(16.50 hodin)
(pokračuje Doktor)
Při zpracování odhadů pozměňujícího návrhu poslance Bohuslava Sobotky, řešícího v zásadě totéž, uvedlo Ministerstvo financí ČR částku jednu miliardu korun. Uvedlo ji v průběhu minulého týdne. Vzápětí však byla provedena realistická korekce zohledňující za prvé křivku náběhu zdanění plynoucí ze zpomalení zákona, ale i z nejasností výkladu. Tady chci pro každého z vás podtrhnout, že je např. zcela mylně dovozováno, že účinky zákona se týkají zrůdných účinků už tolikrát kritizovaných stravenek. Upozorňuji vás, že to není pravda. Napadené ustanovení zákona se stravenek vůbec nedotýká a dá se předpokládat, že naopak stravenky ve svých účincích a efektech, ve své oblíbenosti mezi zaměstnavateli a zaměstnanci ještě posílí. Za druhé byla zohledněna substituce subjektů. Je totiž logické, že změnou daňového prostředí dojde ke změně chování subjektů v ekonomice. Také byl zohledněn fakt, že DPH je průběžnou daní.
Opakuji ještě jednou: Podle údajů Ministerstva financí ČR, nikoli podle údajů jiných, nevybere stát 500 milionů korun, obecní a krajské pokladny přijdou o 230 milionů korun!
Tady si nemohu odpustit jistou výtku a poznámku k nesouladu mezi vystoupeními pana poslance Sobotky a pana poslance Paroubka. Je dokonce zajímavé, jak nekonzistentní a opouštějící vnitřní logiku věci bylo vystoupení předsedy sociální demokracie. Na jedné straně tady kolegové ze sociální demokracie tvrdí, že napadené ustanovení zákona se týká všech pracujících, a říkají číslo čtyři a půl milionu osob, a vedle toho říkají, že skutečné dopady budou znamenat desetimiliony korun. Vydělíte-li desetimilony, ať už jsou to řády dvaceti či třiceti milionů korun čtyřmi a půl milionem zaměstnanců, kterých se to nepochybně týká, pak nikdy nemůžete dojít k efektům, které by snad někoho ožebračovaly. Jste v řádu desetikorun, dvacetikorun, maximálně třicetikorun, i když v případě deseti milionů jste pouze u 2,2 koruny.
Pravda je spíš jiná. Tento zákon se opravdu týká všech zaměstnanců a všech benefitů, těch je zhruba čtyři a půl milionu korun a stát opravdu přijde o 730 milionů korun.
Vzhledem k tomu, že se neustále objevují pochybnosti o skutečné výši vlivu uvedeného ustanovení zákona, považuji za potřebné a užitečné zároveň použít několik pomůcek. V průběhu spolupráce s Ministerstvem financí a za ta léta, kdy zpracovávám daňovou tematiku, jsem posbíral spoustu podkladů. Vzal jsem si s sebou k nahlédnutí řadu tabulek a je to několik centimetrů, spíše decimetrů pošty. Rád bych vám ocitoval z interního materiálu, který se nazývá Analýza příjmů osvobozených od daně nezdanitelných částí základů daně, odčitatelných položek od základu daně a slev na dani u fyzických osob a efekty jejich zrušení - podotýkám v režimu zákona o dani z příjmu. Poslouchejte velmi dobře: Osvobození hodnoty stravování poskytovaného jako nepeněžní dar - § 6 odst. 9 zákona o dani z příjmu - 5,2 mld. korun, osvobození hodnoty nealkoholických nápojů poskytovaných v nepeněžním plnění - 0,5 mld. korun, zrušení osvobození nepeněžních plnění z FKSP - 1 mld. korun, zrušit osvobození zvýhodnění poskytovaných zaměstnavatelem provozujícím veřejnou dopravu svým zaměstnancům - 0,2 mld. korun, zrušit osvobození peněžních darů z FKSP - 0,1 mld. korun. Poskytnu vám rovněž odpověď na otázku, kolik přijímají odborové svazy úlev spočívajících v osvobození příjmů odborových organizací: 0,8 mld. korun. Ulehčím vám situaci: v součtu je to 7,8 mld. korun.
