(16.30 hodin)
(pokračuje Bursík)
Výbor pro životní prostředí se na schůzi 14. ledna zabýval tímto návrhem, posuzoval i návrh hospodářského výboru. Nepřiklonil se k němu, naopak, přiklonil se ke znění vládní novely zákona, kde není neznámo, že autorem tohoto návrhu je v podstatě Energetický regulační úřad, který velmi dobře tuto problematiku zná. Princip, který navrhuje vládní návrh a se kterým ztotožnil výbor, tkví v tom, že jestliže došlo v průběhu roku k tomu, že průměrné investiční náklady na tu kterou technologii výroby elektřiny z obnovitelného zdroje, včetně vyvedení výkonu, připojení, klesly natolik, že průměrná diskontovaná návratnost takové investice klesá pod 11 roků, to znamená nedrží se těch 15 let nebo toho rozmezí mezi řekněme 12 a 15 roky, tak poté Energetický regulační úřad neuplatní na tento konkrétní příklad klauzuli, která říká, že může meziročně snížit výkupní cenu pouze o 5 %, a sníží ji adekvátně k tomu, o kolik klesly investiční náklady. To znamená sníží jednorázově hladinu do reálu a poté tento princip běží dále.
Výbor se domnívá, že tento princip je správnější z věcného pohledu, protože umožňuje takové nečekané poklesy investičních nákladů, ke kterým by mohlo dojít u jakékoliv technologie, vyrovnat, ale zároveň ponechává ochranu investora klauzulí v § 6 odst. 4, totiž že výkupní ceny stanovené regulačním úřadem pro následující kalendářní rok nesmějí být nižší než 95 % hodnoty předchozího roku. Jde o to, že u drtivé většiny projektů, které připravují investoři, projektové plánování přesáhne jeden kalendářní rok a oni vyjednávají s bankami úvěrové podmínky. Z logiky věci banka řekne investorovi: Jestliže máte výkupní cenu z větrné elektrárny 2,72 Kč tento rok, kde máte garanci, jaká bude cena příští rok? A těchto 5 % jako garance je velmi důležitá jistota. Já to potom v přihlášce do obecné rozpravy ještě trochu rozvedu.
Takže to je jenom představení stanoviska výboru pro životní prostředí, který podpořil návrh vládní. Děkuji zatím za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu poslanci Bursíkovi. Otevírám obecnou rozpravu a mám do ní dvě přihlášky. První z nich patří panu zpravodaji Martinu Bursíkovi, druhým přihlášeným je pan kolega Jan Husák.
Poslanec Martin Bursík: Dobře, paní místopředsedkyně, děkuji pěkně. Já bych ještě rád vysvětlil k této problematice, protože na pozici kritiky stavu okolo solárních elektráren se vlastně otevřela celkově debata o tom, zdali systém podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů v ČR je nastaven správně, anebo není.
Já k tomu mohu říci jako člověk, který se podílel expertně na návrhu toho zákona, to, že široký kolektiv autorů od Ministerstva průmyslu přes Ministerstvo životního prostředí, Energetický regulační úřad, operátora trhu s elektřinou zvažoval i všechny možné systémy podpory výroby elektřiny, kdy ČR na základě evropské směrnice jeden z nich musela, a je to také správné, zvolit a aplikovat. Ve Spojených státech jsou systémy založené na povinných kvótách elektrárenských společností, které například ve státu Kalifornia musí každý rok ve svém portfoliu elektřiny, kterou dodávají zákazníkům, zvýšit podíl tzv. zelené elektřiny o 1 %. Jinde jsou systémy diferencovaných kvót. V Evropě je převažujícím modelem systém pevných výkupních cen, které právě garantují výrobci to, že veškerá elektřina z obnovitelných zdrojů bude vykoupena provozovatelem distribuční anebo přenosové soustavy, podle toho, kam je připojen, za pevnou výkupní cenu, která je stanovena v roce, kdy je zařízení uvedeno do provozu, a cena je garantována po dobu průměrné návratnosti technologie a tak se také vypočítává.
