(16.30 hodin)
(pokračuje Doktor)
Nic z toho, co zazní v mém komentáři a v mém vystoupení, nebude pro členy vlády, byť jich tu nesedí mnoho, nové. Tedy alespoň doufám. Musím však říci, i přesto, že chápu pozici vlády jako velmi komplikovanou, že vůbec nerozumím tomu, proč si sama o své vůli přesunula pomyslnou hlaveň namířené zbraně ze spánku rovnou do otevřených úst.
Předsevzetí vlády být pevným a nestranným strážcem obezřetné politiky taje s každým dalším hlasováním Parlamentu ČR jako led v jarním slunci letošního roku. Deficit veřejných rozpočtů schválený pro rok 2010 ve výši 163 mld. korun byl prolomen již několikrát. Započtu-li účinky minulý týden schváleného příspěvku v mateřství a úpravy nároků při ošetřování člena rodiny, vyrobila marnotratná většina tohoto sboru riziko dalších 14 mld. dluhů. Ptám se vás, vládo i poslanci Parlamentu, kde se toto běsnění většiny z vás zastaví? Pane ministře financí, byť nepřítomný, v tomto zákoně přinášíte na oltář toho, co je naprosto falešně označováno za sociální smír, dalších 730 mil. korun soustavě veřejných rozpočtů. O 500 mil. korun přijde pokladna státu, o zbytek pak rozpočty obcí a krajů. A byť jsem si vědom, že tento argument je v posledních dnech zpochybňován, hodlám dokázat i na veřejných vystoupeních ministra financí a technických záznamech z jeho projevů, že toto číslo je korektní a pravdivé.
Hledáme však odpověď na otázku či prosbu vlády a máme rozhodnout o tom, zda je legitimní přijmout žádost o zkrácené projednávání - tu už jsme vyřešili - a hledáme tedy i odpověď, jak hlasovat na žádost vlády změnu zákona a rozhodnutí spojených s benefity, zdůrazňuji, nikoliv pouze zaměstnaneckými. Vláda prosadila v uplynulém roce přijetím sněmovního tisku 887 zdanění všech benefitů: zaměstnaneckých, spoluvlastnických, akcionářských, spolupodílnických a spojených osob.
Zaměstnanecké benefity jako by byly nedotknutelnou mantrou. Předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik hřímal z tohoto místa: "Žádná vláda si nedovolila připravit pracující o jejich výhody." A odboráři ve veřejných vystoupeních říkají: "Je naprosto hanebné, že chce vláda ožebračit pracující a chce, aby zdaněním benefitů zaplatili krizi." Odpovídám: Nikdo, a mluvím teď za klub Občanské demokratické strany, nikdo zaměstnanecké výhody ani benefity neruší, nikdo je zaměstnancům ani nebere! A opakuji to poněkolikáté především proto, aby to slyšeli pracující stále dokola klamaní cílenou kampaní odborů, které si hrají svou vlastní politiku. Od 1. ledna 2010 platí stejné ustanovení zákona se stejnou vnitřní logikou, které tu platilo od dob poloviny roku 2004. To zde jednoznačně řekl bývalý ministr financí Miroslav Kalousek a on si je vědom velmi dobře svého vlastního podílu na zrušení tohoto ustanovení zákona, protože on byl tehdy předsedou rozpočtového výboru a inkriminované ustanovení zákona zrušil účinky zákona tehdejší ministr financí Bohuslav Sobotka.
Vláda ČR nevymyslela žádný český svéráz, stejným způsobem byly zdaněny zaměstnanecké výhody, zdůrazňuji všechny výhody, i za vlád sociální demokracie. Za vlády Miloše Zemana i Vladimíra Špidly. Zákon v této podobě platil od 1. 1. roku 1993. Myslím, že je poctivé říci, že oproti zmiňované úpravě platné dnes byl v letech 1993 až 2004 jednoznačně upraven a jinak upraven výklad ceny obvyklé. Tehdy se vláda formou podzákonných norem pokoušela objektově řídit, provádět regulaci cen. Jednoznačně je ovšem doložitelné, že i takto regulované ceny byly vyšší nežli ty, které byly považovány za uvozovkách obvyklé, resp. ty, za které poskytovali zaměstnavatelé benefity svým zaměstnancům. Výše uvedené obvinění sdělované z úst odborů, tedy obvinění na adresu vlády, je zjevná nepravda!
