(17.40 hodin)
Ministr životního prostředí vlády ČR Jan Dusík Děkuji, pane předsedající. Paní poslankyně, já jsem ten proces posuzování vlivu na životní prostředí projektu rekonstrukce elektrárny Prunéřov dostal na stůl tím, že jsem nastoupil do funkce 30. listopadu, v samém závěru toho procesu. Je zřejmé, že tento největší zdroj emisí CO2 v České republice je velmi důležitým projektem, a to jak z hlediska svých dopadů na životní prostředí, tak z hlediska dalších dopadů, které realizace či nerealizace tohoto projektu má.
Jedna otázka je, jakým způsobem je dodržen zákon o posuzování vlivu na životní prostředí a potažmo evropská směrnice, a zejména ta skutečnost, že Ministerstvo životního prostředí v průběhu posuzování vyzvalo investora, nebo oznamovatele k tomu, aby předložil variantu, která by odpovídala tzv. nejlepším dostupným technikám, která by splňovala příslušné referenční dokumenty Evropské unie, a bylo možné tak porovnat jednotlivé varianty, což je standardním způsobem posuzování v procesu EIA. K tomu bohužel nedošlo. Investor nám sdělil, že taková varianta není na stole, není realizována, nebude provedena. Potíž, která je na to navázána, je, že vlastně my posuzujeme projekt jako jednovariantní ve vztahu k evropským referenčním dokumentům, jejichž míra závaznosti je nižší než třeba míra závaznosti emisních limitů. My chceme, a to je cílem toho mezinárodního posouzení, aby tento projekt byl porovnán s podobnými projekty rekonstrukcí v případě výstavby nových uhelných zdrojů a bylo ověřeno, jakým způsobem vlastně probíhá vymezení vůči nejlepším dostupným technikám.
Co se týká parametrů toho projektu, tak z hlediska dodržení nejlepších dostupných technik nejsou ani tak problémem látky znečisťující ovzduší, konkrétně oxidy siřičité dusíku, prach, CO, ale klíčový parametr je o energetické účinnosti. Když se podíváte do referenčního dokumentu Evropské unie, tak on právě hovoří o tom, že při posuzování takovýchto projektů jak v procesu EIA, tak potom následně v procesu integrovaného povolování je třeba jako nejdůležitější parametr brát energetickou účinnost. Samozřejmě další faktory, které do toho projektu zasahují a čemu já rozumím, jsou faktory, jako je disponibilita zdrojů uhlí, jako je ekonomika celého projektu. To jsou ovšem věci, které jednak nejsou přímo předmětem posuzování vlivu na životní prostředí, jednak jsou to věci, o kterých máme omezené informace.
S vědomím toho, jak závažný je to projekt z hlediska dopadu na životní prostředí a současně, tak jak mi bylo sděleno zástupci tripartity, z hlediska investice zde v České republice, jsem přistoupil k tomuto řešení, které, uznávám, že není součástí standardního procesu, ale myslím si, že s ohledem na závažnost tohoto záměru, který na příštích 25 let by měl říci, jestli tady bude existovat nový zdroj spalující uhlí v tomto objemu, tak bych skutečně chtěl být přesvědčen o tom, že proběhne na základě mezinárodního srovnání, a proto jsem se rozhodl k tomuto kroku. My nyní dodefinováváme otázky a budeme jednat o tom, jak to mezinárodní posouzení přesně proběhne. Mým zájmem je, aby proběhlo co nejefektivněji v řádu několika týdnů.
Jsem si vědom toho, že pořádková lhůta, která je v zákoně o posuzování vlivu nastavena, již uplynula, ale právě s ohledem na to, že jsem ten projekt převzal v době, kdy veškeré procesní kroky prakticky proběhly, chci mít jistotu, že z hlediska dopadu na životní prostředí ten projekt bude opravdu dobře posouzen a stanovisko vydáno.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ptám se paní poslankyně. Prosím.
