Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Vojtěch Filip)

1.
Vládní návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2014
/sněmovní tisk 6/ - první čtení

Z pověření vlády uvede návrh místopředseda vlády a ministr financí Jan Fischer. Než se ujme slova... Tak dobře, osobně pan premiér Jiří Rusnok. Ale než se ujme slova, požádal bych pana předsedu rozpočtového výboru Václava Votavu, aby zaujal místo u stolku zpravodajů. A protože předseda Poslanecké sněmovny předložený návrh zákona přikázal k projednání právě rozpočtovému výboru, rozpočtový výbor předložil usnesení, které bylo doručeno jako sněmovní tisk číslo 6/1.

Prosím nyní pana premiéra, aby se ujal slova. Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Jiří Rusnok: Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dámy a pánové, dovolte mi tedy, abych uvedl v prvním čtení vládní návrh státního rozpočtu na rok 2014. Nejprve začnu připomenutím podmínek, za jakých jsme tento návrh sestavovali, a okolností, podstatných okolností, které jsou s tím spojeny.

Česká republika je členem Evropské unie a zavázala se mimo jiné plnit pravidla a normy, které platí pro všechny státy tohoto uskupení. V případě rozpočtové politiky a parametrů fiskálního hospodaření se jedná mimo jiné o tříprocentní deficit ročního rozpočtu podle metodiky ESA 95 a také o šedesátiprocentní limit ve vztahu k HDP pro celkový vládní dluh.

Pokud jde o vládní dluh, z pohledu tohoto kritéria Česká republika zatím nemá s jeho plněním kvantitativně problém, i když tempo narůstání tohoto dluhu je v českých podmínkách varovné. V roce 2009 byl z důvodu překročení limitu pro deficit vládních institucí zahájen vůči České republice tzv. postup při nadměrném schodku. Bylo nám uloženo, abychom nejpozději do konce roku 2013 důvěryhodným a udržitelným způsobem snížili nadměrný schodek pod 3 % hrubého domácího produktu. Zdůrazňuji důvěryhodným a udržitelným způsobem - to jsou podstatná slova v této podmínce. Proto i návrh rozpočtu, který vám mám tu čest představit, byl sestaven tak, abychom tuto hranici respektovali. Pouze tak, a navíc pouze s kladným posouzením Evropské komise, může být postup při nadměrném schodku ve vztahu k České republice ukončen. V opačném případě bude tato procedura prodloužena o jeden rok. Pro ukončení, úspěšné ukončení tohoto postupu je to ale pouze první krok. Pro Českou republiku i nadále platí, že ve středním horizontu by měla dosáhnout střednědobého rozpočtového cíle. Ten je definován jako tzv. strukturální deficit ve výši 1 % HDP.

Jaké byly ekonomické podmínky pro sestavení tohoto návrhu? Bohužel nebyly a nejsou ani dosud příliš příznivé, jak všichni víte. V minulém roce hrubý domácí produkt klesal, v letošním roce očekávají všechny relevantní instituce jeho další pokles cca o 1 %. Nicméně všechny relevantní instituce také očekávají obrat v hospodaření v České republice pozitivním směrem.

Vyšli jsme tedy z odhadu 1,3 % růstu HDP pro rok 2014. Na tomto základě byl postaven předložený návrh státního rozpočtu. V době, kdy jsme tento odhad připravili, nebo připravily ho odborné aparáty Ministerstva financí, a kdy jsme na jeho základě sestavili odhad příjmů státního rozpočtu, jsem žil trochu v obavách z toho, že je ten odhad možná trochu optimistický. Po událostech, které nastaly od té doby, to znamená v podstatě někdy od druhé poloviny září tohoto roku, z nichž asi nejvýznamnější je rozhodnutí České národní banky o depreciaci koruny, ale také další vývoj předstihových ukazatelů, které jsou k dispozici, jsem, řekl bych, v klidu. Myslím, že ten odhad je dnes velmi realistický, je zhruba někde uprostřed toho koridoru odhadů, které jsou k dispozici, dokonce bych řekl, že je v jeho dolní polovině. Nemám obavy v tomto případě i vzhledem k tomu, že se samozřejmě změnil odhad vývoje inflace, nemám obavy o nominální splnění příjmů projektovaných v tomto rozpočtu.

Do návrhu státního rozpočtu jsme zakomponovali, můžeme souhrnně říct, prorůstová opatření v rozsahu zhruba půl procentního bodu hrubého domácího produktu. Jsme totiž přesvědčeni, že stav české ekonomiky, fáze jejího cyklu, taková opatření vyžaduje. Aniž bychom tehdy tušili, k jakému zásadnímu kroku se rozhodne centrální banka, došlo vlastně a dochází potom k velmi podle mého názoru sladěnému působení monetární politiky a rozpočtové politiky v příštím roce. Tento rozpočet je rozpočet, který končí s fiskální restrikcí, a dá se říct, že bude mírně, ale opravdu mírně fiskálně expanzivní.

Pokud jde o priority vlády - a věřím, že ne pouze vlády -, které byly zakomponovány do toho rozpočtu, je to jednak onen zmíněný určitý impulz pro obnovení ekonomického růstu a zvýšení zaměstnanosti a je to také snaha o podporu konkurenceschopnosti české ekonomiky. Šlo nám, jak jsem uvedl, o nepřekročení onoho referenčního rámce pro deficit vládního sektoru ve výši maastrichtského kritéria 3 % HDP. Šlo nám také - a je to velmi důležitou součástí priorit - o efektivní a transparentní čerpání a využití prostředků Evropské unie, včetně zajištění národních prostředků pro plynulý přechod do nového programovacího období 2014 až 2020.

Mezi další cíle a úkoly patří odstraňování povodňových škod a obnova území postižených touto živelní pohromou, stabilizace prostředků na údržbu, opravy a rozvoj dopravní infrastruktury, k tomu potom je přijat v příslušných mezích také návrh rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury. Šlo nám také o pokračování a prohloubení, pokud možno zvýšení efektivnosti výběru daní, boje proti daňovým únikům, kriminalitě a korupci a šlo nám také o zvýšení kontroly při správě majetkových účastí státu a efektivnosti hospodaření těchto organizací.

Vláda návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2014 schválila svým usnesením č. 729 z 25. září tohoto roku. Rozpočet odpovídá mandátu této vlády, nastaveným mandatorním výdajům, stavu realizace a fázi vývoje ekonomiky a celkovému stavu a efektivnosti veřejné a státní správy.

Příjmy rozpočtu jsou plánovány na úrovni 1099,3 miliardy Kč, což je o 18,5 miliardy více proti schválenému rozpočtu tohoto roku. Výdaje pak v úrovni 1211,3 miliardy Kč, což je meziroční zvýšení proti letošnímu rozpočtu o 30,5 miliardy. Saldo státního rozpočtu v roce 2014 by tedy mělo dosáhnout minus 112 miliard Kč, což představuje nárůst o 12 miliard Kč ve srovnání se schváleným rozpočtem tohoto roku.

Na výdajové straně rozpočtu z hlediska závazků, které vyplývají z platných právních norem a předurčených výdajů pro čerpání prostředků z evropských fondů, zbývá pro vládu, pro její aktivní operace velmi malý prostor. To je realita, skutečnost, která, řekl bych, dlouhodobě determinuje rozpočtovou politiku této země.

Mezi největší výdaje rozpočtu patří tedy takzvané mandatorní výdaje. Pro rok 2014 jsou rozpočtovány ve výši 706,8 miliardy, což tvoří 58,4 % celkových výdajů státního rozpočtu. Mezi nejdůležitější výdaje této skupiny, čili mandatorní výdaje, patří sociální mandatorní výdaje, mezi ně patří především důchody, platby za státní pojištěnce ve zdravotnictví a další položky. Po započtení takzvaných kvazimandatorních výdajů v objemu necelých 206 miliard a výdajů na programy a projekty Evropské unie včetně finančních mechanismů, které představují objem cca 100 miliard, pak dostáváme objem jakýchsi předurčených výdajů státního rozpočtu, který tvoří téměř 84 % celkových výdajů rozpočtu. Zbývajících 16 % výdajů státního rozpočtu představuje manévrovací prostor vlády. Součástí těchto zbývajících výdajů jsou i výdaje na výzkum a vývoj, výdaje na vysoké školy, výdaje na dopravní infrastrukturu apod.

Krátce mi dovolte se zastavit nad otázkou rozpočtového provizoria. Obecně řečeno, rozpočtové provizorium, které trvá pouze krátkou dobu, znamená velmi malý problém. Jestliže nastane rozpočtové provizorium, obávám se ovšem, že by netrvalo krátkou dobu, všechny lhůty, které je potom třeba dodržet, by znamenaly, že by trvalo pravděpodobně několik málo měsíců. V rámci rozpočtového provizoria může Ministerstvo financí stanovit na každý měsíc tohoto provizoria nejvýše jednu dvanáctinu celkových výdajů státního rozpočtu loňského roku, tedy 98,4 miliardy jako maximální částku měsíčních výdajů. Rozpočtové provizorium jsme již minimálně dvakrát v historii zažili, nicméně v rozsahu pouze několika dnů, případně týdnů. Věřím, že tentokrát díky pochopení Sněmovny a rozhodujících politických klubů se této nepříjemnosti vyhneme.

Dámy a pánové, chtěl bych vás poprosit o podporu návrhu státního rozpočtu v prvém čtení. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu premiérovi za úvodní slovo. Jak už jsem předeslal, máte usnesení rozpočtového výboru, sněmovní tisk č. 6/1, a prosím, aby se slova ujal zpravodaj rozpočtového výboru pan poslanec Václav Votava. Pane zpravodaji, máte slovo.

 

Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, paní poslankyně, páni poslanci, vládo, seznámil bych vás s usnesením rozpočtového výboru č. 13 ze dne 4. prosince 2013 k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2014. To bylo doručeno poslancům 4. prosince 2013 ve 21.15 hodin. To jenom pro formu.

Usnesení rozpočtového výboru z 2. schůze ze dne 4. prosince 2013 k prvému čtení vládního návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2014, sněmovní tisk 6, a ke způsobu projednání návrhu střednědobých výdajových rámců na léta 2015 a 2016, sněmovní tisk 7.

Po úvodním slově náměstka ministra financí Gregora, zpravodajské zprávě předsedajícího výboru poslance Votavy a po rozpravě rozpočtový výbor

I. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2014 v prvém čtení přijala následující usnesení:

Poslanecká sněmovna

II. schvaluje základní údaje návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2014 podle sněmovního tisku 6, kterým jsou - přečtu pouze tři nejdůležitější údaje: výše příjmů stanovená částkou 1099,3 miliardy Kč, výše výdajů stanovená částkou 1211,3 miliardy Kč, rozdíl mezi příjmy a výdaji, tedy saldo, stanovený částkou 112 miliard Kč. Dále je tam uveden způsob vypořádání salda, finanční vztahy státního rozpočtu k rozpočtům krajů, finanční vztahy státního rozpočtu k rozpočtům obcí, finanční vztah státního rozpočtu k rozpočtu hlavního města Prahy, zmocnění ministru financí v § 2 odst. 1 atd.;

II. bere na vědomí, že návrh státního rozpočtu České republiky na rok 2014 obsahuje finanční vztahy k rozpočtu Evropské unie, a to očekávané příjmy z rozpočtu Evropské unie v celkové výši 98 miliard 25 milionů 537 tisíc 898 Kč a odvody do rozpočtu Evropské unie v celkové výši 36 miliard 400 milionů Kč. Stanoví dále rozsah pojistné kapacity Exportní a garanční a pojišťovací společnosti - nebudu číst čísla, jsou tam uvedena,

III. přikazuje k projednání kapitoly a okruhy vládního návrhu státního rozpočtu na rok 2014 - také nebudu číst, máte to v materiálu,

IV. přikazuje k projednání návrh organizačního výboru Poslanecké sněmovny na rozpočet Poslanecké sněmovny a návrh organizačního výboru Senátu na rozpočet Senátu na rok 2014 rozpočtovému výboru,

V. konstatuje, že vláda předložila společně s vládním návrhem zákona o státním rozpočtu na rok 2014 podle sněmovního tisku 6 i návrh střednědobých výdajových rámců na léta 2015 a 2016 s tím, že jej Poslanecká sněmovna projedná ve stejném termínu jako třetí čtení státního rozpočtu.

A na závěr zmocňuje zpravodaje výboru poslance Votavu, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu.

Tímto jsem to také učinil. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji. První přihlášený do rozpravy je pan ministr financí Jan Fischer, poté pan poslanec a předseda klubu ANO Faltýnek, poté pan poslanec Stanjura jako předseda klubu ODS s přednostním právem. Ostatní přihlášené vidíte na tabuli. Prosím, pane vicepremiére, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr financí ČR Jan Fischer: Pane předsedající, paní poslankyně, páni poslanci, dámy a pánové, nejprve mi dovolte, abych přece jenom zrekapituloval, k jakým změnám došlo oproti návrhu, který předkládala předchozí vláda, a to na straně příjmů a výdajů. To je informace, kterou bych vám nerad dlužil, a byl bych rád, abyste s těmito čísly byli seznámeni.

