(Jednání pokračovalo v 18.31 hodin.)
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Dámy a pánové, skončila přestávka, která byla vynucena okolnostmi nám všem známými, a proto dovolte, abych pokračovala v bodu, který byl rozjednán. Je to bod číslo 5. Opakuji, že jsme stále ještě v obecné rozpravě. Ze dvou přihlášek do této rozpravy se počet snížil na jednu, a proto zde mám jediného přihlášeného do obecné rozpravy, a to pana poslance Karla Šidlo.
Nevím, zda se hlásí pan kolega Úlehla - s faktickou poznámkou? Takže faktická poznámka má přednost, a proto pan kolega Úlehla má nyní prostor.
Poslanec Tomáš Úlehla: Dobrý podvečer. Děkuji, paní předsedající. Já jsem se k této problematice chtěl vyjádřit v tom smyslu, že tady nezazněl ještě jeden argument, proč podpořit vládní návrh, a to je skutečnost, že za tu dobu se velmi zlevnily technologie, které samozřejmě ekonomicky pozitivně ovlivňují návratnost investic v případě fotovoltaických projektů.
A stejně tak jsem měl možnost hovořit v poslední době i s bankami poskytujícími vlastně finanční produkty pro usnadnění realizace. Myslím si, že podmínky jsou skutečně nastaveny tak, aby potenciální zájemci o provozování takovýchto zařízení mohli v klidu naprojektovat svoje záměry, že ta doba se z patnácti let výrazně posunula mezi období osm až deset či jedenáct let a banky jsou schopny na toto období případným investorům finančně vypomáhat.
Považoval jsem za vhodné, aby to v obecné rozpravě zaznělo, až budeme rozhodovat o těch jednotlivých návrzích na příští Sněmovně, abychom věděli, že můžeme a musíme především zohledňovat ekonomické hledisko.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji. To byla faktická poznámka pana poslance Tomáše Úlehly. Faktická poznámka, pan poslanec? Řádná. Takže nyní řádná přihláška pan kolega Karel Šidlo, poté pan poslanec Klas.
Poslanec Karel Šidlo: Děkuji za slovo, paní předsedající. Dámy a pánové, já jsem tedy trošičku vychladl, protože přestávka trvala hodinu a půl a já jsem chtěl reagovat bezprostředně na vystoupení kolegy Vojíře, protože kolega Vojíř tady ve vysvětlování celé problematiky návratnosti investic do fotovoltaických elektráren, respektive do zdrojů z obnovitelných zdrojů, zdrojů nebo výroben elektrické energie, použil jednu věc, která mě trošičku rozlítila, protože na hospodářském výboru jsme o tom diskutovali dost podrobně. A myslím si, že tak je nastaven zákon i vyhláška pro Energetický regulační úřad, a to je otázka toho, jak se počítá návratnost té investice. Vždy se počítá na patnáct let, tam není rozpor v tom, že by se hledala varianta nebo vznikala Energetickému regulačnímu úřadu určitá možnost a prostor, že by mohl volit, jestli ta návratnost bude jedenáct, nebo až patnáct, nebo jakékoliv jiné období. Já jsem přesvědčen, že tam těch patnáct je závazných a pevných. To je první věc, kterou jsem vám chtěl ještě v této obecné rozpravě sdělit.
Druhá věc je ta, že nám se tady z celé té diskuse, která byla i pro mě velice zajímavá, ale potvrzuje jedna důležitá věc - že všichni máme zájem na tom vytvořit regulační prvek, jak přistupovat k tomu, abychom dokázali vrátit do reálu objektivní podmínky pro jednotlivé druhy obnovitelných zdrojů, které se podílí na výrobě elektrické energie bez ohledu na jejich výkon. Ale mně se z toho trošku ztratil vztah k našemu občanu. K našemu člověku, který musí tyto náklady také hradit. A když si uvědomíme, že v současné době máme nainstalováno necelých 470 megawattů, je nasmlouváno a povoleno připojit na dalších 1800 megawattů, tak my už na konci roku 2010 budeme muset pracovat s výkonem, který bude už na úrovni 2000 megawattů, což už odpovídá vlastně dnešnímu výkonu Jaderné elektrárny Temelín. A tady začíná ten největší problém. V roce 2009 byl příspěvek na výkup elektřiny z obnovitelných zdrojů pro zákazníka 52 korun z megawatthodiny, v roce 2010 však tato podpora díky fotovoltaikám stoupá už na 166 korun z megawatthodiny. A pokud se připojí plánovaný výkon, o kterém jsem hovořil, tak v roce 2010 už to dělá 272 korun. Jenom na důkaz toho, že je to skutečně prudký nárůst. A pokud by došlo k předpokládané úrovni zvýšení celkového výkonu bez regulací na 4000 megawattů, dostáváme už se skutečně do závratných částek.
