(16.00 hodin)
Místopředseda PSP Jan Kasal: Dámy a pánové, začíná druhá část našich interpelací. Jsou to interpelace na ministry vlády České republiky. Jako první vystoupí pan poslanec Pavel Němec, který bude interpelovat pana ministra Slamečku ve věci uzavřené čekárny Českých drah.
Poslanec Pavel Němec: Vážený pane předsedající, členové vlády, kolegyně a kolegové. Nechte mě, prosím, přednést interpelaci na ministra dopravy ve věci problému uzavření čekáren Českých drah.
Vážený pane ministře jistě jste informován, že řada nádražních budov byla v předchozích letech modernizována, proběhly a probíhají přestavby železničních koridorů. Investovalo se mnoho miliard korun. Jaká je ale dnes situace? Modernizované či opravené nádražní čekárny zejí prázdnotou. Lidé musí již od odpoledních hodin čekat na často zpožděné spoje desítky minut na mraze. Nemají se kde ohřát, nemají možnost využít toalety. Proč jsme investovali do čekáren a sociálního zázemí nádraží, když jsou polovinu dne zavřené? Dráhy se vymlouvají, že nemají lidi, že musí šetřit. Jaká je pravda? Občané mrznou venku na peroně, ano, mrznou i v nevytopených vlacích - a dráhy investují do reklamy čtvrt miliardy korun. Je toto normální?
Vážený pane ministře, nejedná se v žádném případě o ojedinělý případ nebo o regionální problém. Zavřené čekárny jsou v celé zemi už od odpoledních hodin. A že nejvíce mrzne právě večer a v noci, je snad jasné. Proč musí lidé skákat na toaletu do křoví, když má řada čekáren nové sociální zázemí? Proč se investují obrovské prostředky do modernizace železničních budov, když jsou pak zavřené? Není to vlastně zneužití veřejných prostředků? Jsem z Mohelnice, okres Šumperk. Je to město s deseti tisíci obyvateli. I u nás je čekárna od páté odpoledne zavřená. Mrzneme. Problémy mají v Olomouckém kraji např. v Drahotuších, Štěpánově, Bělotíně, Lukavici či Moravičanech. Kromě toho dráhy nedávno zavřely nastálo další čekárny v Ptení, v Drahanovicích, Zlatých Horách, Javorníku nebo Vidnavě. A v tom seznamu bych mohl pokračovat.
Vážený pane ministře, jste ochoten se tímto problémem zabývat a pomoci ho řešit?
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji vám, pane poslanče, za perfektní dodržení času a je zde příležitost pro pana ministra dopravy Gustáva Slamečku, aby vám odpověděl.
Ministr dopravy vlády ČR Gustáv Slamečka (Hovoří slovensky.) Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Jsem ochoten samozřejmě se tím problémem zabývat i zodpovědět ho. Odpověď vám vzhledem k tomu, že jste jmenoval určité železniční stanice, na to nejsem schopen samozřejmě z místa reagovat, tak vám to pošleme písemně. Ale přesto využiji čas na pár úvah o této problematice.
Tak především Ministerstvo dopravy a ministr dopravy neřídí České dráhy, to znamená já se mohu ptát, ale nejsem ten, který může zasahovat do činnosti akciové společnosti a přímo ji nějakým způsobem řídit. Je třeba si uvědomit to, jak jste uváděl, ano to jsou fakta, do modernizace železničních koridorů a tratí se investují obrovské prostředky, a vzhledem k té problematice, kterou jste uváděl, tak ty investice se projevují právě v tom a jsou zaměřeny na to, abychom na těch stanicích měli co nejméně obslužného personálu. To znamená máme mnohé tratě, kde v podstatě není ani výpravčí, ani pokladní, ani nikdo na těch stanicích. Samozřejmě ty stanice jsou otevřené bez dozoru, devastované, a to je fakt, který v České republice je bohužel přítomný a musíme se s ním nějakým způsobem vypořádat.
