(9.10 hodin)
Poslanec Petr Tluchoř: Děkuji. Krásné dobré ráno.
Vážený pane předsedo vlády, členové vlády, pane místopředsedo, dámy a pánové, já jsem velmi rád, že se stanovisko legislativního odboru Poslanecké sněmovny shoduje se stanoviskem, které jsem prezentoval několikrát, tedy s tím, že není možné na schůzi svolané na podpisy poslanců hlasovat a vůbec na takovou schůzi zařadit bod, kde by se hlasovalo o návrzích nebo o návrzích zákonů vrácených Senátem nebo prezidentem republiky. Nadále platí mé přesvědčení o tom, že pan předseda Vlček vůbec takovouto schůzi s takovýmto bodem neměl svolat. Jsem rád, že alespoň avizujete stav, kdy se nechystáte tento zákonný rámec překročit momentální většinou ve Sněmovně a bod číslo 1 neprojednat.
Nadále mi ale dovolte, abych vznesl námitku proti hlasování o programu jako celku, tedy námitku proti vašemu postupu, kdy chcete nechat hlasovat o programu, protože jsem přesvědčen, že jednání, hlasování o takovémto programu je nehlasovatelné. Nechci radit panu předsedovi Vlčkovi, zda měl odmítnout celý návrh programu a vrátit předkladatelům tuto věc, nebo pouze bod, který evidentně na mimořádné schůzi, takzvané mimořádné schůzi, není možné projednat, sám z pozvánky vyřadit. Nicméně tento postup vnáší jisté pochybnosti, a proto já nemohu jinak, než vznést tuto námitku.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. Ještě nechám promluvit pana místopředsedu Filipa o námitce. Pan poslanec Pleva taky bude. Ale teď ještě nechám promluvit pana místopředsedu Filipa, abychom si to zkompletovali, co nechat hlasovat. Prosím.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Vážený pane předsedající, pane premiére, členové vlády, paní a pánové, já považuji stanovisko legislativního odboru za cár papíru. (Výbuch smíchu v lavicích ODS, zabouchání do lavic. Pokřikování.) A to říkám zcela vážně.
Kdyby mi takový návrh předložil koncipient v advokátní kanceláři, tak bych se ho zeptal, jaká je hierarchie právních předpisů v České republice. Zopakuji pro ty, kteří to nechtějí slyšet. Česká republika má v hierarchii právních předpisů tyto stupně: ústavní zákony, mezinárodní smlouvy, ke kterým se zavázala, zákony, nařízení vlády a vyhlášky a potom ostatní právní předpisy.
Jestliže argumentujeme proti ústavnímu právu ústavních činitelů sporem mezi právem veřejným a soukromým, připadá mi to směšné. Nevím, jestli je možné principy veřejného či soukromého práva nadřadit Ústavě a právu poslanců navrhovat projednání zákonů v legislativním procesu. To, o co se opírá stanovisko legislativního odboru, nemá žádný základ v Ústavě České republiky a nemá reálný základ ani v jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Ukažte mi, jak můžete porušit ústavní právo poslance trvat na projednání zákonů v legislativním procesu nad jeho právem trvat na projednání již jednou zařazeného zákona na schůzi, kterou jsme hlasováním vyřadili. To znamená že odebereme právo poslancům této Sněmovny o takové věci jednat.
Já jsem přesvědčen, že předseda Poslanecké sněmovny neporušil jednací řád. Naopak se zachoval přesně v souladu se zákonem o jednacím řádu, protože poslanci, kteří ať už hlasovali pro vyřazení konkrétního bodu z nejbližší schůze, na kterou byl ten konkrétní vrácený návrh zákona zařazen, nebo pro to nehlasovali právě proto, že chtěli dostát své ústavní povinnosti, aby byl dokončen legislativní proces, tak mají samozřejmě právo požadovat po předsedovi Sněmovny, aby zařadil na schůzi jakýkoliv neprojednaný bod, na jehož projednání trvají. V tomto ohledu výklad veřejného a soukromého práva výrazně pokulhává za ústavností a za právy ústavního činitele. My tady nejsme továrna na zákony, která se řídí nějakým technologickým řádem. My jsme nejvyšší ústavodárný, zákonodárný sbor České republiky, a jestli ho chceme svázat technologií, prosím, je to jistě možné. Ale v tom případě chápu vystoupení pana předsedy Topolánka v sobotu v Brně a včera v Českém rozhlase jako onen krok k nedemokracii, k odmítnutí nejzákladnějších demokratických pravidel, za odmítnutí české ústavností.
