(16.10 hodin)
Poslanec Petr Pleva: U nás máme tři druhy veřejných výzkumných institucí. Jedny nepodléhají zákonu o veřejných výzkumných institucích, protože jsou neustále zřizovány ministerstvy. Jsou to příspěvkové organizace různých ministerstev. Druhé vznikly právě transformací těchto ministerských výzkumných ústavů a jsou tedy v režimu zákona o veřejných výzkumných institucích a třetí jsou také v režimu zákona o veřejných výzkumných institucích a vznikly transformací ústavů Akademie věd.
U ústavů Akademie věd jsou institucionálně financovány tyto ústavy z kapitoly Akademie věd. U výzkumných ústavů, které jsou přímo zřizovány ministerstvem, jde o příspěvkové organizace a dostávají příspěvek na činnost. Ale tato skupina, o kterou se jedná, tedy ta třetí skupina, to znamená výzkumné ústavy, které byly zřizovány ministerstvem a jsou transformovány na veřejné výzkumné instituce, a tudíž ministerstvo je jejich zakladatelem, ale již nejsou příspěvkové organizace, takže nemají nárok na klasický příspěvek a institucionální financování někdy u nich bývá problematické, tyto výzkumné ústavy a výzkumné vědecké instituce mají největší existenční problémy. Ony mnohdy tyto zakázky získávají, ale získávají je obcházením zákona nebo mezerou v zákoně, kde se využívá jednacího řízení bez zdůvodnění. Důvod je ten, že jediným dodavatelem, který může veřejnou zakázku splnit z technických či uměleckých důvodů, z důvodů ochrany zvláštních práv nebo z důvodů vyplývajících ze zvláštního předpisu, je právě tato veřejná výzkumná instituce.
Zdá se mi, že čistší forma je, aby tato veřejná výzkumná instituce mohla tuto zakázku dostat přímo. Právě proto, že v § 18 je písmeno j), kde se říká, že to může dostat instituce, která vykonává převážnou část prací pro veřejného zadavatele a veřejný zadavatel z ní má výlučná majetková práva, což jsou právě ty výzkumné ústavy, které zůstaly jako příspěvkové organizace. Ty mají už ve stávajícím § 18 výjimku a mohou dostat tyto zakázky přímo bez normálního klasického zadávacího řízení. Proto si myslím, že u podlimitních, neříkám u nadlimitních zakázek, kde může jít o velký vědecký úkol a tam by klasická soutěž měla být, ale u podlimitních zakázek, kde je to většinou trvalá spolupráce mezi ministerstvem a mezi veřejnou výzkumnou institucí, tam bych vás přece jenom žádal, abyste podpořili tento návrh, aby se tyto transformované ministerské výzkumné ústavy dostaly v podstatě do stejného režimu u veřejných zakázek jako ty výzkumné ústavy, které transformovány nebyly.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Panu poslanci Plevovi též děkuji a prosím o slovo pana kolegu Václava Mencla. Po něm zde mám ještě přihlášku pana kolegy Davida Kafky.
Poslanec Václav Mencl: Děkuji, paní předsedající, dámy a pánové, dovolte, abych se přihlásil ke svému pozměňovacímu návrhu, který jste dostali zhruba před čtrnácti dny na lavice. Tento pozměňovací návrh se týká architektonických, urbanistických a konstrukčních soutěží.
Dovolte mi několik slov. Architektonické, urbanistické a konstrukční soutěže představují standardní formu zadávání veřejných zakázek již několik století, přičemž nejméně 160 let tvoří zadávání veřejných zakázek touto formou ucelený systém, neboť jsou velmi dobře kontrolovatelné a průhledné.
