(11.50 hodin)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Znovu říkám, že otevírám rozpravu. Nemám do ní žádnou přihlášku ve třetím čtení, rozpravu tedy končím, protože ani nikoho z místa nevidím. Má zájem pan ministr o závěrečné slovo? Paní zpravodajka? (Ne.) Pan ministr také nemá.
Přikročíme k hlasování o pozměňovacím návrhu. Prosím zpravodaje, aby přednesl pozměňovací návrh a vyjádřil se k němu. Pana ministra také požádám o vyjádření k pozměňovacímu návrhu. Prosím.
Poslankyně Zuzka Bebarová-Rujbrová: V daném případě bude procedura velmi jednoduchá, protože budeme hlasovat o jediném pozměňovacím návrhu, který je de facto pouze technickou úpravou měnící číslovku, a následně o celém zákoně. Jiné návrhy podány nebyly.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pan ministr se chce vyjádřit k pozměňovacímu návrhu.
Ministr vlády ČR pro lidská práva a menšiny Michael Kocáb Souhlasím a děkuji za tento pozměňovací návrh. Všechno je v pořádku, přijímám to.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: O pozměňovacím návrhu rozhodneme v hlasování pořadové číslo 128, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro tento pozměňovací návrh. Kdo je proti? Děkuji vám.
V hlasování pořadové číslo 128 z přítomných 132 pro 120, proti nikdo.
Tím jsme vyčerpali pozměňovací návrhy a přikročíme k hlasování o celém návrhu zákona.
Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (zákon o nadacích a nadačních fondech), ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 969, ve znění schváleného pozměňovacího návrhu."
Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 129 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.
V hlasování pořadové číslo 129 z přítomných 135 pro 128, proti nikdo. Návrh byl přijat.
Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas. Děkuji panu ministrovi, děkuji paní zpravodajce a končím bod číslo 170.
Budeme pokračovat bodem číslo
201.
Návrh poslance Miroslava Opálky na vydání zákona, kterým se mění
zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 788/ - třetí čtení
Prvním přihlášeným v této rozpravě je nyní pan poslanec Miroslav Kalousek, poté pan poslanec Miroslav Opálka a poté pan poslanec Miroslav Jeník. Ostatní zatím nebudu číst. Prosím pana poslance Miroslava Kalouska, aby se ujal slova.
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, projednáváme mimořádně závažnou normu týkající se pracovního práva, a tedy i sociální politiky, a jako členský stát EU učinili bychom jako Poslanecká sněmovna mimořádnou chybu, pokud bychom ho hodnotili pouze z hlediska domácí legislativy. Byl by to pohled řekněme z žabí perspektivy. Pokládám proto za nezbytné, abychom z té správné perspektivy, tedy z perspektivy orla, v krajním případě z perspektivy orlosupa, pohlédli na změnu této normy z toho správného kontextu, a sice v kontextu evropské sociální politiky.
Řekněme si prosím několik zásadních kamenů do mozaiky evropské sociální politiky, kam nezbytně musíme tuto normu zasadit. Jaké jsou vlastně hlavní směry vývoje této politiky? Na jaře roku 2000 na zasedání v Lisabonu, a to je nezbytné si stále připomínat, stanovila Evropská rada pro EU jasný strategický cíl pro to, aby se Evropa stala nejkonkurenceschopnější ekonomikou na světě založenou na znalostech, ekonomikou dynamicky se rozvíjející, schopnou dosahovat udržitelného tempa ekonomického rozvoje a vytvářet více a lepších pracovních příležitostí při vyšší sociální kohezi. Důvodem je zřetelné zaostávání EU za Amerikou v dosavadní produktivitě práce. Dlužno říct, že se toto zaostávání stále prohlubuje.
V souladu s lisabonskou představou o směřování evropské sociální politiky zveřejnila Evropská komise 28. června 2000 dokument nazvaný Evropská sociální agenda. S jeho záměry se členské státy na summitu v Nice jednomyslně ztotožnily, potvrdily jeho vysokou kvalitu a zároveň ho přijaly jako základnu pro svou další práci v tomto směru.
Problematiku prohloubilo a rozšířilo rozhodnutí Evropského parlamentu a zvláště zajímavé pro posuzování novely zákoníku práce jsou následující body: Význam vzájemného propojování a interakce mezi hospodářskou a sociální politikou a politikou zaměstnanosti. Úloha různých nástrojů, zvláště transparentní koordinace a legislativy. A samozřejmě vše by bylo marné, kdyby nebyl zdůrazněn třetí bod, kterým byla v tomto dokumentu mobilizace všech zúčastněných partnerů. Evropský parlament také zdůraznil potřebu ročních kontrol a udržení zpětných vazeb v sociální agendě hodnocením dosažených výsledků ve vztahu k programovému dokumentu Komise. ***