(14.40 hodin)
(pokračuje Ohlídal)
Já chápu, pane premiére, že minimálně polovina úředníků zabývajících se na Ministerstvu školství vysokými školami je více či méně spjata s vysokými školami z Prahy. Chápu, že tam mohlo dojít z nějakých důvodů k posílení právě těchto veřejných vysokých škol v České republice v oblasti financování tohoto výzkumu. Dovoluji si vás požádat, abyste mi písemně vysvětlil tento rozpor mezi cíli proklamované reformy na straně jedné a praktickými kroky, které jsou důležité, na straně druhé. Děkuji předem za vaši odpověď.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. Takže i pro tuto interpelaci platí, že bude vyřešena písemně.
Nyní požádám pana poslance Antonína Seďu, který má interpelaci ve věci exekuce českých památek. Připraví se Miroslav Váňa. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane předsedo vlády, dočetl jsem se, že kvůli banálnímu sporu a liknavosti úřadů se hrad Karlštejn, zámky Hluboká nad Vltavou, Český Krumlov, Litomyšl, Lednicko-valtický areál a dalších 135 významných památek ocitlo v exekuci. Tato situace trvá od března tohoto roku, když soud rozhodl o obstavení majetku Národního památkového ústavu. Údajně sice nehrozí, že by stát o vzácné stavby přišel, ale člověk nikdy neví. Je však problém s čerpáním evropských peněz, realizací plánovaných oprav či v převodech nepotřebných pozemků a budov.
Vážený pane premiére, příčinou komplikací se stal spor o pronájem zahrad Pražského hradu, který se vleče od roku 2006. Jelikož zřejmě ani Národní památkový ústav, ani Ministerstvo kultury nenašly za tuto dlouhou dobu řešení sporu, obracím se v této věci přímo na vás. Je přece nepřijatelné, abychom kvůli banálnímu sporu hazardovali s kulturním dědictvím našich otců. Proto se ptám, pane premiére: zasadíte se osobně o ukončení tohoto sporu a vynětí významných českých a moravských památek z katastru exekuce? Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, je to načteno. Můžeme si vyslechnout další interpelaci a to bude interpelace Miroslava Váni ve věci zvýšení daní. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Miroslav Váňa: Vážený nepřítomný pane premiére. Minule, když jsem vás tady interpeloval a navrhoval jsem, jak zalátat díry ve státním rozpočtu, tak jsme se v celku bezproblémově shodli, že ten lék se jmenuje zavedení progresivní daně, čili vyšší mírou zdanit příjmy těch nejbohatších z bohatých. Od té doby jsem zaregistroval v novinách nejedno vaše kladné vyjádření a podporující a kladné vyjádření i vašeho ministra financí. Musím říci, že se s vámi chci podělit o radost, že jsem nabyl oprávněného dojmu, že se hlásíte k projektu sociální demokracie, který dlouhodobě prosazuje progresivní zdanění. Tím ale také v podstatě deklarujete zcela veřejně a otevřeně, že ta předchozí vláda Mirků, Mirka Topolánka a Mirka Kalouska, zavedla tuto zemi do jakési neřešitelné situace, do jakési slepé uličky, kdy na konci toho pomyslného tunelu nesvítila ta lucernička štěstí, ale svítil schodek státního rozpočtu v rozsahu 175 miliard korun.
Já se vás, pane premiére, ptám, kdy už přijde ta vyšší míra zdanění právě těch nejbohatších. Ptám se proto, že co se odehrává v této Sněmovně, když sociální demokraté chtějí přidat na platech učitelům, hasičům, zdravotníkům, státním zaměstnancům a využijí zvýšení 12 miliard Kč, tak je tady hrozný humbuk a hrozné zle. Ale to, že vláda Mirků vytunelovala příjmy státního rozpočtu o 140 miliard Kč, protože je ODS nacpala do kapes těm nejbohatším, o tom se tady taktně mlčí a nehovoří.
Proto vám kladu, pane premiére, otázku, kdy už zdaníte progresivní sazbou více příjmy těch nejbohatších. Chci vyjádřit také pevné přesvědčení, že nepřistoupíte ke zvýšení sazeb nepřímých daní, tj. ke zvýšení DPH a spotřební daně. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. Dalším interpelujícím je opět pan poslanec Seďa. Interpeluje ve věci poplatků za neschopenky.
