazenou na principu parity, za každý poslanecký klub dva lidi. Znovu opakuji, že v komisi kromě předsedy mohou být odborníci neposlanci. Ale myslím si, že každý klub využije nejméně jednoho poslance a jednoho odborníka ze svého odborného zázemí, nebo jak si to udělá, nechci do toho nikomu mluvit, ale v tomto ohledu vidím takový postup jako věc, která si zaslouží podporu Poslanecké sněmovny, a naše práce si zaslouží také nějaký systém, který by vedl k posunu dopředu.
Pokud Poslanecká sněmovna odsouhlasí vznik takové komise, počet členů komise 14 bych považoval samozřejmě za dostatečný krok k tomu, abychom byli schopni jednotlivé znalosti, jednotlivé zkušenosti s fungováním ústavního systému považovat za zpracovatelné a pokročit v naplňování Ústavy České republiky.
Tolik tedy k návrhu a děkuji za pozornost a také za podporu tohoto návrhu.
Předseda PSP Jan Hamáček: Dalším přihlášeným je pan předseda Faltýnek, potom pan předseda Stanjura. Prosím máte slovo.
Poslanec Jaroslav Faltýnek: Děkuji za slovo. Dobré odpoledne, vážené kolegyně, kolegové, vážení členové vlády. Než přednesu svůj návrh na zřízení konkrétní komise, tak bych chtěl reagovat na vystoupení pana místopředsedy Filipa.
My jsme u nás v poslaneckém klubu dlouze diskutovali o zřízení této komise pro revizi Ústavy, nebo jak ji nazveme, a domníváme se, že by bylo možná jednodušším řešením, nechci říkat lacinějším, ale jednodušším řešením, kdyby vznikl podvýbor v rámci ústavněprávního výboru, který by se zabýval touto problematikou. Obě dvě cesty jsou samozřejmě možné. Ale my se domníváme a budeme navrhovat, pokud návrh pana místopředsedy Filipa nezíská většinu, aby tento problém s Ústavou byl řešen v rámci ústavněprávního výboru právě zřízením podvýboru pro tuto záležitost. Tolik jenom moje krátká reakce na mého předřečníka.
A nyní bych si dovolil podat návrh na zřízení stálé komise pro rodinu, rovné příležitosti a národnostní menšiny v počtu 15 členů, kde by bylo poměrné zastoupení jednotlivých politických subjektů ve Sněmovně. Původně jsme uvažovali o tom, a ta debata byla v našem klubu velmi dlouhá, jestli by i tato komise, která fungovala v minulém volebním období, nemohla být podvýborem v sociálním výboru. Nakonec jsme ale došli k závěru, že bychom navrhli zřízení této komise pro rodinu, rovné příležitosti a národnostní menšiny.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Ještě než dám slovo panu předsedovi Stanjurovi, mám tady faktickou poznámku paní poslankyně Markové, potom faktická poznámka pana místopředsedy Filipa. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Soňa Marková: Děkuji za slovo, přeji hezký den. Vážení kolegové, vážené kolegyně, já bych ke stálé komisi pro rodinu a rovné příležitosti a eventuálně národnostní menšiny chtěla připomenout, že celá problematika národnostních menšin, lidských práv atd. je přesně tematikou pro petiční výbor. Právě tento výbor zabezpečuje tuto problematiku a nehodí se ke komisi pro rodinu a rovné příležitosti. Myslím, že by nebylo dobře, abychom rozšiřovali ten název. Už sám výbor nebo ta komise má na starosti rodinu, rovné příležitosti, zabezpečuje celou tuto problematiku v rámci antidiskriminačního zákona. Lidská práva patří k jinému výboru. Já si myslím, že bychom neměli ten název rozšiřovat.
Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, děkuji. Pan místopředseda Filip s faktickou poznámku.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane předsedo. Já jen fakticky k tomu, co tady říkal pan předseda Faltýnek. Víte, já jsem právě proto upozorňoval na § 47 zákona o jednacím řádu, že komise má tu výhodu, že se může složit i z neposlanců. A v komisi, kterou řídila v té době místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Jitka Kupčová, jsme měli nejen neposlance odborníky, ale trvale jsme přizvávali např. vedoucí kateder ústavního práva všech právnických fakult v České republice a vyplatilo se nám to, protože nemyslím, že by někdo zpochybňoval současné fungování a postavení Nejvyššího správního soudu. Děkuji.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Nyní má slovo předseda klubu ODS pan poslanec Stanjura. Prosím.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo, pane předsedo. Kolegyně, kolegové, náš klub nepodpoří vznik komise pro Ústavu. Myslíme si, že řešení ve formě podvýboru je mnohem komfortnější, tradičnější. Nemyslím si, že bychom museli vytvářet další speciální orgán, navíc nevím, jaké by bylo zadání, kdo by to inicioval. A pokud možno bych nepoužíval termín revize Ústavy. Pokud chce někdo dát nějakou novelu Ústavy, určitě má možnost. Takže my pro zřízení této nové komise hlasovat nebudeme.
Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Polčák.
Poslanec Stanislav Polčák: Vážený pane předsedo, já samozřejmě debatu vnímám především o té stálé komisi pro Ústavu. Dovolím si mít jiný názor než pan kolega předseda Stanjura, zejména z několika praktických důvodů, a chtěl bych to i nastínit kolegům, kteří jsou zde případně noví, jakkoli se nechci v tomto směru povyšovat.
Praxe činnosti ústavněprávního výboru je samozřejmě taková, že ten je ten hlavní. Podvýbor nemůže sám o sobě nic. Nemůže si předvolat ministra, nemůže udělat nic než skrze ten výbor. Vždycky tak musí činit výbor. Ten je určující pro činnost a skrze výbor se předkládají potom i případné návrhy na toto plénum. ***