(9.10 hodin)
(pokračuje Krupka)
Já bych si jenom dovolil připomenout, že základní registry byly nakonec definovány čtyři. Byl to zákon o základních registrech osob, základní registr obyvatel, základní registr práv a povinností a základní registr územní identifikace agend a nemovitostí.
Jenom možná pro upřesnění, registr osob je ten, který možná někteří z vás znáte, kteří fungují v rámci veřejné správy na obecních úřadech, na magistrátech, jako evidenci obyvatel. V podstatě by měl v sobě integrovat údaje o každém z nás tak, aby byly v rámci zákona dostupné pro činnost, která je v jiných případech popisována. Registr osob je sice názvem osob, ale představuje registr o právnických osobách. Jinými slovy je to dneska to, co znáte pod názvem obchodní rejstřík. Čili je to institut, ve kterém se shromažďují údaje, které popisují, jaká, která firma, společnost existuje, se všemi potřebnými údaji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Pane poslanče, promiňte. Já se pokusím požádat vaše kolegy, aby se ve Sněmovně věnovali pouze jediné činnosti, a to je poslechu vašeho úvodního slova. Všechno ostatní nechť je provozováno v kuloárech. Děkuji.
Poslanec Jaroslav Krupka: Děkuji. Já se možná omlouvám, ale předpokládám, že pro možná srozumitelnost a odůvodnění toho návrhu jsem si dovolil udělat tuto krátkou exkurzi, v které bych tedy pokračoval.
Třetím registrem je registr práv a povinností. Je to registr, který se v podstatě nově připravuje a měl by sloužit k tomu, aby bylo přesně definováno jak pro instituci, tak pro příslušného úředníka, který bude vykonávat jistou agendu, jaká oprávnění a povinnosti má při zpracování údajů a při komunikaci s druhou stranou, to znamená s osobou fyzickou či právnickou. Tím by byly nastaveny parametry pro fungování systému.
A čtvrtou agendou, čtvrtým registrem je registr územní identifikace. V podstatě znáte to mnozí už ze své vlastní praxe pod názvem katastr nemovitostí. Víte sami dobře, že je to jeden z registrů, nebo přesněji řečeno z agend, která v poslední době doznala výrazného posunu z hlediska dálkového přístupu. Myslím si, že na tomto se ukazuje, jaký smysl a jaký velký význam má postup v elektronizaci veřejné správy a jejích postupů, tak aby byla odbourávána zbytečná byrokracie.
Tyto čtyři základní registry jsou samozřejmě doprovázeny dalšími, které pro fungování na první pohled nejsou podstatné, ale jsou důležité pro samotné procesy. Je to samozřejmě registr, který slouží pro informační systémy správy těchto registrů, a jsou to další evidence, které jsou vedeny dneska na jednotlivých resortních ministerstvech. Při uvádění těchto registrů do života znamená potom, že budou z těchto jednotlivých evidencí přenášena data do těchto zákonem stanovených registrů a tyto registry jako takové budou sloužit ke komunikaci jak toho úřadu, tak samozřejmě všech těch druhých stran, které budou na úřad přicházet.
Smyslem je právě to, a uvedu to jednoduše na příkladu, jak jste znali dříve z historie, nebo bohužel ještě znáte teď, jakýkoliv žadatel, který přijde na úřad, je vyzván, aby předložil doklady, o kterých se sám úředník domnívá, že svým způsobem jsou zbytečné, protože ví o tom občanovi mnohé údaje z občanského průkazu, v některých případech dokonce ho může osobně znát. Ale bohužel zákon mu neumožňuje se jednoduše podívat někam, kde by tyto údaje zjistil. Typickým příkladem může být i na obci činnost charakteru žádost o osvobození například od poplatků. Může to být poplatek za psa, kdy v podstatě ten úředník si musí vyžádat údaje o tom, jestli ten dotyčný žadatel bydlí opravdu v tom městě, jestli opravdu vlastní, či nevlastní nemovitost, byť ví, že je to jeho soused a ten pes, na kterého žádá osvobození od poplatku, opravdu tam po zahradě pobíhá, je psem hlídacím.