V oblasti příjmů došlo proti původnímu vládnímu návrhu předchozí vlády k navýšení příjmů z rozpočtu Evropské unie a z finančních mechanismů ve výši 100 mld.

Souvztažné zvýšení příjmů a výdajů u některých kapitol o 0,6 mld. korun zejména z důvodu odprodeje nepotřebného majetku, Ministerstvo zdravotnictví a Ministerstvo vnitra.

Došlo ke zvýšení příjmů z pojistného na sociální zabezpečení o cca 2 mld. korun.

Došlo ke zvýšení příjmů, nebo počítáme se zvýšením příjmů v kapitole Český telekomunikační úřad z prodeje licencí o 2 mld. korun, celkem očekávaný příjem činí cca 10 mld. korun.

Počítáme se zvýšením příjmů ze státních podniků o 1,8 mld. korun proti původnímu vládnímu návrhu. Celkem je zapojeno 7,8 mld. korun těchto příjmů.

Snížení odhadu daňových příjmů státního rozpočtu o 1,5 mld. korun v návaznosti na zářijovou predikci makroekonomických ukazatelů a upřesnění odhadu podle očekávané skutečnosti roku 2013.

A koneckonců to další navýšení příjmů je z titulu očekávaného zvýšení příjmů Státního pozemkového úřadu o 1,1 mld. korun.

To jsou změny, prosím pěkně, na straně příjmů.

Na straně výdajů došlo ke zvýšení výdajů v návaznosti na zapojení příjmů z Evropské unie, to je průtočná položka v rozpočtovém smyslu, ve výši 100 mld. korun.

Došlo ke zvýšení objemu mzdových prostředků na platy včetně příslušenství organizačních složek státu a příspěvkových organizací o 2 % s dopadem ve výši 3 mld. korun zvýšení proti původnímu návrhu předchozí vlády.

Došlo ke zvýšení výdajů kapitoly Všeobecná pokladní správa o 2,7 mld. korun na výdaje související s odstraňováním povodňových škod a na obnovu území.

Posílili jsme výdaje položkou 4,7 mld. korun na navýšení platby státu za státní pojištěnce s ohledem na stabilizaci situace v českém zdravotnictví.

Jako proexportní opatření vidíme navýšení dotací na podporu exportu o půl miliardy korun, zvýšení výdajů na výzkum, výdaje a inovace o 0,4 mld. korun v porovnání s návrhem předchozí vlády.

Zvýšení výdajů v oblasti zemědělství o 2,9 mld. korun.

Posílení dotace na obnovitelné zdroje o 3 mld. korun. To děláme vědomě, protože státní rozpočet a stát na sebe bere tu odpovědnost, větší odpovědnost za změnu nerealisticky nastavených cen energetických vstupů s ohledem na ceny energie z obnovitelných zdrojů, která dlouhodobě a systematicky dusí české větší, menší, malé, střední podniky, což v období ještě recese a očekávaného křehkého růstu si myslíme, že je správné a prorůstové opatření.

A současně posilujeme o 0,8 mld. zvýšení českého podílu na projektu financovaném z rozpočtu Evropské unie v kapitole Ministerstvo průmyslu a obchodu, protože má šanci tyto peníze využít.

Posílení výdajů na dopravu, čili chcete-li na dopravní infrastrukturu, o 2,1 mld. proti původnímu návrhu předchozí vlády.

A konečně zvýšení výdajů v kapitole Ministerstva práce a sociálních věcí na pěstounskou péči, sociálně právní ochranu dětí a na výdaje související se správou sociálního zabezpečení a politiky zaměstnanosti o 1,8 mld. korun.

Naopak v té rozpočtové debatě se snížily výdaje na elektrickou energii u všech kapitol průřezově o 10 %, to je o 181 mil. korun, na vybrané služby o 765 mil. korun - to jsou zejména služby na komunikační a informační technologie a na právní služby, které - já se tím nijak netajím - považuji za enormně a nezdůvodněně vysoké.

Snížili jsme výdaje na obsluhu státního dluhu o 2 mld. korun.

Schodek státního rozpočtu byl navýšen o 7 mld. korun na celkový deficit ve výši 112 mld. korun ještě v koridoru maastritského kritéria, čili těsně pod třemi procenty.

Dámy a pánové, předkládaný rozpočet samozřejmě nepovažuji za nic jiného než za umění možného. Státní rozpočet je výsledkem spíše bilančně technických prací než sofistikované fiskální či makroekonomické úvahy. Na to vláda, která nastoupila 10. července a měla na to čas do 30. září, věru čas neměla. Rozpočet odráží stav ekonomiky, jejího mezinárodního kontextu. Odráží stav a situaci ve fiskální politice, nastavení sazeb daní, ale také schopnosti státu daně vybrat. Odráží úroveň i racionalitu české státní správy, úroveň vnitřních procesů státní správy a úroveň jejího řízení. A odráží také samozřejmě úroveň efektivnosti čerpání evropských peněz. Ale také, a možná především, odráží míru a úroveň realizace, či spíše odkladu realizace potřebných a zásadních reforem ve zdravotnictví, ve vědě a výzkumu, ve školství a samozřejmě v reformě státní správy.

Samozřejmě, dámy a pánové, paní poslankyně a páni poslanci, že bych si velmi přál, aby jednou na tomto místě mohl stát ministr financí, který nebude muset při tvorbě rozpočtu vybírat mezi větším a menším zlem, mezi lékárnickým bilancováním, kde přidat a kde ubrat, ale bude to ministr financí, který bude moct díky úspěšným hospodářským a sociálním reformám realizovat program své vlády a její priority, ať už tato vláda bude orientována jakkoliv. V tom bych každé vládě a jejímu ministru financí rád popřál z tohoto místa hodně úspěchů.

Paní poslankyně, páni poslanci, pokud se vám tento rozpočet nelíbí, a dovedu pochopit, že některým se líbit nemusí, některým se z řady důvodů, ať už jsou jakékoliv, líbit nemůže, ale prosím pěkně, neptejte se, co zásadního můžete udělat s tímto rozpočtem, ale co uděláte pro to, aby příští rozpočty mohly být lepší. To je na závěr moje vyznání k tomuto rozpočtu ještě jednou.

Děkuji za pozornost. Chápejte toto dílo opravdu jako umění možného s ohledem na parametry, které tato vláda měla k dispozici. A nejen tato vláda, ale na parametry této ekonomiky a celkovou úroveň reforem či nereforem, kterými tato země dosud prošla či neprošla. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu místopředsedovi vlády a ministru financí Janu Fischerovi za doplnění úvodního slova.

Žádám pana poslance Faltýnka, aby se ujal slova v rozpravě. Jenom mám dotaz, jestli tu rozpravu jsme schopni skončit na plánovanou 13. hodinu, pane kolego, nebo ne.

 

Poslanec Jaroslav Faltýnek: Já budu velmi stručný.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: V tom případě v každém případě máte slovo.

 

Poslanec Jaroslav Faltýnek: Děkuji za udělené slovo. Vážený pane premiére, vážení členové vlády, vážené poslankyně, páni poslanci, před námi je projednávání zásadního materiálu - státního rozpočtu na příští rok, na rok 2014. Chtěl bych touto cestou za náš klub požádat, poprosit, abychom k jednání o tomto závažném dokumentu přistupovali s maximální odpovědností, konstruktivně a hlavně s chladnou hlavou.

Pokud neschválíme vládou navrhovaný zákon o státním rozpočtu do konce prosince, začne se hospodaření státu řídit rozpočtovým provizoriem. To už tady dneska několikrát zaznělo. Toto provizorium může ohrozit mezinárodní kredit naší země a nabourat důvěru zahraničních investorů. Ohrožen by byl také přísun evropských dotací, nehledě k tomu, že bychom vyslali negativní signál veřejnosti.

Nechci zde dlouho mluvit, protože na to nejsem zvyklý. Pojďme přistoupit ke konstruktivnímu jednání a ukažme voličům, že jsme schopni pracovat v jejich prospěch. Zapomeňme prosím na osobní, politické a jiné ambice. Mějme na paměti, že jsme pod veřejným drobnohledem a můžeme ukázat, že se dokážeme na skutečně zásadních věcech dohodnout.

Samotný rozpočet je vládou v demisi naplánován se schodkem 112 miliard, jak tady zaznělo. Nejsme autory tohoto návrhu a v žádném případě nechceme negativní trend vyššího schodku rozpočtu obhajovat. Zároveň ale nemáme čas na to, abychom do návrhu rozpočtu zásadně zasahovali a přesouvali jeho položky. Pokud se naše hnutí dohodne se svými partnery a stane se součástí koaliční vlády, budeme požadovat, aby se budoucí kabinet v koaliční smlouvě zavázal, že vytvoří rozpočtovou rezervu ve výši několika miliard korun. Tuto rezervu vytvoříme úsporami v provozních nákladech jednotlivých resortů.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, děkuji vám mnohokrát za pozornost a doufám, že jednání o rozpočtu ukáže, že tato Sněmovna chce a také bude pracovat ve prospěch naší země. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci a předsedovi klubu ANO Faltýnkovi za jeho vystoupení v rozpravě. Slova se ujme pan předseda klubu ODS, také s přednostním právem, pan Zbyněk Stanjura, který také slíbil, že bude velmi racionální do 13. hodiny, abychom mohli předsedy klubů plánovanou přestávku na oběd vyhlásit. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Nic takového jsem neslíbil, ale udělám to. Mě zaujala poznámka mého kolegy, předsedy jiného poslaneckého klubu, který říká: pokud se staneme součástí vládní koalice, budeme prosazovat, aby ty výdaje byly nižší a stát efektivnější. Tak já říkám, že o to budeme usilovat, i když se nestaneme součástí vládní koalice, a není to jestli. Myslím si, že nemusíme čekat na ukončení koaličních jednání, jmenování vlády apod. Myslím si, že dneska můžeme jasným způsobem stanovit limity.

Souhlasím s tím, že dneska není čas ani prostor, abychom dělali přesuny mezi kapitolami, ale to také není úkol prvého čtení. Připadá mi zase, já se omlouvám, poměrně alibistické - dneska sice schválím něco, s čím nesouhlasím, ale slibuji, že až budu ve vládě, tak se k tomu vrátím a zlepším to.

My máme dva konkrétní pozměňující návrhy k těm základním parametrům, které nejsou nijak revoluční, nejsou nijak nesplnitelné, které podle mého názoru je možné podpořit i z jiných poslaneckých klubů. Pak je načtu, odkážu se v podrobné rozpravě. Zjednodušeně řečeno, první sahá pouze na výdaje a snižuje schodek státního rozpočtu na 99 miliard, abychom zachovali trend, aby to bylo o něco nižší, než byl plánovaný schodek roku 2013. Druhý je o něco ambicióznější, tzn. snižuje i příjmy o 8 miliard, a tím pádem celkové výdaje o 21 miliard, aby byl zachován schodek 99 miliard.

Já pak navrhnu, abychom nejdřív hlasovali o tom ambicióznějším plánu, pokud si někdo myslí, že je příliš ambiciózní, a bude hlasovat proti, aby měl možnost hlasovat pro ten, který je méně ambiciózní, který říká, že 13 miliard stanovuje tato Poslanecká sněmovna jako úkol pro budoucí vládu, a to si myslím, že to úkol splnitelný je. Není to žádné vymyšlené přehnané číslo.

V rozpravě, ať už k harmonogramu, nebo dneska, když mluvil ministr financí, velmi často se porovnával tento návrh s návrhem vlády Petra Nečase, jejímž jsem byl členem. Vychází se z tohoto materiálu a ten se jmenuje příprava státního rozpočtu. My jsme žádný návrh rozpočtu neschválili, neuzavřeli jsme debatu a je nefér vytahovat pracovní dokument, s kterým mnozí ministři nesouhlasili a chystali se na další debatu, a říkat: proti tomu, co navrhovali oni, my navrhujeme tohle. Vláda jako celek, předminulá nebo minulá vláda, žádný návrh rozpočtu na rok 2014 neschválila. Jediné, co schválila svým usnesením, tak schválila procento deficitu. To si myslím, že je naprosto korektní a že takhle zní to usnesení. Nebyly tam jednotlivé celkové příjmy a celkové výdaje. To je všechno, co jsme k tomu udělali. To jenom pro ty, kteří říkají oproti minulému návrhu.

Pokud neprojdou tyto dva návrhy, budeme hlasovat proti základním parametrům. O jednom z důvodů už mluvil pan poslanec Faltýnek. Otočení trendu: 112 miliard proti 100 miliardám, plánovaným v letošním roce. Výsledek bude lepší než plánovaných 100 miliard, a to ještě vypadl příjem z aukce kmitočtu, který bude logicky v roce 2014. To znamená, bude minimálně o 10, možná 15 miliard lepší, než se plánovalo, protože jednorázový příjem se přesouvá z roku 2013 do roku 2014.

Navíc se plánuje, letos bude hospodářský pokles, myslím, že už teď nemá cenu, abychom se dohadovali o číslo, budeme to za pár měsíců vědět, někteří říkají 1 %, někteří 1,1, někteří 0,8, nicméně bude hospodářský pokles, přitom deficit bude pod 100 miliard. Pro příští rok vláda prognózuje růst 1,3 % HDP a současně navyšuje výdaje.

Druhý důvod, proč odmítneme, pokud nedojde ke snížení výdajů, že to je historicky nejvyšší výdajový rámec, který byl schválen. To znamená, to číslo 1 bilion 211 miliard je zdaleka nejvyšší, které kdy bylo v rámci státního rozpočtu navrženo.

Nechceme vést dlouhou debatu o tom, jestli ty příjmy jsou úplně reálné, nebo ne, protože po pravdě řečeno, těch 8 miliard, které my říkáme, že bychom mohli snížit v celkovém objemu 1 bilion 100 miliard, je procentuálně tak nízká částka, že bych nikomu nevyčítal, pokud neodhadne příjmy přesně o 8 miliard směrem nahoru nebo dolů. To procento chybovosti, nebo spíš odchylky, je velmi malé a vláda to nemá úplně v rukou.

Co tam považujeme ovšem za strukturální chyby, a pak se k tomu vrátíme, doufám, ve výborech a v druhém čtení, je nízká podpora vědy a výzkumu. Zase věřím, že na tom jsme schopni se shodnout napříč politickým spektrem a přidat tam peníze, naše návrhy nebudou zase nijak, že bychom o 100 % navyšovali apod., ale chceme přijít s realistickým návrhem.

Další věc, která si myslíme, že tam je chybně. Přestože byl rozpočet označován, že je pro podporu hospodářského růstu, proinvestiční, tak pokud budu citovat přímo větu ze zákona: "Kapitálové výdaje jsou pro rok 2014 rozpočtovány ve výši 74 miliard a ve srovnání s rokem 2013 dochází k poklesu výdajů o 21 miliard."

Znám ten protiargument, že se bude čerpat méně evropských peněz, nicméně náš přístup k evropským penězům je takový: Stát má mít priority, na to má vyčleněny národní zdroje. Pokud se podaří z evropských peněz část priorit zaplatit, tak je to dobře a stát může investovat národní zdroje jinde. Nemáme to dělat naopak - protože máme evropské peníze, tak uděláme něco, co sice nemá prioritu, ale my bychom je jinak nevyčerpali, takto bychom je čerpat měli, protože velmi často se pak zapomíná na budoucí provozní výdaje, které takovéto projekty pro projekty produkují.

Nízká podpory vědy a výzkumu, nízká míra investic. Já bych řekl absolutní rezignace na boj se zneužíváním sociálních dávek. Rozumím tomu, že k 1. lednu se nedá nic dramatického udělat, ale pokud s tím něco chceme udělat, a zase jsem to v předvolební kampani slyšel od mnoha kolegů z jiných politických subjektů, že chceme, tak si myslím, že aspoň mírná úspora se rozpočtovat dá.

Téma, ke kterému se budeme opakovaně vracet, přestože jsme zvýšili, resp. snížili cenu za obnovitelné zdroje pro naše firmy a domácnosti, myslím si, že i tady je cesta, abychom šli dalším snižováním, abychom my sami zásahem státu nezhoršovali konkurenceschopnost našich firem a současně nezhoršovali ekonomickou situaci našich domácností na úkor těch, kteří těží z chybně přijaté legislativy. A protože velmi často ti, kteří ten požár založili, kritizují hasiče, že přijeli pozdě nebo že hasí málo, tak všem říkám, ať se podívají, kdo hlasoval pro původní zákon, kdo to způsobil, a ti mají první hasit. Ne těm, kteří to začali brzdit jako my před třemi lety, říkat: a možná jsme mohli být o něco rychlejší a možná jsme mohli být o něco razantnější. Ale ten pyroman by neměl ty hasiče nikdy kritizovat.

Věřím, že naše návrhy, které jsou rozpočtově odpovědné, přitom nijak dramatické, můžete podpořit bez ohledu na to, kdo patří do vznikající koalice nebo opozice, protože minimálně ten jeden návrh, snížit výdaje o 13 mld., není nic, co by kterákoli vláda mohla v zásadě docela jednoduše zařídit.

A zopakuji to, co jsem říkal na rozpočtovém výboru a pan ministr Fischer to už slyšel. Podle mě je naprosto nepřijatelné, aby se ministr financí nezúčastnil jednání rozpočtového výboru. My jsme si ten čas ve středu večer udělali, pan ministr financí si ho prostě neudělal. Ale pro mě je to jednoduché vysvětlení. Kdyby to byla politická vláda, vaše, tak se to určitě nestalo. Takže naše prosba: zkuste tu politickou vládu ustavit co nejrychleji, protože i pro opozici je to dobře, protože budou jasně rozděleny role té odpovědnosti a toho, kdo má kontrolovat vládu. Dneska tady mnozí říkají: rozpočet vypadá, že je to rozpočet nikoho. To prostě není pravda, už jsem to říkal dneska jednou. Kdo ten rozpočet podpoří, přebírá za něj spoluzodpovědnost.

Pokud snížíme výdaje, jsme připraveni základní rámec podpořit a převzít spoluzodpovědnost za ty tři základní ukazatele - celkové příjmy, celkové výdaje a saldo státního rozpočtu. Děkuji. (Potlesk z pravé části sálu.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu předsedovi klubu ODS. A dokonce nám to i vyšlo s tím časem, takže vyhlašuji přestávku do 14 hodin. První přihlášený po přestávce bude pan poslanec Adolf Beznoska. Děkuji.

 

(Jednání přerušeno ve 13.02 hodin.)

(Jednání pokračovalo ve 14.00 hodin.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Dobré odpoledne, dámy a pánové. Zaujměte prosím svá místa, abychom mohli pokračovat v našem jednání.

Dalšího do rozpravy tady máme přihlášeného pana Beznosku. Takže pane poslanče.

 

Poslanec Adolf Beznoska: Hezké odpoledne, vážená paní předsedající, vážený pane ministře, dámy a pánové. Silné stanovisko k návrhu rozpočtu pro rok 2014 za poslanecký klub ODS přednesl pan předseda Stanjura. Já bych se k tomu vyjádřil poměrně stručně. Připomenul bych některé základní skutečnosti.

Jedna věc - ještě se dotknu toho, co tady říkal pan předseda Faltýnek z hnutí ANO. Jenom upozorním, a to je v dobrém, na ten rozpor mezi tím, jak se hlasovalo o harmonogramu sestavení rozpočtu, a potom v jeho čteném projevu zaznělo, že je potřeba rozpočet jako významný základní finanční dokument velmi pečlivě projednávat. Tam cítím určitý rozpor.

Nicméně, a pan premiér Rusnok na to upozorňoval, pohybujeme se v určitém makroekonomickém rámci. Očekávají se poměrně pozitivní makroekonomické ukazatele. Já připomenu očekávaný růst hrubého domácího produktu 1,3 %. Očekává se stabilita na trhu práce. Očekávaná míra nezaměstnanosti je 7,6 %. Intervence České národní banky, která vedla k oslabení koruny, by měla přinést podle očekávání pozitivní dopad ve výši odhadovaných 0,6 % hrubého domácího produktu. Jsou provedena v Evropě stabilizační opatření, která zajišťují, že řekněme krize v jižním křídle Evropské unie se nemůže přenést k nám do centrální části.

Čili v pohledu těchto pozitivních očekávání rozumím tomu, že vláda připravila návrh rozpočtu s příjmy 1 bil. 99 mld. atd. Tomu rozumím. Dokonce si dokážu představit, že budou v příštím roce tyto příjmy naplněny. Sice je to tak z mého pohledu, jako kdyby sportovec z pěti gólových příležitostí využil všech pět, ale nevylučuji to. A právě proto v tom ostrém kontrastu proti těmto optimistickým očekáváním nechápu, že schodek státního rozpočtu v příštím roce má dosáhnout historického maxima, více jak 1 bil. 211 mld. Kč. Z tohoto pohledu si celkem logicky říkám, že tento signál je možná daleko nebezpečnější než ten, o kterém tady byla dlouhou dobu řeč, signál nebezpečí rozpočtového provizoria.

Připomínám, že rozpočtové provizorium v řádu několika málo týdnů určitě nevystraší trhy, a pokud to bude opravdu jenom technologická lhůta, tak se nemáme čeho obávat. Důležitější, a to možná mnohem podstatnější, je to, že ta křivka, která byla neustále klesající - já jenom připomenu, že v roce 2009 byl schodek státního rozpočtu 192 mld. Kč, o rok později 152, dále 146 atd., letos velmi pravděpodobně, téměř jistě, dosáhneme schodku nižšího než 100 mld. To je přece pozitivní trend, na který bychom měli všichni pamatovat, a pokud ho otočíme, pokud tu křivku zvrátíme, může to být velmi nepříjemný signál.

Co navrhuji? To, co navrhl klub Občanské demokratické strany. Drobnou úpravu, a z mého pohledu to je opravdu drobná úprava, která nepřesahuje, nebo přesahuje velmi lehce 1 % výdajů, to znamená snížit výdaje v příštím roce o 13 mld. tak, aby schodek státního rozpočtu dosáhl částky 99 mld. Kč. Bude to pozitivní signál jak vůči veřejnosti, že opravdu tato Sněmovna přemýšlí o veřejných financích, bude to signál, a možná docela silnější signál, i pro finanční a jiné trhy.

Z tohoto pohledu tedy to vidím já a věřím tomu, že samozřejmě kromě klubu ODS tento návrh na snížení deficitu podpoří TOP 09. A já jsem hluboce přesvědčen, že tento nižší deficit podpoří i klub politického hnutí ANO, protože všechna jejich vyjádření, která jsem stačil zaznamenat, hovořila o tom, že se ke státním penězům budeme chovat velmi vstřícně, s velkou pokorou.

Znovu opakuji - navrhujeme pouze zhruba jednoprocentní snížení výdajů. Děkuji. (Potlesk zprava.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pak tady máme přihlášeného pana Fialu, ale dříve než mu dám slovo, bych chtěla tlumočit omluvy, které nám přišly na stůl. Ráda bych z dnešního jednání omluvila pana ministra Tomana z důvodu dlouhodobě plánovaného jednání mimo území hlavního města Prahy. Dále omlouvá svou nepřítomnost od 14.30 hodin paní poslankyně Wernerová a potom také pan Gabal z důvodu služební cesty.

Pane Fialo. Pardon, pak je tady ještě faktická poznámka pana Volného.

 

Poslanec Radim Fiala: Děkuji za slovo. Paní předsedající, vážené kolegyně, kolegové, nejprve bych chtěl velmi krátkou replikou reagovat na kolegu Beznosku, který mluvil přede mnou. Říkal, že si dokáže představit naplnění příjmů státního rozpočtu, a velmi trefně to přirovnal, že to je, jako když má sportovec pět gólových příležitostí a pět z nich využije. Pane kolego, souhlasím s vámi, nicméně v loňském roce tento sportovec nevyužil ani jednu. Hned to doplním některými fakty.

Vážené kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych vyjádřil postoj hnutí Úsvit ke státnímu rozpočtu.

Naše státní kontrolní instituce říkají, že se u nás neefektivně hospodaří. Špičkoví odborníci říkají, že se zde neefektivně hospodaří. Veřejnost je přesvědčena o tom, že se tady krade.

My politici jsme v průběhu kampaně slibovali zásadní nápravu a teď je ta správná chvíle položit si hlavní otázku: Je projednávaný rozpočet cestou k takové nápravě? Co napravíme tím, že schválíme rozpočet s deficitem 112 mld. Kč? Čemu pomůžeme tím, že posílíme trend deficitních rozpočtů, které jsou realizovány v prostředí naší notoricky známé nehospodárnosti? O této nehospodárnosti - a to říkám velmi jemně - zcela jasně hovoří zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu a veřejná část zprávy BIS. A takovou nehospodárnost my v hnutí Úsvit nechceme podporovat.

Ministerstvo financí vychází z iluzorního odhadu růstu české ekonomiky, jako ostatně i v loňském roce. To je to, o čem jsem mluvil v souvislosti s kolegou, který zde hovořil přede mnou. Nejdříve nám z Ministerstva financí slibovali, že naše hospodářství v roce 2013 poroste o 1,3 procentního bodu. Potom prognózu snížili o 0,3 a pak se ukázalo, že se naše ekonomika zřejmě o 1,3 procentního bodu propadne. Stručně a laicky řečeno, začínáme se pohybovat v rovině diskuse o přesných součtech nepřesných čísel. Samotné Ministerstvo financí na svých webových stránkách jasně uvádí, že dnes nelze spolehlivě odhadnout vývoj HDP v roce 2014.

Dnes je před námi špatný návrh rozpočtu. Odpovědnost za tento rozpočet, bude-li schválen, převezmou strany vznikající vládní koalice. Dnes máme možnost v prvním čtení rozpočet zabít a poslat republiku do rozpočtového provizoria, nebo se pokusit pozměňovacími návrhy ve druhém čtení udělat z možného maximum.

