(14.40 hodin)
(pokračuje Exner)
Problém, který má celá levice s těmito podobnými dokumenty, je to, že není žádná účast veřejnosti. Také v této oblasti, podobně jako například u Lisabonské smlouvy, všechno probíhá shora, není žádná snaha o zveřejnění materiálu, o to, aby se zjistilo, jaký názor veřejnosti je. Pokud máte u nás doma nějaký jiný záměr, prosím, abyste o něm pokud možno informoval.
Z materiálu, jak je nyní k dispozici, se vlastně úplně vytratily sociální věci. Nově je tam heslo "růst podporující začlenění", což částečně má tyto záležitosti nahradit. Nakonec se z něj i proti Lisabonské smlouvě vytratila i zaměstnanost. Není nijak stanoveno, v čem by konkurenceschopnost jako hlavní cíl Evropské unie se měla dotýkat České republiky. Prosil bych vás, jestli byste to případně mohl vyjasnit.
Evropská unie počítá s debatou v Evropském parlamentu, u nás zatím to tak není. Prosím také, jestli byste mohl říci, zda se počítá s tím, že se Parlament na posuzování před schválením bude podílet.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Nyní požádám pana premiéra, aby se vyjádřil k této interpelaci.
Předseda vlády ČR Jan Fischer: Pane předsedající, dámy a pánové, příprava Strategie 2020 nebo Evropa 2020 je dneska samozřejmě ve stadiu, kdy zdaleka - a troufnu si říci, že nejsme ještě ani uprostřed. Máme za sebou velmi předběžnou debatu ze závěru minulého roku a máme za sebou debatu v únoru letošního roku na neformální, podotýkám neformální Evropské radě.
Celková představa hlavních hráčů Van Rompuye, ale i Komise je, že materiál musí být připravován tak, aby byl výsledkem shody jaksi lídrů na nejvyšší úrovni, abychom tentokrát nepostupovali tak, že se zrodí jakýsi úřednický dokument a ten potom bude moudře za pár minut schválen na jednání Evropské rady. Naopak, v tomto dokumentu musí být vůle a pokud možno konsensus lídrů evropských vlád či případně hlav států na tom, jak by taková strategie měla vypadat, jaké by měly být její priority.
Tato debata o prioritách je samozřejmě velmi svízelná i co do jejich počtu a samozřejmě co do jejich obsahu. Shoda je zatím na tom, že má-li mít dokument smysl, priorit musí být vybráno pokud možno málo, rozumný počet, a že naopak musí být potom rozpracovány dále a musí mít nějakým způsobem měřitelnou kontrolu, měřitelný výsledek.
To téma tedy bude. Nicméně Komise přišla řekl bych se shrnutím rozpravy a s některými svými myšlenkami, které vtělila do toho sdělení, o kterém jste tady hovořil. To zdaleka není výsledný dokument a Evropská rada se přípravou tohoto dokumentu bude nepochybně zabývat na březnové radě za 14 dnů, 25. a 26. března a nepochybně přesáhne tato debata až do června letošního roku.
Akcenty, které jednotliví lídři do této debaty dávají, záleží samozřejmě na povaze vlád, jejich zaměření a politickém profilu. Česká republika určitě je pro to, abychom se koncentrovali na dosažení a udržení růstu ekonomik členských zemí cestou opatření na zvýšení konkurenceschopnosti a podpory zaměstnanosti. Česká republika si je vědoma toho, že situace na trhu práce svými ekonomickými aspekty a sociálními dopady je jedno z vrcholných témat, a vždycky ve svých stanoviscích uplatňujeme požadavek, aby trh práce a podpora zaměstnanosti byly považovány za prioritu a téma klíčové.
Ke klíčovým tématům, se kterými se můžeme dále ztotožnit, patří vedle problematiky trhu práce a zaměstnanosti tah na znalostní společnost, navýšení investic do výzkumu a vývoje, splnění klimaticko-energetických závazků, snížení chudoby - opět sociální akcent - a zvýšení počtu vysokoškolsky graduovaných lidí.
