(12.20 hodin)
(pokračuje Krupka)
My jsme v podstatě očekávali, že tím usnesením získáme jistý nástroj, který by umožnil těm, kteří tuto zprávu zpracovali, pracovat nejenom na jednotlivých ministerstvech na přípravě změn, které jsou tam avizovány. Tady bych chtěl upozornit, že jsme v současné době v situaci, kdy se blíží konec funkčního období této Poslanecké sněmovny, blíží se konec funkčního období této vlády, ale samozřejmě úředníci na těchto ministerstvech, předpokládám, nadále zůstanou. A nic nebrání tomu, aby oni na základě usnesení vlády mohli začít pracovat na zcela konkrétních bodech, včetně toho, že by mohli i některé věci zapracovat do přípravy státního rozpočtu.
Je třeba si totiž uvědomit, že někdy na podzim už bude na některé kroky, byť budou dobře míněny, časově pozdě. A jakmile nastane zima, už je naprosto pozdě. Myslím si, že je typické i to, že... Pan ministr Dusík se zmínil o vyhlášení signálu upozornění, které proběhlo, jestli se nepletu, dneska ráno v půl třetí. Kolegové od nás z regionu mě o tom informovali. ... Že byť je subjektivní pocit toho, že počasí se zlepšilo, neznamená to, že se zlepšila kvalita ovzduší v tomto regionu.
Já bych se tedy skutečně připojil k tomu, aby vláda poté, pokud se tato Poslanecká sněmovna shodne a pokud by Poslanecká sněmovna v tomto okamžiku přerušila toto jednání, měla prostor dopracovat to o zcela konkrétní body.
Když se bavíme o těchto konkrétních bodech, já tady vidím několik argumentů, které tam samozřejmě v té konkrétnosti chybí. Byla-li tam například zmínka o dopravě, myslím si, že i tato záležitost by stála za to, aby se v kontextu s tím probral Státní fond dopravní infrastruktury, protože určité záležitosti komunikací jsou bezprostředně nutné pro to, abychom v rámci zklidnění a zefektivnění a čištění měst vytěsnili tuto dopravu ven.
Další a podstatný bod. A byl bych velice rád, kdyby Ministerstvo životního prostředí pochopilo důvody, které mě vedou k návrhu, o kterém řeknu na závěr, k návrhu na usnesení - aby se přehodnotila pravidla čerpání finančních prostředků ze Státního fondu životního prostředí. Chápu, že to může být jistá obehraná písnička, protože tento apel již zazněl jistě několikrát z úst představitelů Moravskoslezského kraje.
Přesto je třeba se zamyslet nad jednoduchou a doufám selskou úvahou - tam, kde vzniká zdroj znečištění. A pokud si někdo vybaví mapku znečištění právě těmi nepříjemnými drobnými prachovými částicemi, na které se vážou ty nepříjemné benzeny a další věci, které musíme dýchat, tak samozřejmě ví, že ta mapa je v části ostravsko-karvinské aglomerace naprosto černá. A nepatří to jenom k největším problémům v České republice, ale v celé střední Evropě, jak říkal pan ministr. A dokonce si troufnu říci, že je to nejznečištěnější oblast v celé Evropě.
Právě proto bych velice žádal... A můj návrh na usnesení bych poté, jakmile bude pokračovat po přerušení tato debata, samozřejmě bych rád nadnesl, pokud tedy to nebudeme přerušovat tak, že nebudu usnesení moci říci. Já tedy v dané chvíli jsem v situaci, že jenom avizuji, že chci požádat vládu České republiky, aby změnila pravidla čerpání finančních prostředků ze Státního fondu životního prostředí tak, aby část příjmů byla použita na financování konkrétních opatření na zlepšení kvality ovzduší v Moravskoslezském kraji, zejména v ostravsko-karvinské aglomeraci. Tím, který by potom byl řekněme garantem, by byl Krajský úřad Moravskoslezského kraje, protože se domnívám, že ten nejlépe by věděl, jak s těmito prostředky zacházet.
Děkuji vám.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Jaroslavu Krupkovi. Slova se ujme paní poslankyně Věra Jakubková. Připraví se pan poslanec Jiří Krátký. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Věra Jakubková: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, v úvodu svého vystoupení chci poděkovat předsedovi vlády za to, že chlapsky dodržel dané slovo a předložil v termínu, který mu uložila Sněmovna, zprávu ke znečištěnému ovzduší v Moravskoslezském kraji, včetně návrhu řešení nepříznivé situace, o niž jsem jej žádala.
Vážený pane premiére, patří vám také mé díky i za odvahu vydat se na Sibiř České republiky, do Moravskoslezského kraje, a to počátkem dubna. Mnozí se na vás velmi těší. Věřím, že vaše návštěva ve společnosti ministrů resortů přizvaných situaci řešit dodá plánům a úkolům na vážnosti a také že podpoří občany v úsilí hájit své právo na zdravé životní prostředí.
