(16.50 hodin)
(pokračuje Pecina)
Omezení, které tento institut skýtá a které je pro nás zatím - uvidíme, jak dopadne diskuse na výborech - dostatečnou pojistkou: omezení použití jen u případů organizované kriminality nad 8 let sazby a u trestných činů s korupčním potenciálem, které už tady byly dnes vyjmenovány, a proto je zde nebudu opakovat.
Tento institut je využíván v mnoha státech a jsou s ním veskrze pozitivní zkušenosti. Mohl bych tady jmenovat státy, jako jsou Itálie, Polsko, Slovensko, Spojené státy americké. Podotýkám, že podobný návrh v této Sněmovně již předložen byl, ne úplně identický, ale velmi podobný, a to již v roce 2004. K zavedení tohoto institutu nás vyzývají i mezinárodní dokumenty, například rezoluce Rady Evropské unie, Úmluva OSN proti nadnárodnímu organizovanému zločinu a další.
Já přiznávám, že institut korunního svědka, který podle mého názoru vnese skutečný strach do zločineckých struktur, považuji za věc naprosto klíčovou. Možná jsem trošičku ovlivněn svým bývalým působením, protože v soutěžním právu, o kterém už tady byla také dnes řeč, podobný institut existuje. Jmenuje se leniency program a je naprosto nejvýznamnějším nástrojem pro odhalování kartelů cenových, o rozdělení teritoria, prostě těch nejhorších deliktů, za které se v Evropské unii i v České republice dávají pokuty ve výších stamilionů eur.
Podmínky jsou samozřejmě velmi důležité. Podmínky, za kterých je možné člověka, který se přihlásí jako korunní svědek, omilostnit: musí se plně doznat, výpověď musí významně přispět k objasnění odhalovaného zločinu, musí vydat veškerý prospěch z trestné činnosti a nahradit škodu, kterou svou činností způsobil, a od přerušení do zastavení stíhání se nedopustí žádného úmyslného trestného činu.
Kde tento institut aplikovat nelze? V případě, že čin takového svědka je závažnější než trestný čin, k jehož objasnění se zavázal. To znamená není možné, aby se korunním svědkem stal organizátor skupiny, který přirozeně bude podroben vyšší trestní sazbě, kvalifikace jeho trestného činu může být závažnější než u ostatních členů skupiny. Činem svědka nesmí být způsobena smrt nebo těžká újma na zdraví. Svědek nesmí splňovat podmínky pro mimořádné zvýšení trestu odnětí svobody.
Kontrolní mechanismy, které na tohoto korunního svědka nebo na tento institut jsou tímto zákonem uvaleny, jsou následující: kontrola ze strany dozorového státního zástupce, kontrola ze strany dohledového státního zástupce, který je nadřízen dozorovému, a možnost podnětu nejvyššímu státnímu zástupci k využití jeho pravomoci rušit rozhodnutí státního zástupce o zastavení trestního stíhání korunního svědka. Chtěl bych podotknout, a to jsem tady včera říkal velmi důrazně, že tento stav se nijak neliší od dnešního stavu, kdy fakticky státní zástupce v této hierarchii skutečně rozhoduje o tom, jestli bude podána obžaloba na obviněného k soudu, nebo nikoliv.
Druhý institut - spolupracující obviněný. O tomto institutu také už byla dnes řeč. Dnes skutečně existuje. Úprava, o které se bavíme, hovoří o zaručeném snížení trestu pachateli soudem pod spodní hranici trestní sazby za významnou pomoc při odhalení organizované kriminality. Ten rozdíl oproti dnešnímu stavu je, myslím, jasný. Dnes má soudce možnost k tomuto snížení pod dolní hranici přistoupit. My soudci stanovíme nové mantinely. Není to ale, prosím vás, zásadní zásah do justice. I dnes má přece trestní soudce vymezeny mantinely, sazby za konkrétní trestný čin, v rámci kterých se pohybuje. My mu tímto institutem pouze hranici nebo hranice sazby posuneme někam jinam, stejně jako je to u jiné kvalifikace trestného činu. Domnívám se, že ani tímto institutem nebo tímto opatřením není prolomena žádná zásada, například nezávislosti soudců, jak jsem tady včera také slyšel. To, co ještě měníme, je omezení. Nově bude možné použít jen u zločinů, tj. na trestné činy s horní sazbou minimálně 5 let. Dnes je ta sazba na hranici 10 let.