Musím říct, že na základě zkušenosti od roku 2005, od kdy je zákon účinný, Energetický regulační úřad se v tomto chová myslím si velmi odpovědně, konzervativně, nereagoval na nějaké momentální rychlé výkyvy a postupně se daří podíl obnovitelných zdrojů zvyšovat. V tuto chvíli budeme někde kolem 7 % výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů na hrubé domácí spotřebě. Česká republika cílila zákon na splnění indikativního cíle 8 % k roku 2010, který se pravděpodobně nenaplní. Je dobré říci, že tabulky a výpočty, které ukazovaly podle potenciálu jednotlivých zdrojů, kde bychom mohli být v roce 2010, tak je důležité říci, že u všech obnovitelných zdrojů jsme pod očekávanou úrovní. To znamená tempo růstu instalací elektráren na biomasu, elektráren malých vodních, kde to je hodně blokováno Ministerstvem zemědělství, které blokuje lokality pro možné využití privátním investorům, a je to myslím negativní role podniků povodí, které vlastně neumožňují rozvoj lokalit, které byly využívány v době první republiky, a potenciál tady je. I u dalších obnovitelných zdrojů tempo běží, ale je pomalejší, než jsme očekávali. A u fotovoltaiky je právě dáno tím, že se propadly investiční náklady o 27 až 40 %, tak se z toho stal velmi výhodný byznys.
Čili je na místě skutečně věnovat tomuto vládnímu návrhu pozornost. Je důležité zdůraznit, že tato úprava, kterou vláda navrhuje, je úpravou, která vlastně ošetří další možné výkyvy, ke kterým by mohlo dojít. Pan poslanec Vojíř hovořil o plus minus pěti procentech. Ono je to pouze minus. Žádná regulace, pokud se týká toho plus, není. Jestliže by se investiční náklady zvýšily, tak Energetický regulační úřad prostě počítá 15letou diskontovanou návratnost a žádné omezení tam není. Ten paragraf pouze hovoří o tom, že nesmí snížit výkupní cenu meziročně na hodnotu nižší než 95 %.
A teď ještě krátce argumentace proti konkurenčnímu návrhu, který předkládá hospodářský výbor. Problém totiž je v tom, že tato úprava by mohla vyhovovat řekněme lidem, kteří operují v solární branži. Ona by jim dala jistotu, že meziročně, mezi rokem 2010 a 2011, výkupní cena neklesne o více než 25 %, protože se dá očekávat, že cena bude klesat něco mezi 27, 30, 32 procenty. To teď nikdo přesně neví, to je věcí regulačního úřadu. Čili jim by to vlastně oddálilo snížení výkupní ceny. Každé procento dobré, každý zisk do kapsy vhodný. Ale zároveň by s tím těchto několik procent zvýhodnění pro podnikatele v solárních elektrárnách s sebou strhlo podnikatele ve všech dalších segmentech výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, kde to žádoucí není, protože logicky přijde-li do banky investor, který chce investovat do elektrárny na bioplyn, tak v momentě, kdy bude přijat pozměňovací návrh hospodářského výboru, tak banka, jestliže bude kalkulovat riziko investice, zahrne do rizika možnost snížení výkupní ceny nikoliv o 5 %, ale o 25 %, protože takto je to stanoveno v zákoně a bankéř, který bude mít na starosti tuto oblast, samozřejmě logicky bude kalkulovat s rizikem, které tam hrozí jako riziko největší, což je 25 %.
Čili já věřím, že to není od pana poslance nebo od autorů tohoto návrhu zlý úmysl, vlastně strhnout s sebou na kritice fotovoltaických elektráren další technologie obnovitelných zdrojů, kde je naopak žádoucí, aby se rozvíjely, např. celý segment, který dává zaměstnanecké příležitosti podnikatelům v zemědělství a který vytváří poptávku po energetických plodinách, rostlinách. To je velmi žádoucí a je to alternativa pro české, moravské a slezské zemědělce. ***