(14.40 hodin)
Poslanec Jiří Krátký: Paní předsedající, kolegyně a kolegové, usnesením z 32. schůze výboru pro životního prostředí ze 14. ledna 2010 byl přijat doporučující návrh Poslanecké sněmovně, aby vládní návrh zákona byl schválen. K tomu pověřuje předsedu výboru, aby předložil toto usnesení předsedovi Poslanecké sněmovny, zmocňuje zpravodaje výboru, aby na schůzi podal zprávu o výsledcích, a zmocňuje zpravodaje, aby ve spolupráci s legislativním odborem Poslanecké sněmovny provedl příslušné legislativní změny.
Domnívám se, že tento materiál jste dostali všichni dopředu. Tak jak pan ministr řekl, tento zákon má jednoznačný cíl - podpořit udržitelný rozvoj včetně všech tří jeho pilířů plus bezpečnosti. To všechno tady bylo řečeno.
Tento materiál se nám vrátil na projednávání někdy koncem roku 2009, kdy k tomuto byl seminář, který se touto problematikou velmi zabýval a hroty, které tady zazněly, jaksi očesal.
Domnívám se, že tento materiál je připraven pro třetí čtení. V rámci změn a času, který nastal, budou podány některé pozměňovací návrhy, ke kterým se i já přihlásím a které se týkají nejenom změny časového posunu, o kterém pan ministr mluvil, ale i některých drobných úprav. Pokud bude přijat komplexní pozměňovací návrh výboru pro životní prostředí, je potřeba tam udělat drobné technické úpravy, které buď načtu, anebo vám už byly rozdány v průběhu minulých týdnů.
Děkuji moc za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: I já vám děkuji. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj zemědělského výboru pan poslanec Jiří Hanuš. Vážený pane poslanče Hanuši, máte slovo.
Poslanec Jiří Hanuš: Děkuji. Já bych si vás dovolil seznámit s usnesením zemědělského výboru, který tuto materii projednal za přítomnosti náměstka ministra životního prostředí pana Kutáka dne 13. ledna 2010 a doporučil Poslanecké sněmovně tento zákon, kterým se mění zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 967, schválit. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: I já vám děkuji. Otevírám obecnou rozpravu, do které mám přihlášku pana poslance Plachého. Vážený pane poslanče, ujměte se slova.
Poslanec Jaroslav Plachý: Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, dámy a pánové. Podle nařízení Evropské unie má každá členská země povinnost zvýšit do roku 2020 podíl biopaliv na ropných pohonných hmotách na 10 %. Po schválení návrhu zákona, který právě projednáváme, bude Česká republika plnit tento cíl více než z poloviny o celou dekádu dříve, než nařizuje Evropská unie. Já se táži, zda je, nebo není v pořádku takto spěchat. Spěcháme totiž v době, kdy v této zemi a koneckonců i globálně působí ekonomická krize. My v této době zvyšujeme, pravděpodobně později než od 1. dubna 2010, ale v tomto roce už podruhé cenu pohonných hmot. Dočetl jsem se v tisku, že může jít o zvýšení ceny pohonných hmot o litru benzinu o 1,50 Kč, u litru nafty až o 1,70 Kč.
Jsem přesvědčen, že opravdu není žádný relevantní důvod k tomu, abychom v době krize zvyšovali podruhé v tomto roce ceny pohonných hmot, a to skokem, o částku, která není zanedbatelná. Vedou mě k tomu následující důvody:
V době krize, kdy roste nezaměstnanost, je třeba podpořit mobilitu pracovní síly. Tímto návrhem zákona mobilitu pracovní síly samozřejmě zmenšujeme. Za peníze, které jsme dříve zaplatili, nyní toho ujedeme mnohem méně. Není k tomu opravdu žádný důvod, abychom takto spěchali, jak spěcháme. Opět se ukazuje, že jsme papežštější než papež a nařízení Evropské unie plníme naprosto zbytečně, naprosto bez jakéhokoliv rozumného uvážení o deset let dříve, než by mělo nastat!
Dále bych vás vyzval k tomu, abychom zvážili pančování, jak si to dovolím nazvat, pohonných hmot takzvanými biosložkami, zda je opravdu dobré, a to jak pro palivo samotné, tak pro motory, které jej spalují. Hospodářský výbor se kdysi dostal k informaci, že státní hmotné rezervy nemohou skladovat tzv. biopalivo, protože se skladovat nedá. Dochází tam k segregaci biosložky a k jejímu kažení. Ono se to kazí. A myslím si, že to je jeden z důvodů, proč to palivo pančované biosložkou je méně hodnotné než normální standardní palivo.
Kromě toho jsem přesvědčen, že pančované palivo škodí dokonce i motorům. Upozorňují na to technici, kteří říkají, že nádrž, která stojí bez pohybu týden a více, má oddělené složky pohonných hmot uvnitř, které mohou vést ve svém důsledku k zadření, poškození vstřikovacího čerpadla. To je možné samozřejmě zpochybňovat, nicméně já jako kdysi bývalý člen správní rady Českých drah vás mohu ujistit o tom, že v minulosti proběhl významný experiment, kdy České dráhy chtěly přejít na tzv. bionaftu, zkoušely ji ve velkém, vyhodnotily zkoušky a ustoupily od tohoto projektu, protože naftové motory bohužel se velmi porouchávaly, praskaly jim hlavy válců. Takže výsledná úspora po přechodu na bionaftu by byla jednoznačně záporná.
Ano, motor se nezničí ihned. To je pravda. Ale že se pravděpodobně zkrátí jeho životnost, to bude asi pravda, na kterou samozřejmě přijdeme až následně.
Dále bych vás chtěl ujistit o tom, že biopaliva jako taková škodí životnímu prostředí. Vytáhl jsem si několik čísel z literatury a bylo by asi dobré, aby to tady zaznělo.
Nevím, jestli každý z nás ví, že na výrobu jednoho litru biopaliva připadá 2500 litrů vody. Množství zrna použitého k naplnění nádrže většího automobilu etanolem odpovídá množství jídla, které jeden člověk spotřebuje za rok. Pokud by například v USA měly všechny automobily jezdit na etanol z kukuřice, potřebovala by tato země 97 % svého území na její pěstování. ***