Velmi zdůrazňujeme to, abychom se všichni při konceptu strategie, je-li už připravována, uměli vyvarovat, uměli respektovat za prvé to, že nejsme z krize venku, je to svým způsobem i exit strategie, aspoň na ta první období, s nejasnou predikcí dalšího vývoje a s možnými zvraty. A za další, nezkusme si zopakovat prostě to, co se stalo s Lisabonskou strategií, kdy právě nedosažení cílů stanovených v Lisabonské strategii, nejasná schopnost je vůbec změřit a zkontrolovat zásadně podryly důvěru v tento dokument.
Nemám nic proti tomu, abychom už při dalších fázích, konkrétnějších fázích vyjednávání toho dokumentu byli samozřejmě otevřeni parlamentním strukturám, parlamentním výborům, všem, kteří o to budou mít zájem. Předpokládám finalizaci dokumentu, pokud se to povede, až na červnové Evropské radě.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ptám se pana poslance Exnera, jestli ještě doplní svou interpelaci. Je tomu tak, prosím.
Poslanec Václav Exner: Pane předsedo vlády, byl bych rád, kdybyste vzal na vědomí tu kritiku, že to, co jste opakoval, že je potřeba dosáhnout shody lídrů, takovým lídrem za Českou republiku jste pravděpodobně vy, možná také pan prezident Klaus. Ale bylo by potřeba, aby to občané vzali za své, aby došlo ke shodě velké části evropských občanů. A proto je potřeba něco udělat. Zatím se toho opravdu dělá pro tuto věc málo. To za prvé.
Za druhé. V citovaném dokumentu Evropská unie stanovila některá konkrétní čísla, číselné cíle. 69 % obyvatelstva by mělo být zaměstnáno, 3 % HDP na výzkum a vývoj, podíl dětí pod hranicí 10 %, které nedokončí základní vzdělání, nejméně 40 % vysokoškolské vzdělání, počet osob ohrožených chudobou klesnout o 20 milionů. Bude Česká republika podporovat tyto cíle a co to pro nás konkrétně pro těch příštích deset let znamená?
A řeknu už jenom ještě jednu větu, už vidím, že nad plán. Pokud jde o zaměstnanost upozorňuji, že Lisabonská strategie si stanovila přesně měřitelný cíl - tzv. plnou zaměstnanost v roce 2010. A vidíme, kam jsme to dotáhli!
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ještě jednou poprosím pana premiéra, kdyby reagoval na tento doplněk.
Předseda vlády ČR Jan Fischer: Tam je právě otázka, zdali se z Evropy a z Evropské unie, z Evropské rady a z Evropské komise má stát celoevropská státní plánovací komise, která vytyčí tyto smělé cíle, aby za pár let konstatovala, že je to nějak jinak, sdělila evropské veřejnosti, že to byl tak trochu apríl. Přišla Wim Kokova zpráva a jakýsi reformovaný Lisabon, ke kterým už nehovoříme, ani o tom původním, ani o tom reformovaném.
Čili ta čísla jsou tam napsána, já je považuji za velmi tentativní, s tím, že určitě o nich bude debata, a potom je možné mluvit o tom, ke kterým cílům i takto kvantifikovaným se Česká republika přihlásí.
Mimochodem, v této situaci, vždyť jsme si toho všichni vědomi, za této turbulence ekonomiky, světové ekonomiky a podobně chodit s takovýmito čísly, s takovýmto plánovačským mechanismem až do roku 2020 při schopnosti udělat dobrou prognózu národního hospodářství nebo neschopnosti na příští rok nebo dva tři roky dopředu... Podívejme se sem, ruku na srdce. Není to opět jakási zvláštní přehnaná ambice? I s tímto půjdeme do té debaty.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Teď bych požádal pana poslance Pavla Němce, který chce interpelovat pana premiéra ve věci likvidace podniku MEZ Mohelnice.
Poslanec Pavel Němec: Vážený pane premiére, koncem února t. r. rozhodla vláda o likvidaci podniku MEZ Mohelnice. Jistě chápete, že jako místostarostu Mohelnice mě toto téma velmi zajímá. Jde přece o naše občany a jejich zaměstnání, zejména nyní, v době ekonomické krize. ***