(10.10 hodin)
(pokračuje Nečas)
To je velmi výrazné opatření, které funguje vlastně teď druhým rokem, a myslím si, že je nesmírně pozitivní. A opět účinky poté, co například zavolá někdo z okresní správy sociálního zabezpečení takovému lékaři, který vypisuje vysoce nadprůměrný neodůvodněný počet pracovních neschopenek, tak je zaznamenatelné, že po takovém telefonátu z okresní správy sociálního zabezpečení a s citací příslušného místa zákona, které umožňuje České správě sociálního zabezpečení odejmout povolení k vydávání pracovních neschopenek, že tento počet pracovních neschopenek u dotčeného praktického nebo ambulantního lékaře se začíná opět blížit k průměru, tedy jinými slovy začne klesat, a je to opět pozitivní.
Jak se tedy, dámy a pánové, vyvíjely náklady zaměstnavatelů v roce 2009. Jak jsem již řekl, od 1. ledna 2009 zaměstnavatelé poté, co na sebe převzali platbu náhrady mzdy za 4. až 10. den pracovní neschopnosti, došlo také u nich ke snížení platby nemocenského pojištění o 1 procentní bod ze 4,3 procentního bodu na 3,3 procentního bodu. Celkové náklady, které za 4. až 10. den pracovní neschopnosti zaplatili zaměstnavatelé v roce 2009, byly, dámy a pánové, 3 mld. korun. Jak jsem již řekl, systém spočívá v tom, že se snižuje platba nemocenského pojištění placená zaměstnavatelem z 3,3 na 2,3 procentního bodu a současně má zaměstnavatel 50% refundaci objemu vyplácených náhrad mezd za 4. až 10. den pracovní neschopnosti. To znamená jestliže zaplatili na náhradách mzdy za 4. až 10. den 3 mld. korun, tak současně, to je jejich výdaj, jako příjem obdrží refundaci ve výši 1,5 mld. korun. Jestliže tedy vezmeme i fakt, že mají o jeden procentní bod sníženou platbu nemocenského pojištění, to ponechává zaměstnavatelům v ČR k dispozici - a musím říct, že je to výrazné protikrizové opatření - 10 miliard korun. Jestliže vezmeme, že po refundaci, kdy se 3 mld. korun vyplatí na náhradách mzdy, 1,5 mld. se vrátí v refundaci, tak zaměstnavatelé mají vlastně jednoznačně plusovou pozici, dámy a pánové, ve výši 8,5 mld. korun (potlesk zprava), které zůstávají k dispozici českým zaměstnavatelům a umožňují jim přirozeným způsobem reagovat i na tuto ekonomickou krizi a držet pracovní příležitosti. Je to jedno z neúčinnější protikrizových opatření, které v ČR bylo zavedeno! Znovu opakuji, náklady po refundaci 1,5 mld., výnosy 8,5 mld. Je to jednoznačně pozitivní krok. To znamená zaměstnavatelé uspořili díky snížení odvodů na nemocenské pojištění a díky zavedení tohoto nového systému 8,5 mld. korun.
Jestliže, dámy a pánové, k tomu připočteme, že občanům ČR po snížení sazby sociálního pojištění placeného zaměstnancem o 1,5 procentního bodu zůstane v jejich kapsách, na účtech a v peněženkách dalších 16 mld. korun, znamená to, že dohromady zaměstnavatelům a zaměstnancům zůstane k dispozici v těchto těžkých krizových časech 24,5 mld. korun. 24,5 mld. korun! A já myslím, že je to další z pozitivních výsledků zavedení nového systému nemocenského pojištění a že by bylo hrubou chybou, chybou, která vede k prohloubení ekonomické krize, ke ztížení finanční situace zaměstnavatelů i zaměstnanců, pokud bychom přijetím tohoto nešťastně podaného zákona tento systém zrušili! Protože znovu opakuji, téměř 25 mld. korun zůstává v rukou, v peněženkách na účtech zaměstnancům i zaměstnavatelům. To je tedy evidentní.