Chtěla bych také poděkovat všem ostatním, kteří se na vytvoření materiálu podíleli. V neposlední řadě ministru životního prostředí Janu Dusíkovi za přednesení zprávy a jeho další angažmá v celé věci. Předložený materiál totiž není úplně jalový. Dovolím si říci, že přináší více než jen naději. Vytváří kvalitativně novou platformu.
Ač mohu souhlasit s mnoha připomínkami ve vystoupení paní Konečné - a má pravdu, je třeba říci, že existující nástroje nejsou využívány. Často jsou dokonce zatloukány a jejich vyjmenování není tedy zcela zbytečné. Osobně bych stála o doplnění. A buďme kritičtí a spravedliví a netlučme po hlavě pouze Ministerstvo životního prostředí. Své si zaslouží všichni, kdo mají zodpovědnost, k níž se nehlásí.
Dopracování vítám. Stejně tak vítám usnesení vlády vztahující se k této zprávě, které umožní realizovat už nyní konkrétní kroky.
Nyní ke zprávě konkrétně. Mám dvě zásadní připomínky. První z nich se týká zdraví. Nejen mě překvapilo, že zpráva nevěnuje odpovídající pozornost vlivu znečištění ovzduší na lidské zdraví. Důvodů může být více. Jedním z nich je absence Ministerstva zdravotnictví mezi ministerstvy, která vláda oslovila v souvislosti s přípravou zprávy. Dalším může být rukopis technokratů a nízká účast žen při formulaci vládních závěrů. Chci být korektní a dodávám, že všichni, ať ženy či muži, kteří pečovali o nemocné dítě, kteří trávili velkou část života v čekárnách lékařských ordinací a mají za sebou probdělé noci plné strachu o život nejbližších, už nechtějí poslouchat řeči o rovnováze ekonomického rozvoje a životního prostředí. Stejné plané řeči jsme poslouchali před čtyřmi i více roky. A přestože došlo k dílčím změnám, křivky nemocnosti rostou dál.
Data jsou zcela průkazná. Vycházejí z mravenčí a poctivé práce dětské lékařky Evy Schallerové, která žije a ordinuje v nejpostiženější ostravské městské části Radvanicích - Bartovicích. Jde o část slezské Ostravy ležící v těsném sousedství firmy Arcelor Mittal. Dětská lékařka Schallerová konstatuje, že nemocnost v lokalitě Radvanic - Bartovic byla vždy vysoká. Poukazuje však na rozdíly oproti dřívějšku, kdy nemoci dýchacích cest postihovaly ve větší míře horní dýchací cesty a nejčastěji byly diagnostikovány angíny, záněty nosohltanu, hrtanu, průdušnice a nemoci měly klasický průběh. V posledních letech se však záněty stěhují více do dolních cest dýchacích, jsou častější, nebezpečnější a medicínsky nepředvídatelné. Přibývají závažné stavy a komplikace, hlavně u těch nejmenších. Nemoci probíhají bez teplot, laboratorní bakteriologická, sérologická i imunologická vyšetření jsou téměř vždy i u těžkých potíží negativní. Z víceletých statistických dat, které má tato lékařka k dispozici, vyplývá, že zvláště jsou ohrožené děti, které byly počaty v období listopad až únor a byly narozeny v období srpen až prosinec. Dle nich je pravděpodobné, že takové dítě prodělá během prvních měsíců života zánět průdušek či zánět plic, a to i několikrát za sebou. U dětí v radvanicko-bartovické lokalitě je čtyřikrát více astmatiků než ve zbytku republiky. Astma u těchto dětí propuká velmi brzy, již u batolat. Jde o astma těžké. Děti musí být mnohem dříve a mnohem déle léčeny kortikoidy.
Organismus lidí žijících v této škodlivinami postižené části naší vlasti reaguje na každou škodlivinu podobným způsobem: zánětlivou reakcí na virus stejně jako na prach nebo pyl. Kromě mechanického účinku, který sliznice poškozuje, jde i o chemický dopad. Prach není čistý, jsou v něm navázány další látky, které jsou rakovinotvorné i mutagenní, a ty postiženou sliznici naleptávají. Na takto narušenou sliznici se druhotně uchycují viry i bacily a koloběh potíží se uzavírá do kruhu nekončících nemocí.
Závěry dětské lékařky doplním výsledky výzkumu významného epidemiologa, doktora Radima Šráma, z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR. V současnosti probíhá na Ostravsku unikátní výzkum v rámci Programu Ostrava s použitím nejnovějších metod s cílem ukázat a získat nové poznatky o mechanismech působení komplexních směsí látek vázaných na prachové částice v ovzduší na lidský organismus. Výzkum kromě jiného již ukázal, že znečištění v Ostravě vážně poškozuje DNA. ***