Na úseku zadávání tohoto typu zakázek bylo již v tomto zákoně mnohé uděláno, mnohé se navrhuje ještě napravit a zpřesnit v předloženém vládním návrhu, avšak zůstaly v zásadě tři body, jejichž zpřesnění uvede systém soutěží do souladu s mezinárodními soutěžními pravidly, aniž se oslabí účel a smysl zákona o zadávání veřejných zakázek. Jedná se především o zpřesnění ustanovení o složení a funkci soutěžní poroty, dále o zpřesnění způsobu zveřejňování soutěžních návrhů obligatorně veřejnou výstavou, a v případě výhrady zrušení soutěže aby byl zadavatel povinen v souladu s občanským zákoníkem stanovit zároveň způsob odškodnění, neboť hodnota návrhu dosahuje podle okolností pravidelně několik stovek tisíc korun.
Návrh byl pozitivně projednán s Ministerstvem pro místní rozvoj a s Úřadem pro hospodářskou soutěž. Obě instituce s ním vyslovily souhlas a já si vám ho tedy dovoluji předložit.
Dovolte, abych v této souvislosti udělal malou úpravu v bodě 3 návrhu, a sice že mezi slova výsledků a hodnocení se vkládá čárka. Děkuji legislativě Parlamentu ČR za toto upozornění. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu poslanci Menclovi. Prosím nyní o slovo pana kolegu Davida Kafku.
Poslanec David Kafka: Dámy a pánové, dobré odpoledne. Chci se přihlásit ke svému pozměňovacímu návrhu, který máte datovaný dnem 2. února 2010. Tento pozměňovací návrh obsahuje některé body, které již zde byly jiným způsobem také navrženy, což svědčí o tom, že problémy jsou víceméně univerzální po celé republice a že je opravdu hluboký zájem je vyřešit.
Tento text, který jsem vám rozdal, obsahuje kromě vlastní textace ještě důvodovou zprávu, kde jsou podrobně zdůvodněny všechny pozměňovací odstavečky.
Jen bych měl opravit, že v odstavečku jj) by se číslovka 6 měla nahradit číslovkou 7, jak mě na to upozornili kolegové z legislativního odboru, za což jim děkuji.
Tím jsem se tedy vypořádal s pozměňovacím návrhem z 2. února. Ještě si vám dovolím předložit jeden pozměňovací návrh ústně, který jsem už nestihl na lavice rozdat. Zní takto: Do § 53 odst. 1 se na konci písmene i) spojka "a" nahrazuje čárkou a na konci písmene j) se tečka nahrazuje slovem "a" a doplňuje se nové písmeno k), které zní: k) vůči kterému nemá zaměstnavatel na základě pravomocného rozsudku soudu pohledávku vyplývající z porušení smlouvy uzavřené v některém z předchozích zadávacích řízení.
Krátké zdůvodnění: Návrh zamezuje vstupu do soutěže takové firmě, která se v dřívějších zakázkách neosvědčila a prokazatelně způsobila zadavateli škodu, je povinna ji nahradit nebo odstranit a ještě tak neučinila. Takové firmy znají všichni, jsou to obyčejně ty firmy nejlevnější, které vyhrávají nízkou cenou a jejich kvalita práce je bídná. Současná právní úprava takovéto firmy vytěsnit ze soutěže neumí.
Děkuji vám a na shledanou.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: To byl pan poslanec Kafka. Ptám, zda se ještě někdo hlásí do podrobné rozpravy. Vidím pana kolegu Dědiče.
Poslanec František Dědič: Dobré odpoledne. Vážený pane premiére, vážená paní místopředsedkyně, kolegyně a kolegové, já se jen chci stručně přihlásit k návrhu pana kolegy Špiky, který vám byl rozdán na lavice 9. 2. 2010. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu poslanci Dědičovi. Slovo má pan kolega Libor Ježek.
Poslanec Libor Ježek: Děkuji. Vážená paní předsedající, dámy a pánové, přihlašuji se k pozměňovacímu návrhu, který jste počátkem února dostali pod mým jménem do svých lavic.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Také vám děkuji, pane kolego. Ještě jednou se zeptám na případné přihlášky do podrobné rozpravy. Pan kolega Polanský, prosím. ***