Je samozřejmě skutečností, že tento nový systém nese své náklady na straně státu, že samozřejmě přinesl řadu komplikací, protože ne na vše se Česká správa sociálního zabezpečení dobře připravila. Všichni jste určitě zaevidovali v médiích to, že někomu byly velmi opožděně vypláceny nemocenské dávky, peněžitá pomoc v mateřství, ošetřovné apod. Je také skutečností, že tento systém, tak jak byl schválen v roce 2006 ještě v období vlády Jiřího Paroubka, byl schválen, jako bychom nebyli ve 21. století! Je celý založen na papírování, na prakticky nulovém používání elektronických komunikací, na prakticky nulovém používání informačních technologií. To je jeho velký hendikep a mně dodnes připadá neuvěřitelné, že v roce 2006 mohl být schválen zákon, který obsahuje papírovou neschopenku posílanou poštou, jako bychom byli ne ve 20. století, dámy a pánové, ale v 19. století! Devatenáctému století odpovídá ruční vyplňování, propisování několika verzí pracovní neschopenky a její zasílání poštou! Je neuvěřitelné, že toto mohlo být schváleno tehdejší hlasovací většinou na jaře roku 2006.
Musíme na to, dámy a pánové, reagovat. Reagujeme pozitivním způsobem. To znamená došlo k určitým úpravám, které jsou vhodné pro praktické lékaře. Byla to společná novela předložená mnou a panem kolegou Škromachem s podporou napříč politickým spektrem, je dobře, že jsme se na tom shodli, která vedla ke snížení četnosti posílání těchto pracovních neschopenek ze strany praktických a ambulantních lékařů. Je tady předložena - a my pevně doufáme, že s širokou podporou politického spektra bude schválena ve zrychleném řízení podle § 90 zákona o jednacím řádu - další novela, kterou předkládáme společně s panem kolegou Škromachem, která umožňuje České správě sociálního zabezpečení, aby refinancovala lékařům praktickým a ambulantním náklady na poštovné, které mají s odesíláním těchto neschopenek.
Ale to, že tuto věc řešíme úplně zbytečně, že komplikuje život zaměstnavatelům, zaměstnancům a lékařům a koneckonců i České správě sociálního zabezpečení jenom proto, že od počátku v tomto zákoně nebyla zahrnuta elektronická podoba neschopenky, tak bohužel tuto komplikaci budeme muset odstranit až pro futuro. To znamená, že se velmi intenzivně pracuje na modelu elektronické neschopenky, že by existoval speciální portál na webu České správy sociálního zabezpečení, že by to vedlo ke snížení administrativy, ke snížení nákladů a že by celý systém elektronické neschopenky byl spuštěn v roce 2012, samozřejmě i po proběhnutí nezbytných, nejenom technologických opatření, ale i legislativních změn.
Již jsem tady uvedl údaje, které se týkaly vývoje pracovní neschopnosti v důsledku zavedení karenční lhůty a nového systému nemocenského pojištění za ČR. Protože ale jsme tady poslanci zvolení v různých volebních krajích, tak bezesporu bude pro všechny paní poslankyně a pány poslance zajímavé podívat se na to, jak se vyvíjel počet ukončených případů pracovní neschopnosti, prostonaných dnů v letech 2008 v porovnání s novým systémem z roku 2009. Dovolte mi, abych vás s těmito zajímavými údaji seznámil, protože každý jsme odněkud.
Dámy a pánové, ukončené případy pracovní neschopnosti, a tady chci zdůraznit, že porovnáváme rok 2008, kdy existoval systém, kde karenční lhůta fungovala pouze prvního půl roku, s rokem 2009, s novým systémem nemocenského pojištění, tedy se třídenní karenční lhůtou, s platbou zaměstnavatele náhrady mzdy za 4. až 10. den pracovní neschopnosti, s tím, že se zaměstnavateli snižuje platba nemocenského pojištění o 1 procentní bod z 3,3 procentního bodu na 2,3 procentního bodu s 50% refundací vyplacených náhrad mezd za 4. až 10. den pracovní neschopnosti a se současným snížením platby sociálního pojištění placeného zaměstnancem o 1,5 procentního bodu.
Chci tedy zdůraznit, že je to porovnání údajů za rok 2008 a 2009. Jejich porovnání s rokem 2007, se starými údaji, by bylo ještě markantnější, ještě zřetelnější, ale i takto jsou tyto výsledky velmi, velmi zajímavé. ***