Nejsme součástí vznikající vládní koalice, ale nechceme hrát opoziční divadlo na téma čím hůř, tím líp. Nevydíráme, nehrozíme. Naši poslanci nebudou hlasovat v prvním čtení proti rozpočtu. Usnadníme jeho schválení a postup do druhého čtení. Ve druhém čtení se pokusíme konstruktivními návrhy provést změny v tomto, jak jsem již uvedl, rozpočtu přesných součtů nepřesných čísel.

Děkuji vám za pozornost. (Potlesk zprava.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Poprosím pana Volného o jeho dvě minuty.

 

Poslanec Jan Volný: Vážená paní předsedající, vládo, kolegové, my jsme byli nepřímo vyzváni panem Beznoskou, abychom se vyjádřili, jestli nám je lhostejný schodek 112 mld., nebo není. Ale samozřejmě že není. My se chceme chovat konstruktivně. Myslíme si, že pokud dneska se toto neschválí v prvním čtení, znamená to další velký odklad a nebezpečí rozpočtového provizoria.

Pan kolega Stanjura tady říká, že na projednání je málo času, že si to nestačil pořádně ani přečíst. Má jistě pravdu. A dneska by chtěl hlasovat o tom, že se bude šmahem o 12, 15 mld. tento schodek snižovat? Já osobně si myslím, že je na to prostor ve druhém čtení, kde se dají jisté úpravy udělat a přesunout tyto prostředky do vládního rozpočtového rezervního fondu, anebo - a to samozřejmě máme v úmyslu - pracovat na těch ministerstvech poctivě, svědomitě, tak jak umíme, a ty prostředky prostě neutratíme. Přece není dáno, že se tady schválí nějaký rozpočet a musí se tento rozpočet, tyto peníze, utratit. To přece takhle není. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Další přihlášený s faktickou poznámkou je pan Stanjura.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Já nevím, jestli nemluvím česky nebo něco. Zkusím přeložit vaše vystoupení a třeba mě opravíte, že jsem rozuměl špatně já. Říkáte: Nechceme šetřit teď, chceme šetřit až za měsíc. Rozumím tomu dobře? Technicky schodek ve druhém čtení nesnížíme, to přece víte vy i já. Takže není pravda, že to opravíme ve druhém čtení, necháme tam těch 112 mld., pokud to dneska prohlasujete, a je jedno, co uděláme ve druhém čtení. Tam budeme dělat mezi - základní parametry stanovujeme dneska. A já jsem vás chtěl vyzvat, abychom ušetřili už dneska. A jestli fakt považujete 13 mld. za něco, co se nedá splnit, tak já tomu prostě nevěřím. Není to 100, přestože jste říkali, že umíte 100, 200 mld. ročně, to prostě nenavrhuji. Navrhuji 13 mld. Není to tolik. Tak jako chcete mít vy zásluhu na tom šetření? Nebo nevím, v čem je problém. Všichni říkáme, že chceme šetřit, ale dneska ten schodek snížit nechceme, nebo někteří nechtějí. Někteří ho snížit chtějí. Moc tomu nerozumím.

Já bych poprosil, když mluvím, abyste mě nerušil. 99 místo 112 je snížení. Možná se vám to nezdá, ale je to tak. Nic slavného to není, minus 99 mld. To není nic, na co bychom museli být extra pyšní, ale ať si neříkáme, že ve druhém čtení to spravíme. Nespravíme.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: S faktickou poznámkou pan zpravodaj.

 

Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Chtěl bych jenom upozornit pana předsedu Stanjuru, že jediné, co může udělat, tak může navrhnout vrátit vládě k dopracování - § 102 odst. 3 jednacího řádu.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Takže další do rozpravy je připravený pan Dolejš.

 

Poslanec Jiří Dolejš: Děkuji za slovo, paní předsedající. Milé kolegyně, vážení kolegové, nebudu vás dlouho trápit, nebojte se, ale přesto si myslím, že když tady zazněly názory jednotlivých frakcí, tak ani frakce KSČM by neměla chybět.

Jsem si vědom toho, že hlasováním o harmonogramu jsme spustili letošní rozpočtový blitzkrieg a že bychom ho měli úspěšně dovést do konce. Takže opravdu nebudu zdržovat, ale musím úvodem poznamenat, že jestliže se tady hází odpovědnost z jedné strany na druhou, měli bychom si uvědomit, že tento rozpočet není rozpočtem ani minulé vlády, ani budoucí vlády. Je to tak trošku dítě bez rodičů, protože vláda v demisi provedla jenom určitou korekci, která vychází z aktuálních ekonomických údajů.

A pokud nejsme spokojeni ani nalevo, ani napravo s tímto předloženým návrhem, tak stojí možná za povšimnutí, že ta nespokojenost má různé důvody. Pravice - a to jsme mohli slyšet od kolegy Stanjury a dalších - by ráda pokračovala v zásadních škrtech a stlačila by ráda deficit řekněme na těch vašich navrhovaných 99 mld. Jenom pro pořádek připomenu, že když se v roce 2012 schvaloval ještě pod taktovkou pana poslance Kalouska rozpočtový výhled, tak tam bylo navrženo dokonce 85 mld., jestli si to dobře pamatuji. Ale to všechno bylo konáno v podmínkách, kdy nebylo jasné, jak se bude vyvíjet ekonomika. Sám pan ministr Kalousek, když na jaře připravoval nový návrh zákona rozpočtu na rok 2014, zvýšil ono saldo na 105 mld., protože světe div se, ale naše recese v České republice byla hlubší a trvala déle než v ostatních zemích. To je také hodno povšimnutí.

Takže jestliže teď se na nás pravicové strany obracejí, abychom vrátili rozpočtovou politiku do jejich původního konsolidačního koridoru, abychom více škrtali a škrtali, a přitom už víme, že jejich politika škrtů v podstatě vedla k tomu, že výkon české ekonomiky byl zhruba o jeden procentní bod nižší, než byl vývoj v ostatních zemích, tak skutečně je to jasné vysvědčení toho, že politika pouhých škrtů prostě není dostatečně účinná, a že jestliže čeští, ale i zahraniční odborníci upozorňují, že je čas v té konsolidaci nebo, lidově řečeno, škrtech ulevit, méně konsolidovat, méně škrtat a více přitlačit na ekonomický rozvoj, na podporu poptávky, tak třeba na tom něco je. Ostatně okolní země to v přiměřené podobě začaly dělat.

Takže to je ona volba mezi pravicí a levicí, byť tento rozpočet není ani pravý, ani levý a napříč politickým spektrem s ním příliš spokojeni nejsme.

Pokud někomu vadí ten blitzkrieg a říká: co do dne, těch pár dnů to vydržíme dokonce i v těch městech a obcích, tak je třeba si říci, že to je pláč na špatném hrobě. Ti kolegové, kteří tady seděli ve Sněmovně a přispěli k rozpuštění Sněmovny, a chvíli to trvalo, protože původní návrh na rozpuštění Sněmovny, jestli si pamatuji, byl z řad opozice a byl začátkem léta, a teprve až když kolegům z tehdejší koalice povolily nervy, protože zřejmě pochopili, že se nedočkají premiérky paní Němcové, tak spustili celý ten řetězec, který s přispěním pana prezidenta skončil volbami v říjnu, tak přece muselo být jasné, že jestliže jsou volby v říjnu, tak Sněmovna začne projednávat rozpočet, marná sláva, měsíc před Vánoci. To nás přece nemohlo překvapit. Takže ten trošku stresový, ale přesto legitimní, ne neústavní, ne neprávní harmonogram je prostě tady a musíme se s ním vypořádat.

To, že možná nebudeme muset jednat mezi svátky, to uvidíme. Nechci chválit dne před večerem, to není až tak podstatné. Daleko podstatnější je, jestli bychom dnes v prvním čtení vrátili návrh zákona k přepracování, protože zákony pamatují na spodní limit onoho projednávání. Tam je, tuším, jestli se nepletu, dvacet dnů, ale většinou to trvá déle, tím spíš, že seškrtat tolik peněz, to není jenom vzít červenou tužku a opravit dvě tři čísla. To se musí i strukturálně vybilancovat. To není houska na krámě, to chvíli trvá a samozřejmě ten přechod do rozpočtového provizoria tím pádem je mnohem delší. Ten měsíc je myslím velmi, ale velmi mírný, eufemistický odhad. A to už pak samozřejmě ty dopady má, protože běžné peníze se budou čerpat podle starého rozpočtu, ale investice, kofinancování evropských peněz atd., tam všude svítí červená. Takže není pravda, že je to úplně jedno. Jedno to není.

Pokud bychom přece jen vrátili k přepracování, protože nespokojenost tady je, tak je otázka, jestli v této Sněmovně, která ještě nemá jasno, kde přesně proběhne ta hranice koaliční a opoziční, co vlastně nová vláda bude chtít od rozpočtu a jaký by měl být tedy mandát k přepracování, protože když dáme mandát: pane správce, musíte se víc snažit, mělo by to být víc efektivní - tak z toho má ten úředník vařit? Z toho se nedá vařit, ten mandát musí být konkrétní. A protože jde o ta tři základní čísla, tak samozřejmě hlavní je mandát příjmy-výdaje-salda. Ale v tom už se neshodneme. Kritika z jedné strany říká, že v tomto návrhu nejde až tolik o rozpočtovou podporu rozvoje ekonomiky, vy zase říkáte, že co do rozvoje lepší je konsolidace, seškrtat. V tom se nemůžeme shodnout. Čili jestliže by z toho nevzešel rozumný mandát na přepracování tohoto rozpočtu, tak je to jenom hra, ale koncepční základ takové vracení rozpočtu rozhodně nemá. A to je také jeden z důvodů, proč si myslíme, byť jsme velmi kritičtí k tomu, co máme na stole, že se k tomu nechceme připojit.

Myslím, že to byl kolega Fiala, kdo si tady vzal do úst kvalitu predikcí Ministerstva financí, pokud jde o ekonomický rozvoj, o růst hrubého domácího produktu. Pravda, číslo 1,3 je konsensuální prognóza, jestli se nepletu, ze září letošního roku. Od té doby se něco stalo, takže například prognóza ČNB z listopadu, která se opírá o její možná trošku nečekanou, a to nejenom proto, že to bylo 7. listopadu, tedy na den VŘSR, ale nečekanou měnovou intervenci, tak zda bude úspěšná, jestli skutečně se naplní vize, že to bude o 1 procentní bod zhruba výš, to znamená přes 2 %. Ale jestliže se pohybujeme v prognostickém rozpětí od 1 do 2 %, tak připomínám pro ty, kteří to nemají až tak osahané v rozpočtu, že příjmově to odpovídá zhruba 15 mld. korun. To není až tak zásadní riziko, a pokud se naplní optimističtější výhled, já mám o tom jisté pochyby, protože tento způsob rozvoje ekonomiky si myslím, že není namístě a že se projeví i některé opačné jevy, například že poptávka nepůjde nahoru, že podpora exportu bude kompenzována dopady importu atd., atd., ale budiž, tak když se naplní lepší varianta, bude o to menší napětí v rozpočtu na příští rok. Tady prostě to základní riziko bych nehledal.

Největší problém byl v roce 2009, a to skutečně bylo velmi obtížné prognózovat. Ale vzpomeňte si, jak tehdejší ministr financí pan Kalousek nás přesvědčoval, že nemá cenu rozpočet vracet, že jestliže naplánoval rozpočet na plus 4,5 HDP, a realita pak ukázala minus 4 % HDP, takže on to dělat nebude, co by předělával rozpočet. Ale to bylo tehdy 9 procentních bodů, tak si to vynásobte, jaký to byl rozdíl, a také hospodaření v následujícím období podle toho vypadalo, i ta míra nejistoty. Takže o co jde? O jistotu, nebo protlačování svého, že každý rozpočet, který zrovna není připraven v dílně pana emeritního ministra, je špatný? Já si myslím, že v tom to asi nebude.

Co je skutečně zásadní, je spor o saldo. Tady se střetává pravá a levá koncepce. Samozřejmě, že saldo, které se vejde do maastrichtského kritéria, a v případě úspěšné prognózy HDP se i těch 112 miliard vejde pod 3 % HDP, tak by nemělo být zásadní problém. Protože tady neexistuje závazek. Je nová Sněmovna, předchozí vláda plánovala, jak snížit deficit i na nulu rekordním tempem. Ona sama pak uznala, že to do roku 2016 nestihne, ale tato Sněmovna, možná ani budoucí vláda takový závazek nemá a pro nás je dostačující, že pod 3 % se nevejdeme, tedy nedostaneme do režimu řízení o nadměrném schodku, a že tudíž, i kdybychom náhodou přijali třeba fiskální kompakt či jakékoli jiné opatření, tak nám nic negativního v tomto smyslu nehrozí.

V čem bychom si ale měli udělat jasno, a to není, a to nevznikne, abychom o 14 dní tady seděli déle, je, jak má vypadat hospodářská strategie, jak má být namixovaná snaha konsolidovat veřejné finance a podporovat hospodářský růst. A že v tom není jasno, je vidět i na tom, že Česká národní banka nepříliš intenzivně konzultovala, teď se dopouštím vědomě eufemismu, já si troufnu říct, že to nekonzultovala vůbec, že přitlačila v té měnové oblasti, aniž by věděla, jak dopadne fiskál. Přitom každá hospodářská strategie musí být dělána komplexně, s ohledem na dopady v oblasti průmyslu, daní atd. A to se tady zjevně neděje.

