(15.40 hodin)
(pokračuje Sobotka)
Musím říci, že když tato novela, tisk 887, byla představována v Poslanecké sněmovně, tak ovšem nic takového ve vystoupení ministra financí nezaznělo. Ministrem financí, který předkládal tento návrh zákona této Poslanecké sněmovně, byl pan Eduard Janota. Já jsem si pečlivě prostudoval jeho vystoupení, které tady měl v Poslanecké sněmovně v rámci prvého čtení, a ani jedna věta, ani jedno slovo v rámci jeho úvodního vystoupení, ve kterém informoval Poslaneckou sněmovnu o obsahu tohoto návrhu zákona, se netýkaly tohoto závažného problému. Já to pokládám za problém. Jestliže vláda předkládá normu, která se dotýká změny tak velkého množství vztahů, jakého se dotýkala změna zákona o dani z přidané hodnoty, která se dotýkala pravděpodobně několika tisíc hospodářských subjektů, podnikatelských subjektů a která se dotýkala desítek, možná stovek tisíc zaměstnanců, tak pokládám za zvláštní, jestliže ministr financí při obhajobě tohoto návrhu zákona používá pojmy typu technická norma, metodická norma nebo pojmy harmonizace s právem Evropské unie. Takovéto pojmy zde zaznívaly a provázely celé projednávání tohoto návrhu zákona. Znovu zdůrazňuji: pokládám za chybu, že v prvém čtení, když se projednávala vládní novela zákona o dani z přidané hodnoty, nic takového nezaznělo. Bylo řečeno, že tento návrh se předkládá z důvodu povinnosti členských států Evropské unie transponovat do národní legislativy především směrnice Rady týkající se místa plnění při poskytování služeb, vrácení daně osobám z členských států, jak českým plátcům daně, tak osobám registrovaným k dani v jiných členských státech, a s tím souvisí i předkládání souhrnných hlášení o dodání zboží a poskytnutí některých služeb do jiných členských států. Takto charakterizoval ministr financí tento návrh zákona v okamžiku, kdy ho předkládal Poslanecké sněmovně.
Další poznámka se týká dopadů této normy. V důvodové zprávě příslušného tisku 887, to byla tedy ta původní novela zákona o dani z přidané hodnoty, se říká: Navržené změny zákona o DPH jsou takového charakteru, že nedojde k podstatnějším dopadům na veřejné rozpočty a nedojde ani k významnějším dopadům na náklady daňových subjektů. Čili opět důvodová zpráva této vládní novely říká, že vlastně se nic neděje, že jsou to změny tak marginální a tak minimální, že nemají ani dopad na náklady daňových subjektů, ani nemají dopad na zvýšení či snížení příjmů veřejných rozpočtů. Je otázka, zdali Ministerstvo financí tuto důvodovou zprávu koncipovalo skutečně odpovědně. Nicméně když ji porovnáme s důvodovou zprávou aktuální k opakované novele zákona o dani z přidané hodnoty, kterou dnes projednáváme, tak se tak říká z hlediska dopadů tohoto návrhu zhruba toto: Navržená změny v podstatě nemá v roce 2010 dopad na státní rozpočet, předmětné příjmy nejsou na rok 2010 do státního rozpočtu identifikovatelným způsobem zahrnuty a v následujících letech lze dopad navržené změny předpokládat v řádu desítek milionů korun. Jak tedy důvodová zpráva původní novely zákona o dani z přidané hodnoty, tak aktuálního tisku se shodují v tom, že dopad na veřejné rozpočty je marginální a je kvantifikován v řádech desítek milionů korun, a vláda přiznává, že není schopna přesně vyčíslit tento dopad.
Já si myslím, že by bylo dobré, aby nám vláda upřesnila, jak to tedy ve skutečnosti je, jaký je tedy dopad příslušné novely na veřejné rozpočty, zdali platí to, co je uvedeno v obou důvodových zprávách k těmto předlohám, nebo zdali platí katastrofické výroky o tom, že schválení této novely vede ke státnímu bankrotu a dalšímu zadlužování země, jak o tom občas hovoří někteří představitelé Občanské demokratické strany. Já jako zpravodaj tohoto sněmovního tisku musím vycházet z důvodových zpráv, a to jak k původní předloze, tak i k této aktuální vládní novele.
Pokládám za chybu, že vláda tuto novelu předložila do Poslanecké sněmovny bez toho, aniž by za prvé provedla skutečně poctivé vyhodnocení připomínek, které se objevily v rámci debaty k tomuto návrhu zákona, a za druhé, aniž by informovala Poslaneckou sněmovnu o tom, jak velkého okruhu vztahů se ve skutečnosti tato novela zákona o dani z přidané hodnoty dotýká.