Další úvaha, o které jste hovořil, respektive já jsem se tím problémem už zabýval, protože už to bylo publikováno i v tisku a už jsem na to byl dotazován i jinými subjekty. Dal jsem si předložit analýzu. Není to tak, že by to bylo jenom v České republice. Když se podíváme po mnoha ekonomicky vyspělejších státech, jako například Německo, tak tam to zavírání čekáren je v podstatě masovější než v České republice. Ale to jsou všechno fakta, která v odpovědi dostanete. Takže nechci to generalizovat. Generálně ten trend k tomu zavírání asi budu muset potvrdit. Pokud se ukážou nějaká pochybení individuální, samozřejmě se s tím budeme zabývat, ale zatím platí to, že já České dráhy neřídím.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji vám, pane ministře. Pan poslanec Pavel Němec nebude využívat svého času, a tak mohu pozvat k mikrofonu paní poslankyni Marcelu Mertinovou, která bude interpelovat ministryni školství Miroslavu Kopicovou ve věci integrace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami.
Poslankyně Marcela Mertinová: Děkuji za slovo. Vážená paní ministryně, moje interpelace na vás se týká otevřeného dopisu odborníků z oblasti speciálního školství z Plzeňského kraje. Píše se v něm: Reagujeme na několikaměsíční tendenční kampaň probíhající v médiích za veřejné podpory vedoucích pracovníků Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, která se hluboce týká zavedeného osvědčeného dlouholetého a dle našeho názoru perfektně fungujícího systému vzdělávání dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami...
Ten dopis je poměrně dlouhý, takže abych ušetřila čas, protože paní ministryně plus další všechny zmíněné organizace, kterým byl dopis poslán, s ním jistě byly seznámeny. Píše se v něm o tom, že kampaň je založena na studiích, analýzách předkládaných ministerstvu nestátními neziskovými organizacemi. Jsou zde jisté pochyby o tom, do jaké míry jsou tyto organizace kompetentní, a tito pisatelé se tedy ptají, jestli mají ve svém týmu psychology, speciální pedagogy s praxí a zkušenostmi, podle jakých podkladů došli k závěrům, že jsou žáci do základních škol praktických, bývalých zvláštních škol, zařazováni neoprávněně, a že se jedná jedině a pouze o žáky sociálně znevýhodněné, a nikoliv o žáky s lehkou mentální retardací. Jestli vzalo ministerstvo do úvahy i názory všech zainteresovaných, tedy učitelů, ředitelů škol, pracovníků školských pedagogických zařízení, pracovníků České školní inspekce, pracovníků Výzkumného ústavu pedagogického, zřizovatelů škol a v neposlední řadě také rodičů. Děkuji za odpověď.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji vám, paní poslankyně a prosím paní ministryni Miroslavu Kopicovou o odpověď.
Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy vlády ČR Miroslava Kopicová Děkuji, pane předsedající. Vážené paní poslankyně, páni poslanci. Děkuji za tuto interpelaci, protože si myslím, že je na místě vysvětlit některé kroky ministerstva. Ano, obdržela jsem dopis, který má velmi závažné téma. Jsem moc ráda, že se kolem tématu žáků se speciálními vzdělávacími potřebami rozvinula široká celospolečenská diskuse. Je to téma nesmírně závažné.
Je pravdou, že pravděpodobně z určitého úhlu pohledu se může zdát, že ministerstvo dává pouze prostor nestátním neziskovým organizacím, ale tak to samozřejmě není. Já jsem z jedné strany docela ráda, že jsem dostala do ruky některé studie, o nichž se také v dopise hovoří, které mapují situaci některých sociálně slabých skupin a podílu jejich dětí na základních školách praktických, a z těchto statistik vyplývá, že skutečně některé skupiny jsou v těchto školách více zastoupeny. Ovšem jsem už starý praktik, který se nesetkává poprvé s touto tematikou, a jsem si také vědoma toho, jak je náročné s dětmi, které buď mají lehkou mozkovou dysfunkci, nebo pocházejí z rodin, kde předškolní výchova vlastně neexistovala, a je velmi těžké dostat je na rovinu, kde stačí dětem v základních školách. Jsem si toho vědoma a také vím, že z jedné strany je lépe, když děti projdou základní školou praktickou a mají ukončené vzdělání, mohou z nich být dobří řemeslníci. Na druhé straně si musíme přiznat, že je mezi těmito dětmi ze sociálně vyloučených skupin celá řada nadaných lidí, kteří mohou docela dobře vystudovat hlavní proud, a společnost je povinna udělat všechno, aby se mohly do tohoto hlavního proudu zařadit. ***