Takže když to shrnu, celkově tento návrh není dobrý, chybí tam dostatečná prorůstová politika. O zefektivnění veřejné správy nemá cenu jen tak žvanit, ale je třeba ho konkrétně udělat, a to se nedělá při čtení základních čísel v rozpočtu a bude to trvat. Protože to znamená nastavit konkrétní pravidla. Jenom přiškrcením klapek se můžeme dostat do situace, kdy vyvoláme bumerang efekt, tedy takzvaně odloženou potřebu. Nedáte najíst, jste veřejná správa, nenaplní své určité kompetence, vznikne poptávka, která se uspokojí tehdy, až když peníze budou, máte takový jojo efekt, nebo bumerang efekt, který se neustále bude reprodukovat.

Je tedy jasné, že zázraky se dělat nedají. Strukturálně se můžeme podívat na rozpočet v rámci velmi zkráceného - ano, toho jsem si vědom - druhého čtení. Tady jsem pozorně stříhal ušima, jako kdyby z potenciálních budoucích vládních lavic už byla shoda, že se vyvedou určité peníze do společné vládní rezervy a o té se rozhodne někdy, co já vím, na jaře, kdy by se měla projednávat novela zákona o státním rozpočtu. To je dost podstatná věc, protože pokud se toto avizuje, tak by to mělo být řečeno s jistou řekněme politickou autoritou, protože i my si myslíme, že nelze čekat se vším až na rozpočet v roce 2015. A jestliže má být na jaře nějaká komplexnější novela a mají být použity tyto vládní rezervy, tak aby to nedopadlo jaksi na svatého Dyndy - možná že ano, možná že ne -, tak by to tady mělo nějakým způsobem zaznít. Protože by bylo dobré, aby ta komplexní novela byla i šířeji konzultována, protože by to skutečně mělo vázat i na jakýsi náznak budoucí nové lepší hospodářské strategie.

Pan ministr Fischer, když šel do svého křesla, ještě netušil, že bude ministr v demisi, tak měl ambici hovořit o tom, že je to začátek nové hospodářské politiky, prorůstovější etc., etc. Nestalo se. Ale jestliže nová vláda bude mít podobné ambice, tak tady je přesně to místo, kde by se v bodě nula, v čase nula, mělo nastartovat toto nové ekonomické uvažování. A k tomu bych rád slyšel nějaké podrobnější vysvětlení, protože i to padá na misku vah, proč v prvním čtení nechat vlak jet, nekomplikovat to nějakými odklady. Je úplně jedno, jestli 105, nebo 99. Je to sice v trendu bývalých vlád, ale není to v trendu, který odpovídá současnému stavu ekonomiky. Tady jistá fiskální - nenazývejme to expanzí, ale šťouchnutím - jisté fiskální šťouchnutí je víc než namístě.

A koncepčněji je třeba si vyříkat, jak bude řízena celá hospodářská politika. To je zadání, jestli na to stačí zřídit místopředsedu vlády, to už tady bylo. Pamatuji, kolega Mertlík byl místopředseda bez portfeje, udělal učené přednášky, jak se dělá hospodářská politika, a tím zhruba končil, protože neměl páky. Takže takhle asi se k nové hospodářské strategii nedostaneme. Ale myslím si, že koncepční změna by se měla připravit. Těším se na ni a doufám, že bude konzultována nejenom v rámci vlády či jejích tichých odpůrců, ale i napříč celým politickým spektrem.

Tím současně potvrzuji, že politické stanovisko KSČM je - první čtení schválit, ve druhém čtení se pokusit o dílčí rozumné korekce a ve třetím čtení se samozřejmě ukáže podle toho, co předvedeme za těch 14 dní. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Dalším přihlášeným do rozpravy je pan poslanec Kalousek.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane (předsedá mpř. Jermanová) předsedající. Dámy a pánové, ze seznamu přihlášených do rozpravy jsem pochopil, že jste s úlevou vzali na vědomí naše prohlášení, že nebudeme dělat obstrukce, a proto už se raději nechcete přihlašovat do diskuse, protože je pátek odpoledne, je pokročilá doba, všichni chtějí domů. Koneckonců když jsme schválením harmonogramu rezignovali na to, že budeme řádně a pečlivě projednávat státní rozpočet, to už jsme v minulém bodě řekli, že nebudeme. Tak proč bychom se tak teď tvářili!

Takže já přesto děkuji, že jsem dostal slovo, pravděpodobně jako poslední přihlášený do diskuse, a dovolte, abych stručně okomentoval návrh zákona o státním rozpočtu v prvním čtení a abych předložil návrh TOP 09 na změnu základních parametrů. Zdůrazňuji, že v prvním čtení neprojednáváme zákon jako celek, ale projednáváme pouze jeho základní parametry, tedy příjmy, výdaje, saldo a vztahy na místní rozpočty.

Nemohu být úplně objektivní. Musím se přihlásit ke své práci ještě z června letošního roku, kdy jako ministr financí jsem předkládal do vlády návrh výdajů na rok 2014 ve výši 1 bil. 98,314 mld. korun s příjmy odpovídajícími předpokládanému růstu 0,8 % HDP a s deficitem 105 mld. korun státního rozpočtu, s deficitem veřejných rozpočtů 2,8 %.

Musím připomenout, že to byl konzistentní postoj vzhledem k dlouhodobé fiskální politice vlády, fiskální politice, která získala mimořádnou důvěru České republiky na kapitálových trzích a s tou důvěrou mimořádně nízké úroky a mimořádně levnou dluhovou službu a profinancovávání nároků České republiky z cizích zdrojů.

Připomínám, že v roce 2010 jsme převzali veřejné rozpočtu na bodu téměř rozvratu, na téměř 6 % deficitu veřejných rozpočtů HDP, že během tří let jsme to dokázali snížit bezpečně pod 3 % a že ten návrh, který projednávala v červnu vláda tehdy ještě Petra Nečase, znamenal další snížení deficitu ještě více bezpečně pod 3 %. O to více legračně mi zní argumentace pana premiéra Rusnoka -

(Obrací se do vládních lavic.) Aha, státní rozpočet České republiky v tuto chvíli zastupuje za vládu České republiky ministryně spravedlnosti a ministr životního prostředí. (Poslanec Faltýnek z lavice: Ještě ministr financí.) Já se omlouvám, pak je všechno v pořádku. Omlouvám se.

- pana premiéra Rusnoka, který přes to, jak zvýšila jeho vláda výdaje, říkal, že deficit navržený bude bezpečně - a to slovo zdůraznil - bezpečně pod 3 %. On je 2,96. 0,1 % jsou zhruba 4 mld. a on je bezpečně pod 3 % asi tak, jako každý z nás bezpečně nezakopne o kámen, když půjde kamenitou cestou. To je... je to politické prohlášení, ale není to prohlášení, kterému můžete věřit.

Prostě v každém případě se přijetím tohoto návrhu zákona mění ten trend, který nám získal mimořádný kredit na kapitálových trzích, že deficit veřejných rozpočtů klesá. On stoupne. Budeme-li mít velkou kliku, tak stoupne těsně kolem 3 %, nepřekročí je, ale ta 3 % nejsou svaté číslo. Ale v každém případě stoupne. V každém případě schválíte-li tento rozpočet, deficit veřejných rozpočtů v příštím roce, tedy míra zadluženosti zbytečně větší, vše bude zbytečně větší, než je nezbytné, protože jste schválili vládě výdaje ve výši 1 bil. 211 mld., ačkoliv jsou to výdaje, pro které vláda nemá žádné zvláštní odůvodnění.

Návrh, který jsme předložili, který - jak znovu opakuji - byl těsně pod jedním bilionem sto miliardami, 1 bil. 98 mld., byl návrh - a říkám teď zcela otevřeně a zcela sebekriticky jako ministr financí tehdejší vlády - byl návrh, který jsem předkládal jako politik (na své místo přichází premiér Rusnok) s vědomím, že předkládám návrh rozpočtu do volebního roku a že žádná vláda, protože jsme nepředpokládali předčasné volby, a že žádná vláda ve volebním roce si nepřeje v těch prvních měsících před volbami nějaký zvláštní kolaps či exces ze sociálního důvodu či z důvodu nedostatku veřejných prostředků.

Chci tím říct, že návrh byl velkorysejší, než já sám bych odborně pokládal za správné. Chci tím říct, že byl silně politicky akcentován. Chci tím říct, že respektoval fakt, že to bude rozpočet volební. A že také v tehdejší Nečasově vládě všichni ministři byli mimořádně pozitivně překvapeni, protože Kalousek byl vždycky známý držgrešle, takže byli všichni spokojeni a všichni si uměli představit, jak své kapitoly budou spravovat bez jakýchkoliv politických a technických rizik ke spokojenosti veřejnosti.

To byl návrh limitů v červnu 1998. Pak došlo k těm konotacím, ke kterým došlo, vláda padla, byla jmenována úřednická Rusnokova vláda. Ta převzala naše kompetence a začala připravovat deficit, k jehož prvnímu návrhu pan ministr Fischer přistoupil - a chtěl bych mu za to poděkovat - mimořádně odpovědně. Některé věci byly korigovány, ale byl respektován reálný vývoj ekonomiky a byly respektovány výdajové možnosti státu. S tím pan ministr Fischer přišel do tehdejší Rusnokovy - nebo možná Zemanovy, nebo možná Pecinovy - vlády, kde mu bylo vysvětleno, co je úkolem ministra financí: že už neurčuje fiskální politiku státu, že je fakturantem rozežranosti některých politických priorit, které chtěly v těchto volbách uspět a neuspěly.

Proto znova zdůrazňuji: To, co projednáváme, není Fischerův rozpočet, jakkoliv možná pan ministr Fischer nebude souhlasit. To není Fischerův rozpočet, to je Pecinův rozpočet. Oni mu ho v té vládě přepsali. On přišel do vlády s nějakým rozpočtem, který měl ještě hlavu a patu a který já bych jako bývalý ministr financí byl ochoten podpořit a byl bych ochoten tady se prát za pana ministra Fischera. To, co mu přepsali pánové Pecina, Rusnok a jiní, už není rozpočet, který dává jakoukoliv logiku. To je rozpočet, který samozřejmě musí respektovat těch zhruba 80 % mandatorních a kvazimandatorních výdajů, které jsou dány legislativou, kterou žádná úřednická vláda nemůže přepsat, ale kde v rámci fakultativních výdajů došlo k naprosto nesmyslnému navýšení některých položek podle ambicí těch nejsilnějších kandidátů strany SPOZ. To znamená, nejvíc došlo k navýšení kapitoly Ministerstva vnitra na provozních výdajích, na dalším nesmyslném náboru policistů, kterých máme nejvíc v rámci Evropské unie, tak pan Pecina jich chtěl ještě víc, no tak holt se mu tam půl druhé miliardy přidalo, protože v tu chvíli to byl nejsilnější kůň pana prezidenta ve vládě Jiřího Rusnoka. Potom se přidalo dalších nesmyslných - zhruba 3 mld. - provozních výdajů na Ministerstvo práce a sociálních věcí. Zdůrazňuji, nikoliv na sociální dávky, ale na provozní výdaje této kapitoly, na nákupy jejích budov a na provoz úředníků. Potom téměř 3 mld., konkrétně 2,902 mld. na národní programy kapitoly Ministerstva zemědělství. Přestože jsme součástí jednotné zemědělské politiky Evropské unie, přestože dnes adresáti tzv. top-upů berou více peněz, než si kdy dokázali představit, tak Rusnokova vláda ještě posílila tyto zdroje z Evropské unie ve prospěch skupiny Agrofert o 3 mld. (Poslanec Faltýnek z lavice: Víte, že to není pravda.) Ty 3 mld. korun, které bude inkasovat z těchto dotací skupina Agrofert, budou buď logicky chybět někde jinde, nebo si o ně půjčíme někde více.

A když to takhle spočteme, tak na národních zdrojích Rusnokova vláda navýšila o 12,3 mld. z národních zdrojů na úkor deficitu.

Dál byla optimistická, co se týče příjmů z Evropské unie, takže celkově předpokládá výdaje oproti tomu, co jsme navrhli v červnu, o 24 mld. víc. No co s tím? Původní návrh deficitu byl 105 mld., 105 a 24 by bylo 129 mld. a to by vypadalo neslušné a možná i vůči ratingovým agenturám, vůči Evropské komisi a vůči veřejnosti příliš odvážné.

Máme-li příliš velké výdaje, naprosto neoprávněně, a chceme-li mít nižší deficit, tak si vymyslíme příjmy. A tak v tu chvíli, když pan ministr Fischer přinesl na vládu prognózu 0,8 růstu, tak ministr vnitra řekl, to je malý růst, uděláme větší růst. Ministr vnitra je zcela určitě daleko silnější prognostik budoucího ekonomického vývoje. Pan ministr financí odcházel z vlády s informací, že to nebude 0,8, jak se domníval, ale že to bude 1,3, jak se nedomníval.