Poslanec Antonín Seďa: Vážený pane předsedající, vážený nepřítomný pane premiére, podle Lékařské komory budou údajně chtít praktičtí lékaři po svých pacientech 100 korun za administrativu spojenou s vypsáním neschopenek. K řešení tohoto problému se včera měli sejít ministryně zdravotnictví a ministr práce a sociálních věcí, když ministerstva si tento problém přehazují jako horký brambor již několik měsíců.
Vážený pane předsedo vlády, jistě se shodneme, že jakákoliv práce má být adekvátně zaplacena. Ale nemohu souhlasit s tím, aby vypsání neschopenky měli zaplatit sami pacienti, kteří již teď platí 30 korun za návštěvu svého lékaře. Také se mi nelíbí, aby si lékaři sami určovali, kolik peněz vyberou od pacientů, kteří za první tři dny nemoci nedostávají ani korunu nemocenské.
Pane premiére, jak dopadlo včerejší jednání ministryně Juráskové s panem ministrem Šimerkou? Jakým způsobem bude řešit vaše vláda problém úhrady neschopenek praktickým lékařům tak, aby toto řešení nedopadlo na pacienty? Děkuji za odpověď.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. Teď bych požádal ještě jednou pana poslance Petra Nečase k přednesení interpelace ve věci pomoci obcím po sněhové kalamitě. Prosím.
Poslanec Petr Nečas: Vážený pane předsedo vlády, na konci října letošního roku jsem vás informoval o problémech, které má celá řada měst a obcí okresu Vsetín, např. město Karolínka, které byly zasaženy v noci ze 14. na 15. října sněhovou kalamitou, která způsobila rozsáhlé škody na majetku města, ale také na majetku občanů. Jedná se o škody, které se týkají od veřejných prostranství přes jednotlivé objekty až např. po městskou zeleň. Týká se to samozřejmě i dalších obcí.
Bylo naprosto standardním zvykem, že v případě závažné živelní pohromy, jako jsou např. povodně, jak se to koneckonců stalo i jednou v letošním roce, vláda vyčlenila určitý objem finančních prostředků na pomoc dotčeným obcím. Vím, že vždy, když se jednalo o povodně, k tomuto kroku bylo přistoupeno. Rozumím tomu, že sněhová kalamita není povodeň, nicméně je to stejná živelní pohroma jako lokální nebo regionální povodeň, a proto bych z tohoto pohledu očekával vstřícné kroky vlády, které pomůžou těmto obcím aspoň uhradit část škod, které vznikly na jejich majetku, na veřejné zeleni, na provozu těchto obcí. Nemluvě o tom, že se jedná zpravidla o obce s velmi nízkou daňovou výtěžností. Já pevně doufám, že nebudeme rozlišovat jednotlivé druhy živelních pohrom. Když přijde v kapalné podobě a změní se v povodeň, vláda pomůže, když v horských oblastech přijde v krystalické podobě, v podobě sněhu, a v tomto případě to byla skutečně mimořádná kalamita, kterou zaznamenaly všechny sdělovací prostředky, zaznamenala ji celá česká veřejnost, pomoc těmto obcím poskytnuta nebude. Pevně doufám, že pomoc v případě živelních katastrof nebude podmíněna skupenstvím, zda to bude v kapalné, nebo krystalické podobě.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. Poslední interpelaci na premiéra tady mám interpelaci Miroslava Váni ve věci postoje vlády ke starobním důchodcům. Takže bych ho požádal, aby ji přednesl.
Poslanec Miroslav Váňa: Vážený nepřítomný pane premiére, chci se v rámci své interpelace vás ve vaší nepřítomnosti zeptat, jak se vy a vaše vláda zachováte ke starobním důchodcům. Proč je vzpomínám a proč o nich hovořím? Možná i proto, že je to množina lidí, která přesahuje hranici 2 mil. korun. Povětšinou důchodci, starobní důchodci, se pohybují se svým příjmem pod hranicí 10 tisíc korun. Bohužel jsme od revoluce 20 let a dožíváme se smutné pravdy. V roce 1989 a 1990 poměr mezi průměrnou mzdou a průměrným důchodem byl 50 %, česky řečeno průměrný český důchodce měl svůj důchod v hranici 1/2 průměrného příjmu.***