(17.50 hodin)
(pokračuje Dundáčková)
Proto já se přikláním k těm, kteří před tím velmi varují. Znovu opakuji ty argumenty a připomínám argumenty, které tu padly při projednávání nového návrhu zákona, a připojím se i k návrhu na vypuštění tohoto bodu. Velmi před tím varuji.
Vyjádření pana zpravodaje, který říkal: já tomu sice nerozumím tolik jako pan kolega předřečník, právník a bývalý ministr spravedlnosti, ale já to chci - nezlobte se, ale to mi připadá trochu jako jednání dítěte. Já sice nevím proč, ale já to chci, chci a chci! (Směje se.) Vy to chcete, přestože to povede k mírnějšímu postihu delikventa. To je jediné správné vysvětlení toho, co žádáte. Navíc se snažíte tedy řešit jiným způsobem ublížení na zdraví, pokud k němu dojde touto specifickou činností, a od toho oddělujete všechny ostatní případy, kdy při činnosti, k níž potřebujete nějaké povolení, například oprávnění k provozování lékařské činnosti, také dojde k ublížení na zdraví. Přece není pravda, že by takové jednání dnes nepostihovalo trestní právo a že by to nebyl trestný čin. Je to trestný čin! A pokud to nevíte, tak prosím vezměte do ruky ten trestní zákoník a podívejte se na to.
A rovněž se přikláním nebo přidávám k vyjádření pana kolegy Pospíšila, který byl bývalým ministrem spravedlnosti, který se velmi podílel na projednání nového znění trestního zákona. Ten proces, kterým se mnoho odborníků po dlouhá léta podílelo na vypracování novely trestního zákoníku tak, aby byly jednotlivé trestné činy a postihy za ně vybalancovány, aby bylo možné více postihnout ty trestné činy, při kterých dojde na ublížení na zdraví či na ztrátě na majetku, tak aby byly postiženy daleko více, než tomu bylo dříve. A my teď jakoby novelou, která neprošla ani připomínkovým řízením meziresortním, která dokonce ani nebyla předložena v této podobě Poslanecké sněmovně tak, aby se k ní jednotlivé resorty a vláda vyjadřovaly, usnesením hospodářského výboru ve vší tichosti - při vší úctě k jeho členům - dvaceti lidmi byla zcela zásadním způsobem změněna. Já před takovouto legislativou velmi, velmi důrazně varuji.
A teď k druhé části mého obecného vyjádření, které se vztahuje k postihu jednání, při kterém se někteří pachatelé přestupků odkazují, a to nepochybně nepravdivě, v mnoha případech nepravdivě, odkazují na takzvanou osobu blízkou, tedy odkazují na to, že nespáchali tento přestupek oni, ale osoba jim blízká, a podle současného znění nejsou za takové jednání postižitelní. Odkazoval tady někdo z předřečníků, já teď už si bohužel nepamatuji, kdo to byl, na pomýlené vystoupení pana kolegy Šeicha, který upozorňoval na to, že v jiném tisku je tato věc řešena. Já myslím, že pan kolega Šeich dobře ví, že tady je také řešena osoba blízká, ale je řešena jiným způsobem.
Zatímco ten návrh, který je v prvním čtení a nebyl projednán, vyhovuje oněm námitkám na porušení ústavního principu, tak tady se vracíme do doby udavačství. Když jsem to četla, tak jak to bylo naformulováno - já nevím, kdo to naformuloval, ale troufám si tvrdit, že to nemohl být odborník na trestní právo či správní právo přestupkové, chcete-li - tak jsem byla opravdu upřímně vyděšena a vybavil se mi jeden starší kolega, který kdysi v dobách, kdy kolovaly mezi lidmi takzvané Cibulkovy seznamy, smutně na mě hleděl, jak jimi listuji, a říkal: "Nečtěte to, paní doktorko, to je strašně smutný čtení. My jsme národ udavačů." A my teď, dvacet let po revoluci, nabádáme bezprostředně lidi, aby udávali své blízké. A pokud to neudělají, tak budou odsouzeni za čin, který možná nespáchali. No nezlobte se na mě, to mi připadá naprosto neuvěřitelná fikce. Naprosto neuvěřitelná!
A já vás teď přesvědčím, že něco takového opravdu navrhujete, protože v § 125d za správní delikt fyzické osoby považujete, že se fyzická osoba dopustí jako provozovatel správního deliktu tím, že nezajistí, aby vozidlo, jehož je provozovatelem, bylo v provozu na pozemních komunikacích užíváno v souladu s tímto zákonem. To ta osoba samozřejmě nemůže, pokud ten vůz sama neřídí. A jedinou možnost, jak se vyvinit a nebýt postižena, a to poměrně tvrdým postihem až do výše deseti tisíc korun, je prostě udat nějakou osobu sobě blízkou, a to možná ještě ne pravého viníka!