Když vezmeme jenom, koho se to konkrétně týká. Domácnosti s roční spotřebou 2500 kW platí nebo platily v roce 2009 za podporu obnovitelných zdrojů 130 korun za rok. V roce 2010 už to bude 415 korun za rok a v roce 2011, po instalaci toho výkonu, o kterém jsem hovořil, z kterého se bude odvozovat cena, budou již platit 1275 korun. Domácnosti, které topí elektrickou energií, to znamená spotřebovávají víc než 15 000 kilowatthodin ročně, ty budou v roce 2011 doplácet už 7600 korun.
Malý podnikatel se spotřebou roční 40 000 kilowattů zaplatil v roce 2009 2000 korun. V roce 2010 bude už hradit 6640 korun na podporu obnovitelných zdrojů a v roce 2011 již ho čeká příplatek nebo výdaj 20 400 korun. Největší průmyslové podniky, které mají výkon nad 30 gigawatthodin zaplatily v roce 2009 na podporu obnovitelných zdrojů částku 1,5 milionu korun. V roce 2010 už to bude skoro 5 milionů korun a v roce 2011 už neuvěřitelných 15 milionů korun.
Z těchto důvodů, které jsem uvedl, mohu konstatovat, že poslanecký klub KSČM podporuje vládní návrh zákona 180 a vnímá to tak, že rozhodujícím parametrem pro stanovování podpory obnovitelných zdrojů musí být návratnost investic v trvání výpočtu na patnáct let.
Děkuji za pozornost. (Zatleskání zleva.)
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu poslanci a prosím nyní o slovo - s přednostním právem se hlásí pan zpravodaj Oldřich Vojíř. Poté bude hovořit kolega Jan Klas.
Poslanec Oldřich Vojíř: Vážená paní předsedající, pane premiére, dámy a pánové, můj vážený kolega z hospodářského výboru byl možná rozlícen, nevím přesně čím, ale nicméně platí, že vládní návrh a návrh hospodářského výboru výrazně umožňuje snížit meziročně v roce 2011 a následných letech výkupní cenu z obnovitelných zdrojů energie obecně a v tomto případě se nás teď týká aktuálně fotovoltaické články. Na tom se nic nemění.
Pokud si provedete výpočet, když si někdo dá tu práci a provede si výpočet návrhu vlády a návrhu hospodářského výboru, tak se lišíme, přijde na to, v jakých jednotkách to chcete měřit, tak když to budete chtít měřit v kilowatthodinách, tak je to v haléřích, v desetihaléřích, když je to v megawatthodinách, tak je to nějakých sto korun. Ten rozdíl je minimální. Tu tabulku, co máte v ruce, tak to tam najdete, protože to určitě zpracoval Energetický regulační úřad správně. To znamená varianta A nebo A1, respektive B1, sám to tam určitě vidíte. Takže ten rozdíl je minimální.
Já to říkám jenom proto, aby nedošlo k mýlce i ve veřejnosti nebo ve Sněmovně, že tu není vůle to snížit, respektive vytvořit prostor pro to, aby Energetický regulační úřad mohl snížit tu hodnotu. To je jasné. Spor vedeme pouze v tom - a na to mi nikdo neodpovídá, ani můj ctěný kolega na to neodpověděl, ani ministr, ani pan Bursík na to neodpověděl - kde se vzala hranice jedenáct let. Kdo ji vymyslel? Kdo vymyslel hranici, že když to klesne pod jedenáct let, tak to začnu skokově regulovat? Proč není pod deset? Proč není pod dvanáct? To, že má v zákoně ochranu investice nastavenou na patnáct let, ta je tam dlouhodobě. Ta je tam od začátku. Nový prvek je: zavádím hranici jedenácti let - a nikdo mi neřekl, proč jedenáct let pro to, abych určil, když je to pod jedenáct let, tak smím skokově změnit tu cenu bez ohledu na to, jak je to velké. ***