Pokračování schůze Poslanecké sněmovny
15. dubna 2010 v 15.10 hodin
Přítomno: 99 poslanců
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Vážené kolegyně a kolegové, je 15.10 hodin, takže se můžeme pustit do programu, který je před námi v souvislosti s tím, že jsme se vrátili do 78. schůze Poslanecké sněmovny, kde na programu je bod
214.
Ústní interpelace
Do ústních interpelací na premiéra se přihlásil pan poslanec Bratský, který vlastně by měl zájem přednést dvě interpelace na premiéra Fischera, takže já bych ho požádal, aby tak učinil s tím, že na každou interpelaci má příslušný čas z jednacího řádu. Prosím o klid ve sněmovně a pana poslance Bratského, aby se pustil do přednesu svých interpelaci.
Poslanec Petr Bratský: Děkuji. Já jsem s panem premiérem domluven, že mi odpoví písemně. Také jsem mu své interpelace písemně zaslal, takže nebudu chtít příliš zdržovat, ale velmi krátce je musím zřejmě přečíst podle našeho řádu, aby se jimi vůbec zabýval.
Vážený pane premiére, Bezpečnostní informační služba ve své loňské zprávě uvedla, že se zvyšuje aktivita ruských tajných služeb v České republice. Jejich zájem se soustředí na českou politiku a ekonomiku, citlivé informace a strategická odvětví, zejména energetiku. Někdy je těžké odlišit, kdy jde o zájmy ruského státu a kdy o zájem velkých ruských státních a polostátních firem. Příkladů je celá řada. Mluví se o zájmu ruského Lukoilu o podíl v České rafinérské, poté co firma již získala jednu ze sítí čerpacích stanic a bez výběrového řízení i kontrakt na dodávky paliva pro letiště Ruzyně, resp. Letiště Praha. Polský vlastník Unipetrol nedávno přiznal, že jednal se zájemci z Ruska o jeho koupi. Spekuluje se o tom, že neznámý ruský subjekt shromažďuje na burze akcie ČEZ, zatím má kolem 10 %. Podobným způsobem podnikali Rusové již dříve do rakouského OMV a maďarského podniku MOL.
Od začátku letošního roku jsme opět závislí na dodávkách jaderného paliva pro Temelín z Ruska a ruská společnost Atomstrojexport je vedle Američanů a Francouzů vážným zájemcem až o 500miliardovou zakázku na dostavby našich jaderných elektráren. Mezisklad jaderného paliva staví firma CEEI s nepříliš jasnou majetkovou strukturou, ve vedení její mateřské společnosti figuruje pak ruský konzul v Lichtenštejnsku.
Dalo by se ještě dlouho mluvit například o aktivitách ruských obchodních společností v sektoru občanských sdružení, jejich sponzorských aktivit vůči některým politikům, o návštěvách předsedů nedávno opozičních stran v Moskvě a vřelých kontaktech s premiérem Putinem, o zvláštním vypořádání nemalého ruského dluhu z dob federace před několika lety za vlády politika, který se opět vrací na scénu.
Rád bych se, pane premiére, ujistil, že vláda tuto situaci vnímá se vší vážností a že podniká či podnikne i aktivní kroky v ekonomickoprávní rovině kromě toho, že naše zpravodajské služby budou i nadále vše pečlivě sledovat a zkoumat.
Děkuji za odpověď.
Druhá interpelace byla na veřejné zakázky. Byla schválena novela zákona o veřejných zakázkách, tisk 833, která je nyní v Senátu. Na práci jsem se podílel i osobně a spousta dalších kolegů z mnoha politických stran. Obsahuje harmonizaci našeho práva s Evropskou unií. Přesto zahraniční investoři z vyspělých zemí jsou znepokojeni vývojem zadávání veřejných zakázek v České republice a řada z nich se soutěží neúčastí nebo se v průběhu odhlašuje. Přitom se jedná o obrovské zakázky v mnohamiliardových částkách.
Americká obchodní komora v České republice i Německo-česká obchodní komora plus neziskové organizace vzaly iniciativu do svých rukou a vznikla pracovní skupina s širokým obsazením politických stran, státních institucí i nevládních organizací, která se snaží zpracovat principy, na kterých by měl stát zcela nový zákon o veřejných zakázkách. Jak vnímáte situaci vy osobně a chystá ještě vaše vláda nějaká jiná opatření na zlepšení tohoto stavu?
