(15.40 hodin)
(pokračuje Hovorka)
Jenom pro vaši informaci. V minulém volební období byl v roce 2006 asi na šestý pokus schválen zástupci tehdy všech politických stran ve Sněmovně s výjimkou poslanců KDU-ČSL zákon o registrovaném partnerství. Tehdy předkladatelé tady garantovali, že se v řádném případě neuvažuje o adopci dětí registrovanými partnery, a zdůrazňovalo se, že se o to nebude ani usilovat. Neuplynuly ani čtyři roky a máme tady snahu prolomit další bariéru a umožnit homosexuálním registrovaným párům adoptovat děti. Domnívám se, že je to snaha prolomit přirozený řád světa.
Vážený pane ministře, zajisté víte, že děti ke svému zdravému vývoji potřebují otcovský i mateřský vzor a ten nemohou homosexuální páry nikdy naplnit. Proto vás prosím, nepomáhejte prolomit přirozený řád světa a legalizovat adopci dětí homosexuálními páry. Domnívám se, že v oblasti menšin je zajisté hodně práce, kde můžete vykonat mnoho užitečné práce pro naši společnost. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Ludvíkovi Hovorkovi. Prosím, aby se slova ujal pan ministr Michael Kocáb.
Ministr vlády ČR pro lidská práva a menšiny Michael Kocáb Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, vážený pane poslanče, úplně úvodem chci upozornit na to, že se jedná o omyl. Nejedná se o návrh adopce homosexuálními partnery, ale o zrušení zákazu individuální adopce pro osoby žijící v registrovaném partnerství. Čili jedná se o individuální adopce. Nicméně tato záležitost je komplikovaná. Pokusím se ji krátce vylíčit.
Možnost osvojení pro fyzické osoby, individuální adopce, je upravena v zákoně o rodině už z roku 1963. Zákon o registrovaném partnerství z ledna 2006 tuto možnost omezil, jak jste připomenul, když stanovil, že trvající partnerství brání tomu, aby se některý z partnerů stal osvojitelem dítěte. Dnes tedy může o adopci zažádat jakákoliv fyzická osoba bez ohledu na sexuální orientaci s výjimkou homosexuálů žijících v registrovaném partnerství.
Rada vlády pro lidská práva, jejímž nejsem předsedou, předsedou je pan zmocněnec Litomiský, shledala takové ustanovení za diskriminační a vyzvala mě, abych předložil vládě návrh na nápravu tohoto stavu. Rada vlády pro lidská práva je toho názoru, že zákaz individuální adopce pro osoby žijící v registrovaném partnerství je v rozporu s ústavním pořádkem České republiky, protože představuje zakázanou diskriminaci na základě sexuální orientace. Zákon o registrovaném partnerství zakládá nerovné zacházení mezi osobami, které vstoupily do registrovaného partnerství, a osobami ostatními. Tento právní názor vychází z analýzy zpracované právním teoretikem působícím na Právnické fakultě Univerzity Karlovy JUDr. Janem Wintrem.
Dle mého soudu je ovšem třeba nejprve posoudit, zda je naše společnost na takový průlom do oblasti tradiční rodiny připravena a zda je vhodný z pohledu kvality výchovy dítěte. Já sám se odmítám stát arbitrem takového zásadního kroku, na kterém se nemohou dohodnout ani renomovaní odborníci, a proto jsem se rozhodl jít cestou odborné a veřejné diskuse. Jako ministr pro tuto oblast nemohu podnět rady vlády podcenit. Podnět jsem tedy vložil do vnějšího připomínkového řízení, abych zjistil názor jednotlivých resortů. Připomínky resortu byly vypořádány a podnět by tedy mohl být na jednání vlády předložen bez zásadních připomínek, tedy bez rozporu.
Nemohu ale také nepřihlédnout k vlně odporu, který tento návrh ve společnosti vzbudil. Například katolická církev by byla tímto krokem velmi pobouřena. Dopisem se na mě obrátil předseda České biskupské konference monsignore Jan Graubner a vyzval mě, abych o změnu zákona neusiloval. Argumentace je obsažena v připomínkách právní sekce České biskupské konference a Národního centra pro rodinu. Sám pocházím z církevních kruhů a vliv křesťanství na civilizační vývoj považuji za zcela zásadní, a proto je pro mě tento podnět také velmi silným argumentem. Dnes jsem zachytil i petici místopředsedkyně KDU-ČSL paní Šojdrové, která proti návrhu rovněž protestuje. Rozhodl jsem se proto svolat shodou okolností na dnešní odpoledne v 16.30 do Hrzánského paláce odborné kolokvium, kde by měli být jak zástupci navrhovatele, tak odborníci z řad psychologů, psychiatrů, teologů a lidskoprávních aktivistů, a doufám, že diskuse na tomto kolokviu přinese určitý nebo další posun v pohledu na tuto věc.
