(10.20 hodin)
(pokračuje Vojíř)
Co se týče toho, jestli podpořit vládní návrh, nebo návrh hospodářského výboru. Já tady garantuji jedno. Za sebe určitě. Jakýkoli návrh, který sníží meziročně cenu elektřiny z obnovitelných zdrojů, podpořím. To znamená říkám: Když neprojde návrh hospodářského výboru, neznamená to, že bych nehlasoval pro vládní návrh.
Chci vás pouze ještě ke konci nasměrovat na myšlenku, kterou se tady někteří mí kolegové také oháněli, a tou je otázka pozice Německa. V Německu ale platí přece nyní trend, že chtějí podporovat a svým způsobem zvýhodnit především v oblasti fotovoltaiky ty zdroje, o kterých já ve svém pozměňovacím návrhu hovořím: ty malé, na střechách domů, aby se nezabírala další, nová půda - protože to považuji také za zbytečné. A v našich podmínkách asi více než 5 kW elektrických nemá smysl. Tak to je ad 1. To znamená cílím do těch 60 % žádostí a ekonomicky říkám, někam do 15 % celkového ekonomického vlivu, to, aby pokles ceny byl mírnější. Toť vše.
Tak nevím, například nerozumím, přiznám se, zeleným. A nerozumím ani sociálním demokratům v tom smyslu, že hovoří o tom, že pro domácnosti by takováto podpora byla žádoucí. Myslím, že tady vystupoval jeden kolega ze sociální demokracie a ve druhém čtení se dokonce přímo ptal, zdali bude existovat nějaká forma, kdy ty malé zdroje budou nějakým způsobem zvýhodněny. Myslím, že to byl dr. Němec, jestli se nepletu. A já jenom říkám: Ano, ten návrh tu je. A je to pro velmi malé zdroje, tzn. pro domácnosti, chcete-li to takto říkat. Na střechy domů. Tam bychom nechali tu podporu prostě jinou než pro ty velké zdroje a pro ty parky, zjednodušeně řešeno.
Mimochodem - a doufám, že i kolega Bursík to ví - na stejném nebo velmi podobném principu už stejně teď fungují pravidla, protože do 30 kW se k tomu přistupuje na Energetickém regulačním úřadě trochu jinak než nad 30 kW. Já to říkám jenom proto, že v tom případě neplatí jeho věta pro všechny stejně. Není to pravda. Jenom jsem se tady snažil dát do zákona něco, aby to bylo implicitně dáno a aby tady byla vyšší míra jistoty pro investice baráčníků, chcete-li, do této formy energie.
Co se týče toho druhého návrhu, jestli podporovat výrobny v průmyslových areálech nebo na střechách hypermarketů nebo velkých obytných domů nebo škol, pro mě za mě, nebo veřejných budov. Tam, kde to staticky jde umístit a má to smysl, pak proč ne? Nezabírám zase žádnou novou plochu. I to je trend v Německu, když tedy se bavíme o tom, jak je to v Německu. A musíte říci, že to chcete nějak podpořit. A podpořit to můžete přece jenom tím, že buď zakážete všechno vedle a řeknete je to možné jenom na střechách - ale nevím, jestli je toto správná cesta - anebo vytvoříte diferencovaný ekonomický model a řeknete tím nepřímo, že podporujete ekonomicky některé typy nebo druhy, chcete-li, více než ty jiné. A to je ta cesta, to je ten náznak. To znamená tady říkám, pokud by měl projít ten návrh, znamená podporu pro ty, kteří by realizovali elektrárnu v rámci areálu výrobního, služeb atd. a spíše na střechách těch podniků.
K poslednímu návrhu - zdali prodloužit nebo neprodloužit ochrannou lhůtu pro investice nad 20 MW. Je to svobodné rozhodnutí Sněmovny, jak se rozhodne, jestli tak učiní, či nikoliv. Tyto projekty skutečně existují, nicméně podle Energetického regulačního úřadu jsou ve fázi, kdy ještě nemají vydáno povolení. Teď myslím EU. Neumím říci, jestli mají stavební. To nevím. A jenom říkám, že pokud by mělo pak dojít k tomu, že by to byla znehodnocená investice - a teď je jedno, jestli domácí, nebo zahraniční subjekt - tak nestojím o to, abychom se opět vystavili nějaké arbitráži, protože mám pocit, že cokoli bylo řešeno arbitráží proti České republice, skoro vždycky jsme prohráli.
To znamená je tu čtyřměsíční jakási prodlužovací lhůta pro takto velké projekty, které samozřejmě s sebou nesou ohromné prostředky v rámci investic včetně přípravy. To asi nikdo nepopře, že včetně přípravy. A samozřejmě že tyto prostředky by mohly být prohlášeny za takzvané stranded cost neboli uvízlé náklady. Samozřejmě se stranded cost neproplácejí, pokud je vše nastaveno tak, že je to předvídatelné.
To znamená i my se snažíme v tomto návrhu říci... Ta materie neprošla Sněmovnou ke konci roku, jak bylo původně plánováno. Myslím, že to bylo už v listopadu, jestli se nepletu. Pak by žádná lhůta na prodloužení ochrany asi nebyla nutná ani žádoucí, protože by tam byl ten rok ochrany, což považuji za korektní. Ale protože tato norma, když ji dnes schválíme, půjde do Senátu, a nevíme, jak tam dopadne - vrátí se, nevrátí se, půjde panu prezidentovi - tak bude schválena, řekněme, někdy v květnu. Když tedy bude schválena, bude existovat, pokud by prošel ten návrh, ochranná lhůta zhruba asi 11 měsíců, což považuji za solidní signál pro investory, že Česká republika není žádnou banánovou republikou, ale že realizuje své kroky předvídatelně.
To je zhruba z mého pohledu vše. Takže když to shrnu, musím říci, a musím říci s politováním, že nevím, co kolegové ze Strany zelených chtějí. Nevím fakt, co chtějí - jestli chtějí podporovat obnovitelné zdroje, nebo podporovat vodu, nebo podporovat čistý vzduch, nebo něco jiného, protože vždycky podporují určitý fragment a pak zjišťují, že to naráží na něco jiného.
Netuším, proč kolegové ze sociální demokracie se chtějí zaseknout v tom, že nejsou ochotni podpořit ani podporu těch 5 kW elektrických pro malé domkaře a domácnosti. To opravdu netuším. Netuším.
A co se týče velké novely tohoto zákona, obávám se, že i když se nad ní vedou určitě práce, a mohu možná říci i intenzivní, ani tato vláda to prostě nestihne v celém legislativním procesu projednat. Zbude to na příští vládu. A my se k nějaké diferenciaci, o které se tam mimochodem už píše a uvažuje, prostě dostaneme až v roce 2011 a bude to platit tím pádem až v roce 2012.
To je jenom mé shrnutí toho, co zde bylo řečeno, i popis toho, že nejsem žádný zastánce podpory obnovitelných zdrojů tehdy, kdy navíc benefity platí občané a podnikatelé. Znovu ale říkám, já jsem ten původní návrh nepodporoval. A když už ten zákon máme, pak buďme předvídatelní. To je vše.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Já nevím, jestli pan ministr vystoupí také hned v rozpravě a nebude čekat na závěrečné slovo? Může zůstat. Dobře. V tom případě jsme stále v rozpravě a ptám se, kdo se do rozpravy ještě v této chvíli hlásí. Pokud už nikdo, můžeme rozpravu ukončit.
Závěrečné slovo dám panu ministru Tošovskému. Prosím, pane ministře, máte slovo. ***