(11.00 hodin)
(pokračuje Bursík)

Ustavila se tehdy Unie pro Prahu. Uskupení, které si dobře pamatuji, KDU-ČSL toho bylo také součástí, a já jako nezávislý jsem toto uskupení vedl. A ODS a primátor Koukal, pane poslanče, byli v panice, protože byly obavy, že ODS ztratí svoji baštu. Nepřipomíná vám, dámy a pánové, ta situace situaci, která se teď blíží ve volbách v hlavním městě Praze?

Tehdy se stalo to, že na jednání rady navrhl primátor, že se Praha rozdělí na deset volebních obvodů. Dokladem toho je právě desátý volební obvod, v kterém kandidoval pan poslanec Bürgermeister a stal se prvním náhradníkem po výsledcích těchto voleb. Aby toto mohla rada prohlasovat, tak dokonce museli jednu členku rady za ODS přivézt na jednání rady, protože ona byla nemocná a potom by jim nevycházely ty hlasy, protože tam nebyla taková dominance ODS jako nyní. To rozhodnutí bylo vysoce efektivní z pohledu ODS, protože tím, že rozdělila ODS Prahu na deset volebních obvodů, tak zachránila výsledek ve volbách. Já jsem tehdy šel kandidovat proti Janu Koukalovi do volebního obvodu, v tom volebním obvodu jsem porazil Jana Koukala o 41 %, ale celkově při rozdělené Praze na deset volebních obvodů dostala Unie pro Prahu 28,07 % a ODS dostala 36,88 %. Tím zachránili situaci.

Druhým krokem k zachránění situace bylo poprvé historicky ustanovení velké koalice v České republice na území hlavního města Prahy, kdy ODS spolu se sociální demokracií zabetonovaly Prahu na další čtyři roky.

Čili já bych se tady chtěl zastat Cyrila Svobody jako předsedy KDU-ČSL. V tomto mám naprosto shodnou pozici jako on. Totiž tady není cílem manipulace a nějaká aritmetika a geometrie, tedy Poslanecké sněmovny, která by měla být vnucena hlavnímu městu Praze. Je to přesně naopak. Tady jde o to, ubránit se manipulaci ODS, která disponuje většinou v hlavním městě Praze a v radě, aby stejným trikem, který udělala v roce 1998, a to je doklad nade vše jasný, znovu neučinila tento trik, protože samozřejmě pro politickou stranu typu ODS za stávající situace je toto výhodné. Takže bych velmi rád doporučil kolegům z ODS, kteří nejsou poslanci hlavního města Prahy, solidarita je pěkná věc, ale je dobré znát reálie a fakta. A jestliže jsou jistě i politici, kteří mají za to, že lhát, když se lže, tak že to působí jako pravda, tak že to vlastně je efektivní a že to přináší výsledky, já jsem se s tím v politické praxi bohužel setkal nesčíslněkrát, kdy lidé mají za to, že součástí politického umění je umět lhát natolik, že to působí důvěryhodně, a tím vyhrávat politické debaty. A já samozřejmě neobviňuji pana poslance Bürgermeistera ze lhaní. Prostě je to ztráta paměti, stane se, je to daleko, byl to rok 1998, může se stát, že si to člověk nepamatuje, ale bylo dobré to tady připomenout, protože ta současná situace se setsakramentsky blíží a podobá té situaci, která tady byla v roce 1998.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: To byl pan poslanec Martin Bursík. Před řádně přihlášenými mám ještě dvě faktické poznámky, kolegy Bürgermeistera a pana poslance Vojíře. Nyní pan poslanec Bürgermeister. Máte slovo k faktické poznámce, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Bürgermeister: Já se omlouvám, že si tu uděláme pražskou soutěž ve ztrátě paměti. V roce 1998 Praha byla obec, kraje neexistovaly. Pokud by zde byla předložena novela zákona o obcích také souběžně, která zakáže obcím a statutárním městům se v komunálních volbách do obecních zastupitelstev dělit na obvody, tak bych tu diskusi a připomínku od kolegy Bursíka bral. Takhle se jenom ohrazuji, že máme selektivní ztráty paměti, jak se to hodí.

Chci říct, že jeho příspěvek, prostřednictvím paní předsedající, mě upevnil v tom, že nás Sněmovna, že nás tento návrh všechny zatahuje do naprosto účelového přemýšlení stranických sekretariátů nad podzimními volbami v Praze. Začíná to už být mírně nevkusné. Kolega Bursík to předvedl v celé nahotě.

Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano. To byla faktická poznámka pana poslance Bürgermeistera. Nyní faktická poznámka pana poslance Vojíře. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Oldřich Vojíř: Vážený pane předsedající, dovolte i mně jednu faktickou poznámku na toto téma. Já myslím, že když zapojíme opravdu logiku, tak zjistíme jedno podstatné. Praha je řízena zvláštním zákonem, zjednodušeně řečeno. Vykonává pravomoci obce, ale také vykonává pravomoci kraje. V čele nestojí hejtman, ale primátor. I z tohoto bych řekl, že více je to obec než kraj, chcete-li to takto říci. To znamená více platí, že si může podle mého soudu určit rozložení volebních obvodů od jednoho do N. Neříkám, jak to N je velké. Toto právo má každá obec. To je první poznámka.

A druhá poznámka o účelovosti nebo neúčelovosti nebo jednání v tom či onom čase. Kdybych chtěl být fakt jedovatý, tak když začínala tato Sněmovna, tak by kolega Bursík nemohl mít svůj vlastní klub. Bylo jich pouze šest. Zde bylo dlouho pravidlo, že musíte mít deset poslanců na to, abyste prostě mohl mít klub. Bylo to účelové zařazení změny zákona? No bylo. Řeklo se, že stačí mít tři čtyři pět, v tomto případě stačilo čtyři. Vím proč. Protože v Senátu by tři bylo možná pro někoho nepřijatelné.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Oldřichu Vojířovi. S faktickou poznámkou pan poslanec Cyril Svoboda.

 

Poslanec Cyril Svoboda: Pane předsedající, já vám povím, co se odehrálo, když jsem byl v zastupitelstvu hlavního města Prahy. Přišel jsem, řádně jsem podal písemnou přihlášku do diskuse, řádně. Byla ztracena. Když jsem se přihlásil o slovo, tak mi bylo upíráno, potom jsem ho dostal. Nakonec, když jsem chtěl zařadit bod, řekli, zda mám písemné podklady. Měl jsem je, dal jsem je šéfovi úřadu magistrátu. Ten zakázal tyto materiály namnožit a rozdat zastupitelům. Na to mi řekl pan primátor, ať to nechám vytisknout ve Sněmovně, protože nemám zavádět tyto manýry do zastupitelstva hlavního města Prahy.

To všechno mě vede k tomu, že účelovost tady svědčí úplně ze všeho. Takové zacházení jsme ani ve Sněmovně nikomu neudělali, že by nemohl promluvit, nebo že kdyby měl materiály, že bychom je nemohli, že by bylo zakázáno je množit a rozdat mezi zastupitele. V této atmosféře ztrácím důvěru, že toto vedení zastupitelstva v Praze je schopno korektně zajistit soutěž pro všechny stejně. Bude teď v situaci, která v Praze je, kde dramaticky klesá samozřejmě podpora ODS, bude hledat takový model, který pro ně bude nejvýhodnější. A když slyšíme všechny kauzy, jako je Opencard, Veolia atd., mě to utvrzuje v tom, že nejlépe lidem říct jenom obvod, rovný hlas, jedno pravidlo.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času. Vrátíme se k řádným přihláškám. Slova se ujme pan poslanec Dub, připraví se pan poslanec Doktor a poté pan poslanec Bratský. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Tomáš Dub: Děkuji vám, pane předsedající. Dámy a pánové, já jsem se zájmem sledoval diskusi na téma, co je Praha. Já bych chtěl říct, že Praha není kraj, Praha není obec. Praha, to je - pro ty, co nevíte - Praha, to je hlavní město České republiky. A Praha se řídí zákonem ne o obcích, ne o krajích, ale o hlavním městě České republiky. To je potřeba si vyjasnit a tím se Praha liší od ostatních.

Chtěl bych říct, že z té diskuse, kterou jsem sledoval, jsem pochopil, že navrhovatelé kritizují Prahu z účelového chování. Ale my všichni tady přece dobře víme, že tento zákon je také předvolebně účelový. Tudíž podle mého názoru nelze jedněmi ústy něco kritizovat a stejnými ústy navrhovat to samé. Dámy a pánové, toto je čisté, krystalické pokrytectví! ***




Přihlásit/registrovat se do ISP