(10.50 hodin)
(pokračuje Doktor)
Požadujeme na vládě Jana Fischera, aby vzhledem k rostoucímu napětí rozpočtu roku 2010 i nadále hledala vnitřní úspory i s vědomím toho, že obdobné návrhy ministra financí, které v minulosti předložil Poslanecké sněmovně a rozpočtovému výboru, jsou jeho současnou většinou odmítány.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu poslanci Doktorovi. Do obecné rozpravy se hlásí též pan poslanec Petr Bratský. Prosím, pane kolego.
Poslanec Petr Bratský: Dobrý den, vážené kolegyně, vážení kolegové, já nechci absolutně už zdržovat. Určitě všichni víme, co je třeba v takové věci udělat. Přesto bych se jenom chtěl zeptat - a stačí mi jen odpověď ano-ne pana ministra financí - zda byly dluhopisy na povodně, které byly vypsány před třemi lety, již kompletně rozebrány.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: To byl pan kolega Bratský. Nyní o slovo žádá pan poslanec Václav Exner. Prosím, pane kolego.
Poslanec Václav Exner: Paní místopředsedkyně, členové vlády, dámy a pánové, dovolte mi, abych nejprve oznámil, že i my v poslaneckém klubu Komunistické strany Čech a Moravy jsme se rozhodli podpořit návrh zákona, který je předložen. Přesto se domnívám, že informací, které by mohly být předloženy k této věci, není dostatek, a prosím pány ministry, především pana ministra Eduarda Janotu a také pana ministra Rostislava Vondrušku, aby se podrobněji vyjádřili ke stavu čerpání peněz, které na povodně v roce 2009 a v předcházejících letech byly již uvolněny jak ze státního rozpočtu prostřednictvím dluhopisů, tak na základě tisku 898, kterým jsme upravili rozpočet Státního fondu rozvoje bydlení v roce 2009.
Jde totiž o to, že, a to mohu hned odpovědět také panu poslanci Bratskému, protože to obsahuje důvodová zpráva, kterou možná neměl zatím čas si přečíst, že dluhopisový program podle zákona č. 382/2009 ve výši 7 miliard korun byl zatím využit podle zprávy vlády v částce jen nepatrně převyšující 4 miliardy korun, to znamená právě přibližně 3 miliardy korun z toho starého dluhopisového programu jsou stále ještě k dispozici.
Já bych ovšem očekával, a to prosím pana ministra Janotu, kdyby zpřesnil, že nám také vláda sdělí, jaká je pravděpodobnost vyčerpání minulých dluhopisů a kdy se to pravděpodobně může stát, protože bez této informace nevíme, jestli opravdu vypsání nových dluhopisů je, nebo není třeba. Podobně bych si myslel, že je důležité, aby se poněkud konkrétněji stanovilo, na co by měly být ještě jak ty staré dluhopisy, tak také nově vypisované dluhopisy využity. Jaké bylo konkrétní členění v té částce, kde už dluhopisy byly využity, komu a v jaké výši byla příslušná částka poskytnuta a jakým způsobem byla využita. Zda příslušné projekty už jsou uzavřeny, či ne a co ještě z této věci konkrétně zbývá.
Já jsem s oběma pány ministry k této problematice vedl poměrně rozsáhlou debatu v rámci interpelací v minulém roce, kde jsme si vyjasňovali právě tyto záležitosti, ale musím bohužel konstatovat, že mnoho věcí ještě zůstalo otevřeno. Jelikož také jeden kolega z našeho poslaneckého klubu je nyní osobně postižen současnými povodněmi, tak u něj i zřejmě u dalších občanů vznikl názor, že my vlastně tady umožníme, aby bezprostředně byly použity prostředky, které Sněmovna tímto svým rozhodnutím vyčleňuje na pokrytí škod, které vznikly. Ale jak se zdá, tak protože škody z povodní předchozích byly odhadnuty na částku takřka dosahující 7 miliard korun, avšak do dnešního dne byly využity dluhopisy jen v částce nepatrně převyšující 4 miliardy korun, tak stále ještě buď nejsou pokryty, anebo už není potřeba naléhavě pokrýt ty škody, které vznikly v předchozích povodních ve výši, které reprezentují 40 procent tehdy odhadované výše.
Já jsem si vědom toho, že vláda postupovala v časové tísni, a to jak z důvodu naléhavosti potřeb řešit škody, tak také z důvodu, že Sněmovna nemá už vlastně žádný prostor k tomu, aby se nějak podrobněji věnovala celé problematice, a že tudíž bylo potřeba jednat. Nicméně informace, jak dosud vyčleněné prostředky byly využity a jaká je pravděpodobnost, jaký je předpoklad jejich využití, toho, co už uvolněno bylo ať už na základě dluhopisů, a tudíž prostřednictvím státního rozpočtu, tak také prostřednictvím Státního fondu rozvoje bydlení, by si Sněmovna měla uvědomovat.
Chtěl bych také upozornit na jednu věc: Tři miliardy korun reprezentují přibližně tři promile výdajové části státního rozpočtu. Tři promile je částka, která je opravdu v podstatě v kompetenci vlády na základě rezerv, které bývají k dispozici. Jak jsem byl informován, rezervy pro letošní rok z rozpočtu jsou vyčerpány v podstatě v souladu s časovým průběhem, to je přibližně polovina této rezervy. To když tak může pan ministr zpřesnit. Je nám všem jasné, jak je státní rozpočtu napjatý, nicméně tři promile je částka, která... tři promile, pane poslanče Kalousku prostřednictvím předsedajícího, je částka, která by neměla nějak významně pohnout základními charakteristikami hospodaření našeho státu.
Ve své důvodové zprávě se také nezmiňuje o nákladech, které jsou spojeny s vypsáním těchto dluhopisů.
Já tedy chci pro vaši informaci upřesnit - protože se neprodlužuje lhůta, která je stanovena pro splacení těchto dluhopisů, původně 35 let - že tedy také kdyby se využily tyto dluhopisy v celé výši, bude to naši státní pokladnu stát přibližně 150 milionů korun za období, na které je.
Původně jsem si myslel, že budu požadovat, aby pan ministr upřesnil, jak probíhá to vypisování, kdy se počítá s tím, že vláda skutečně vydá tyto dluhopisy. O tom se ale ve svém úvodním projevu zmínil. Rozumím tomu tedy tak, že vláda konkrétní dluhopisy vydá vždy až v momentě, kdy jsou bezprostředně potřeba, a tudíž se úroky začnou platit za tyto dluhopisy až v této době. To je samozřejmě věc, která je uspokojivá a týká se správného hospodaření státu v této záležitosti.
Shrnu tedy: My samozřejmě podporujeme, aby jak škody na státním majetku, tak pomoc lidem, kteří se ocitli v tísni, byla poskytnuta co nejrychleji a také co nejefektivněji. Některé předchozí kroky, jak vyplývalo z dosavadních zkušeností s řešením, nebyly tímto způsobem poskytnuty, a to ani pokud jde o rychlost, ani pokud jde o efektivnost. Bylo by na místě, aby odpovědní ministři vlády se k této otázce vyjádřili, aby podrobněji vysvětlili nám poslancům, ale také veřejnosti, jakým způsobem se bude nyní při povodních postupovat, a to nejen obecnými slovy, která byla součástí důvodové zprávy v tisku, ale také vystoupení pana ministra Janoty, ale poněkud konkrétněji, aby si lidé mohli udělat představu o tom, jakým způsobem naše hospodaření s těmito prostředky bude k jejich prospěchu a pomoci. Děkuji. ***