(18.20 hodin)
(pokračuje Boháč)
Stejně tak v rozšíření beztrestnosti agenta nevidím žádný zásadní problém. Souvisí to zejména se změnou uvedenou v předchozím bodě. Pokud jde ale o třetí změnu, to jest vymezení činnosti, jakou může agent konat nebo jak lze vykonávat předstíraný převod, aby ještě nešlo o provokaci, pak tady není zaváděno nic nového. Jen je přímo v zákoně definováno to, co již v minulosti vymezila jako hranice činnosti agenta judikatura. Ono si lze ve skutečnosti jen velmi těžko představit, že by agent při své činnosti nepředstíral zájem podílet se s ostatními na páchání trestné činnosti. To by v podstatě jeho práce nikam nevedla. Hned by ho odhalili nebo minimálně ze skupiny vyhodili jako nepotřebného. A u předstíraného převodu je předstírání přímo v pojmovém vymezení tohoto institutu. Důležité zde je, že je přímo v zákoně zakotveno, že nesmí vyvolat úmysl spáchat trestný čin, a podle mého názoru i judikatury by neměl kromě vyvolání ani utvrzovat někoho v úmyslu spáchat trestný čin, pokud je tento ještě nerozhodný ve svém úmyslu. Důležité pak samozřejmě je, aby agent takovou svou činnost pečlivě dokumentoval, aby bylo možné doložit, že o provokaci nešlo. Slouží to nakonec i jako kontrolní mechanismus.
Tolik, vážené kolegyně, kolegové, mé postřehy k uvedenému vládnímu návrhu zákona o protikorupčních opatřeních. Já věřím, že opravdu v tuto chvíli společnými silami se nám podaří celou vládní novelu o protikorupčních opatřeních precizovat a dovést ke zdárnému konci. Dámy a pánové, děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: I já vám děkuji, vážený pane poslanče. Nyní požádám o vystoupení pana poslance Davida Šeicha, připraví se pan poslanec Zdeněk Jičínský. Vážený pane poslanče Šeichu, máte slovo.
Poslanec David Šeich: Vážená paní předsedající, vážené dámy poslankyně, vážení páni poslanci, vážený pane ministře, téma korupce je samozřejmě velmi závažné a českou veřejnost řešení problému korupce zajímá, čili souhlasím s tím, že téma korupce není tématem populistickým, ale je tématem, které reflektuje určitou společenskou poptávku, a že i pan ministr vnitra v tomto smyslu předkládá návrh opatření, která určitě za diskusi stojí a která není možné paušálně na počátku zamítnout a diskusi o nich nevést.
Myslím si také, že návrh opatření samozřejmě není možné - se všemi z nich a s řadou z nich skutečně souhlasit nelze, ale určitě jsou to návrhy, které nejsou mimo společenskou realitu, nejsou mimo velký důležitý směr společenské poptávky, čili stojí za to k nim svou pozornost upřít.
Řekl bych, že velký problém je samozřejmě v označení balíček, ale pan ministr to otevřeně přiznal, že se nejedná o to, jak je ten návrh paušálně a zjednodušeně nazýván, to znamená jakýsi protikorupční balíček. Jestli by návrh měl mít charakter balíčku, to znamená skutečně provázaného souboru opatření, musel by mít svou roli preventivní, svou roli výchovnou, svou roli represivní v závěru a samozřejmě významnou roli omezující vůbec prostředí pro korupci, to znamená možnost korupčně se chovat. Ten návrh je skutečně výsečí sankčních, zejména trestních opatření ve fázi postihů a nových definic trestních postihů a možnosti trestním řádem předvídaného postupu prokazování trestných činů.
ODS má svůj vlastní propracovaný protikorupční balíček, který spočívá zejména v minimalizaci vůbec možnosti korupčního chování, to znamená minimalizaci korupčního prostředí. Znamená to minimalizace státní byrokracie v prostředí, které umožňuje korupci, libovůle úředníků ministerstev, úřadů, aby oni blahosklonně a autoritativně rozhodovali o přidělení výjimek, rozhodnutí, osvědčení, na základě své vlastní vůle. I to, co zmínil pan exministr Langer, to znamená celá série opatření ve smyslu digitalizace státní správy a elektronické komunikace občana se státem má samozřejmě také značný protikorupční charakter, protože elektronická forma komunikace nepřipouští vůbec možnost korupční nabídky. Pokud úředník nepřijde do styku s klientem a elektronicky s ním komunikuje, tak samozřejmě jakékoli korupční jednání je znemožněno.