Já trvám na tom, že i bod číslo 1 tohoto návrhu musí být projednán. A trvám na tom, aby se hlasovalo o návrhu pořadu jako celku a vrácený zákon Senátem byl projednán. (Tleskají poslanci KSČM.)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Nevím, jestli to chápat tak, pane místopředsedo, že tím vznášíte také námitku proti tomu postupu, který jsem hlásil. Také námitka.
Teď slovo panu poslanci Plevovi a Tluchořovi. Jenom si dovolím poznámku na adresu poslance Tluchoře k tomu, co tady řekl. Podle stanoviska legislativního odboru jenom upozorňuji, že předseda Vlček nemohl tu schůzi nesvolat. To jenom konstatuji na to, co jste řekl.
Prosím, pan poslanec Pleva.
Poslanec Petr Pleva: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, možná by pan kolega Filip vyhodil advokátního koncipienta. Já bych rozhodně k němu jako advokátovi nešel, protože jestli bude tvrdit, že tady převažuje ústavní právo poslance, a je tedy možné porušovat zákon, protože zákaz zařadit návrh vrácený Senátem je v zákoně o jednacím řádu, pak si myslím, že by bylo nejenom dobré přečíst si ten jednací řád, k čemuž jsem už mnohokrát tady vyzýval - je to zajímavé čtení, kolegové -, ale také je dobré si přečíst Ústavu.
Pokud si myslí, že tento zákonný požadavek je v rozporu s Ústavou a s ústavním právem poslance, pak má samozřejmě ústavně konformní možnost, jak dosáhnout nápravy, a to je podat návrh k Ústavnímu soudu, aby zrušil ustanovení jednacího řádu, které je v rozporu s ústavním právem poslance. Ale nemůžeme říct, že jsme revoluční konvent a budeme si tady rozhodovat, jak budeme chtít - zákon nezákon.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ale právě proto, že nejsme revoluční konvent, tak upozorňuji, že nemáme žádnou rozpravu. Já jsem dával prostor pouze k procedurálním poznámkám. Tohle procedurální rozhodně nebyla.
Slovo má poslanec Tluchoř a upozorňuji, že žádnou jinou než procedurální poznámku nepřipustím.
Poslanec Petr Tluchoř: Ano. Já, pane místopředsedo, disponuji přednostním právem vystoupit.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Samozřejmě, to je jiná.
Poslanec Petr Tluchoř: Děkuji. Já jsem správně pochopil vaši poznámku také a tak jsem vystupoval. Já stanovisko legislativního odboru respektuji. Nicméně jistě dovolíte, abych svou pochybnost o svolání této schůze tady vyslovil a abych vznesl námitku proti postupu o hlasovatelnosti takového návrhu. To jen na vaši adresu, pane předsedající.
Na adresu pana místopředsedy Filipa, vaším prostřednictvím tedy, musím říct jediné. Pokud 25. února roku 2010 tady komunista mluví o tom, že stanovisko legislativy je cár papíru, že zákon o jednacím řádu je cár papíru, tak já opravdu se bojím, co bude zítra! (Tleskají poslanci ODS.)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Tak. Ale hlásil se pan poslanec Kováčik a pak místopředseda Filip. Upozorňuji, že jsem řekl, že nebudu dávat prostor k žádné rozpravě. Prosím.
Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo, pane předsedající. Paní a pánové, přeji dobrý den.
Jednací řád Poslanecké sněmovny je zákon a soubor pravidel, podle kterých má tato komora jednat. Já bych poprosil, aby se o jeho obsahu nešířily lži. Vaším prostřednictvím, pane předsedající, vzkazuji panu kolegu Plevovi, aby jeho poznámky o čtení jednacího řádu vztáhl i na sebe. Nikde v jednacím řádu totiž není zákaz, o kterém on hovořil. Tam přece jasně stojí, že předseda zařadí na nejbližší řádnou schůzi, což předseda učinil. Zařadil na nejbližší řádnou schůzi. (Námitka z lavic.) Tato schůze má svoje číslo. Není to žádná mimořádná schůze, i když se o ní tak hovoří. Každá schůze Poslanecké sněmovny, ať svolaná předsedou na základě harmonogramu, nebo na základě podpisů, je přece řádná schůze Poslanecké sněmovny. ***