Chtěl bych také jasně konstatovat, že předmětné ustanovení, které je nyní v centru naší pozornosti a které se týká nového systému zdaňování zaměstnaneckých benefitů, bylo od počátku součástí vládní předlohy a nedostalo se do tohoto sněmovního tisku na základě poslaneckého návrhu. Chci také konstatovat, že Poslanecká sněmovna do tohoto tisku během jeho projednávání zasahovala velmi minimálním způsobem. Byly tehdy předneseny pouze pozměňovací návrhy ze strany dvou členů Poslanecké sněmovny. Největší rozsah pozměňujících návrhů tehdy přednesl pan poslanec Kalousek, ale ani jeho návrhy se nedotýkaly předmětného ustanovení, které je nyní součástí tohoto sporu.
Já myslím, že způsob, jakým byla projednána vládní novela zákona o dani z přidané hodnoty tady v Poslanecké sněmovně, nás podle mého názoru nutí položit si několik zásadních otázek: Nepodceňuje vláda pozornost, kterou věnuje důvodovým zprávám? Neměly by být tyto důvodové zprávy podrobnější, tak aby jasně upozornily na všechny závažné dopady, které navrhované změny mají? Nebyla to vlastně snaha propašovat v rámci takzvaně "technické" novely zákona o dani z přidané hodnoty nějaký ideový postup, ideologický přístup, nějaký programový cíl, který tady vlastně ještě zbyl z dob předcházející Topolánkovy vlády? On nás k tomu tak trošku navedl i pan poslanec Kalousek ve svém předcházejícím vystoupení, kdy se hrdě přihlásil k tomu, že on je ten, kdo měl něco takového od počátku v úmyslu. Já myslím, že je škoda, že se ten úmysl někde po cestě ztratil a zmizel z důvodové zprávy, takže poslanci ani nebyli informováni.
Já myslím, že nelze očekávat od 200 členů Poslanecké sněmovny, že je každý z nich odborníkem na paragrafované znění zákona o dani z přidané hodnoty. Myslím, že to tak není, a neznám jediný parlament na světě, kde by se parlamenty skládaly z takovýchto odborníků. Myslím si, že poslanec při projednávání každého takového návrhu zákona je v zásadě odkázán na důvodovou zprávu, ať už podrobnou, nebo obecnou, a je odkázán na informace, které o tom tisku poskytne zejména předkladatel či zástupce předkladatele. Já si myslím, že v tomto případě nebyl rozsah informací poskytnutý vládou Poslanecké sněmovně dostatečný.
Stejně tak jsou spory o rozpočtové dopady příslušného ustanovení, a myslím si, že i tady vláda měla učinit výraznější pokus všechny tyto rozpočtové dopady vyčíslit.
Já osobně jsem pro tento návrh zákona nehlasoval, ale musím říci, že velká část poslanců mohla být uvedena v omyl právě tímto úsporným způsobem, kterým byly navržené změny komentovány, to znamená to, co ve skutečnosti bylo kontroverzní, bylo skryto v houšti nově zařazovaných paragrafů a změn a v rámci důvodové zprávy nebo v rámci vystoupení ministra financí této věci nebyla věnována adekvátní pozornost. Kdyby to bylo jinak, pak si myslím, že politická debata už se mohla odehrát tam, kde se měla odehrát, to znamená v loňském roce, na podzim loňského roku při schvalování novely zákona o dani z přidané hodnoty, a nemuseli jsme nyní být v situaci, kdy až po účinnosti tohoto návrhu zákona došlo k problému.
Myslím si, že i způsob, jakým byla stanovena účinnost poměrně rozsáhlé novely zákona o dani z přidané hodnoty, budí pochybnosti. Jestliže Ministerstvo financí od samého počátku argumentovalo tím, že se jedná o technickou novelu, že se jedná o implementaci, tak zní ale logicky argument, že musíme splnit své závazky v rámci Evropské unie a že účinnost musí být co nejbližšího data. Chci připomenout, že dokonce v loňském roce Ministerstvo financí a vláda navrhovaly, abychom tento zákon projednali ve zrychleném režimu, to znamená abychom se vůbec nezabývali v podstatě debatou nad jednotlivými ustanoveními této novely zákona o dani z přidané hodnoty a schválili ji jedním hlasováním, jako by tam žádný problém nebyl. To, že se spojil problém řešení nebo změna režimu zdanění zaměstnaneckých benefitů s harmonizačními ustanoveními a uspěchala se účinnost příslušných změn, si myslím, že byl druhý významný příspěvek k rozsahu problému, který se nyní musí řešit. Uznávám, nestandardní cestou a možná i pod tlakem ze strany těch, kterým nyní hrozí, že je tyto změny vážně poškodí. ***