Skládám hlubokou poklonu před profesionálním aparátem pana ministra financí, který byl tak loajální, že v okamžiku, kdy pan ministr financí holt musel poslechnout pana ministra vnitra, tak aparát ministra financí se zamyslel a řekl: fakt, bude to tak. Nejdřív vláda na popud ministra financí zvedla předpoklad růstu, který odpovídá zhruba 0,5 % HDP. Pan ministr financí jako zpráskaný pes z vlády odešel s touto informací a ke cti aparátu Ministerstva financí budiž řečeno, že svého ministra aparát ministra financí podpořil a řekl, že to fakt tak bude. Nejdřív jsme měli zvýšení odhadu růstu na vládě a o čtrnáct dní později jsme měli prognózu Ministerstva financí.

Můj úšklebek nad tím, jak jste to přijal, pane ministře, a můj hluboký respekt nad loajalitou vašeho aparátu. Prostě v tuto chvíli Ministerstvo financí predikuje 1,3. Dobrá. Možná. Možná taky ne. Je to velmi optimistické. Poté co učinila svůj intervenční krok - podle mého názoru správný krok - Česká národní banka, je to o něco pravděpodobnější, ale tím spíš mi rezonuje za mými zády věta pana premiéra, který říkal: Já když jsem jako předseda vlády souhlasil s těmito příjmy, tak jsem jim nevěřil. Až když jsem se setkal s opatřením České národní banky, které mě překvapilo, tak jsem si oddechl a řekl jsem si, že nám to možná vyjde, když jsme to takhle nafoukli. Možná jo, možná taky ne. (Smích v sále.)

Predikce je mimořádně optimistická. Podle mého názoru se nenaplní, ale samozřejmě bych si přál, aby se naplnila. V každém případě, pánové, jsme 1,5 minus, dřív než jsme začali. Protože v příjmech máte 10 miliard příjmů z prodeje telekomunikačních licencí, prodali jste za 8,5. To vás nekritizuji. Ale ještě než jsme začali, jsme 1,5 miliardy minus. Navíc všichni víme, že jsme 1,5 minus ve fiskálním cílení, ale v akruálním měření deficitu jsme 10 minus, protože prodej licencí je mimořádný a neopakovatelný příjem, a jako takový ho nelze zahrnout do bilance příjmů a výdajů, a tedy deficitu veřejných financí, takže jsme 10 minus, a vy ho tam máte zahrnutý, takže jsme 10 minus, dřív než jsem začali. 1,5 fiskálně, 8,5 akruálně, a to jsme ještě nezačali. Máte to tam o 17 nafouknuté.

S podobným přístupem jste tedy ty výdaje, které, jak znovu říkám, byly mimořádně velkorysé, byly předvolební, ale nebyly dostatečně velkorysé pro rozežrané kandidáty SPOZ na funkci na pozicích jak ministra vnitra, lídra na Zlínsku, ministra dopravy, ministra v Praze, kteří si vynutili pod autoritou jediné legitimity, která tady byla.

Tahle vláda nemá legitimitu. Minulá Sněmovna této vládě nevěří. Tato Sněmovna této vládě nevěří. Veřejnost této vládě nevěří, protože všichni ti, kteří v této vládě kandidovali, nebyli zvoleni. Tato vláda nemá žádnou legitimitu, žádnou důvěru, přesto si její rozhodující členové vymohli navýšení položek kapitol o miliardy, protože to holt byli Zemanovi oblíbenci, ať už na pozici ministra vnitra, ministra dopravy, a vymohli si navýšení národních zdrojů minimálně o 12 miliard úplně zbytečně, navíc si vymysleli ještě kofinancování z Evropské unie. Jsme v situaci, kdy vláda si vymyslela příjmy o 17 miliard vyšší a vymyslela si výdaje o 24 miliard vyšší. Tím pádem navržený deficit ve výši 105 miliard nestačil, stal se deficitem ve výši 112 miliard.

Jsem schopen pochopit, že 7, 10, možná 12 miliard z makroekonomického hlediska není zásadní problém, nicméně z hlediska trendu je to mimořádně závažná informace.

Znovu opakuji, my jsme v roce 2010 převzali veřejné rozpočty na hranici rozvratu. Po mimořádně oblíbené Fischerově vládě převzali jsme veřejné rozpočty na hranici rozvratu na zhruba 6 % deficitu vůči HDP. Díky mimořádně obtížným opatřením, politickým nákladům, technickým nákladům jsme rok od roku snižovali deficity o více než 1 %, abychom je dostali bezpečně pod kontrolu. Z 5,8 na 4,6, ze 4,6 na 3,2 a již v roce 2012 jsme byli bezpečně pod 3 %, a bude-li tato vláda ochotna dodržet alespoň elementární zákony, tak i letošní rok skončí bezpečně. Skutečně bezpečně pod 3 %.

Příští rok, odvolávám se na větu pana premiéra Rusnoka, že ten příští rok vzhledem k tomu, že je 2,99 při těch optimisticky nafouklých příjmech bezpečně pod 3 %, tak to byl joke roku, pane premiére. Tomu se smáli i mnozí analytici bankovní sféry. Fakt bezpečně! Bezpečně. Bezpečně pod 3 % o 1/10 procenta. Není to bezpečně. Nebude to pod 3 %. A i kdyby bylo, bude to víc než v letošním roce. Takže pomalu se vyhrabáváme, byť z mělké a dlouhé recese, tak přes mírný nárůst produktu budeme zvyšovat deficit. Budeme utrácet víc peněz. Není k tomu sebemenší důvod! Dokonce to není ani volební rok.

V okamžiku, kdy tahle Sněmovna umožní vládě tyhle peníze utratit, tak neplatí to, co si tady někteří z vás myslí, že se k tomu během roku vrátíme a že ušetříme. Neušetříme! Možná dovolíte vládě je neutratit na jeden účel, ale na jiný. Možná je neutratíte na vodu a na včely, protože to bude příliš mnoho lidí. Možná ty peníze přeskupíte a utratíte je více na prasátka, protože všechny ty prasečíny skoupil Babiš. Ale určitě to bude něco za něco. Určitě těch peněz neutratíte míň. Rozhodnutí o tom, že utratíte 1 bilion 211,3 miliardy, děláte teď. A jakékoli další diskuse o tom, že potom ušetříte, pak se k tomu vrátíte, jsou jenom pokrytecké. A já, budu-li živ, vám to připomenu.

Jestli opravdu chcete ušetřit, jestli to fakt myslíte vážně, jestli to nejsou jenom pokrytecké řeči, tak ušetřete teď! Tak prostě teď řekněte té vládě, že nesmí utratit 1 bil. 211 mld., ale že smí utratit alespoň o těch 12 mld. z národních zdrojů méně. Ona je potom neutratí. Potom ušetří. Jinak ne!

Pokud k tomuhle naleznete odvahu, tak podle zákona je minimální termín na přepracování 20 dní, maximální 30 dní. Opět, rád bych vyvedl z omylu pana poslance Jurečku, že by to mohlo trvat dva až tři měsíce, bůhvíkdy bychom měli novou vládu. No nějaká vláda tady bude pořád. To znamená, že i ta vláda, ta nelegitimní, co nikdy nedostala důvěru, když jí teď uložíme, ať sníží závazné výdaje, tak je prostě bude muset snížit a v termínu do 20 dnů nám předloží nějaký návrh, který pak budeme moci schválit. My to totiž sami udělat nemůžeme. My nemůžeme tady navrhnout, že snižujeme výdaje. My to podle zákona můžeme vládě jenom vrátit s tím, ať si ty výdaje sníží sama. Pak jí to můžeme schválit. A takový rozpočet by pro poslanecký klub TOP 09 bylo ctí schválit. Ale říct: My to teď schválíme, v tom rozežraném, nesmyslném objemu, s kterým jsme nikdy nesouhlasili, a pak budeme šetřit - to je pokrytectví, kterému nemůže nikdo věřit, kolegyně a kolegové! A pokud to uděláte, tak se vás každý měsíc zeptám, kolik jste ušetřili a kdy navrhnete tu novelu, že utratíte míň. A vy totiž ani nevíte, jaké vládě. Vy možná myslíte, a já pevně doufám, že taková se ustanoví, ta vláda budoucí koalice. Ale co když to bude trvat tři čtyři měsíce? Co když tady do března, do dubna dál bude vláda Rusnokova, která si navrhla takto neodpovědné výdaje?

Vy si vážně myslíte, že právě vláda Rusnokova přijde a bude navrhovat, že bude šetřit? Ne! Vy když jim schválíte 1 bil. 211 mld., tak budou utrácet až se z nich bude kouřit! Co by neutráceli, když vy jako Poslanecká sněmovna, jako suverén, jste jim to dovolili? Jestli fakt chcete šetřit, jestli to nejsou pouze pokrytecké pindy, odpusťte mi to slovo, tak teď prostě jako suverén řeknete jakékoli budoucí vládě, že musí utratit o něco méně. Že ten 1 bil. 211 mil. je moc! A ať sem předloží něco, kde alespoň těch 10 % uspoří. Buď naleznete odvahu pro toto rozhodnutí, a je to vaše suverénní rozhodnutí, a potom opravdu chcete šetřit. Nebo budete jenom mluvit o tom, že budete šetřit, ale současně řeknete: ať si ta vláda utratí, co chce. Ale pak prosím vás neříkejte, že chcete šetřit. Pak jenom něco jiného říkáte a něco jiného děláte.

Z tohoto hlediska si dovoluji navrhnout usnesení, které respektuje režim kapitoly 13 jednacího řádu Poslanecké sněmovny o projednávání návrhu zákona o státním rozpočtu: Poslanecká sněmovna vrací vládě České republiky základní parametry státního rozpočtu s doporučením: Příjmy nižší nejméně o 7 mld. Výdaje nižší nejméně o 12 mld. Deficit maximálně 105 mld. Termín na předložení nového návrhu: 20 dní.

Kdybychom byli totálně destruktivní opozice, která by trvala pouze na své jedné jediné pravědě, tak bych nenavrhoval 7 a 12, navrhoval bych 17 a 24. Ale chceme respektovat, že mezitím se něco stalo. I to, s čím jsme nesouhlasili. Tato Sněmovna odsouhlasila zvýšení výdajů za státní pojištěnce, podle mého názoru, ale byl to názor menšinový, totálně špatný krok. Ale pokud ho tato Sněmovna učinila, tak prostě zvýšila mandatorní výdaje pro příští a další roky minimálně o 5 mld. a není možné to ignorovat. Několik podobně nešťastných kroků už se stalo a my to respektujeme. Proto ne 24, ale 12. Ale chcete-li ponechat ty nesmyslně nafouknuté výdaje podle ambicí SPOZ, kterou nikdo nezvolil, tyto nesmyslně nafouknuté výdaje podle priorit SPOZ, kterou nikdo nezvolil, chcete-li ponechat a schválit a pak tvrdit, že chcete šetřit, tak jste jenom k smíchu! Jestli to šetření myslíte vážně, tak ty výdaje snižte. Aspoň o 12 mld.

Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců TOP 09.).

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Teď prosím pana poslance Zavadila s faktickou.

 

Poslanec Jaroslav Zavadil: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové. Prostřednictvím vás, paní místopředsedkyně, bych chtěl panu Miroslavovi Kalouskovi vzkázat jednu věc. Ano, vy jste přebírali v roce 2010 ekonomiku ve stavu, která byla blízká destrukci. Ale zapomněl jste říct jednu věc. Nikoliv toto, nebylo to jenom po vládě Fischerově, ale bylo to i po vládě Topolánkově, kdy vy jste byl přece ministr financí, kde byl Petr Nečas ministrem práce a kde se založil problém pro to, abyste v roce 2010 přebírali stav, v jakém jste ho přebírali! (Potlesk poslanců ČSSD.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Jiří Rusnok: Vážená paní místopředsedkyně, paní poslankyně, páni poslanci, s dovolením bych rád zareagoval na některé výtky pana poslance Kalouska. Doufám, že je toto jednání Sněmovny minimálně zaznamenáváno na nějaké médium, které věrohodně zobrazí, co tady bylo řečeno, protože já jsem některým věcem nemohl ani uvěřit.

My jsme skutečně zcela vědomě navýšili výdaje v tomto rozpočtu proti výdajům minulého rozpočtu, protože jsme reflektovali situaci české ekonomiky. Tato ekonomika pět let de facto neroste, pět let de facto stagnuje, v některých letech velmi mírně vzrostla, v posledních dvou letech klesá - na rozdíl od ekonomik okolních. Všechny mezinárodní i domácí relevantní studie z naprosto nezávislých zdrojů konstatují, že fiskální restrikce významně přispěla k negativnímu ekonomickému růstu, chcete-li vývoji, České republiky. A jednoznačně doporučují uvolnit tuto makroekonomickou bariéru, jinak se Česká republika jenom exportem nebude schopna dostat do růstu. V letošním roce budeme mít přebytek zahraničněobchodní bilance na úrovni zhruba 300 až 350 mld. korun, to je už úroveň zhruba 10 % celkového vývozu, a přesto budeme mít pokles ekonomiky, protože vývoz sám není schopen v normální ekonomice utáhnout její vývoj do plusu, pokud máme stagnaci a pokles investic, pokud máme stagnaci a pokles domácí spotřeby. Domácí spotřeby, to znamená vládní i soukromé spotřeby.