Další podivnou věcí je načasování celé kauzy. Odborářští bossové odmítají stůj co stůj jakoukoliv spojitost stávky, postoje sociální demokracie, KSČM a květnových, případně podzimních voleb. Ptám se vás: Je tu opravdu takové nesmírné napětí v čase? Je tu takové napětí v prostoru vyvolané použitím zákona, jak je nám předkládáno? Mohou být vůbec odbory zaskočeny zněním zákona, který teď napadají pod pohrůžkou stávky, když byl projednáván oněch osm měsíců?
Jako pikantnost, rovněž jako úvod pro odpovědi na zmíněné otázky vybírám ze záznamu hlasování Poslanecké sněmovny. Den: 4. listopad 2009. Odborář, člen sociální demokracie poslanec Cyril Zapletal - hlas pro zákon. Odborář, člen a nikdo menší než místopředseda sociální demokracie poslanec Zdeněk Škromach - hlas pro zákon. Výběr z hlasování Senátu ze dne 10. prosince 2009. Odborář, předseda odborové konfederace, táta všech pracujících, místopředseda Senátu, člen sociální demokracie senátor Milan Štěch - hlas pro zákon!
Novela zákona o DPH označená jako sněmovní tisk 887 začala svou legislativní pouť 28. dubna. Návrh zákona byl předložen do vnějšího připomínkového řízení a všechny připomínky, zdůrazňuji a podtrhuji, byly vypořádány. A zdůrazňuji, že včetně napadeného ustanovení § 36a. Vzhledem k tomu, že odbory a ti, kteří v projednávání uvedené věci po mém soudu exemplárně selhali v plnění svých povinností, uvádějí, že nebyli srozuměni s účinky navržené změny - tady si neodpustím doslovnou citaci postoje předsedy odborů Milana Štěcha. Cituji: "Těžko se to zaznamenává. Byla to prostě poměrně složitá novela." Přečtu vám na vysvětlenou a pro pochopení, vám, kteří máte dnes rozhodovat, text podkladu vlády a komentář k uvedeným účinkům onoho paragrafu 36a, včetně zdůvodnění pro projednání zákona v Parlamentu ČR.
Cituji: "Článek 80 směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o stanovení základu daně ve zvláštních případech. Podle čl. 80 směrnice Rady 2006/112/ES mohou členské státy vymezit kategorie dodavatelů plnění a příjemců plnění, u kterých se způsob stanovení základu daně odvíjí od tzv. ceny obvyklé bez daně ve zvláštních případech. Jedná se o ustanovení, které není pro členské státy povinné. Členské státy mají možnost uvedený článek implementovat do národní legislativy." To, co je označeno tučným písmem a zvýrazněno, je zavedení takových pravidel do zákona o DPH, aby byl stanoven výpočet daně ve zvláštních případech ze základu daně ve výši obvyklé ceny v úrovni bez daně z důvodu zabránění zvýhodnění vymezených osob, a tím i zabránění krácení daně. O všem mluvil můj předřečník pan poslanec Kalousek. To, co je označeno tučně jako rizika v tomto materiálu: Rizika spojená s nečinností spočívají především v možnosti krácení daně tím, že vymezené osoby mohou za uskutečněná plnění stanovit úplatu ve výhodnější výši než v běžném období.
Zdůvodnění bodu 37, kterým byl v inkriminované předloze § 36a. Článek 80 směrnice Rady 2006/112/ES umožňuje členským státům stanovit základ daně pro uskutečněná zdanitelná plnění ve výši obvyklé ceny bez daně a hodnotu pro plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně a výši ceny obvyklé v případech, kdy sjednaná cena za skutečné plnění umožňuje ovlivnit výši daně nebo výši koeficientu, a tím následně i výši daně ve prospěch vymezených osob v odstavci tři. Text dále pokračuje: Princip směrnice k DPH i zákona o DPH spočívá v nastavení stejných pravidel pro všechny zúčastněné strany při uskutečňování plnění, a tedy i nastavení pravidel pro zamezení zvýhodňování osob uvedených v odstavci číslo tři.
V odst. 1 písm. a) jsou uvedeny případy, kdy je zdanitelné plnění uskutečňováno pro osobu, plátce i neplátce, kteří nemají nárok na odpočet nebo nemají plný nárok na odpočet, která je ve vztahu k plátci osobou uvedenou v odstavci tři, například atd. atd. atd. ***