(17.10 hodin)
(pokračuje Liška)
Jednak si myslím, že je nutné aby poté, co v prvním kvartálu se ukáží ekonomické výsledky, hospodářské výsledky naší ekonomiky, kdy zjistíme, zdali prognóza, se kterou operujeme při sestavování tohoto rozpočtu, sedí, a pokud se ukáže, že tam i v řádu desetin existuje prostor, aby došlo v první řadě k napravení tohoto podle mě největšího bolestivého místa vašeho návrhu rozpočtu, aby v prvním čtvrtletí došlo k nápravě, pokud to naše ekonomická situace umožní, k nápravě mezd učitelů a státních zaměstnanců, policistů, hasičů, ale mluvím zde především za učitele, protože si myslím, že je to potřeba udělat. To znamená tři měsíce.
A já prosím - vím, že už nemůžeme v tomto čtení načítat žádná doprovodná usnesení; kdyby to šlo z hlediska procedury této Sněmovny, tak bych to udělal. Navíc vím, ani v případě, že by to prošlo, že by to pro vládu nebylo závazné, ale myslím si, že takhle, když si to říkáme tváří v tvář, tak že to budete brát, pane ministře prostřednictvím pana předsedajícího, pane ministře Janoto, stejně vážně, jako by to bylo usnesení této Sněmovny, protože se jedná o 200 tis. lidí, kteří nás teď sledují. A myslím si, že oni jsou možná ještě tři měsíce ochotni toto snášet, ale v případě, že zjistí, že naše ekonomika se vyvíjí lépe, než stálo ve vaší prognóze, tak budou právem čekat, a já je v tu chvíli podpořím, aby došlo k nápravě.
A potom je tady druhá cesta, jak toto zlepšit. Jako poslanec a jako bývalý ministr školství vím, že debata o tak vážných věcech, jako je naše vzdělanost, jako je naše věda a jako je financování těchto nezbytných oblastí, se vede vždycky, až když sedí oni hráči pokeru u stolu, a to je špatně! To je špatně. A přes mnohé pokusy na levici i na pravici několika z těch, kdo to berou vážně, aby tato debata probíhala celý rok, tak nakonec k tomu nikdy nedojde, protože vždycky je potřeba řešit něco jiného.
A proto si myslím a žádám vás tímto o podporu návrhu, který předložíme, zákona o rozpočtových pravidlech, abychom se přiblížili civilizovaným zemí, které dávají ze státního rozpočtu, z veřejných prostředků nějakých 13 % průměrně v EU na oblast vzdělávání. V ČR je to 9,6! Tento rozdíl dělá řádově nějakých několik jednotek miliard korun. Ale myslím si, že existuje cesta, jak přimět vládu a ministra financí legislativní cestou, aby při sestavování rozpočtu zohlednili určité oblasti politiky tak, aby od počátku na ně bylo myšleno, a nikoliv aby skončili vždycky až v posledním kole této hry. Já o této možnosti budu s panem ministrem hovořit, požádám jej, abychom tuto cestu hledali, protože si myslím, že je možné se k jedenácti dvanácti procentům přiblížit.
A dovolím si říct ještě jednu věc. Jsem přesvědčen, že to šlo i teď, ale vidím, že naše čtyři hlasy ve Sněmovně, které můžou zvrátit tuto jednotlivost, ale zároveň mají nést odpovědnost za celý návrh rozpočtu po celý rok, tak upřednostní to, co bude nést většina této Sněmovny, protože je to odpovědnější vůči lidem, kteří jsou mimo zdi této budovy.
Když se podívám na místa, odkud je možné brát. Souhlasím se sociální demokracií, že je to právě... (Předsedající mpř. Kasal omylem vypnul řečníkovi mikrofon: Promiňte!) Nebylo to nic politického, pane předsedající? (Ne, vůbec ne!)
Souhlasím se sociální demokracií... Možná jste chtěl, abych to zopakoval ještě jednou. A souhlasím se sociální demokracií v tom, a rád, že existují místa v tomto návrhu státního rozpočtu, která jsou evidentně vystlána lépe než jiná. Je to Státní fond dopravní infrastruktury. A protože znám podrobně jeho strukturu, vidím, že nebude moci profinancovat objem prostředků, které jsou tam navrženy. Zatímco by vláda měla uvažovat v perspektivě toho, jaká konkrétní opatření pro zabránění plýtvání v této oblasti, kde se plýtvá ze všeho úplně nejvíc, by mohla přinést kýžené prostředky, tak namísto toho ustoupila a krátila plošně i jinde, a to zvláště ve vzdělávání. Jediná země, která kromě těch, které stojí před státním bankrotem, jako je Lotyšsko a Maďarsko, která přistupuje k tak hlubokému zásahu do platů státních zaměstnanců, je Česká republika. Německo 1 %. Nizozemí také podobně; tam je myslím kolektivní smlouva až do roku 2010. Slovensko 1,5 %. A to nejsou procenta, která jdou do minusu, nýbrž to je růst, navyšování, které nepokryje asi inflaci, ale znamená velmi důležitý politický moment. Přesto vláda, přestože jsme na to upozorňovali již při schvalování onoho Janotova balíčku, přestože jsme pro něj hlasovali a přestože jsme řekli, že budeme o tomto dále jednat, ukázalo se, že odpovědnost za toto vláda převzít nechce a ani většina Sněmovny.