Takže to, co je tady líčeno jako nějaké utrácení, je pouze obnovování normálního stavu v celé řadě veřejných činností - a budete mít možnost se s tím velice brzy a velice podrobně seznámit v jednotlivých výborech. Uslyšíte od ministrů, uslyšíte samozřejmě od zpravodajů, jaký je stav agend v některých resortech, kdy to není žádné racionální šetření, to je šetření, které, a já neříkám, že nejsou rezervy, jsou obrovské rezervy, vyžaduje systémové změny. Změny zákonů. Jiné uspořádání. To všechno je pravda. Ale rezervy v běžných agendách, které vedou k destrukci těch agend, to není žádné šetření. To je prostě nesmysl. Konkrétních věcí.

Policie, ano, zvýšili jsme výdaje v oblasti policie. Pan Kalousek tvrdí, že policistů je dost. Ostatní odborníci, a já nevím, mnozí jste tady starostové, mnozí jste zastupitelé, víte sami, jaký je stav v některých regionech, kolik je policistů v ulicích, kolik je policistů ve výkonu služby.

Provozní výdaje Ministerstva práce. Ano, zvýšili jsme provozní výdaje Ministerstva práce, protože po devastaci, která nastala na Ministerstvu práce, nejsou agendy vykonávány, úřady práce jsou výplatními pokladnami, které se vůbec nestarají o žádnou aktivní politiku. Pane bože, jsme zodpovědní za to, aby ten systém fungoval, když ho stát platí! Vždyť to přece není možné v situaci, kdy máme rekordní nezaměstnanost.

Platby do zemědělství. Ať řeknou lidé ze zemědělství a z těchto oborů, v jakém stavu jsme proti národním platbám jiných zemí, jaká je tam konkurenční situace. Nezlobte se na mne, jestli pan ministr financí odešel jako spráskaný pes, já jsem si toho nevšiml, ale velmi jsem si všiml toho, že argumentace pana Kalouska je naprosto, ale naprosto neférová, a jenom doufám, že občané měli možnost a budou mít možnost to uslyšet.

K licencím. Telekomunikační licence se budou ve druhém kole dražit znovu. Čili plán, který jsme si do rozpočtu dali, který vy jste mimochodem, pane ministře, vaším prostřednictvím, paní předsedající, měl v rozpočtu letošním i příštím, to je taky unikát rozpočtové politiky! To se ještě budou mladí lidé učit, až jim to bude někdo vykládat, jak se dá jeden příjem dát do dvou let. Tak ty budou ještě pokračovat a ten plán se splní.

Děkuji vám.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Teď poprosím pana Fischera, který je další v pořadí. Nebo pustíte pana Kalouska, dohodnete se? Pak poprosím pana Faltýnka. Budete muset počkat, pane poslanče Kalousku.

 

Místopředseda vlády a ministr financí ČR Jan Fischer: Paní předsedající, paní poslankyně, páni poslanci, původně jsem myslel, že nebudu, ale musím.

Za prvé. Rok 2010 a rozvrat veřejných financí. Dámy a pánové, já tady nenechám dupat po ministru Janotovi. A musím se ho zastat, on už to udělat nemůže. On už není mezi námi.

Byl to přece Janotův balíček, ať už v této Sněmovně dopadl jakkoliv, a já jsem z toho šťastný nebyl, který zabránil skutečnému rozvratu veřejných a státních financí. (Velmi emotivně:) Takže bych prosil, abychom tohle drželi ve správném gardu. I lidském! I lidském. Čili jestli tady někdo mluví o největším jokeu roku v souvislosti s premiérem, tak já říkám: Tohle je největší smutek, kterého se tady výrokově lze dopustit, a velmi vážně se proti tomu ohrazuji!

Dámy a pánové, od Eduarda Janoty jsme se učili ten rozpočet dělat všichni. Delší dobu, kratší dobu a tak dále. Tak ho nechme v klidu spát a neříkejme o rozvratu veřejných financí v roce 2010! Protože já to... Teď mluvím o sobě, ale já nemůžu dělat nic jiného než to spojovat s jeho jménem. A to já nechci!

Tak to je první věc. Promiňte, že jsem se trošku rozčílil, ale tady nemůžu být neemotivní.

Teď už klidněji. Já nejsem žádný exponent SPOZ ani agent tohoto politického uskupení, a jak víte, nejsem ani jeho kandidát. Ze schůze vlády, a mám někdy pocit, že jsem tam neseděl já, ale pan ministr Kalousek, jak ty detaily zná, jsem po tvrdé rozpočtové debatě neodcházel jako spráskaný pes, ale docela jako člověk po náročné, ale normální debatě, za kterou jsem nota bene placen. To abychom to uvedli na pravou míru, pokud jde o ty subjektivní věci.

Nesmyslná prognóza, nebo přifouknutá prognóza a tak dále. Dámy a pánové, těch 0,8 byla samozřejmě nepochopitelně nízká a pesimistická prognóza, nicméně - a já teď nebudu nikoho školit ze statistiky, co to je bodový a intervalový odhad, ale už tam, kde to bylo 0,8, tam těch 1,3 byla jako nejoptimističtější část té prognózy, která se potom stala středem intervalu. Jenom abychom věděli, o čem tady mluvíme. Evropská komise - 1,6, další mezinárodní instituce, některá 1,6, 1,7, Česká národní banka 2,1, jenom OECD je 1,1, ta je pod tím 1,3. 1,3 je stále ještě, pokud jde o prognózující instituce, konzervativním odhadem. Průměr všech mezinárodních i tuzemských prognóz na příští rok, které monitoruje systematicky Ministerstvo financí, činí 1,6. Tak jenom abychom se s těmi čísly uměli nějak dobře vyrovnat.

Další věc. Ve vystoupení pana poslance Kalouska jste několikrát zaznamenali slovíčko červen. Červen a vláda se dohodla, vláda měla limity takové a takové. Já jsem tady prováděl srovnání právě na tyto výdajové limity, jaká je tam změna, a hle jsem se tady v následující debatě tady dověděl, že to byl jenom pracovní materiál, že jsem ho dokonce někde pod rukou získal a zneužil a teď na něm provádím nějaké početní operace. Nikoliv, materiál je samozřejmě k dispozici, je to vládní dokument a byl schválen usnesením č. 433 z tohoto roku. Jenom abychom dávali fakta na stůl.

O MPSV a situaci na tomto ministerstvu tady pan premiér hovořil. To nebudu opakovat, to nemám ve zvyku.

A mimo jiné, když už máme tak strašnou starost o ty svoje výdaje v jednotlivých kapitolách. Dámy a pánové, měl jsem báječnou příležitost se seznámit s tím, jaké jsou výdaje, v jaké obrovské výši, jak se provádějí decentralizovaným způsobem na služby komunikační a výpočetní techniky, kolik peněz, kolik desítek či stovek milionů teče za právními kancelářemi. Bylo to v jednom resortu. Jmenuje se Ministerstvo financí.

Děkuji vám za pozornost. (Potlesk zleva a ze středu.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Poprosím pana poslance Faltýnka.

 

Poslanec Jaroslav Faltýnek: Dámy a pánové, kolegyně, kolegové, budu velmi stručný. Jenom bych reagoval k zemědělství, co tady zaznělo, a nebudu zdržovat, ať pan Kalousek může dál pokračovat. (Veselost v sále.)

Česká republika a české zemědělství dostane podle aktuálního přepočtu kurzu v příštím roce z Evropské unie zhruba 32 mld. korun. Stará patnáctka, a to pan bývalý vicepremiér Kalousek určitě ví, kofinancuje své zemědělce v průměru někde mezi 20 a 30 % z dotací z Evropské unie. To je obecně známá informace. Porovnejme si tedy procento našeho kofinancování našeho resortu zemědělství s těmi čísly, která tady hovořil pan bývalý vicepremiér.

Chci jenom říct jednu větu. My přece všichni víme, kdo, jak a jak špatně nastavil celý systém dotací do zemědělství po našem vstupu do Unie. Je tady prostě ta zodpovědnost minulých dvou vlád za to, že naše země bohužel ztratila svoji potravinovou soběstačnost a že dneska kupujeme potraviny, které se dovážejí ze zahraničí, a nedělají to naši lidé. A my jsme to měli v programu a tohle chceme změnit a nechceme na to víc peněz. Nechceme na to víc peněz.

A jenom pro informaci, přátelé. Letos, v roce 2013, jsou top-upy, takzvané národní doplňkové platby, na úrovni zhruba 90 mil. korun.

Tolik jenom na dovysvětlenou. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pan poslanec Kalousek. Prosím.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Jenom pro upřesnění - nebyl jsem nikdy vicepremiér. Nebyl jsem nikdy vicepremiér, takže jsem nic takového nemohl říkat.

Rád bych zdůraznil, že jsem nikdy neříkal termín potravinová soběstačnost. Já respektuji, že vy ho teď cpete do budoucí koaliční dohody, že je pro vás mimořádně důležitý. A rád bych řekl, že jsem přesvědčen, že termín potravinová soběstačnost v roce 2013 je ve prospěch výrobců falešných párků na území České republiky, nikoliv ve prospěch veřejnosti a spotřebitelů České republiky. (Veselost v sále.) Termín potravinová soběstačnost je něco, co lidem v České republice zdražuje jejich životní potřeby, nikoliv co jim zvyšuje jejich komfort!

Zvyšuje to komfort, pane Faltýnku, aglomerátu, jako jste vy. Ano, vy nutně potřebujete do vládní politiky termín potravinová soběstačnost, aby měl Agrofert své dotace. Ale český spotřebitel a člověk, který se nechce otrávit kdejakým párkem (smích v plénu), termín potravinová soběstačnost nepotřebuje. Ten potřebuje pouze termín kvalita odpovídající přiměřené ceně. Ale to není diskuse o předloze státního rozpočtu.

Já rozumím panu premiérovi Rusnokovi, který říká: Ano, my jsme vědomě zvedli výdaje, my jsme vědomě zvedli výdaje, protože jsme přesvědčeni, že to bylo nezbytné vzhledem k ekonomické situaci. My jsme prostě přesvědčeni, že pro to, aby se lidem v České republice vedlo lépe, musíme v příštím roce utratit víc. To je legitimní postup. Já jsem nikdy netvrdil, že jsem nositelem té jediné správné hospodářské fiskální politiky. Prostě těch přístupů je tady mnoho, mají své výhody a nevýhody. Já jsem hluboce přesvědčen, že pro naši budoucnost a prosperitu je zapotřebí deficity snižovat. Pan premiér Rusnok je přesvědčen, že v dané chvíli bylo potřeba výdaje posílit. A kdo z nás dvou má pravdu, to nás rozsoudí historie. Já to v tuhle chvíli nevím. Já věřím té své strategii zrovna tak jako pan premiér Rusnok té své a oba dva mluvíme stejně poctivě.

Kdo ale mluví naprosto nepoctivě, jsou ti, kteří říkají: Ano, schvalme teď ty vyšší výdaje, protože my chceme šetřit. To jste vy (k poslanci Faltýnkovi) prostřednictvím pana předsedajícího. Já respektuji ty, kteří podporují můj návrh a říkají: Nedovolme té vládě víc utratit. Máme svoji pravdu. Respektuji pravdu pana premiéra Rusnoka, který říká: Kalousek pravdu nemá, měli bychom v příštím roce utratit víc. Kdo z nás dvou má pravdu, opravdu rozhodne jenom ta historie. Kdo je skutečně k smíchu, jste vy, kteří říkáte: My chceme šetřit, a protože chceme šetřit, tak teď schválíme ty vyšší výdaje. Protože chceme šetřit, tak musíme utratit víc. I na to máte právo. Máte tolik hlasů v této Sněmovně společně s řadou souputníků z jiných stran... (S pohledem na levou stranu sněmovny. Smích v sále.) Ne, já jsem se doleva podíval jen náhodou. (Smích.) Máte tolik hlasů v této Sněmovně společně s řadou souputníků z jiných stran, že si můžete odhlasovat i to, že voda teče do kopce. Ale nezkoušejte nám říct, že chcete šetřit, a protože chcete šetřit, že odsouhlasíte vyšší výdaje. To opravdu nepochopí vůbec nikdo. Buď chcete nižší výdaje a chcete šetřit, pak zvedněte ruku pro nižší výdaje. Anebo chcete utrácet ve prospěch organizovaných menšin, ať už se jmenují Agrofert nebo Čapí hnízdo, to je jedno (smích), tak ty peníze utraťte. Ale neříkejte, že chcete šetřit. Váš postoj dnes, který prezentujete veřejnosti, je: My chceme šetřit, a proto schvalujeme vyšší výdaje. Tohle, když někomu vysvětlíte, já před vámi smeknu. Já jenom upozorňuji na to, že to prostě nejde, alespoň vůči těm, kteří mají IQ aspoň 90.

