(9.20 hodin)
(pokračuje Kasal)

Rozhodneme v hlasování, které má pořadové číslo 84. Kdo souhlasí, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko ano. Děkuji. Kdo je proti? Děkuji.

Hlasování skončilo. Hlasovalo 100 poslanců, pro 58, proti 20. I tento návrh byl přijat.

 

Věra Jakubková navrhuje, aby zpráva premiéra o ovzduší v Moravskoslezském kraji byla projednána zítra ve 12 hodin, jako pevně zařazený bod na 12. hodinu.

Rozhodneme v hlasování, které má pořadové číslo 85. Kdo je pro? Děkuji. Kdo je proti? Děkuji.

Hlasování skončilo. Hlasovalo 100 poslanců, pro 75, proti 4. I tento návrh byl přijat.

 

Paní poslankyně Kateřina Konečná navrhuje, aby bod 128, sněmovní tisk 1009, byl projednán ve čtvrtek 18. 3. po písemných interpelacích. Je tomu tak? Je tomu tak.

Takže kdo souhlasí s návrhem paní poslankyně Konečné, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko ano v hlasování pořadové číslo 86, které jsem právě zahájil. Děkuji. Kdo je proti? Děkuji.

Hlasování skončilo. Hlasovalo 100 poslanců, pro bylo 78, proti 5. Takže i tento návrh byl přijat.

 

Pan poslanec Bohuslav Sobotka navrhuje, aby body 40, 41, 42, což jsou tisky 942, 940 a 916, byly zařazeny na příští úterý jako další body po těch, které jsou pevně zařazeny.

Rozhodneme v hlasování, které má pořadové číslo 87. Kdo je pro, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko ano. Kdo je proti? Děkuji.

Hlasování skončilo. Hlasoval 101 poslanec, pro 62, proti 29. I tento návrh byl přijat.

 

Pan poslanec Opálka navrhuje, aby body 201 a 202, což jsou tisky 788 a 798, byly zařazeny na zítřek jako třetí a čtvrtý bod, to znamená za to třetí čtení, které tam je.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko na znamení souhlasu. Kdo je proti tomuto návrhu? Děkuji.

Hlasování (pořadové číslo 88) skončilo. Hlasovalo 100 poslanců, pro bylo 61, proti 29. I tento návrh byl přijat.

 

A pak zbývá poslední návrh k hlasování. Je to návrh pana poslance Němce, aby bod, který má číslo 38 a týká se tisku 990, byl v případě, že nebude projednán dnes, zařazen na úterý po pevně zařazených bodech, to znamená asi jako šestý bod, jestli to dobře počítám.

Zahájíme hlasování. Kdo s tímto návrhem souhlasí, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko ano. Kdo je proti? Děkuji.

Hlasování (pořadové číslo 89) skončilo. Hlasovalo 101, pro 61, proti 14. Takže i tento podmíněný návrh byl odsouhlasen.

 

Pokud se nemýlím, můžeme přistoupit k projednávání bodu, který se zove

276.
Odpovědi členů vlády na písemné interpelace

První interpelace je na ministryni zdravotnictví Danu Juráskovou. Ta je nicméně z dnešního dopoledního jednání omluvena. Je to interpelace poslanců Pavla Vanouška, Soni Markové a Jaroslava Krákory a Ludvíka Hovorky ve věci organizačních změn ve zdravotních ústavech a hygienické službě. Je to sněmovní tisk 1034. Mám informaci - hlásí se pan poslanec Vanoušek - že by měli při projednávání této interpelace být přítomni všichni, jichž se to týká. Pan poslanec Hovorka je, pan poslanec Vanoušek je, paní poslankyně Marková je. A pan poslanec Krákora? Není. Já osobně jsem příznivcem spíš toho výkladu, že je-li tady někdo, kdo se společným hlasem chce k té interpelaci vyslovit, tak k tomu má mít příležitost. Takže pokud Sněmovna nebude mít s tímto mým výkladem problém, tak bych vám dal slovo, pane poslanče. (Nikdo nereaguje.)

Zdá se, že tento výklad je také přijatelný, takže prosím.

 

Poslanec Pavel Vanoušek: Vážený pane místopředsedo, členové vlády, dámy a pánové, i přes nepřítomnost paní ministryně zdravotnictví se po krátkém vystoupení pokusím vás získat pro návrh usnesení, které přednesu.

Společně s dalšími kolegy jsem v závěru loňského roku interpeloval ministryni zdravotnictví ve věci organizačních změn ve zdravotních ústavech, Státním zdravotním ústavu a hygienické službě. Ve své odpovědi potvrdila naše obavy, že beze změn v zákoně 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, jsou zejména ve zdravotních ústavech prováděny organizační změny zásadního rozsahu. Z její odpovědi je zřejmé, že se počet pracovníků zdravotních ústavů od konce roku 2006 z 2489 pracovníků snížil o 43 % na 1432 pracovníků k 30. 9. 2009. Ještě dramatičtější je situace, pokud jde o pracovníky vykonávající činnosti v oblastech ochrany veřejného zdraví. Zde došlo ke snížení počtu ze 150 pracovníků na 45 zaměstnanců, to je snížení o 70 %. Přitom paní ministryně uvádí - a teď cituji - že toto zeštíhlení nebude mít v žádném případě za následek omezení služeb v oblasti ochrany veřejného zdraví, že spíše naopak dojde k jeho zefektivnění. Pokud by bylo možné tomu věřit, podařil by se Ministerstvu zdravotnictví husarský kousek: zvýšit produktivitu příslušných pracovníků o 300 %. Ale to samozřejmě není možné a nemůže tomu být tak.

Toto bezprecedentní snížení stavu pracovníků nutně vede k omezení činností v oblasti podpory zdraví. Za oprávněný je v odborné veřejnosti považován požadavek na jednoho pracovníka na sto tisíc obyvatel, tedy cca sto pracovníků pro Českou republiku. Samozřejmým požadavkem je plošné rozmístění těchto pracovníků. Ohrožena je i spolupráce s veřejnou správou a nevládními organizacemi v regionech. Přitom pro veřejnou správu i činnost nevládních organizací je odborná podpora podložená znalostmi místních podmínek velmi potřebná a užitečná.

Všechny změny byly provedeny bez jakýchkoliv odborných analýz týkajících se podpory veřejného zdraví a primární prevence. Jednotlivé analýzy, které jsou k dispozici, se týkají pouze počtu pracovníků a případně ekonomiky. Dochází k centralizaci systému podpory veřejného zdraví, a tím omezení rovného přístupu veřejnosti k základní preventivní zdravotní péči.

Bez dostatečné odpovědi zůstala otázka, zda se připravují nějaké změny ve struktuře zdravotního ústavu, hygienické služby a zdravotních ústavů. Přitom máme informaci, že bez opory v zákoně a přes odpor zaměstnanců se od 1. dubna letošního roku mají zdravotní ústavy sloučit do dvou, a to se sídlem v Praze a Ostravě. Rovněž otázka, zda je cílem kroků prováděných při integraci zdravotních ústavů připravit je k privatizaci, zůstala bez odpovědi. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP