(14.30 hodin)
(pokračuje Pospíšil)
A to pomíjím to, co může ta úprava přinést. Může přinést příklad, který nemusí být výjimečný, že trojnásobný vrah bude chtít spolupracovat, bude označen za spolupracujícího obviněného, protože limity pro spolupracujícího obviněného jsou méně závažné než u korunního svědka. Korunní svědek se naštěstí - tam ta úprava je navržena - nesmí podílet na vraždě nebo na jiném závažném ublížení na zdraví, ale u spolupracujícího obviněného to není. A trojnásobný vrah, který se stane spolupracujícím obviněným, může nakonec mít uložený trest pod dolní hranicí trestní sazby u vraždy. Chceme takovouto úpravu? Je to úprava, kterou budeme schopni obhájit před veřejností?
Opět budu citovat přímo z posudku, který jsem si nechal zpracovat od profesora Šámala. Cituji: Naproti tomu u nejzávažnějších trestných činů by v případě této úpravy - myšleno tím úpravy nově upraveného spolupracujícího obviněného - bylo možné použití spolupracujícího obviněného i u trestného činu vraždy, a to i podle § 140 odstavec 3, např. vraždy na více osobách, neboť není vyloučeno použití tohoto institutu u stejně závažného zločinu, vyloučeno jen u závažnějšího zločinu, § 178a odstavec 1 písmeno b) trestního řádu, ani při způsobení smrti, právě na rozdíl od korunního svědka, kde toto je vyloučeno. A soud bude povinen takovémuto vrahovi - já doplňuji - uložit vícenásobnému vrahovi, který se doznal a významně přispěl k objasnění zločinu spolupachatele ve smyslu § 178a odstavec 1 písmeno a) trestního řádu trest pod dolní hranicí trestní sazby, tedy pod 15 let. Konec citace.
Dámy a pánové, myslím, a teď to fakt není o politice, že všichni cítíme, kam až právní úprava, která byla šita horkou jehlou - jak vím, neproběhlo klasické připomínkové řízení, nebyla diskutována Ministerstvem spravedlnosti, neprošla Legislativní radou vlády - může vést. Může vést k tomu, že zkrátka budeme mít úpravu, která může mít takovéto nechtěné dopady.
Já se moc přimlouvám za to, a je to moje prosba vůči navrhovateli, abychom materiál důkladně prodiskutovali na ústavněprávním výboru. Avizuji, nejsem odpůrcem korunního svědka, ale prosím, standardizujme úpravu, ať je srovnatelná s tím, co je v západních zemích, pokud vůbec korunního svědka ve svých právních úpravách mají. To znamená Itálie, USA například, které by nám mohly být vzorem, kde o korunním svědkovi rozhodují soudy, nikoli pouze státní zástupce.
Dámy a pánové, dovolte mi ještě, abych se stručně vyjádřil o druhém tématu, které je také velmi diskutováno médii a je také v návrhu zpracováno, a to je agent provokatér nebo protikorupční agent. Nechám termín na vás. Opět říkám, u těchto institutů není kouzlo v tom, jak je nazveme, ale jakou konkrétní detailní procesní úpravu v trestním řádu zavedeme. O tom by podle mě měla být celá diskuse.
Chci konstatovat, ale avizuji, že je to opět názor jednotlivce, byť profesora Šámala, že tak jak je úprava napsána, protikorupční agent je v trestním řádu. To si korektně řekněme, že předchozí vláda zavedla spolupracujícího obviněného a zavedla protikorupčního agenta. Já si pamatuji na diskuse na Legislativní radě vlády, které se vedly velmi věcně a korektně. Pravomoci protikorupčnímu agentovi byly dány takové, aby byly v souladu s doktrínou Ústavního soudu.
Pokud teď někdo přichází s tím, že pravomoci rozšiřuje nebo upravuje, pak je opravdu klíčová férová otázka si říci, jestli analyzovat judikaturu Ústavního soudu a jestli judikatura Ústavního soudu je v souladu s návrhem, nebo není. Já pouze mohu vyjít z toho jednoho posudku, který mám, který samozřejmě budu dávat, pokud třeba bude vyvrácen, v diskusi na ústavněprávním výboru, kde je napsáno, že úprava zkrátka je v rozporu s judikaturou Ústavního soudu. Konkrétně jde o ustanovení § 158c odstavec 1, 158e odstavec 1, kde se vkládají taková nenápadná ustanovení za prvé do institutu předstíraného převodu, pak do institutu použití agenta, je to do paragrafu, který má název použití agenta. V zásadě v obou těchto případech jak předstíraný převod, který jen pro vaši informaci znamená, že policie může použít operativně pátrací prostředek, do kterého patří tzv. předstíraný převod, kdy se např. někomu předá předmět, který je určen ke spáchání trestného činu - byla by to právě ta forma např. úplatku, peníze, které jsou určeny ke spáchání trestného činu. My zde nově doplňujeme větičku, která zní: Pro účely předstíraného převodu lze za účelem objasnění skutečností důležitých pro trestní řízení - a teď je to, v čem je asi problém - předstírat zájem podílet se na trestném činu, pokud zjištěné skutečnosti nasvědčují tomu, že by i bez toho byl takový trestní čin spáchán. Je zde chvályhodně doplněna věta, se kterou já souhlasím: Tímto jednáním nesmí být vyvolán úmysl osoby, vůči které předstíraný převod směřuje, trestný čin spáchat.