Milý Jane Fischere, já bych nikdy nemluvil o našich zesnulých kamarádech. Otázka je, kdo z nás je znal déle a kdo s nimi byl více kamarád. Když už jste to udělal, tak dovolte, abych vám připomněl, že můj kamarád, který je zesnulý, mi mnohokrát plakal na rameni, jak bohužel se nedají ta zásadní opatření udělat, protože jeho šéf je zbabělec.

Hezký den. (Potlesk poslanců TOP 09.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: S faktickou poznámkou prosím pana poslance Bendla.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já mám pocit, že už se hodně točíme v kruhu. Ale já bych prostřednictvím vás chtěl říct panu předsedovi, skoro bych řekl výboru pro financování skupiny Agrofert, jak jsem si to pracovně přejmenoval, že ten, kdo nastavoval podmínky pro čerpání evropských peněz na léta 2007 až 2013, je připravoval v roce 2005. A nebyla to ani Topolánkova ani Nečasova vláda. A vy, pane předsedo prostřednictvím paní předsedající (k poslanci Faltýnkovi), jako bývalý sociální demokrat byste měl vědět dobře, že to byla Paroubkova vláda. (Potlesk z pravé části sálu.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Poprosím pana poslance Kováčika.

 

Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo, paní předsedající. Paní a pánové, mně nedá, než reagovat na ony poznámky o potravinové soběstačnosti. To sousloví potravinová soběstačnost, zdá se, je určitou částí našeho politického spektra pořád považováno za sprosté slovo. Nemyslím si, že tomu tak je. Ostatně Komunistická strana Čech a Moravy, jestliže je to již druhé desetiletí, tak můžeme říkat, že desítky let má potravinovou soběstačnost, směřování k potravinové soběstačnosti, jako jednu ze svých hlavních součástí agrární a potravinářské politiky z jednoho prostého důvodu. To není jenom o tom, že bychom měli chránit náš trh potravinami, chránit našeho výrobce, chránit našeho potravináře. To je přece samozřejmé. Ale je to také o těch pracovních místech, která zůstanou v české, moravské a slezské krajině zachována ať již při výrobě potravin, nebo při údržbě té krajiny, a nemusíme za to platit někomu jinému nákupem potravin z dovozu. Ostatně si myslím, že slova o pracovních místech jsou neustále aktuální, a jedním z činů vedoucích ke zvyšování nebo udržení počtu pracovních míst důležitých na venkově je právě směřování k potravinové soběstačnosti.

Jenom doušku. Tehdy, když KSČM toto směřování zařazovala do své politiky, ještě téměř nikdo nevěděl v České republice, že existuje Agrofert. Ostatně český, moravský a slezský zemědělec a potravinář není zdaleka, a není dokonce ani většinově pouze jenom o Agrofertu. To jsou i další, další a další podniky anebo třeba také fyzické osoby anebo třeba další právní formy, které s Agrofertem nemají, aniž bych se Agrofertu chtěl speciálně zastávat, nic společného. Potravinová soběstačnost je důležitější pro všechny, i pro celou naši společnost. Děkuji. (Potlesk poslanců KSČM.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Dalšího přihlášeného k faktické poznámce tady mám pana poslance Holečka... Takže ten to ruší. Ještě poprosím pana Votavu. (Poslanec Votava cosi naznačuje paní předsedající.) Pana poslance Votavu.

 

Poslanec Václav Votava: Omlouvám se. Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně a kolegové, já už nechci reagovat na předřečníky, už vůbec ne na rétorické vystoupení pana předsedy Kalouska. Chci jenom znovu sdělit stanovisko sociální demokracie.

Byť tento rozpočet není naším rozpočtem, není určitě ideální, nejásáme nad ním, tak ho v prvním čtení podpoříme, protože si opravdu nepřejeme, aby tady bylo rozpočtové provizorium, abychom uvrhli Českou republiku do nějaké nejistoty a chaosu, nebojím se to říct. Česká republika potřebuje stabilní prostředí, a proto potřebuje i státní rozpočet na rok 2014 mít schválený. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Vzhledem k tomu, že už nemám nikoho přihlášeného do rozpravy, končím obecnou rozpravu a poprosím o závěrečné slovo pana ministra financí.

 

Místopředseda vlády a ministr financí ČR Jan Fischer: Vážená paní předsedající, paní poslankyně, páni poslanci, debaty v tomto domě, a to víte vy, kteří tady sedíte delší dobu, a seznamujete se s tím vy, kteří tady sedíte dobu kratší, bývají ostré, někdy bývají zlé, někdy bývají osobní. Jsem zvyklý. Nemiluji to, ale jsem zvyklý. Takže nakonec můžu konstatovat: dobrá debata se vším všudy.

Podstatné ale je, co vám chci sdělit. Já se opravdu přimlouvám za to, abyste svým hlasováním dali najevo, že pustíte rozpočet, který, znovu opakuji, je uměním možného. Z mnoha důvodů a s ohledem na řadu limitů není přece ideální, ale ideálním se nestane, bude-li přepracováván, překotně přepracováván. Nevím, pod jakým politickým zadáním by byl přepracováván, a bez toho to přece nejde. Státní rozpočet je politikum. To, co je na stole, je něco, co je sestaveno na realistických odhadech růstu, realistických odhadech příjmů a přiměřených výdajích. Já vím, že se ta časová řada zná, že se obrací někam k vyššímu deficitu, ale kam obracely ty nizounké deficity, ty nízko stlačované, tak superrestriktivní rozpočtová politika vytvářela jinou časovou řadu - časovou řadu systematických poklesů, kdy tato superrestriktivní fiskální politika a toto paradigma šetřit, šetřit, šetřit mimo jiné, podotýkám, tolik kvartálů posílala tuto ekonomiku do recese. I tohle to mějme na vědomí. Proto je rozpočet budován tak, jak je: mírně expanzivní. Není to zázrak, nezpěčuje se obnovení křehkého růstu, a proto znova vás prosím, apeluji na vás, pusťte ho do dalšího čtení.

Děkuji vám za diskusi i za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane Kalousku - pane poslanče Kalousku. Omlouvám se.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Můžete mi klidně říkat Mirku, paní místopředsedkyně. (Bouřlivý smích a potlesk.)

Dámy a pánové, pan ministr financí položil otázku, na základě jakého politického zadání by to měli přepracovat. No na základě jakého jiného, a teď se obracím na podnikatele v řadách ANO, na základě jakého jiného zadání, než navrhněte nižší výdaje. My vám nechceme dovolit utratit 1 bilion 211 miliard, my vám chceme dovolit utratit aspoň o těch 12 miliard méně! To je strašně jednoduché politické zadání, úplně stejné, jako dělají představenstva vůči svým managementům, úplně stejné, jaké vy znáte, úplně stejné, jako zná bývalý pan rektor Rais vůči akademickému senátu. Prostě k někomu přinesete rozpočet, on se zachechtá a řekne: Milý kamaráde, tolik ti nedám! Můžeš utratit jenom méně. A já vás moc prosím, abychom v zájmu trendu snižování deficitů, snižování zadluženosti, prostě tento jednoduchý signál vládě dali.

Termín na přepracování je 20 dnů a já vám garantuji, že bych to uměl sám za tři dny. Rozpočet má výdaje 1 bilion 211 miliard a o 12 miliard, což je méně než 1 %, garantuji vám, že bych to uměl za tři dny! To znamená, tady neexistuje - zákonná lhůta je 20 dní minimálně, 30 dní maximálně, proto jsem navrhl 20 dní jako minimální lhůtu. Ale opravdu vám garantuji, že to není sofistikovaná a složitá věc. To umím za tři dny. Každý, kdo o veřejných rozpočtech něco ví, tak ví, že to umí předělat za tři dny. A vy máte v tuhle chvíli možnost říct jakékoliv budoucí vládě, ať už Rusnokově, Sobotkově, Babišově, Stanjurově, vládě paní magistry Jourové, abych byl genderově vyvážen, já nevím, jaká tady bude vláda, ale jakékoliv budoucí vládě vy jako suverén můžete říct: My si nepřejeme, abyste utratili tolik! My chceme šetřit! Utraťte aspoň o 12 miliard méně!

To je smysl mého usnesení a to je moje prosba vůči všem, kteří slibovali svým voličům, že budou šetřit. Protože když vládě povolíte utratit víc, tak oni prostě víc utratí! Teď na vás na všechny apeluji, co jste slibovali svým voličům.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Dalším přihlášeným je pan poslanec Filip.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Vážená paní předsedající, paní a pánové, já nechci zhoršovat situaci paní místopředsedkyni při jejím řízení, když už jsme po skončené rozpravě, ale chápu, že předseda klubu má přednostní právo a může mluvit kdykoliv, tak já jenom podotýkám, že chápu, že pan kolega Kalousek, a tady kolegové to vědí, by uměl za tři dny leccos. My víme, co udělal za jedny tři roky, za druhé tři roky. Nemyslím si, že by nám to měl předvádět! (Potlesk v levé části sálu.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Poprosím tedy pana poslance Votavu, zpravodaje, aby nás provedl návrhem usnesení.

 

Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně. Kolegyně, kolegové, zazněl tady jeden návrh na usnesení od pana předsedy Kalouska. Dívám se na něj. Myslím, že je hlasovatelný. Sice mi nebyl doručen písemně, nicméně myslím, že všichni pochopili, o co jde. Nevím, jestli je námitka, jestli je potřeba ho zopakovat...? (Z pléna: Ne!) Není. Takže asi o tomto návrhu bychom hlasovali.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Určitě. Pokud zde není žádost na pana předkladatele, aby ještě jednou přečetl to, co navrhoval, a všichni víme, o čem hlasujeme, a já jsem přesvědčen, že to je v souladu s jednacím řádem a můžeme o tom hlasovat, stejně tak jako pan zpravodaj, tak nám samozřejmě v hlasování nic nebrání.

Ještě předtím, než zahájím hlasování, poprosím, aby pan zpravodaj a pan ministr k tomuto návrhu sdělili své stanovisko, zda souhlasí, či nesouhlasí, či zda jsou k tomuto návrhu neutrální. Pan ministr? (Není slyšet, není zapnut mikrofon.) Pardon? Kdybyste si zapnul mikrofon, bylo by to jednodušší. (Ministr: Nesouhlas.) Nesouhlas. Pan zpravodaj? (Zpravodaj: Také nesouhlas.) Děkuji.

Pokud nejsou námitky a všichni víme, o čem hlasujeme, nejdříve vás všechny odhlásím. Požádám vás, abyste se znovu přihlásili svými kartami, a poprosím vás o chviličku strpení, aby byla vydána náhradní karta panu poslanci Stanjurovi. (Po chvíli:) Ano, pan poslanec Stanjura má náhradní kartu s číslem 1. Dám mu ještě prostor, aby se mohl přihlásit. Všechno je v pořádku, všichni víme, o čem hlasujeme.

 

Hlasujeme tedy o návrhu pana předsedy klubu TOP 09 pana poslance Kalouska.

Zahájím hlasování a zeptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování má číslo 3, přihlášeno je 178, pro 34, proti 94. Návrh nebyl přijat.

 

Pan poslanec Kaňkovský a pan poslanec Adamec, předpokládám, že se nehlásí s faktickou poznámkou, tak je odmazávám. Pane zpravodaji, prosím.

 

Poslanec Václav Votava: Nyní bychom hlasovali o usnesení tak, jak jej předkládá rozpočtový výbor.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, takže bychom hlasovali o celém tisku 6/1 včetně přikázání jednotlivých kapitol jednotlivým výborům. Je zde nějaká námitka proti tomu, abychom postupovali jedním hlasováním? Není tomu tak.

Zahajuji hlasování. Zeptám se, kdo je pro tento návrh usnesení, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 4, přihlášeno je 180, pro 133, proti 33. Konstatuji, že návrh usnesení byl přijat a jednotlivé kapitoly byly přikázány příslušným výborům, jak to bylo uvedeno v tisku číslo 6/1.

 

Tím bych ukončil tento bod. Poděkoval bych panu zpravodaji, poděkoval bych i panu ministrovi.

Prosím, ještě se nerozcházejte. Vzhledem k tomu, že toto byl de facto jediný možný bod na této schůzi, který jsme mohli projednat, nicméně další dva body byly zařazeny, to znamená bod 2 a bod 3, což byly interpelace pro případ, že by se nám schůze protáhla do čtvrtka, tak vás požádám, abychom hlasováním tyto dva body vyřadili.

 

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, abychom tyto dva body vyřadili z pořadu této schůze, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování má pořadové číslo 5, přihlášeno je 179, pro 167, proti 3. Návrh byl přijat.

 

Vyčerpali jsme všechny body třetí schůze Poslanecké sněmovny. Tuto schůzi končím. Děkuji vám za účast.

Sejdeme se na schůzi čtvrté, která je svolána na úterý 10. tohoto měsíce. Přeji vám hezký zbytek dne, hezký víkend, a těším se na shledanou.

 

(Schůze skončila v 15.31 hodin.)

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.