Takovým způsobem bych mohl v těch příkladech pokračovat dále. Nicméně do této doby, než byl schválen zákon o základních registrech, nebyla tady zákonná možnost, aby jakýkoliv úředník oficiálně nahlédl do registru obyvatel, respektive třeba do katastru. Nicméně posun tímto zákonem bude zřetelně dán.
Pro to, aby tato agenda mohla být uvedena v život, je ale nutné nastavit určité časové termíny. Musím tady bohužel konstatovat, že ten zákon - a teď řeknu napříč politickým spektrem, a za což bych vám chtěl sám poděkovat, dokonce bych mohl možná poděkovat jmenovitě, protože to bylo průřezové, ale ten počet těch, kteří ten zákon podpořili, výčtem je poměrně dlouhý a nechtěl bych proto zdržovat - byl tady schválen v roce minulém, ale tento zákon sám o sobě byl nedostatečný pro to, aby byly zahájeny jakékoliv další přípravné činnosti, protože k tomu musel být takzvaný zákon doprovodný. Čili zákon, ve kterém se shromažďují všechny zákony, kterých změna se uvedením zákona o základních registrech v život týká.
Bohužel samozřejmě nastala změna na politické scéně a s tím došlo i k určitému časovému posunu i tady v Poslanecké sněmovně při schvalování tohoto změnového zákona. Tím nastal jakýsi časový posun v předpokládané přípravě základních registrů. Pochopitelně do toho vstoupily, a řekněme v plném právu, nové struktury vlády i ministerstva, posoudit tyto projekty, doplnily se tam určité sporné věci. A samozřejmě tohle byl další časový důvod, který způsobil, že aktivity spojené s uváděním v život tohoto zákona se dostaly do časových problémů.
Je třeba si uvědomit, že tak jak jsem popsal zmíněné zákony a zejména ty čtyři základní registry, není to jenom věc pouze administrativní. Je třeba v dané chvíli technologicky navrhnout a vysoutěžit všechny registry. Nejedná se tedy jenom o ty čtyři, ale jedná se například třeba i o ten informační systém. Následně poté, jakmile budou uvedeny v technologický provoz, musí se postupně do těchto základních registrů přelévat data z jednotlivých evidencí, které jsou vedeny na příslušných resortních ministerstvech nebo úřadech, jako je například katastrální úřad. To si vyžádá jistou dobu, protože je třeba si uvědomit, a po zkušenostech zejména s agendou datových schránek, že jak se někdy domníváme, že ty údaje o nás jsou v naprostém pořádku vedeny, bohužel skutečnost je tomu jiná. Typickým příkladem byl právě proces se spuštěním datových schránek, kdy se ukázalo, že desítky tisíc firem, byť administrativně existují, ale dohledat přesné údaje včetně adresy atd. byl velký problém a potenciálně mohl způsobit problémy s uváděním agendy v život. Stejný způsob je třeba předjímat, nebo potenciální problémy předjímat při uvádění do provozu základních registrů.
Proto autoři této novely zákona přišli s tím, a i v souladu s míněním vlády, což dokládá stanovisko vlády, že tento proces, tak jak je časově nastavený, je v dané chvíli nereálně stihnutelný. Proto, tak jak je uvedeno v důvodové zprávě, se pouze v případech termínu mění původní zákon o základních registrech, a to takovým způsobem, že nemění se účinnost, tedy datum, od kdy v podstatě technologicky budou schopny tyto základní registry přijímat data z jednotlivých agend a je naplňovat, ale prodlužuje se termín toho přechodného období, kdy bude žádoucí a nutné tyto údaje zkonfrontovat se skutečností a připravit to tak, jakmile by ten systém se překopl do rutinního provozu, aby úředníci, kteří s těmito agendami a s těmito registry budou v kontaktu, měli přesné, korektní údaje. ***