(20.50 hodin)
(pokračuje Kalousek)
Dlouhodobé výrazné překročení deficitního kritéria by ovšem mohlo výrazně snížit kredit České republiky a následně zvýšit náklady financování vládního dluhu, eventuálně dokonce ztížit prodej státních dluhopisů a tak zdržet či zcela znemožnit realizaci některých vládních výdajů. Z tohoto důvodu vláda navrhla a parlament schválil balíček úsporných opatření pro rok 2010, leč velmi krátce po jeho schválení se z tohoto balíčku stal a stává trhací kalendář.
Česká národní banka, která má tu výhodu, že nemá před volbami a v bankovní radě nesviští jeden populistický návrh za druhým, využívá k zajištění cenové stability režim cílování inflace. Inflační cíl je obecně definován jako meziroční přírůstek indexu spotřebitelských cen a od ledna roku 2010 je v České republice stanoven na úrovni 2 %. Samozřejmě tato úroveň má své toleranční pásmo a to toleranční pásmo je plus minus jeden bod. Inflační cíl je nastaven jako střednědobý s délkou horizontu měnové politiky dvanáct až osmnáct měsíců.
Primárním měnovým nástrojem je limitní úroková sazba pro dvoutýdenní repo operace, takzvaná 2T reposazba. Ta byla během čtvrtého čtvrtletí 2009 snížena o 0,25, tedy o jednu čtvrtinu procentního bodu 1 % s ohledem na protiinflační rizika listopadové prognózy České národní banky. Dle hodnocení vydaných Evropskou centrální bankou poroste hospodářství eurozóny mírným, ač pravděpodobně nerovnoměrným tempem, inflační tlaky zůstanou ve střednědobém horizontu slabé. To podpořilo Evropskou centrální banku v rozhodnutí ponechat úrokovou sazbu pro refinanční operace na 1 %. Úrokový diferenciál mezi Českou republikou a eurozónou se tak ke konci roku 2009 uzavře. Během první poloviny roku 2010 by mohlo dojít za předpokladu neměnné základní úrokové sazby k mírnému růstu úrokového diferenciálu, což by však nemělo výrazně ovlivnit investiční toky ani mírnou apreciaci koruny.
Americký Fed udržoval ve čtvrtém čtvrtletí roku 2009 cílové pásmo pro refinanční úrokovou sazbu na úrovni nula až 0,25 procent. Je to historicky za posledních dvacet let nejnižší úroková sazba Fedu. Ve směru zpřísnění měnových podmínek může v nadcházejícím období působit rozhodnutí o plánovaném postupném ukončování programů na podporu hypotečních úvěrů a trhu s nemovitostmi. Úrokový diferenciál - prosím, a teď pozor, to je pro daňový parametr mimořádně důležitý indikátor - úrokový diferenciál mezi Českou republikou a Spojenými státy dosáhl v prosinci 2009 hodnoty 0,75 až jednoho procentního bodu.
Prosincová změna 2T reposazby přispěla ve čtvrtém čtvrtletí 2009 ke snížení průměrné tříměsíční sazby PRIBOR na úroveň 1,77 %. Očekávané oživení ekonomiky by mělo být v roce 2010 a 2011 dopracováno růstem tržních úrokových sazeb, jenž však bude částečně tlumen klesající rizikovou přirážkou. Pro rok 2010 si dovolím odhadnout průměrnou tříměsíční sazbu PRIBOR ve výši 1,7 % oproti 1,9 %, v roce 2011 na 2,4. Prostřednictvím transmisních kanálů bude zřejmě očekávaný růst reálných mezibankovních sazeb působit na reálnou ekonomiku ve směru tlumení růstu agregátní poptávky a oslabování případných inflačních tlaků.
Průměrné výnosy do splatnosti desetiletých státních dluhopisů se ve čtvrtém čtvrtletí roku 2009 výrazně snížily, a to prosím na úroveň 3,91 %. Pro nadcházející období lze očekávat změnu klesajícího trendu v souvislosti se snižující se averzí investorů k riziku a očekávaným zúžením rozpětí mezi výnosy na straně jedné a úrokovými swapy na straně druhé, u nichž lze předpokládat vzestupnou tendenci. Průměrné výnosy desetiletých státních dluhopisů proto pro rok 2010 lze predikovat na úrovni 3,8 %, v roce 2011 snad dosáhneme stability na úrovni 4 %.
Úrokové sazby z vkladů a úvěrů reagují obecně na změny mezibankovních úrokových sazeb s mírným časovým zpožděním. Proto u nich počítáme s nárůstem až od druhého pololetí v roce 2010. Pro celý rok 2010 můžeme doufat, že úrokové sazby z vkladů domácností se budou pohybovat mezi 1,2 až 1,3 % a průměrné úrokové sazby z úvěrů nefinančním podnikům na 4,2 %. Úrokové sazby z nových úvěrů domácnostem ve třetím čtvrtletí v roce 2009 rostly a v průměru dosáhly poměrně výrazného čísla 14,7 %. Zvýšení průměrné hodnoty sazeb proti předchozímu čtvrtletí způsobilo i přes pokles mezibankovních sazeb zpřísnění úvěrových podmínek. Z větší části však sehrála roli změna struktury nově poskytnutých úvěrů. Zvýšil se totiž počet kontokorentních úvěrů. A počet kontokorentních úvěrů se logicky zvýšil z důvodu nedostatku vlastní likvidity. Úrokové sazby z nových úvěrů nefinančním podnikům ve třetím čtvrtletí roku 2009 převážně klesaly, a to dokonce i při neměnné struktuře. Jejich průměrná hodnota činila 4,2 %.
Rozhodujeme-li o změně zákona o dani z příjmů, řekněme si prosím, v jakém to činíme podnikatelském prostředí. 28. prosince 2009 nabyl účinnosti zákon o volném pohybu služeb. Právní předpis transponuje do českého právního řádu směrnici o službách na vnitřním trhu, která výrazně liberalizuje poskytování služeb v Evropské unii. V souvislosti s přijetím zákona o volném pohybu služeb potom 1. ledna 2010 byla otevřena jednotná kontaktní místa, jejichž místem je usnadnit vstup do podnikání především malým a středním podnikatelům v sektoru služeb, a to jak českým, tak zahraničním. Jednotná kontaktní místa jim poskytují informace týkající se vstupu do podnikání a současně zprostředkovávají kontakt se příslušným úřadem. Jednotná kontaktní místa jsou dostupná i elektronicky a jsou součástí celoevropské sítě. 1. listopadu 2009 skončilo přechodné období a byl zahájen ostrý provoz informačního systému datových schránek. Datové schránky jsou určeny k doručování elektronických dokumentů orgánů veřejné moci a k provádění úkonů vůči orgánům veřejné moci. ***