(10.30 hodin)
(pokračuje Říman)
Požádal bych tedy pro účely dalšího projednávání vládu, je-li to možné, aby se pokusila, jakkoliv víme, že je to obtížné, že je to do jisté míry hádání z křišťálové koule, ale aby se pokusila kvantifikovat možné dopady tohoto kroku z hlediska ekonomických nákladů, nejenom co se týká této právní záležitosti, to znamená nutnosti nějakých právních úkonů přechodu z jedné formy na druhou, pokud tento zákon bude schválen, ale zejména co se týče nějaké jakési citlivosti, tedy nějakou analýzu citlivosti firem na tento krok státu z hlediska jejich možného odchodu z České republiky do zahraničí, což samozřejmě bude mít své daňové, odvodové a další konsekvence. Děkuji
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Dalším přihlášeným do rozpravy je pan poslanec Doktor a připraví se David Šeich.
Poslanec Michal Doktor: Vzhledem k tomu, že vystupuji podruhé... Jenom upozorňuji předsedajícího, že pan poslanec Škromach se v tuto chvíli dobromyslně usmívá.
Vzhledem k tomu, že budu vystupovat opakovaně a v zásadě se hlásím jen proto, abych pro nového pana zpravodaje zopakoval jeden z návrhů, které zazněly v minulé části projednávání, kdy byl sněmovním zpravodajem pan poslanec Votava, chci tedy říci, že jsem podal, resp. opakuji a připojuji se k návrhu na vrácení tohoto sněmovního tisku předkladatelům k novému zpracování. Nechci jít cestou absolutního zákazu, resp. absolutního vrácení ve formě zamítnutí. Zdůrazňuji, že část týkající se zpřísnění podmínek přístupu subjektů k veřejným zakázkám je spíše správnější cestou, ovšem ta druhá část, kterou jsem kritizoval, kterou kritizoval pan kolega Oldřich Vojíř, kterou kritizoval pan kolega Martin Říman, tu já považuji za naprosto nepřiměřenou.
Velmi milé, ale obsahem velmi... velmi... jak to říct? - ploché vystoupení paní kolegyně ze sociální demokracie, která řekne: no tak, kolegové, oni to jenom převedou do jiné formy, tak jednu formu zrušíme, druhá prostě nastane. To je něco neuvěřitelně lehkovážného! Jako kdybychom se vznášeli ve vzduchoprázdnu, jako kdyby ekonomika České republiky byla na vrcholu svého výkonu, my jsme tady nevěděli ve státním rozpočtu a jeho přebytcích, co s těmi penězi dělat - ale on ten stav je naprosto obrácený! Já myslím, že bychom měli hýčkat každého, kdo je schopen a ochoten nést odpovědnost, kdo je schopen a ochoten zaměstnávat tady lidi, dávat jim práci, a my paradoxně v tom nejméně vhodném okamžiku projednáváme zákon, kterým říkáme těm podnikajícím subjektům: buď do deseti měsíců, a on ten čas ubíhá, takže do 1. 1. roku 2011, převedete svou společnost na jinou formu, to znamená zrušíte, změníte jednu formu vlastnictví a převedete na jiné, a to stojí peníze, ten proces není laciný, nebo ji prodáte - anebo z této země táhněte jinam! A kam půjdou, to naznačil pan kolega Říman. A omlouvám se za tu expresi. Půjdou do Německa.
Řekněte mi, kolegové a kolegyně, jak chcete zabránit subjektům registrovaným v souladu se zákonem země Evropské unie, v sousedním Německu, aby přišli podnikat do České republiky. To prostě nemůžete udělat. Žijeme v právním státě, žijeme v Evropské unii. Zkuste něco takového činit v soukromoprávních vztazích. Poženou Českou republiku k Evropského soudnímu dvoru, a já myslím, že ten pokus nám za to vůbec nestojí!
Prosím, zvažte především fakt, že považuji oněch deset měsíců, které jste vyměřili těm společnostem na změnu hospodářské právní formy, za nepřiměřeně krátký, že jim tím jednoznačně způsobíte škody, a varuje vás před tím vláda, když už nechcete věřit poslanci Doktorovi a mým kolegům z ODS. Zvažte to a prosím, dejte šanci předkladatelům tuto poměrně striktně a nešťastně zpracovanou část zákona, jejich návrhu, ještě přepracovat a změnit do formy, která nebude páchat v České republice zbytečné škody a která především státní pokladnu - a to podtrhuji - státní pokladnu České republiky nevystaví riziku budoucích plnění za újmu a škody, které těmto společnostem způsobíme. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: O slovo se nyní hlásí pan poslanec Sobotka.
Poslanec Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, já přeruším tu vlnu opakovaných, natahovaných obstrukčních vystoupení poslanců Občanské demokratické strany jedinou věcí, a tou je procedurální návrh. Chtěl bych navrhnout, abychom hlasovali o zkrácení lhůty k projednávání tohoto návrhu o 30 dnů. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: O tom bych měl nechat hlasovat okamžitě. (Hlasy z lavic poslanců ODS: Ne, jde o návrh na zkrácení lhůty.) To bylo zkrácení lhůty, nesprávně jsem to pochopil. Dobře, je to zkrácení lhůty, omlouvám se. Můžeme tedy pokračovat v rozpravě. Přihlášen je pan poslanec David Šeich.
Poslanec David Šeich: Vážený pane předsedající, vážený pane premiére, vážená vládo, vážené kolegyně poslankyně, vážení kolegové poslanci. Nejprve na počátku bych chtěl oznámit střet zájmů, protože jsem předsedou Unie malých a středních podniků, a přestože jsem to nikdy nezkoumal, je docela pravděpodobné, že někteří členové Unie malých a středních podniků, které jsou akciovými společnostmi, mají také akcie na doručitele. Ale jak říkám, nikdy jsem to nezkoumal a je pravděpodobné, že nějaký takový člen Unie malých a středních podniků může být.
Problém je v tom, že sociální demokracie v této Poslanecké sněmovně má dvě obrovské množiny zákonů. Ta jedna má přivést český stát na buben, znehodnotit vklady střadatelů v bankách a má zadlužit několik dalších generací českých dětí. To je jedna množina zákonů.
Pan poslanec Škromach opět ruší. Já myslím, že půjde do té zadní lavice. (Zdeněk Škromach: To není k věci.)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Prosím o klid. Pan poslanec určitě bude mluvit k věci. Prosím, máte slovo.
Poslanec David Šeich: Druhá množina zákonů je jakoby dlážděna dobrými úmysly, ale v reálném provedení je šita poměrně horkou předvolební nití a je to množina zákonů, která páchá obrovské škody. Mezi tuto druhou množinu zákonů patří i zákon o zrušení listinných akcií na doručitele, takže je to jistě k věci.
Podstata je, že sociální demokracie se v těchto návrzích snaží dát nějakou populistickou přímou linku, reaguje na výzkumy veřejného mínění a dává jednoduchou spojnici mezi korupcí a existencí listinných akcií na doručitele. Čili dává určité zkratky, které mohou vypadat zajímavě, mohou vypadat tak, že něco vyřeší, ale ve skutečnosti jsou to plácnutí do vody, která mají velké finanční dopady. Česká republika se před více než dvaceti lety rozhodla, a volba je na každé zemi, rozhodně existence listinných akcií na doručitele nevypovídá nic o vyspělosti ekonomiky, vyspělosti právního prostředí, korupčním prostředí atd., protože např. země jako Německo, Holandsko, Velká Británie listinné akcie na doručitele mají a jsou to ekonomiky vyspělé s poměrně vysokou právní kulturou, s poměrně nízkou mírou korupce. Naopak např. některé postsovětské země tento druh akcií mají zakázán, a já si myslím, že spíš na té škále vyspělosti, transparentnosti, podezření, že ke korupčnímu jednání v těchto zemích dochází, je tato pravděpodobnost podstatně vyšší. Čili neexistuje žádná přímá úměra mezi existencí tohoto typu akcií a mírou korupce, transparentnosti a vyspělosti ekonomiky. ***