(10.10 hodin)
(pokračuje Liška)
Ze zprávy společného řídícího výboru, který se částečně skládá z českých a evropských zástupců, která byla zveřejněna před měsícem, dokonce vyplývá, že z těch třiceti velkých dopravních staveb je polovina úplně zbytečná nebo nedomyšlená. Já bych chtěl slyšet, jakým způsobem se chce vláda, státní fond a Ministerstvo dopravy vůči této zprávě vyjádřit a postavit. Jakým způsobem chce dále určovat priority těchto velkých dopravních staveb, jak chce investovat tyto prostředky v řádech desítek a stovek miliard korun, tak aby nevzbuzovaly ty vážné pochybnosti, které jsem tady pojmenoval. Pokud totiž s takovým návrhem přijdete, pokud se bude vláda snažit říci jasné priority a říci jasná kritéria, podle kterých toto hodnotí, potom v tom rozhodně, věřím, bude mít podporu této Sněmovny a rozhodně podporu Strany zelených. Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: S faktickou poznámkou se přihlásil pan poslanec Hojda, poté řádně přihlášený pan poslanec Kalousek. Pane poslanče Hojdo, máte slovo.
Poslanec Pavel Hojda: Děkuji. Paní předsedající, já bych vás požádal, abyste mému předřečníkovi vyřídila, že mluvil hezky, kultivovaně, ale že některá jeho vyjádření velice pokulhávají.
To první vyjádření, že je naprostý nepoměr mezi financováním investic do železnice a do silnic: Ano, matematicky to odpovídá. Ale bohužel situace je taková, že u železnic se nemusíme starat o výkupy pozemků, a pokud ano, tak ty ceny jsou přiměřené. Kdežto u silnic jsou ceny pozemků několikanásobně, můžeme říci až desetinásobně předraženy proti výkupním cenám například v Německu nebo v Rakousku. Což bylo ostatně konstatováno na mezinárodním semináři, který byl pořádán ve vládě. To je jeden z důvodů, proč se u nás říká, že jsou stavby silnic tak předraženy. A to nehovořím o těch důvodech, které se teď rozmnožují a které jsou velice populární, to je otázka opakovaného řešení takzvaných variant výstavby, různých akcí pozastavení výstavby, přípravy atd. To všechno samozřejmě stavby nesmírně prodražuje. Čili někdo říká stavby u nás jsou příliš drahé, ale přitom dělá všechno pro to, aby dražší ještě byly.
Nehovořím nakonec o tom, že několikrát se nepodařilo ve Sněmovně prosadit, aby se u nás doopravdy výkupy pozemků právě pro stavby, které jsou i v programu vlády schváleném dlouhodobě - vy jste byli ostatně součástí této vlády a pořád jste od roku 2006 a měli jste možnost samozřejmě program výstavby i silnic a rychlostních silnic upravit nějakým způsobem, nevím, že by se něco na tom změnilo, tak bohužel ve Sněmovně díky tomu, že právě na pozemcích, které jsou v té části, kde se má stavět silnice, se dá nesmírně vydělat. A opakovaně ve Sněmovně neprošlo to, aby byla možnost vykupovat pozemky za cenu, kterou ve skutečnosti mají, to znamená za cenu pole, za cenu zahrady atd. Vykupujeme to jako stavební pozemky. Tak prosím vás, nedělejte tady divadlo před veřejností! (Potlesk v různých částech sálu.)
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Drobné překročení času určeného pro faktickou poznámku. Nyní pan poslanec Liška - faktická.
Poslanec Ondřej Liška: Děkuji. Dovolte mi krátkou reakci. Já bych si dovolil výrazně se ohradit proti tomu, co tady bylo řečeno. Protože vy jste vlastně, prostřednictvím paní předsedající, řekl, že občané, kteří se brání vůči nedomyšleným záměrům státu a stát za nimi přichází s naprosto nehorázně nízkými výkupními cenami za jejich soukromý majetek, jsou těmi, kdo blokují veřejný zájem a prodražují stavby této infrastruktury. To není pravda, ten problém leží někde úplně jinde. My přece musíme i při obhajobě veřejného zájmu a při výkupu například pozemků pro výstavbu této infrastruktury samozřejmě respektovat práva těchto lidí. Ten problém není v tom, že by oni sami chtěli tyto věci blokovat. Problém je v tom, že za nimi stát přichází s naprosto otřesně neadekvátními a nízkými podmínkami na výkup tohoto jejich soukromého majetku. Oni se brání, protože vidí, že stát se k nim chová naprosto arogantně, že pošlapává jejich práva, a ti lidé se prostě musejí bránit.