Mně je líto velmi postoje ODS, která jinak deklaruje, že stojí na straně vzdělávání, ale kdo jiný než učitelé garantují vzdělávání dětí? Posíláme tam děti na osm hodin, na šest hodin denně, svěřujeme je těmto lidem, a nejsme ochotni je zaplatit. A to je podle mě velká politická chyba. Tento postoj, věřím, že nesklidí potlesk ani na levici, ani na pravici, protože to může být jeden jediný hlas, který z tohoto středu Sněmovny může rozhodnout o tomto pozměňovacím návrhu. Ale já přesto odpovědně říkám, že ti z vás na levici, kdo nejsou ochotni nést odpovědnost za celý tento rozpočet, za to, že se neocitneme v rozpočtovém provizoriu, tak nejste partneři! A proto se přikloníme na stranu těch partnerů, kteří odpovědnost cítí o něco větší, a to je postoj zelených. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Liškovi. Tři faktické poznámky: pan poslanec Kováčik, paní poslankyně Bohdalová a pan poslanec Kalousek.
Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Pane předsedající, paní a pánové, odmítám zařazování České republiky do necivilizovaných zemí, jak tady zaznělo v projevu předřečníka, a chtěl bych se znovu ohradit proti tomu, aby se komunistům vyčítal postoj ke státnímu rozpočtu! Byly to právě platy učitelů, byly to právě sociální služby, byly to právě problémy s dotacemi zemědělcům, které nás v prvním čtení tohoto návrhu zákona vedly k tomu, že jsme navrhli vrácení k přepracování, aby se tyto rozhodující chyby, které jsme tam viděli, mohly také napravit. Mohli jsme si odpustit toto přetahování!
Odmítám dělení těch, kdo říkáme, že nepodpoříme rozpočet, na ty ctihodné poslance a poslankyně za ODS, kteří se demokraticky rozhodli nesouhlasit se státním rozpočtem, a na darebáky komunisty, kteří odmítají nést politickou zodpovědnost za něco, co nevařili. Tu kaši jste vařili bez nás! Keď ste si ju navarili, tak si ju aj zjeste! (Potlesk poslanců KSČM.)
Místopředseda PSP Jan Kasal: To byl pan poslanec Kováčik, nyní paní poslankyně Bohdalová s faktickou poznámkou.
Poslankyně Vlasta Bohdalová: Je mi velmi líto, že kolega Liška vytrval dlouho za řečništěm, ale už nevytrval ve sněmovně, protože mluvil dlouho, mluvil krásně, ale nemluvil pravdu. Jako bývalý ministr školství musí vědět, že tato Sněmovna nechce navýšit platy učitelů, chce pouze dorovnat jejich propad. To je účelem našeho návrhu.
Chtěla bych znovu všem, kteří ještě vydrželi nás sledovat, sdělit: Strana zelených vám oznámila, že nepodpoří návrhy, které zlepší postavení lidí, kteří se živí každodenní prací ve státní sféře. Nejenom učitele, ale i policii, požárníky a další! (Potlesk poslanců ČSSD.)
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji paní poslankyni Bohdalové. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Miroslav Kalousek.
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Pokusím se být velice stručný. Samozřejmě si vážím odpovědného stanoviska pana předsedy Lišky, nicméně je potřeba říci, že zákonem o státním rozpočtu se příjmy i výdaje schvalují zvlášť. To znamená dojde-li v následujícím období, on hovořil o třech měsících, k lepšímu než předpokládanému vývoji ekonomiky, tak vyšší příjmy, do kterých se to promítne, budou použity na snížení salda, rozhodně ne na navýšení jakýchkoliv výdajů, protože ty jsou zákonem fixovány, včetně závazných ukazatelů.
Pokud to pan předseda Liška věděl, pak řekl sice líbivé, ale vědomě velmi plané gesto. Pokud to nevěděl, tak teď už to snad ví, ale v každém případě by asi nebylo fér vzkazovat příslušným profesním skupinám, že po třech měsících mohou s něčím počítat. Nemohou! Zákon to neumožňuje! ***