(16.50 hodin)
Poslanec Jeroným Tejc: Děkuji paní ministryni a jenom prostřednictvím předsedajícího k panu poslanci Langerovi. My jsme přece nezpochybňovali to, že děkan či rektor má či nemá právo být členem politické strany. To je přirozené a jistě nikdo nikomu nebrání, aby byl členem politické strany. Jen jsme poukazovali na to, jestli je, nebo není vhodné, aby člověk, který je poslancem, tedy zastupuje moc zákonodárnou, byl zároveň děkanem nebo rektorem nějaké tzv. nezávislé vysoké školy. To je rozdíl a myslím si, že to je poměrně zásadní rozdíl.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: S faktickou poznámkou se přihlásil sice pan poslanec Votava, ale přednostní právo jsem udělil ještě před faktickou poznámkou paní ministryni školství Miroslavě Kopicové. Paní ministryně, máte slovo. Pak faktická poznámka pana kolegy Votavy. Prosím, paní ministryně, máte slovo.
Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy vlády ČR Miroslava Kopicová Děkuji, pane předsedající. Vážené dámy, paní poslankyně, páni poslanci, milé kolegyně, pane premiére, já chápu návrh, se kterým přišel pan profesor Ohlídal, chápu i důvody, které ho k tomu vedly, a musím říct, že jeho důvody jsou také shodné s tím, jakými motivy se řídím já při svých krocích. Samozřejmě že všichni chceme, aby tam, kde je podvod, byl podvod řešen. A každé podvodné získání titulu je prostě podvod a musíme ho vyřešit. Ale chtěla bych upozornit na to, že velmi vážně a velmi silně pracujeme na novém vysokoškolském zákoně. Je na stole Bílá kniha, na niž může být mnoho názorů, a proto jsem pozvala nezávislé odborníky z OECD. Dostala jsem před několika dny anglickou verzi jejich stanoviska k naší Bílé knize, která byla diskutována za přítomnosti všech rozhodujících představitelů akademické obce v Lichtenštejnském paláci před několika týdny. V tuto chvíli zpracováváme redakci českého překladu a v několika dnech uvidíte toto stanovisko na našich webových stránkách a představíme ho veřejnosti.
Je mnoho věcí, které jsou v Bílé knize potvrzeny. Je celá řada věcí, které budou pravděpodobně řešeny a uchopeny jinak, nebo budou nová témata, která řešíme. Ukazuje se, že základním problémem našich vysokých škol je nutnost diverzifikovat a pravděpodobně také zredukovat vysoké školy. Budeme muset přistoupit k tomu, že bude jasné, kdo je výzkumná vysoká škola, která vysoká škola je ta, která je učící, ale budeme také muset jasně říci, že některé vysoké školy jsou zkrátka vysokými školami praktickými, které slouží potřebám regionů a zaměstnavatelů a které budou vychovávat bakaláře. Máme k tomu celou řadu důvodů, například i těch, že nejsme schopni ufinancovat v objemu, v jakém dnes chodí mladí lidé na vysoké školy v letošním roce a v těchto letech; je to kolem 70 % daného ročníku. To samozřejmě vůbec není možné a ani neočekáváme, že všichni mají na to, aby měli nejvyšší kvalifikaci.
Já to říkám tak dlouze proto, že se z tohoto důvodu domnívám, že v těchto praktických vysokých školách může být i důvod pro to, aby je nevedli akademici, ale aby je vedl nějaký vynikající odborník z praxe. A to si myslím, že se také v některých případech bude i dít.