Je možné, aby něco takového, resp. v odvozeném efektu režimu DPH vytvářelo efekt pouze desetimilionů korun? Samozřejmě že to možné není. Odpovím vám tím, že uvedu údaj ze stejného analytického materiálu Ministerstva financí, tentokrát týkajícího se dopadu v režimu DPH. Vezmu-li výčet všech ustanovení, která jsem přečetl, 1 až 1,2 miliardy korun.
A protože poměrně nešťastnou roli hraje v této debatě pan ministr financí, který ještě minulý týden hovořil o stamilionech korun a předevčírem je citován, a koneckonců zaznělo to i v důvodové zprávě, v řádu desetimilionů korun, dovolte, abych citoval z jeho vystoupení - digitální knihovna Poslanecké sněmovny ČR, stenoprotokoly 73. schůze, čtvrtek 25. února 2010, zvukový záznam MP3, 2,2 megabitu. Janota - odpověď na otázku Michala Doktora vystupujícího před ním: Ano, má to rozpočtové dopady ve stamilionech korun, nicméně není to v rozporu se směrnicí Evropské komise a vláda takto tento přístup zaujala.
Prosím tedy o to, aby byly opraveny údaje, které jsou podle mě zcela účelově uvedeny v důvodové zprávě vlády, a prosím, aby tady nebyla veřejnost matena. Jakkoli nerad, ale připojuji se v této části svého vystoupení ke kritické výtce, kterou zde uvedl ve svém vystoupení předseda rozpočtového výboru Bohuslav Sobotka.
Dovolte poslední věcnou poznámku, rovněž adresovanou vládě Jana Fischera, a dovolte abych vysvětlil obsah použitého příměru, který jsem použil v úvodu svého projevu. Řekl jsem toto: Vůbec nerozumím tomu, proč si vláda sama o své vůli přesunula pomyslnou hlaveň namířené zbraně ze spánku rovnou do otevřených úst.
Musím říct, že odmítám návrh vlády jako celek. Chápu, že se vláda pokusila najít co nejefektivnější způsob, jak vyřešit onu inkriminovanou a napadenou věc. Chápu, že v této překotné snaze si zjednodušila dokonce práci natolik, že vzala pozměňovací návrh Bohuslava Sobotky a otrocky jej přepsala.
Co nemohu pochopit, je fakt, že vláda pod tlakem nápravy jedné jakoby nespravedlnosti vytváří nespravedlnost druhou. Vláda totiž vypouští účinky zákona, které se týkají pouze vztahu zaměstnavatel a zaměstnanec. Tam nám to tedy vadí! Vadí to vládě, vadí to odborářům, vadí to sociálním demokratům. Proč vládě nevadí, že tato nespravedlnost, respektive toto nepřiměřené, podle jejího soudu nepřiměřené zdanění bude aplikováno u spoluvlastníků, akcionářů, podílníků a jiných vybraných osob? Proč vláda páchá další nespravedlnost? Proč vláda přistupuje na novodobou projekci husitského zvolání "Kdo bohat, ten rohat"? Takže zaměstnancům to máme zrušit, i když jim to de facto nikdo nebere a neruší, a těm bohatým to necháme, protože to v očích vlády unesou? Tohle je věc, kterou já tedy zcela odmítám a považuji ji za naprosto nepřijatelnou a nepochopitelnou.
Dovolte závěrečné shrnutí. Považuji za nemožné devastovat schválený rozpočet roku 2010. Považuji za nežádoucí a neodpovědné snižovat příjmové kapacity rozpočtu v situaci, kdy Parlament ČR zvýšil zadlužení veřejných rozpočtů o dalších 12 miliard korun, přičemž o dalších 2 miliardách korun, tedy v případě peněžitého příspěvku v mateřství, ještě debakl neukončil. Protestuji proti nasedání na řecký dluhový tobogan. Navrhuji proto nevyhovět vládě a zamítnout předloženou novelu zákona o DPH.
Dovolte, abych svůj komentář zakončil slovy Thomase Jeffersona - "daní za svobodu je trvalá bdělost" - a doplnil o komentář: Vy, kteří jste spali v pohodlí svých prebend a svých pelechů, přijměte prosím odpovědnost jako nedílnou a neodmyslitelnou součást skutečné svobody. Přestaňte se schovávat za selhání a omyl, přestaňte harašit nesmyslnou stávkou.
Děkuji vám za pozornost. (Potlesk zprava.)
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu poslanci Doktorovi. Nyní zde mám dvě faktické poznámky. Pan kolega Krátký byl jako první, poté pan kolega Kováčik. ***