(11.50 hodin)
(pokračuje Bürgermeister)
Proč o tom takhle mluvím? Pokud NKÚ, a já tuto myšlenku podporuji, přeneseme kontrolní pravomoci - a já jsem pečlivě poslouchal předkladatele, chápu návrh této novely zákona tak, že NKÚ bude moci kontrolovat v samosprávných orgánech obcí a krajů jenom právní ohled nakládání s finančními prostředky, nikoliv jejich efektivitu a popřípadě hospodárnost, protože zde bychom tedy přešli do jiného modelu uspořádání naší země, nežli ústava předpokládá, protože bychom dostali samosprávu pod přímou kontrolu unitárního státu, a takto naše Ústava postavena není.
Já mám jeden velký problém, a pokud tato novela projde, a já věřím, že ano, tak NKÚ bude v podstatě zcela zodpovědný za jednotnou metodiku kontroly zacházení s veřejnými prostředky minimálně v právním aspektu, a dostáváme se k otázce sankcí za zjištěné závady. Samostatné právní subjekty obcí a krajů budou bezesporu sankcionovány a důsledky kontroly budou jiné než u státních organizací, kde sankce ze zjištěných závad je nulová. Jako mnohaletý člen kontrolního výboru vím, že i ty největší zrůdnosti, které se páchaly na ministerstvech v letech 2004 až 2006, což je bohužel období, které prošlo kontrolním výborem, protože čerstvější data se do kontrolního výboru ještě nedostala, tak ani ty největší zrůdnosti, jako například výstavba justičního paláce v Brně, kde se nedodrželo ze zákona o veřejné zakázce vůbec nic, nemají v zásadě žádný důsledek. Musím říci, že jediné ministerstvo nebo jím řízená organizace neprošly kontrolou NKÚ bez zjištění hrubých a zásadních pochybení při zacházení se zákonem o veřejné zakázce. Důsledek byl nula. Bojím se, že u obcí bude vážnost nálezů NKÚ mnohem důsledněji prováděna, protože ony ty mechanismy jsou jiné než u státních organizací a jsou pod mnohem větší kontrolou lidí a pod větší kontrolou zájmu samosprávy, nežli je zájem Sněmovny o chyby nalezené NKÚ při hospodaření státem řízených organizací.
Proto si myslím, že schválením této novely bude kladen mnohem větší důraz na to, jak tato Sněmovna chce zacházet prostřednictvím kontrolního výboru s nálezy NKÚ ve státem zřízených organizacích, protože minimálně se stejným důrazem bude muset s nimi zacházet, jako se bude zacházet s nálezy chyb zjištěnými u samosprávy.
Za druhé by se mělo něco stát s NKÚ, aby dostál své roli jednoznačného metodického garanta všech kontrol všude tam, kde procházejí veřejné zdroje. Dokonce tady v rámci diskuse je otázka, jestli NKÚ může kontrolovat tu část rozpočtu obcí, kde se zapojují prostředky, to jsou vlastně schodkové, pak rozpočty, kde se zapojují rozpočty nastřádané z minulých let. V rozpočtech obcí většinou jde o výnosy z prodeje majetku. To je velmi citlivá otázka, protože zde již zasahujeme do garantované svobody samospráv jako samostatných právních subjektů.
Já tuto poznámku odkazuji do další diskuse ve výborech, aby se nepřehlédla a ošetřila se v komentáři, ale v každém případě se bojím, že stav, ve kterém se nyní nachází NKÚ, a stav, kterým nyní zacházíme s výstupy NKÚ zde ve Sněmovně, není nic povzbudivého, zejména když roztáhneme činnost NKÚ ještě na všechny údy samosprávy, kde se zachází s výnosy z daní. Nevím, jak to stihne, a nevím, jaké zrcadlo nám nastaví nejbližší budoucnost, až samosprávy budou reagovat na závěry NKÚ, a vím, jak vážně se reaguje na závěry kontrol, které teď jsou nastaveny v rámci hospodaření samospráv. Ty kontroly existují a mají své důsledky v porovnání s tím, jak reaguje Sněmovna na současné výstupy z NKÚ.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: I já vám děkuji, pane poslanče. Zeptám se pana poslance Sobotky, který se dostal do pořadí. Ano, máte slovo, pane poslanče Sobotko.
