(Jednání pokračovalo ve 14.30 hodin.)
Místopředseda PSP Jan Kasal: Dámy a pánové, pěkně vás všechny vítám po polední přestávce a budeme pokračovat v projednávání vládního návrhu zákona o elektronických komunikacích. Prosím, aby ve svém vystoupení pokračoval pan poslanec Martin Říman, který své vystoupení byl nucen rozhodnutím paní předsedající přerušit, protože bylo třeba vyhlásit polední pauzu. A mám zde ještě přihlášku paní poslankyně Věry Jakubkové.
Poslanec Martin Říman: Dámy a pánové, dovolte mi, abych pokračoval ve svém vystoupení. Ale když se tak na to dívám, tak nevím, kde jsem přestal, a asi začnu od začátku.
Místopředseda PSP Jan Kasal: To vám nenapovím, pane poslanče.
Poslanec Martin Říman: No, vy jste tady nebyl.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Já jsem to poslouchal, nebojte se.
Poslanec Martin Říman: Myslím, že jsem skončil někde u univerzální služby. Ano, když jsem hovořil o tom, že telefonní budky se brzy stanou kulturním dědictvím vzhledem k tomu, jak jejich počet a náklady na jejich údržbu a provoz rapidně klesají.
Abych tedy uzavřel část týkající se univerzální služby, jde o výraznou, zásadní změnu. Já bych doporučoval hospodářskému výboru, aby se tomu věnoval, neboť vláda navrhuje odejít z léta využívaného systému, kdy na univerzální službu se skládají jednotliví operátoři, k systému, kdy je to úkolem státního rozpočtu.
Ještě bych k tomu podotkl jednu poznámku, že jedním z důvodů, proč se tento systém opouští, nebo měl by se opustit, je i to, že jednotliví operátoři, kteří mají na základě rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu poskytovat podle určitého klíče finanční prostředky na zvláštní účet, tak činí velmi neradi a drtivá většina z nich se každoročně zkouší přes soudy této povinnosti buď zbavit úplně, anebo tu částku, kterou mají předepsanou, podstatně snížit. I to je tedy jeden z důvodů, proč tento systém změnit a po této stránce zjednodušit.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Pane poslanče, já se omlouvám znovu, ale znovu mi velí povinnost, abych v našem středu v Poslanecké sněmovně přivítal předsedu vlády Makedonské republiky s doprovodem. Pěkně vítáme! (Poslanci povstávají. Potlesk.) Přejeme celé jejich misi v České republice hodně zdaru a pozdravujte od nás doma.
Pokračuje pan poslanec Martin Říman.
Poslanec Martin Říman: Děkuji, pane předsedající, to bylo jistě milé přerušení.
Dále návrh zákona obsahuje dvě změny dvou institutů, které byly, jsou a možná i budou předmětem také velkých debat a růzností názorů, a to je institut zákazu křížení vlastnictví a institut zákazu vlastnit více než dvě komunikační sítě.
Co se týče zrušení zákazu křížení vlastnictví - už to tady myslím řekl pan ministr - tak za prvé, jde o rozpor se směrnicí Evropského parlamentu a Rady, což je argument. A za druhé, praxe ukazuje, že takto zúžený prostor, zmenšený trh, zmenšená volnost na trhu nemá prakticky žádný význam a spíše je ke škodě věci. Koneckonců tato záležitost byla již na minulé schůzi odhlasována v rámci audiovizuálního zákona. Totéž se dneska vlastně týká vlastnění více než dvou komunikačních sítí. Opět to podvazuje volnou soutěž a platí, že pokud by se ukázalo, že trh není dostatečně konkurenční, tak na to máme jiné nástroje, zejména v podobě Úřadu na ochranu hospodářské soutěže, a je tedy proti logice věci, aby toto upravoval ještě zákon o elektronických komunikacích a aby jaksi anticipoval tu skutečnost, že pokud nebude zakázáno vlastnit více než dvě sítě, tak trh nebude fungovat. To prostě ukáže až trh sám. A existují zákonné prostředky jak nefungování trhu zabránit - že, pane ministře Pecino? To jsou dva instituty, které si myslím, že budou také ještě diskutovány.
Další věcí, která se týká asi milionu občanů této země, kteří aniž to vědí, překračují platný zákon v současném okamžiku. Je to zákon o právu autorském. To je taková až legrační věc, kdy vlastně uživatelé společných televizních antén na činžácích nemusí platit podle autorského zákona za užití díla, ale týká se to, jenom pokud ta společná televizní anténa přijímá analogový signál. V okamžiku, kdy přijímá digitální, tak jako teď stále větší část republiky přechází na digitální signál, tak tam tato výjimka v zákoně není, a tudíž ti občané v činžovních domech, kteří již přijímají digitální signál přes společnou televizní anténu, porušují zákon o právu autorském, aniž to samozřejmě vědí. To znamená jde o to, aby realita byla dána do souladu s právem, a tudíž aby ona výjimka, která platí na analogové vysílání, stejnou měrou platila i na vysílání digitální.
Další věcí, která tady myslím nebyla příliš zmiňována, o které mluvil pan poslanec Pleva, o přechodných ustanoveních a využití telekomunikačního účtu pro krytí určitých, řekl bych, vícenákladů, použiji-li tuto stavební hantýrku, které vznikají v souvislosti s přechodem na digitální vysílání, zejména tak, že mnohé oblasti, tam, kde je složitý reliéf v horském terénu apod., nepřijímají signál přímo z velkých vysílačů, ale přes vykrývače, malé vysílače, tzv. druhotnou síť, berou signál od nějakého většího, velkého vysílače a vlastně spotřebitel, tedy občan, bere signál ne z velkého, ale z malého vysílače. A teď se stane, že na nějakém území, v nějakém regionu již došlo k přechodu na digitální vysílání a v jiném regionu, kde k tomu ještě nedošlo, avšak vykrývací vysílač bere signál z velkého vzdáleného vysílače v jiném regionu, který už nevysílá, tak je po signálu a lidé nemají možnost sledovat televizi. Proto se to musí technickými opatřeními řešit, ovšem není to zadarmo. A k tomu bude sloužit právě ta přechodná část, která umožní použít peníze z telekomunikačního účtu na tyto dočasné technické úpravy, které celkem logicky poskytovatelé odmítají hradit na vlastní náklady. ***