Poslankyně Kateřina Konečná: Děkuji za odpověď. Nicméně já jsem se vás ptala, jak hodlá Ministerstvo životního prostředí garantovat skutečnou nezávislost zpracovatele. To za prvé. Vy tvrdíte, že to bude v řádu několika týdnů. Já si to nemyslím, protože jestliže proces EIA byl v řádu téměř roku a půl, tak si nedovedu představit žádného a navíc nezávislého mezinárodního zodpovědného zpracovatele, který něco takového vytvoří během několika týdnů. A pokud jste mi v mé minulé interpelaci tvrdil, jak věříte svým úředníkům a jak postupují správně, tak já prostě nechápu důvod, proč jim nevěříte v této chvíli. Vy jste byl prvním náměstkem ministra životního prostředí a bezpochyby jste se s procesem EIA u elektrárny Prunéřov nesetkal poprvé. Proto, pane ministře, nezlobte se na mě, ale mně to připomíná tak trošku, že po nás potopa. Vy otevíráte Pandořinu skříňku na další velké projekty EIA, které se mají posuzovat, které jsou docela životně důležité pro Českou republiku i pro českou ekonomiku, a my si tady budeme hrát na mezinárodní posouzení, protože nikdo nemá odvahu říci ano nebo ne. To mi prostě nepřipadá fér.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Poprosím pana ministra ještě o reakci.
Ministr životního prostředí vlády ČR Jan Dusík Za garanci nezávislosti považuji to, že nechceme, aby proběhlo jakési alternativní posouzení tady v České republice, ale aby se skutečně jednalo o srovnání zahraničními experty na základě jejich zkušeností, ať už z oblasti energetických projektů nebo snižování emisí skleníkových plynů.
Já bych chtěl zdůraznit, a proto jsem mluvil o několika týdnech, že nebude předmětem toho posouzení, nebo toho mezinárodního posudku, opakování procesu posuzování vlivu na životní prostředí. V tom máte naprostou pravdu, že by to nebylo možné zvládnout za několik týdnů. Klíčová otázka, která v tomto pohledu bude, je právě ve vztahu k referenčním dokumentům Evropské unie, k nejlepším dostupným technikám a k parametru, který v tom projektu, tak jak je navržen, je odlišný od těch doporučených nejlepších dostupných technik, a samozřejmě se znalostí jak technologie těchto elektráren, tak jejich instalace v zahraničí. Chci skutečně mít toto ověření, jestli ta odchylka od nejlepších dostupných technik, tak jak je v projektu navržena, je přijatelná ve vztahu k dopadu na životní prostředí. My dnes máme v evropské legislativě cíl snížit emise skleníkových plynů do roku 2020 o 20 až 30 %, do roku 2050 o 80 až 95 %. Je zřejmé, že projekt tohoto významu je významným podílem na tom, jakým způsobem budeme nebo nebudeme schopni tyto cíle, ať už jako Česká republika, nebo jako Evropská unie jako celek, naplňovat.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji panu ministrovi. To by znamenalo, že asi ukončíme tuto interpelaci, protože další už bude mít pan poslanec Pavel Němec, který bude znovu interpelovat ministryni Juráskovou ve věci postupu proti zneužívání pseudoefedrinu.
Poslanec Pavel Němec: Vážený pane předsedající, členové vlády, kolegyně a kolegové, když jsem měl první interpelaci, tak ještě bylo odpoledne, už je podvečer, za okny je tma, takže vám všem přeji pěkný podvečer. Teď k té mé interpelaci.
Vážená paní ministryně, v říjnu loňského roku napadl Úřad na ochranu osobních údajů postup Státního ústavu pro kontrolu léčiv ve věci sběru dat o lécích z lékáren do centrální databáze. Tento systém podle mě efektivně sloužil k bránění proti zneužívání léků s pseudoefedrinem. Formalistická a jednostranná snaha končícího předsedy Úřadu na ochranu osobních údajů chránit osobní údaje dostala přednost před zdravím obyvatel. Drogové mafie se mohou radovat. Dnes si kdokoliv může koupit jakékoliv množství léku pro výrobu pervitinu.
Mám téměř pocit, jestli za touto aktivitou úřadu nestály jiné důvody. Překvapuje mě takový razantní postup, když jde o léky. Když se ale jedná o ochranu osobních údajů dnes běžně dostupných na webu, například rodná čísla, podpisové vzory jednatelů a další údaje z obchodního rejstříku, tak zde žádnou aktivitu v ochraně osobních údajů nevidím. Tady úřad Igora Němce zřejmě jaksi zaspal.
Vážená paní ministryně, vím, že vláda připravuje systémové řešení problému zneužití léků s pseudoefedrinem. Práce je ale třeba urychlit, čas do konce volebního období se krátí. Kdy lze tedy očekávat, že budou novely příslušných předpisů předloženy k projednání do Sněmovny? Děkuji. ***