Poslanec Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážená vládo, vážené kolegyně, kolegové, omlouvám se, že jsem tady nebyl před malou chvílí, když jsem přišel na řadu. Očekával jsem poněkud rozsáhlejší debatu mých předřečníků.
Rád bych se rovněž vyslovil pro propuštění tohoto návrhu zákona, změny Ústavy, do dalšího čtení v Poslanecké sněmovně. My jsme teď v docela obtížné situaci, protože nám zbývá velmi krátká doba do konce volebního období. Projednávat seriózně změnu Ústavy několik měsíců před koncem volebního období je velmi obtížná věc. Pro to, aby toto naše úsilí mohlo skončit úspěšně, jsou důležité některé základní podmínky.
Za prvé, měli bychom odolat pokušení nějakým způsobem tuto změnu Ústavy extendovat, to znamená rozšiřovat ji, a měli bychom jít spíše obráceným směrem, to znamená to, co není nezbytně nutné ve změně Ústavy provést, tak možná i z toho návrhu, který jsme předložili, vypustit, tak aby bylo dosaženo maximální shody, aby Poslanecká sněmovna tento návrh přijala příslušnou ústavní většinou a byla také šance na to, že i Senát se rozhodne takovouto ústavní změnu provést.
Myslím si, že hlavním smyslem tohoto návrhu zákona - jsem rád, že se k tomu v rozpravě přihlásili všichni zástupci předkladatelů, všichni spolupředkladatelé - je rozšířit v Ústavě pravomoc NKÚ kontrolovat zákonnost hospodaření krajů a obcí, včetně příslušných veřejnoprávních korporací. To je hlavní smysl tohoto návrhu a to, zdali v Ústavě bude definováno kolegium NKÚ nebo zdali v Ústavě bude definován způsob navrhování či volby členů kolegia NKÚ, to je, myslím, věc vedlejší.
Chtěl bych také jasně i za sociální demokracii znovu potvrdit, že my neusilujeme na bázi této novely o jakoukoli změnu způsobu jmenování členů kolegia Nejvyššího kontrolního úřadu. Naším cílem je zlepšit kvalitu kontroly vynakládání veřejných prostředků. Naším cílem není jakkoli zasáhnout do stávajícího statusu Nejvyššího kontrolního úřadu a do mechanismu, jakým jsou jmenováni členové kolegia a voleni členové kolegia Nejvyššího kontrolního úřadu. Já si myslím, že debata, která o tom byla rozpoutána, je mylná a navíc odvádí pozornost od toho, co je na této novele skutečně klíčové: dát NKÚ možnost zabývat se také zákonností hospodaření obcí a krajů.
Od okamžiku, kdy byla schválena Ústava České republiky, od okamžiku, kdy byl schválen zákon o Nejvyšším kontrolním úřadu, došlo totiž v rámci našich veřejných rozpočtu k výrazné decentralizaci. Byl posílen podíl vlastních daňových zdrojů obcí. Od té doby, kdy byla schválena Ústava České republiky, vznikly kraje a následně byl krajům přikázán také vlastní podíl z výnosu daní. Dnes je situace taková, že třetina všech příjmů, které stát vybírá v oblasti daní, prochází skrze krajské a obecní rozpočty, je používána na úrovni krajů a obcí a vláda nemá žádné možnosti, jakým způsobem do rozdělování těchto finančních prostředků zasahovat. Je to poměrně značná část zdrojů, které se přerozdělí právě na úrovni obcí a krajů a i vzhledem k objemu těchto finančních prostředků podle mého názoru není důvod pro to, aby i nadále NKÚ nemohl vůbec žádným způsobem kontrolovat či hodnotit použití těchto finančních zdrojů. ***