Děkuji, pane premiére, za odpověď na druhou interpelaci.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Také děkuji za přednesení obou interpelací na premiéra. To jsou jediné, které byly na pořadu té části věnované předsedovi vlády, takže končím tím projednávání interpelací na předsedu vlády.
Otevírám projednávání interpelací na ministry vlády. Tady máme čtyři interpelace. Podíváme se na omluvy. Je tady omluva pana ministra Šimerky i omluva pana ministra Peciny. V každém případě, pokud je zájem přečíst interpelace, tak se to učinit dá. Já se rovnou zeptám pana poslance Bratského, jestli má zájem přečíst svou interpelaci na pana ministra Šimerku. Pokud ano, tak ho požádám, aby tak učinil. Pak jsou tady interpelace pana poslance Kafky. Takže prosím pana poslance Bratského.
Poslanec Petr Bratský: Děkuji. Já zase jsem zaslal panu ministrovi interpelaci písemně. Je delší. Já jsem ji velice zkrátil, abych už tady kolegy a kolegyně nezdržoval. Tak jenom aby zazněla jako téma.
Pane ministře, představili jsme společně s občanským sdružením majitelů domů návrh zákona o sociálním bydlení. Ten by měl napomoci řešit situaci po definitivní deregulaci nájemného pro ohrožené skupiny obyvatel v nezaviněné i zaviněné nouzi. Jak hodnotí tento návrh zákona váš resort?
Já to velice zkracuji. Budu chtít znát od pana ministra, jak se dívá na principy tohoto zákona, protože si myslíme, že k deregulaci nájemného bude muset v krátké době dojít ke změnám v občanském zákoníku a tento zákon jednoznačně podává ruku těm skupinám občanům, kteří se dostanou do nezaviněné nouze, a na krátkou dobu řeší i občany v tzv. zaviněné nouzi, nicméně má určité principy pak velkých omezení.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Takže první interpelace pana poslance Bratského byla přečtena s tím, že bude vyřízena. Já teď mluvím proto, že ještě dávám prostor panu ministrovi Pecinovi, aby dorazil na své místo a my mohli plynule navázat další interpelací.
Takže vítám pana ministra Pecinu, přišel v pravý čas, protože dalším interpelujícím je pan poslanec David Kafka. My už tady máme i pana ministra Slamečku, takže se můžeme věnovat interpelacím za přítomnosti ministrů. Prosím, pane poslanče, máte prostor k interpelaci na ministra Pecinu ve věci hotovostních operací České pošty. Prosím, máte slovo.
Poslanec David Kafka: Vážený pane ministře, dobré odpoledne. V dnešní době je možno provádět úhradu často i drobných částek bezhotovostně pomocí platebních karet. Je to možné u každé benzinové pumpy, u kdejakého místního obchodníka nebo v restauraci, ale na poště nikoliv. Pokud tento problém dokáže zvládnout maličká soukromá firma, snad by jej mohla zvládnout i košatá a zisková Česká pošta, která je navíc plná kvalifikovaných pracovníků. Kromě možnosti používat elektronický platební prostředek bych byl ještě rád, kdyby mi Česká pošta umožnila převádět peníze, které mi k ní došly, na účet, který jí sdělím, a to univerzálně, aniž bych musel být klientem Poštovní spořitelny, jak mi kdesi radili.
Chci vám tedy jako hlavnímu poštovnímu nadřízenému položit tři prosté otázky. Pracuje Česká pošta na omezení bezhotovostního styku? A jestliže ano, v jakém stavu jsou tyto práce, jaký je časový harmonogram realizace. Za třetí, kdy bude možno na České poště provádět úhrady platební kartou a kdy bude pošta umět převést běžnou hladkou platbu? Obecně je známo, že hotovostní operace jsou velmi nákladné a jejich omezování vede k velmi rychlým úsporám. Navíc komputerizace pošt už je hodně daleko, takže přidání další funkcionality už není problémem základním, ale rozšiřováním už existujícího systému. Já vám děkuji.***