Jestli tedy nakonec vládě návrh předložím, nebo nepředložím, záleží na mnoha okolnostech, které nemohu nyní odhadnout. Já osobně mám za to, že čas pro takový krok ještě nenazrál. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji vám, pane ministře. Pan poslanec Ludvík Hovorka chce vystoupit. Má k tomu příležitost.
Poslanec Ludvík Hovorka: Vážený pane ministře, děkuji za tu obšírnou odpověď, že jste mi osvětlil některé věci, jak vůbec tento návrh vznikl. Já se domnívám v souvislosti s tím, co jste řekl, že společnost není na takový krok připravena, a jsem rád, že k tomu chcete vést odbornou diskusi. Myslím si, že je řada párů, které žijí v rodinách, které mají problém s osvojením dětí, a byly tady snahy, aby lidé, kteří nemohou mít děti v tradičních rodinách, měli větší šanci osvojit si děti a dostat děti k adopci, a víme, že ne vždycky se ta snaha podařila naplnit.
Takže já jsem chtěl poprosit, abyste skutečně vážil všechny argumenty, které zazní na tom semináři, který budete pořádat, a přihlédl zejména k tomu, že děti mají být vychovávány pokud možno v úplné rodině a měly by mít jak otcovský, tak mateřský vzor, aby nedocházelo k tomu, že potom později se budou špatně orientovat ve svém budoucím životě.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji. Zároveň, pane poslanče Hovorko, můžete přistoupit ke své další interpelaci, protože pan ministr vás pozorně vyslechl a nehodlá vystoupit. Budete přednášet interpelaci na nepřítomnou a omluvenou paní ministryni Danu Juráskovou ve věci restrukturalizace zdravotních ústavů, KHS a státního zdravotního ústavu.
Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážená paní ministryně, zákon o ochraně veřejného zdraví stanoví úkoly orgánů ochrany veřejného zdraví a zakotvuje také působnost zdravotních ústavů a Státního zdravotního ústavu. Od roku 2007 jsme byli tady ve Sněmovně svědky toho, že byla snaha prosadit změnu tohoto zákona a omezit jednak rozsah činnosti krajských hygienických stanic a umožnit ministerstvu, aby si mohlo dělat se zdravotními ústavy, co uzná za vhodné. Tento zákon byl na podzim loňského roku zamítnut a ministerstvo si stejně dělá, co chce. Pokud vím, tak od 1. 4. 2010 má šest zdravotních ústavů zůstat pouze na papíře a zaměstnanci mají být převedeni do zbývajících, kupodivu do těch, které hospodařily hůře než těch šest zdravotních ústavů, které hospodařily lépe a které mají být zrušeny, nebo mají tedy zůstat jenom formálně. Zaměstnancům jsou vnucovány výpovědi a nové pracovní smlouvy na jiná pracoviště.
Ředitel Zdravotního ústavu v Liberci údajně požádal o odnětí akreditace k laboratorní činnosti. Ptám se: Je cílem těchto opatření prodej laboratoří a nemovitého majetku těchto šesti zdravotních ústavů? Vámi předložené materiály do zdravotního výboru, které se týkaly restrukturalizace krajských hygienických stanic a zdravotních ústavů, podle mě neodpovídají na to základní. Neodpovídají na to, co bude s primární prevencí v České republice, protože dochází k omezování pracovních míst na krajských hygienických stanicích, na zdravotních ústavech, na Státním zdravotním ústavu a to si myslím do budoucna se odrazí v rostoucích nákladech na léčbu nemocí.
Tak bych vás chtěl poprosit, abyste postupovala v souladu se zákonem a nedělala kroky, které v zákoně nemají své opodstatnění. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji vám, pane poslanče. A čeká nás poslední interpelace, kterou hodláte vznést na paní ministryni Danielu Kovářovou ve věci délky konkurzního řízení Fruty Hladiš, s r. o., Uherský Brod. ***