Samozřejmě to, o čem se teď bavíme skutečně do hloubky, tak se snažíme, aby věci spolu korespondovaly. Já přece vím, že neschválíme pod mým vedením nový vysokoškolský zákon, ale připravujeme jej tak, aby byl všem srozumitelný, aby byl vydiskutovaný, aby měl logiku a aby tam, kde můžeme mít z politického spektra různé názory, aby byl ve variantách. Samozřejmě v tom také řešíme otázku řízení vysokých škol, jak mají být konstituovány do budoucna správní rady. Nebude to jednoduchý způsob, jaký se zdál zpočátku, ale bude to pravděpodobně některá z praxí, které jsou v okolních zemích. Myslím to, jak se budou generovat členové správních rad. V souvislosti s tím budeme také řešit pravomoci akademických senátů. Není možné, aby byla do budoucna nevyvážená pravomoc a zodpovědnost. Teď to nebudu rozvádět, toto není fórum, kde se máme bavit do detailů, ale chci říct, že to jsou všechno otázky, které řešíme, a řešíme je velmi vážně.
Pokud se týká odebírání titulů, mám informaci, že již je seznam lidí, kteří jsou prvními adepty na odebrání titulu. Čekám každým dnem zprávu od pana rektora a jistě k tomuto kroku přistoupím. Pak se ukáže, zda budou, či nebudou tyto cesty průchodné, a můžeme se k nim vrátit, ale já musím vycházet z právního rozboru svých právníků, jejichž je to první zodpovědnost. A tento výklad byl učiněn. Nechala jsem si ho zoponovat řadou jiných právníků a podle tohoto výkladu tedy postupujeme.
Chtěla bych v této souvislosti říct ještě jednu věc. Několikrát tu bylo zmíněno mé jméno. Já vás ujišťuji, že jsem z toho neměla ani radost, protože mi bylo jasné, že bude zase nějakým způsobem zpochybňována volba děkana. Ale chci vás zároveň ujistit, že přestože pan rektor vede komisi, která bude doporučovat, a nakonec on bude odnímat tituly, přestože on je z jiné politické strany, mě nikdy ani nenapadlo zpochybňovat jeho profesionální čest. A to, že je tato dvojice vyvážená, to jsem si řekla, že je vlastně možná na dobro věci, ale popravdě řečeno jsem to nějak zvlášť neposuzovala. Pro mě je důležité, jak se budou chovat a jaké kroky podniknou. Už jsem řekla, čekám v nejbližších dnech oznámení jmen, kterým budou tituly odebrány. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní ministryni Miroslavě Kopicové. Ještě faktická poznámka pana poslance Votavy, poté pana poslance Karla Šplíchala a pak se konečně dostane na kolegu Ohlídala. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, k panu kolegovi Langerovi vaším prostřednictvím. Nebylo nejmenším úmyslem mého vystoupení, abych urazil pana poslance Pospíšila. V žádném případě taková urážka z mých úst nezazněla! Ani žádná politická proklamace nezazněla! Já jsem pouze chtěl odpovědět na otázku, kterou jsem položil, protože pan děkan Pospíšil se zároveň považuje za krizového manažera a já si myslím, že krizový manažer, to není práce na dvě tři čtyři hodiny denně, to je práce minimálně na deset hodin denně. Sám jsem přišel do Poslanecké sněmovny z pozice manažera, tak vím, co to obnáší. Proto jsem se ptal a docela bych rád, aby mi odpověděl, jak to řeší v tomto případě. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. S faktickou poznámkou pan poslanec Karel Šplíchal, poté s faktickou poznámkou pan poslanec Jiří Pospíšil. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Karel Šplíchal: Dámy a pánové, já se obávám že tady se zúžil celý problém na diskusi o plzeňské Právnické fakultě. Já si myslím, že je to o školství jako takovém. Paní ministryně je příjemná a slušná paní, která říká, že se připravuje nový vysokoškolský zákon. Já jsem tady před časem říkal, jak na tom vlastně jsme. My všichni jsme byli u toho, když jsme jaksi zahrabali naše učňovské školství, byli jsme tady u toho, kdy divokým způsobem narostly vysoké školy. A já bych nezkoušel pana poslance Pospíšila, nebo jenom jeho. Na jeho místě, kdybych vystupoval, tak mluvím o principu vůbec a o funkčnosti takové školy. To je naprosto základní. ***