(12.20 hodin)
(pokračuje Liška)
Nevidím jediný důvod, proč by právě takovýto standard neměl platit i v České republice. Máme k tomu jedinečnou příležitost. Můžeme se tvářit, že to je pouze formalita, ale zároveň nemůžeme ze stolu shodit argument, že tato formalita může významným, byť v mnoha ohledech symbolickým způsobem zprůhlednit a zlepšit kvalitu demokracie a politické práce v České republice.
Já vás tímto žádám o podporu a znovu deklaruji otevřenost jednat se všemi, kdo nechtěli původně podpořit nebo nechtějí ještě stále podpořit tuto normu, že se můžeme neprodleně setkat a bavit se o dalších změnách, které učiní tento zákon průchodný, avšak nikoli ne na úkor jeho důslednosti, nikoli na úkor toho, že by se měl stát bezzubým. Tak jak je navržen, rozhodně bezzubý není. Zavádí sice některé formální administrativní povinnosti, avšak všechny z nich mají svůj smysl, protože přispějí k tomu, aby demokratický proces v České republice byl průhlednější než doposud.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Ondřeji Liškovi. Mám dvě faktické poznámky před paní poslankyní Evou Dundáčkovou, a to pana poslance Petra Plevu a pana poslance Borise Šťastného. Slova se ujme pan poslanec Petr Pleva. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Petr Pleva: Dámy a pánové - vážený pane předsedající, chtěl bych vás poprosit, zdali byste vyřídil panu kolegovi Liškovi následující vzkaz: Možná by bylo dobře, pane kolego Liško, kdybyste šel příkladem a už k návrhu tohoto zákona přistupoval tak, jako kdyby tento zákon platil. Vy jste hovořil o týmu expertů, který pracoval na tomto návrhu. Bylo by dobře vyjmenovat ty experty a říci, zdali mají nějaké lobbistické vazby, nebo nemají. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Petru Plevovi za dodržení času. Kolega Liška jistě odpoví taky ve faktické poznámce, ke které se přihlásil až po přihlášeném panu poslanci Borisi Šťastném. Prosím, pane poslanče, máte čas k faktické poznámce.
Poslanec Boris Šťastný: Velmi děkuji. Co se týče mne, tak já jsem určitě ten poslední, který by si nepřál jako hlavní navrhovatel tabákového zákona, aby otázka lobbingu byla nějakým způsobem postižena. Mohl bych o tom psát knihy. Sám jsem se sešel se skupinou studentů, o kterých pan kolega Liška hovořil, Inventura demokracie, jak se nazývají. Oni tehdy přišli a přinesli obrovskou krabici do Poslanecké sněmovny. Já jsem z toho měl hrůzu, co se to děje, nechal jsem to projet rentgenem, aby bylo zřejmé. Pak se ukázalo, že ta krabice je prázdná a že každý z nás, kdo má nějaký návrh, jak demokracii zlepšit nebo posílit, do ní může něco vložit.
Já jsem se jich tenkrát ptal, jestli oni jsou připraveni na to, napsat takový zákon, aby se dotýkal i jich, a tu odpověď jsem nedostal. A já bych se chtěl zeptat předkladatelů, jestli skutečně počítají s tím a jakým způsobem bude postiženo, že právě takovéto skupiny se budou muset registrovat též, a jakým způsobem v tom zákoně bude ošetřeno, když to neudělají. Protože to, že oni působili na mě, abych já hlasoval pro nějaký zákon a nějaký zákon podporoval, tak to byl typický lobbing. A já si myslím, že tento zákon se právě jich paradoxně nedotýká.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Ondřej Liška k faktické poznámce. Pak řádně přihlášená paní kolegyně Eva Dundáčková, po ní pan poslanec Michal Doktor, který se znovu přihlásil. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Ondřej Liška: I důvodová zpráva i znění tohoto návrhu zákona o takových případech hovoří. Lobbista je ten, kdo se lobbistické činnosti věnuje soustavně, a pokud tato iniciativa Inventura demokracie byla vlastně více než rok zacílena právě na prosazení těchto návrhů, potom není důvod, proč by se oni sami nezaregistrovali. Samozřejmě že by to udělali rádi, kdyby taková možnost vůbec existovala.
A k poznámce pana kolegy Plevy. Já nejenom že jsem připraven říci, kdo z expertů na takovéto úpravě spolupracoval z naší strany. Ať už to byl František Korbel, ať už to byly nevládní neziskové organizace jako například Oživení a další, které se věnují boji proti korupci. Ať už to byla samotná Inventura demokracie. Ale nejenom to. My jsme jako zelení ještě před vstupem, předtím, než jsme měli zákonnou povinnost zveřejnit svoje majetkové poměry, tak jsme to učinili. Visí na našich stránkách. Byli jsme připraveni kdykoli, kdy nás novináři požádali o to, s kým se stýkáme a jak se stýkáme, dát k dispozici kompletně veškeré svoje diáře a takto jsme učinili a uděláme to kdykoli znova. Prostě nemáme co skrývat.