Jestliže podnikatelé čekali dříve 30 až 60 dní na obchodním rejstříku, tak byli ochotni něco zaplatit za to, aby jejich zápis do obchodního rejstříku byl rychlejší, a není možné se jim divit. Jestli dnes ze zákona - v době Topolánkovy vlády se podařilo prosadit věci typu zápisu do pěti pracovních dnů, sedmi dnů, tak jsou to věci, které už neumožňují libovůli rejstříkových soudců, úředníků, a prostě jste zapsáni automaticky a nemáte důvod někoho motivovat k tomu, aby vaše nekonečné čekání na milost úředníka zkrátil. Jsou to samozřejmě opatření ve smyslu transparentnosti historie veřejné zakázky, to znamená jakéhosi elektronického rodokmenu veřejné zakázky, která by byla dohledatelná na internetu a bylo by možné sledovat celý její vývoj i koncovku. Je to samozřejmě série opatření ve smyslu minimalizace nových zákonů a předpisů, které dávají možnost rozhodování byrokratickému aparátu. Je to minimalizace prostředí pro vytváření další administrativní zátěže a v tomto smyslu je určitě třeba pochválit zavedení institutu Topolánkovou vládou, který každý nový předpis, každý nový zákon posuzuje z hlediska narůstání nové administrativní zátěže, tzv. RIA, to znamená může být důvodem odmítnutí zákona to, že vytváří kvantum nové administrativy, vytváří nové prostředí pro administrativní zátěž, a takový důvod může být příčinou jeho odmítnutí. Je to určitě celá série opatření, která souvisejí s minimalizací prostoru pro korupční chování ve smyslu důrazu na jednokriteriální cenové soutěže tam, kde je to možné. Je to důraz na případné propracované řešení paušálního zadávání jednotných nákupů, to znamená snížení ceny dodávek objednáním většího množství jednotné komodity, např. pro všechna ministerstva jedněch automobilů, počítačů, papírů, tonerů, tiskařských potřeb a jednokriteriálních cenových soutěží, což si myslím, že znemožňuje libovůli některých resortů vybírat si své parciální dodavatele jednotlivých služeb, často za předražené ceny.
K samotnému balíčku a represivním, opatřením, která jsou navrhována. Je to v první řadě institut korunního svědka, bylo tady o tom hodně řečeno. Já myslím, že je to opatření minimálně diskutabilní. Dnes existuje možnost uplatnění snížené sazby pro pachatele, který spolupracuje s policií. Zdali máme jít dále cestou korunního svědka, je na další diskusi ve výborech, a myslím si, že je to, jak jsem zmínil, minimálně opatření diskutabilní. Jestli máme pachatele trestného činu, a to i závažného, což korupce v tomto případě je, zbavit trestnosti úplně, to znamená nesnížit mu ji třeba i k minimální hranici, ale nedat ani tu symbolickou možnost potrestání, čili zbavit pachatele trestnosti úplně. Je to velmi diskutabilní.
Samozřejmě zavedení institutu agenta provokatéra, jak se to zjednodušeně nazývá, jde proti současné koncepci protikorupčního agenta, to znamená někoho, kdo může monitorovat případná protikorupční chování, může upozorňovat na takové chování a v rámci nějakého policejního zadání sledovat podezření na korupční jednání. V zásadě komunikovat s někým, kdo korupci nabízí, kdo korupci poptává, ale na straně druhé nemůže sám vybízet k trestnosti. A je to samozřejmě veliký průlom, byl by to veliký průlom v českém právním řádu, pokud by příslušníci policejního sboru mohli sami navádět k trestné činnosti. Je to samozřejmě revoluční průlom a policisté by se vlastně sami podíleli v návodu, v iniciaci a v podpoře trestné činnosti. Je to velmi, velmi diskutabilní průlom.***