To tedy znovu připomínám, že jsem se snažila být ohleduplná ke snaze pánů řešit problém, který je palčivý. Ale dovolíte-li, tak já se pak v podrobné rozpravě přihlásím znovu a pokusím se načíst alternativní návrh, a to právě ten, který vychází z návrhu zákona, který jsme předkládali s panem kolegou Šeichem, který se také snaží tuto věc postihnout, a to do té míry, že tedy osoba, která je majitelem takového vozidla, se buď k tomu ve správním řízení přihlásí, v tom blokovém řízení přihlásí, aniž se bude hledat skutečný viník, dobrovolně zaplatí částku nepřevyšující dva tisíce korun, anebo tedy půjde do správního řízení. Předpokládáme, že s velkou pravděpodobností se bude chtít vyhnout zdlouhavému správnímu řízení a vysvětlování okolností, za jakých k takovému deliktu došlo, a vyšší měrou bude tato činnost postihována a nebude zneužíváno použití takzvané osoby blízké.
Myslím, že v rámci obecné rozpravy toto stačí. Já pak navrhnu vypuštění konkrétních ustanovení z komplexního pozměňovacího návrhu zákona o provozu na pozemních komunikacích, a to bod 8 a navazující znění § 125d - děkuji panu zpravodaji, že mi pomohl - neboli bodu 26 toho komplexního pozměňovacího návrhu.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Evě Dundáčkové. (Ta zůstává u mikrofonu.) Měl jsem marnou snahu ukončit obecnou rozpravu. Mám dvě faktické poznámky, pana poslance Zdeňka Škromacha a pana poslance Václava Votavy, a potom řádně v obecné rozpravě je s přednostním právem přihlášen pan ministr Gustáv Slamečka.
Nyní se slova ujme -
Poslankyně Eva Dundáčková: Já jsem to sice zdánlivě dokončila, ale dovolíte-li mi to, abych se nemusela znovu hlásit do obecné rozpravy, chtěla jsem ve skutečnosti na závěr svého vystoupení -
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Omlouvám se, paní kolegyně, já jsem to -
Poslankyně Eva Dundáčková: Já se omlouvám vám. Chtěla jsem navrhnout vrácení výboru k novému projednání a otevřít tak prostor pro to, aby tento komplexní pozměňovací návrh, který má zřejmě být vzat za základ dalšího projednávání, mohl projednat také z vlastní iniciativy ústavněprávní výbor, pokud se pro to ústavněprávní výbor sám rozhodne. Protože se jedná o věci, které se týkají postihů trestněprávních i správních, a myslím si, že je správné, aby se ústavněprávní výbor z tohoto ohledu této problematice věnoval. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano. Děkuji paní kolegyni Dundáčkové. Její procedurální návrh na vrácení zákona výboru k novému projednání jsem si poznamenal stejně jako pan zpravodaj.
Slova se ujme pan poslanec Zdeněk Škromach k faktické poznámce.
Poslanec Zdeněk Škromach: Děkuji, pane předsedající. Vážené dámy a pánové, já jsem předpokládal, že se jedná o poměrně jednoduchou technickou normu, ale vidím z diskusních příspěvků, že to bude velmi složité a politické jednání a asi skutečně zřejmě vrátit zpátky by mělo svůj smysl, protože tady hovoříme o osobě blízké a o tom, jak budeme kontrolovat a trestat majitele aut za to, že někdo s jejich autem porušil předpis. Možná že by prospělo docela dobře, kdyby místo toho šmírování a špiclování kamerami, které jsou dneska už téměř na každom kilometri, tak kdyby na těch silnicích stáli policajti a přímo na místě vybírali pokuty, tak jak to je běžné v ostatních zemích. Ale u nás to je tak, že vás tam někde kamera sejme a za půl roku, za rok přijde oznámení, že člověk je vybodován. Nevím, co je na tom výchovného. Myslím si, že ten princip jako takový prostě nefunguje.
Stejně tak asi bychom se měli zabývat otázkou cyklistů na vinařských stezkách, protože určitě zákonodárce neměl v úmyslu, aby policie naopak stála na vinařských stezkách a kontrolovala cyklisty, jestli náhodou si nedali v budách jeden nebo dva pohárky. Myslím si, že u cyklistů by to jednoznačně mělo být tak, že pokud jsou účastníky dopravní nehody, pak se zjišťuje přítomnost alkoholu, a nikoli že budeme buzerovat naše občany za to, že si na kole na vinařských stezkách dají pohárek.
Já myslím, že tyhle ty věci by měly být skutečně podrobně prodiskutovány, má-li se jít do takových podrobností, a určitě by ten prostor měl být větší. Pokud se mají řešit všechny ty věci, které jsem tady slyšel od pana navrhovatele, tak jak je tady přednášel, tak mi přecházel trošku mráz po zádech.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji i za dodržení času. Faktická poznámka pana poslance Václava Votavy, potom pan ministr dopravy. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, já bych chtěl zareagovat na slova paní kolegyně Dundáčkové. Ona hovořila k panu poslanci Šidlovi, který se vyjádřil, proč by mělo být trestným činem opět řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění, a říkala mu: já to chci, já to chci, já to chci! ***