Naopak ekologická sdružení i my zelení prosazujeme varianty, které jsou právě v trasování těchto velkých dopravních infrastruktur často řádově levnější než to, co navrhuje stát. Vezměme si například na jižní Moravě trasu R52. My navrhujeme a prosazujeme to, aby u trasy na Vídeň byla využita část D1 na Bratislavu s obchvatem Břeclavi, a potom teprve trasování na Vídeň, nikoli trasa, která je vedena přes Pálavu, přes chráněná území, přes perlu jižní Moravy, všichni to tam znáte, je to krásné prostředí. Právě tato trasa je mnohem, mnohem dražší než trasa, kterou navrhujeme my. A tyto prostředky by bylo možné využít například na údržbu silnic druhé a třetí třídy, kde se prostředků nedostává. Takže prosím vás, neobviňujte někoho, kdo se naopak stará o šetrnost a levnější cenu těchto staveb v podobě, která je šetrnější k lidem i k přírodě, neobviňujte ho z toho, že naopak tuto cenu navyšuje. Je to přesně naopak, než říkáte.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Faktická poznámka - pan poslanec Carbol.
Poslanec Jiří Carbol: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážené kolegyně a kolegové, já bych blahopřál panu exministru Liškovi ke zvolení do funkce předsedy Strany zelených z tohoto místa.
Chtěl bych požádat všechny, aby se vrátili k tomu, co se projednává, to je rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury. Pan exministr tady vybral jenom jeden příklad z řady. Ať zkusí vybrat jiný příklad, třeba tu paní statkářku, která blokuje statečně dostavbu dálnice do Hradce Králové.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Řádně přihlášený pan poslanec Kalousek.
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já se pokusím disciplinovaně poslechnout pana poslance Carbola a vrátím se k tématu, tedy k rozpočtu SFDI.
V rámci rozhodování o něm stojíme před rozhodnutím, zda deficit veřejných rozpočtů, již tak ve velmi obludné výši, zvýšit o dalších 5,1 miliardy Kč. To je totiž důsledek návrhu pana poslance Hojdy. On navrhuje, aby z privatizačních příjmů a z dividend byla doplněna příjmová základna v SFDI. Leč tyto účty, ať už to jsou dividendy nebo privatizační příjmy, jsou chápány v účetnictví metodiky ESA jako příjmy mimořádné a neopakovatelné, a tedy nelze je zapojovat do příjmové bilance, zatímco ten výdaj je reálný a je zapojený do příjmové bilance, a deficit veřejných rozpočtů tak vzroste o dalších 5,1 miliardy. To je důsledek tohoto rozhodnutí.
K tomu bych rád dodal, že to není 5,1 miliardy vyššího deficitu na posílení výdajů FDI, ale že to je 5,1 miliardy projedených už ve středu. To se stalo. To se stalo díky hlasování o pozměňujících návrzích, díky hlasování o rozpočtu, kdy prostě zvítězit neodpovědný populismus a kdy výsledek státního rozpočtu je na hony vzdálen od vládního návrhu zákona Fischerovy vlády. Já jsem dodnes hluboce přesvědčen, a do smrti budu hluboce přesvědčen, že se tak stát nemuselo, že pokud bychom měli dostatek vůle zápasit, tak že mezi svátky byla šance uhrát lepší výsledek, byla šance uhrát alespoň remízu, nemuseli jsme prohrát 10 : 0. Ale tak se mohlo stát pouze za předpokladu, že by větší část týmu neodešla ze hřiště v polovině hry. To je už pláč nad rozlitým mlékem. Odpovědnost za tento rozpočet a za tyto schválené položky ponesou ti, kteří je odhlasovali, ať už rukama nebo nohama.
A teď stojíme před rozhodnutím, jestli zvýšit tento deficit o dalších 5,1 miliardy, anebo snížit výdaje státního rozpočtu, pardon, snížit výdaje fondu dopravní infrastruktury, anebo, a prosím pěkně, tato varianta existuje, nesnížit výdaje Státního fondu dopravní infrastruktury, a k tomu se hlásím, protože to jsou výdaje nezbytné, ale současně přitom nezvýšit deficit. A to tak, že nepřijmeme návrh pana poslance Hojdy, ale přijmeme společnou vůlí doprovodné usnesení Sněmovny, ve kterém požádáme vládu, aby onu položku 12,6 mld. na dorovnání deficitu dorovnala rozpočtovým opatřením ve výši 5,1 mld. podle zákona 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. ***