To znamená, že pokud se ptáte na to, jestli tady někdo, například já, káže vodu a pije víno, nemáte pravdu.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Ondřeji Liškovi i za dodržení času. Nyní se s faktickou poznámkou přihlásila paní místopředsedkyně Miroslava Němcová. Prosím, paní místopředsedkyně, máte slovo.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Já bych velmi ráda, pane místopředsedo, zareagovala tady na slova pana kolegy Lišky o tom, jak je to všechno dobře promyšleno v tom zákoně a jak opravdu důvodová zpráva přesně vymezuje, co je a co není lobbing, kdo je a kdo není lobbista.
Ano, důvodová zpráva nám říká, že lobbing a lobbisté jsou ti, kteří provozují své aktivity soustavně. Pokud je provozují soustavně, musejí se nahlásit na Ministerstvu vnitra. Proti tomu jde ovšem § 4 odstavec 2 tohoto návrhu zákona, který říká, že lobbista je povinen se do deseti kalendářních dnů ode dne, kdy poprvé vykoná lobbing, nahlásit na ministerstvu do seznamu lobbistů. Tak z toho já chci jenom dokázat, jak nekvalitní ta předloha je. Jak je nedomyšlená. Jak je to jenom mávnutí mámivým proutkem před volbami na ty, kteří chtějí slyšet, že se s těmi, kteří mají temné a nekalé úmysly, zatočí. Že ti, kteří to myslí dobře, že tady nastolí blaho na zemi, protože vymysleli tenhle geniální zákon. Je bezzubý, je naprosto zbytečný a nic nevyřeší! Opakuji. (Potlesk z pravé části jednacího sálu)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní místopředsedkyni Miroslavě Němcové. Nyní s faktickou poznámkou ještě pan poslanec Boris Šťastný. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.
Poslanec Boris Šťastný: Ano, děkuji. Teď jsme se dostali k meritu věci. Nerad bych, aby vyznělo, že neoceňuji práci mladých studentů. Já jsem se s nimi konečně i sešel. Diskutoval jsem s nimi téměř hodinu v Poslanecké sněmovně a kladl jsem jim stejné otázky a připomínky, které dnes tady zaznívají z úst mnoha mých kolegyň a kolegů i z úst mých.
Právě ta soustavnost a neschopnost definovat profesi a činnost lobbisty je hlavním úskalím takto formulované právní úpravy a skutečně já jsem přesvědčen, že pokud by se daná organizace, o které pan kolega Liška hovořil, této problematice věnovala pouze určitou dobu svojí činnosti a příští měsíc už se věnovala nějakým jiným, stejně závažným otázkám týkajícím se demokracie, tak v tu chvíli by se podle mého názoru registrovat nemusela a neexistuje žádný způsob, jak je k tomu donutit. Čili tady na tom příkladu se ukázalo, že prostě sama ta nevládní organizace, která o to usiluje, by nemusela takovýto zákon splnit. To je podle mne velká chyba a je potřeba najít nějaké řešení, které by bylo skutečně funkční. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu Borisi Šťastnému. Nyní řádně přihlášená paní poslankyně Eva Dundáčková. Připraví se pan poslanec Michal Doktor. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Eva Dundáčková: Vážený pane předsedající, dámy místopředsedkyně, páni ministři, dámy a pánové. Mně je hrozně líto, že nemohu tento návrh považovat za nic jiného než za předvolební trik, a opravdu bych se docela ráda tady zabývala nějakou předlohou, která by byla smysluplná a kterou bychom se mohli zabývat zcela seriózně. Já se vám teď pokusím vysvětlit, proč to nemohu vnímat jinak.
Já jsem jako celá řada z nás přijala nejen studenty, ale řadu jiných skupin. Ti studenti, kteří přišli s tou krabicí, dokonce přišli s kamerou, tak nevím jak kdo z vás, ale já jsem jim umožnila, aby si celý náš rozhovor natáčeli, a dokonce souhlasila s tím, že ho mohou libovolně použít. I s rizikem, že z toho vystříhají jen kousky a třeba to nějak použijí, kde to pro mě nevyzní úplně ideálně. Měla jsem pocit, že přicházejí s čistým štítem, s dobrým svědomím a chtějí pomoci něčemu, co považují za nesprávné.***