(10.10 hodin)
(pokračuje Vojíř)
Nicméně v tomto kontextu bych se musel předkladatelů zeptat, když nebude nařízeno dokládání struktury vlastnictví firmy při výběrovém řízení, tak vy na první pohled totiž neuvidíte ani vlastnictví firmy na jméno, pokud mají listinnou podobu, a to proto, že mají-li listinnou podobu, tak jejich evidence se nevede ve veřejném rejstříku, ale vede se soukromě u této firmy v evidenci vlastníků. To znamená nebude-li nařízeno, že to musíte doložit, tak strukturu na první pohled také neuvidíte. To znamená že je vidět, že i zde kulhá ta úvaha, že pokud nevtělíme do zákona o veřejných zakázkách potřebu doložit vlastnictví, jeho strukturu, tak zákon bude bezzubý.
Co způsobíme, nebo co způsobí ti, kteří odhlasují tuto normu? Způsobí to, že především českým subjektům vzniknou problémy a náklady s transferem akcií na majitele na akcie na jméno, předpokládám, že v listinné podobě, a zahraniční subjekty se nám v podstatě vysmějí, protože provedou tu strukturu, že jedna cizí společnost - z Holandska, z Británie, odkudkoli, kde veřejné nebo neveřejné akcie jsou přípustné - bude mít společnost v tomto státě registrovanou na neveřejné akcie, ale tato společnost, například akciová společnost, bude vlastnit společnost registrovanou v České republice. A já se musím zeptat předkladatelů: Je tato struktura pro ně už čitelná, nebo také není? Když to bude prvostupňově, tak to bude znamenat, že už čitelná je, protože tam bude jasně řečeno, že vlastníkem té a té akciové společnosti registrované v České republice je firma sídlící v Amsterodamu. Stačí, nebo nestačí? Já si myslím, že nestačí. To znamená museli bychom jít dál. Museli bychom říci, že i strukturu v Amsterodamu chceme vidět, nebo ve Velké Británii, v Londýně že chceme znát strukturu, protože nebude stačit, že ji známe v České republice, když v sekundární či terciární rovině je společnost rovněž anonymní.
Všimněte si, jak je ta záležitost složitá. Koho tím postihnete, nebo co tím napravíte? Nenapravíte tím nic. Vytvoříte zase pouze stav, kdy ti poctiví, kteří dnes jsou sice možná skrytí a mají k tomu spíše své osobní důvody, to přetransformují do viditelné podoby. Řeknou, že je to nutnost. Tak se chová ten poctivý. Ti nepoctiví si pojedou v rámci Evropské unie založit firmu například do Holandska, do Amsterodamu. Amsterodam, pokud to nevíte, v podstatě pro cizince slouží jako malý offshore, to znamená dojde k tomu, že tam si lehce založí firmu, této firmě převede své akcie, a už to bude čitelné, protože to nemůžeme napadnout v cizině. Všichni, co to chcete udělat, to víte, že vlastně vyrobíte problém pouze těm, kteří drží akcie v České republice, a většinou jde o fyzické osoby.
Aby nedošlo k mýlce - jestli tu je ochota najít, a podotýkám, složitější řešení, jak vyřešit problém přístupu k veřejným zakázkám ze strany společností, které mají neidentifikovatelnou nebo nečitelnou strukturu, tak říkám, že se musíme vydat na cestu novely zákona o veřejných zakázkách, možná provázanou obchodním zákonem, možná ještě dalšími jinými zákony, možná dokonce nějakými mezinárodními smlouvami, aby bylo zřejmé, že jsme postihli vše, protože jestli postihneme jenom vlastní lidi, vlastní subjekty, a ty zahraniční se nám na to budou vesele koukat a smát se nám a ti lotři ještě navíc utečou do zahraničí a budou říkat "nám je to v podstatě jedno, my si to vyřešíme jinak", tak je to špatný krok.
Já rozumím předkladatelům pouze v jedné věci. V politické zkratce to vypadá velmi dobře. V politické zkratce jsou titulky "zrušíme akcie na majitele a převedeme je na viditelnou strukturu". To se všem může zdát jako správný krok. Nicméně je zřejmé, že je to krok pouze populistický, polovičatý a ve finále špatný. Já neumím odhadnout, natolik se necítím právně vzdělán, jestli může někdo napadnout u Ústavního soudu toto rozhodnutí ve smyslu změny formy vlastnění. To si samozřejmě nejsem jist, nicméně pokud by se to stalo, tak si myslím, že by to byl velikánský precedens, protože by pak mohlo dojít k tomu, že bychom museli vzít zpět některé věci, které už by někdo učinil. A jestliže by je učinil, tak náklady by mohly jít za státem, protože za poslanci samozřejmě nic takového nepůjde.
Já to říkám ve snaze objektivizovat ten problém a ukázat, že je tu vůle řešit nešvar, který tu nastal, a to je otázka přístupu k veřejným zakázkám, v nich schovaná korupce, která už je podle mého soudu vysokého stupně, a hledání omezení toho, jak docílit stavu, že nebude docházet k vysoké míře korupce, že celé procesy se zjednoduší a z ekonomického hlediska zlevní.
My budeme za chvíli probírat, pokud se k tomu dostaneme, a já si myslím že ano, zákon o veřejných zakázkách, resp. jeho novelu. Jestliže opravdu existuje vůle, tak vláda v té novele už naznačila nebo předložila určité kroky, které by prostředí měly zlepšit.
Já vám zde na závěr uvedu jeden malý případ; kdyby se vyřešil, tak možná nemusíme řešit, komu ta firma patří, ale řešit to, jestli ta firma je dobrá, nebo špatná a jestli umí zakázku provést za optimální finanční prostředky.
Velmi často dochází na úrovni obcí a krajů k tomu, že se provádějí tzv. zúžené zjednodušené výběry. Forma losování je tristní a směšná. Je v mnoha případech předem dána. A že ty metody si naleznou, si buďte jisti. Jestli chceme například alespoň toto odstranit, řekněme - a ten návrh já podám - že bude prováděno toto losování v mechanickém či automatickém zařízení, i když je to o něco dražší, ale ono se nám to vyplatí, a nikoliv za přítomnosti, ale pod dohledem notáře. Možná se to někomu může zdát jako maličká změna, ale oni ti notáři, kteří u toho dnes sedí, kolikrát koukají do stropu a pouze takzvaně ověřují, že ten proces proběhl, ale ne to, jak proběhl, zatímco když to bude pod dozorem notáře, tak on bude muset garantovat, že to proběhlo podle práva. Myslím si, že to je jedna z příčin, ne hlavní, toho, proč je ten zákon tak děravý.
Vlastnictví akcií je samozřejmě důležitá věc z hlediska zadávání veřejných zakázek, ale myslím si, že důležitější je celá struktura zákona o veřejných zakázkách, a teprve k tomu je bonus, že případně firmy, které nemají jasnou strukturu, by se k této zakázce neměly dostat.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: S faktickou poznámkou se hlásí paní poslankyně Ludmila Navrátilová. Než budeme pokračovat, dám slovo k faktické poznámce jí. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Ludmila Navrátilová: Já nebudu moc zdržovat. Chtěla bych jenom své předřečníky upozornit, že zrušením akcií na majitele se nemění forma podnikání. To by stále byla akciovka, jenom akcie by byly na jméno, nebyly by anonymní.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Budeme pokračovat v řádných přihláškách. Další je pan poslanec Jaroslav Plachý. Ten je omluven. V tom případě je to pan poslanec David Šeich. Ten zde, jak vidím, v této chvíli není. Pak se přihlásil pan poslanec Jiří Polanský.