(12.20 hodin)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: To bylo zřejmě poslední vystoupení, protože rozpravu jsme zcela vyčerpali. Já už v této chvíli gonguji na kolegy, aby se dostavili k hlasování. Je tady návrh vás odhlásit, takže vás všechny v této chvíli odhlašuji. Prosím, abyste se tedy znovu přihlásili. My tedy budeme hlasovat podle článku 50 Ústavy, který stanoví, že pokud Sněmovna setrvá na vráceném zákonu nadpoloviční většinou, zákon se vyhlásí. Už je tady nastaven potřebný počet hlasů 101. Doufám, že všichni, kdo chtějí hlasovat, se vracejí do sněmovny. Můžeme se do toho pustit.
Budeme hlasovat o následujícím návrhu usnesení: "Poslanecká sněmovna setrvává na zákonu, kterým se mění zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 967/4."
Zahajuji hlasování. Kdo je pro, v této chvíli stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Hlasování pořadové číslo 49. (Potlesk poslanců napříč sálem.) Přihlášeno 160, pro hlasovalo 125, proti 22. Takže konstatuji, že usnesení bylo schváleno a zákon bude vyhlášen. Tím končíme projednávání tohoto bodu.
Máme tu poslední bod dnešního jednání
10.
Návrh poslanců Zdeňka Jičínského, Jiřího Paroubka, Bohuslava Sobotky,
Michala Haška, Miloslava Vlčka, Lubomíra Zaorálka a dalších na vydání
ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon České národní rady
č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů
/sněmovní tisk 332/ - třetí čtení
Sděluji vám, že pokračuje rozprava k tisku 332 ve třetím čtení. Prosím o klid. Kdo se chce přihlásit do rozpravy, má v této chvíli příležitost. Písemnou přihlášku tuším k této rozpravě žádnou nemám. Hlásí se pan poslanec Zdeněk Jičínský. Prosím o klid! (Předsedající zvoní.)
Prosím zástupce navrhovatele.
Poslanec Zdeněk Jičínský: Vážený pane předsedající, protože se nikdo nehlásil, předpokládám, že už v rozpravě nikdo vystupovat nebude, čili že to bude závěrečné slovo navrhovatele. Potom má samozřejmě ještě právo vystoupit zpravodaj. Pokud by chtěl vystoupit ještě někdo v rozpravě, radši bych byl, kdyby vystoupil přede mnou, ale zatím se nikdo nehlásil, tak mi dovolte několik vět na konec.
Bylo by myslím nepochybně řekl bych velmi úctyhodným činem Poslanecké sněmovny, kdyby jako poslední bod své poslední schůze přijala tento ústavní zákon. Nepochybně by to byl příspěvek k vážné diskusi o ústavních problémech, o kterých jsem hovořil předtím ve faktické poznámce. Myslím, že i zástupci pravice, zejména ODS, by nemuseli váhat s kladným hlasem v této věci, protože zatím disponují poměrně spolehlivou většinou v Senátu a byla by příležitost, pokud by tento návrh byl schválen, aby se v Senátu o této věci vedla opravdu vážná rozprava, ke které bohužel Poslanecká sněmovna vzhledem k tomu, jak celé toto volební období probíhalo, neměla dost chutí. Takže myslím, že by bylo opravdu vhodné, kdyby Poslanecká sněmovna uzavřela i tento bod kladným hlasováním o tomto návrhu.
Já jsem minule hovořil o tom, že náš návrh je relativně velmi omezený, nezasahuje hlouběji do Ústavy, i když by si to zasluhovala, protože z řady důvodů, které teď nechci podrobněji rozebírat, ale došlo opravdu k určitému rozostření toho, jak vztahy na nejvyšší úrovni ústavních orgánů probíhají a jaké jsou přesně pravomoci prezidenta republiky vzhledem k tomu, že on svými postupy je rozšiřuje, a tím, že Poslanecká sněmovna i Senát toto trpí, aniž k tomu zaujímají vážné stanovisko, jistým způsobem toto po mém soudu neústavní chování současného prezidenta legitimizují. (V sále je stále velký hluk.)
V tomto směru vám připomínám ještě článek 65 odst. 2 našeho návrhu, který provádí určitou změnu, jež by byla žádoucí, jako to, že prezident republiky může být stíhán pro velezradu, a to i před Ústavním soudem na základě žaloby Senátu. Prezident republiky může být stíhán též pro jiné závažné porušení ústavního pořádku, a to před Ústavním soudem na základě žaloby Poslanecké sněmovny a trestem může být ztráta prezidentského úřadu a způsobilosti jej znovu nabýt.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Já se omlouvám. Kolegové, já vás prosím, abyste v téhle chvíli nerušili vystoupení poslance. Máme poslední bod. Končíme, prosím ještě o klid. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Zdeněk Jičínský: Hovořím o této věci proto, že vloni na podzim, když se jednalo o ratifikaci Lisabonské smlouvy, tak se vytvořilo takové prostředí a představa, že prezident republiky, i když obě komory Parlamentu smlouvu schválily, vyslovily s ní souhlas, že prezident přesto ratifikovat nemusí. Já myslím, že tomu tak není a že by bylo třeba v této věci udělat jasno. Víte, že se v této souvislosti objevily určité návrhy od poslanců Strany zelených, že by případně snad bylo možno to postihnout jako velezradu. Já si to osobně nemyslím, ale pojem velezrady je ústavně koncipován tak, že je v podstatě nepoužitelný. Náš návrh by tedy řešil problémy, kdy by došlo k tomu, že by prezident vážným způsobem jednal v rozporu se svým ústavním postavením. ***