Dámy a pánové, my opravdu budeme muset korektně posoudit, nakolik posílení postavení protikorupčního agenta, případně toho, kdo činí předstíraný převod, to znamená může předstírat zájem podílet se na trestném činu, nakolik to je, či není v souladu s judikaturou Ústavního soudu. Šámal se domnívá že nikoliv. Poukazuje tady na nález Ústavního soudu z 25. června 2003, podle kterého - a teď cituji nález Ústavního soudu - je nepřípustné, aby policejní orgány jako orgány státu naváděly jiného ke spáchání trestné činnosti, posilovaly jeho vůli spáchat trestný čin či mu jakoukoli formou pomáhaly. To znamená nejedná se pouze o úmysl, o vyvolání úmyslu, ale i jiné formy spoluúčasti, mírnější než vyvolání úmyslu páchat trestný čin. Ústavní soudu to takto označuje.
Já to nijak to nerozporuji, ale bylo by fakt dobré tyto dva paragrafy zanalyzovat právě s judikaturou Ústavního soudu a říci si, nakolik jsou v souladu, či nejsou. Já to nehodnotím, pouze na to upozorňuji. Jsou zde názory, že to nemusí být, a je tedy korektní tyto dva paragrafy, § 158c odstavec 1 a § 158e odstavec 2, zanalyzovat, zda terminus technicus, že někdo je oprávněn předstírat zájem podílet se na trestném činu, je, či není v souladu s judikaturou Ústavního soudu. Jsou to jemné nuance, ale praxe potom může být taková, že by toto mohlo být v praxi zneužito, a je proto dobré se o tomto bavit.
Dámy a pánové, když dovolíte, pomalu budu své vystoupení směřovat ke konci. Snažil jsem se naznačit, a mé vystoupení sice nebylo úplně krátké, ale všichni cítíte, že jsem se snažil shrnout argumenty, že to nebyla nějaká snaha tady hovořit bez argumentů, a považoval jsem za korektní, aby u tak důležitého tématu argumenty zazněly i na plénu. Minimálně proto, abyste viděli, že to jsou opravdu věci, které budou muset příslušné výbory vydiskutovat. Já zde konstatuji - nijak se nebráním protikorupčním balíčkům, s korupcí je třeba bojovat, to je jasná proklamace. Ale prosím, aby v tomto případě dvakrát neplatilo to, co často říkám zde na plénu - abychom nevylili z vaničky s vodou i ono pověstné dítě. Mám trochu pocit, že kdybychom přijali úpravu bez další analýzy a úpravy, tak by to mohlo nastat. Sice bychom si v předvolební kampani udělali nějakou čárku, někdo zde, ale velmi bych se obával toho, že by byl přijat takový zákon, který by přinesl důsledky, které třeba nikdo dnes ještě nedokáže odhadnout, které, předpokládám, nikdo nechceme. Myslím, že všichni chceme posílit boj proti korupci.
Dámy a pánové, přikláním se k tomu, aby návrh byl propuštěn do dalšího čtení. Moc žádám navrhovatele, abychom se vedle politických proklamací o tomto věcně bavili. A třeba ty podněty, které jsem zde četl a které jsou samozřejmě názory soukromé osoby, není to žádný autoritativní výrok, buď byly vyvráceny, nebo v určitém aspektu v pozměňovacích návrzích zohledněny. Myslím si, že je to nutností, pokud všichni chceme mít kvalitní trestní a procesní právo. Já jsem nabyl dojmu z Poslanecké sněmovny, poté co napříč politickým spektrem byl podpořen nový trestní zákoník, že všechny demokratické politické strany v této Sněmovně chtějí moderní a kvalitní trestní právo. V tomto duchu bychom tedy měli přistupovat i k tomuto návrhu.
Děkuji vám za pozornost. (Potlesk z pravé části sálu.)
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu poslanci Jiřímu Pospíšilovi. Mám zde přihlášky ke dvěma vystoupením s přednostním právem, jednak předsedy poslaneckého klubu ČSSD, poté pana ministra Martina Peciny. Vidím, že si pánové dávají přednost. Pane ministře, vyzývám vás jako prvního, abyste přistoupil k mikrofonu.***