Podmínky jsou velmi podobné jako u korunního svědka. To znamená: doznání, výpověď významně přispěje k objasnění odhalovaného zločinu, čin svědka není závažnější než trestný čin, k jehož objasnění se spolupracující obviněný zavázal.
Kontrolní mechanismy jsou podobné. Jsou trošku přísnější, protože zde do nich skutečně zasahuje už i soudce. To znamená označení pachatele jako spolupracujícího obviněného pouze při splnění zákonných podmínek, o kterém jsem před chviličkou hovořil, toto je v pravomoci příslušného státního zástupce a samozřejmě jeho nadřízených v hierarchii státního zastupitelství. A za druhé, soudce předtím, než spolupracujícímu obviněnému trest sníží, ověří, zda skutečně splnil zákonné podmínky. Pokud splněny dle jeho názoru nejsou, ke snížení trestu nedojde. Ten rozdíl je ale v tom, že pokud podmínky splněny jsou, už nebude mít soudce možnost ještě se rozhodovat, jestli tento institut použije a ke snížení přistoupí, nebo ne.
Třetí institut, který je, jak jsem pochopil, nejkontroverznější z celého protikorupčního balíčku, je institut protikorupčního agenta. Docela jsem se divil, jaké kontroverze v této Sněmovně, ale i při veřejných diskusích tento institut vyvolal, protože pravdu má pan poslanec Pleva, že tento institut dnes existuje a že ty změny nejsou zásadním způsobem jiné, než byly. To, co skutečně zásadně měníme, je, že chceme, aby policie měla možnost i u trestných činů, které jsou hodnoceny menší sazbou, to znamená i pod těch 8 let, tak i u těchto trestných činů aby policie měla možnost - a jsou hodnoceny menší sazbou než 8 nebo než 10 let, ale jsou to trestné činy, které přímo souvisejí ze své podstaty s korupcí, jsou to například pletichy proti veřejné soutěži, tak abychom u podezření z takového trestného činu měli možnost protikorupčního agenta. A posléze se dostanu i k nasazování odposlechů. Myslím, že je to změna v tomto směru zásadní. Nicméně to, o čem tady mnozí poslanci hovořili, že se tímto institutem vrátíme před rok 1989 a budeme tady někoho špehovat jako bývalá StB nebo že tímto institutem zásadním způsobem prorazíme nějaké ústavní svobody občanů České republiky, to prostě není pravda. Ten institut dneska existuje. Pouze je policií hůře aplikovatelný, než je tomu u institutu protikorupčního agenta, který navrhujeme v našem protikorupčním balíčku.
Beztrestnost agenta. O té už tady také bylo hovořeno. Změna je skutečně drobná. Je vztažena nejen k organizovaným zločineckým skupinám, ale i k ostatní organizované trestné činnosti, což je na první pohled změna malá, z pohledu policie to může být změna zásadní.
Jaké máme u protikorupčního agenta kontrolní mechanismy? Agenta používá pouze policejní orgán dle trestního řádu. Já jsem tady hovořil o tom, že ve Sněmovně byl návrh, nebo možná ještě je návrh jednoho poslaneckého klubu, který hovoří o agentovi, o protikorupčním agentovi, jímž může být i jakákoliv fyzická osoba. Nemusí to být policista. Vláda se k tomuto návrhu vyjádřila negativně, protože ho považuje skutečně za prolomení jakýchsi zvyklostí nebo jakýchsi svobod. Považuje ho za problematický, byť já osobně - a říkám to tady - bych se tak ambiciózního projektu nebál, protože si myslím, že v mimořádné situaci, ve které jsme, potřebujeme používat i velmi účinné mechanismy, které se také v mnoha státech osvědčily, byť jsou možná na hranici současné judikatury českých i evropských soudů. ***