(12.10 hodin)
(pokračuje Nečas)
Další změnu daně z právnických osob jste provedli v letech 2003 až 2006, kdy celkově poklesla daňová sazba z 31 na 24 %. Poklesla celková výše vybraných daní z právnických osob? Nikoliv. Vzrostla poměrně výrazně. Čili ten výpadek, který je v letošním roce, je jednoznačně dán nikoliv snížením daňové sazby, ale je dán ekonomickým poklesem a prostě tím, že drtivá většina firem je buď ve ztrátě, nebo má nulový zisk. A ztrátu nebo nulový zisk je úplně jedno, zda zdaňujete 20procentní daňovou sazbou, nebo 30procentní daňovou sazbou. Takže tady velmi prosím, aby elementární ekonomické skutečnosti byly brány v potaz a nebyly ignorovány.
Co se týče velmi zásadní věci, kterou se tady pokoušeli řečníci z řad sociální demokracie bagatelizovat, to je špatný propočet dopadu na státní rozpočet z tohoto návrhu. Musela na to tady v zastoupení upozornit paní ministryně a přečíst informace z Ministerstva práce a sociálních věcí. To, dámy a pánové ze sociální demokracie, není chybička, která se vloudila. A každého prosím, kdo má na mobilním telefonu kalkulačku, případně ty, kteří to budou sledovat v televizi, aby si to propočítali. To nebyla chybička, co udělali sociální demokraté. Sociální demokraté totiž úplně v tom výpočtu zapomněli na invalidní důchodce. A každý si to může propočítat, vynásobit si 2,1 milionu starobních důchodců krát 2400 korun, že to dává tu částku zhruba, včetně důchodců placených z Ministerstva obrany, financí a vnitra, 5,1 miliardy korun. Až pak si všimli možná, ale neopravili to v textu, že jsou tady invalidní důchodci. A pak když si to opravdu propočítáte, zhruba 2,7 milionu důchodců celkem krát 2,4 plus ony tři resorty podle služebního zákona, dostanete se k částce 6,85 miliardy korun.
Tomu vy říkáte chybička se vloudila? Chybička se vloudila - zapomenout na invalidní důchodce? Já myslím, že to je klasický případ, jak bačují sociální demokraté se státním rozpočtem. Miliarda sem, miliarda tam, 600 tisíc lidí sem, 600 tisíc lidí tam. (Potlesk zprava.) Já doufám, že po tomto jim svěřit opravdu vládu, tak to bychom se dočkali čísel.
Za další. Chybička se vloudila i v tom, že se zvýší tímto návrhem deficit státního rozpočtu? Copak nemají ve svých řadách sociální demokraté lidi, kteří pracují v rozpočtovém výboru, kteří dokonce byli ministry financí? To je nechaly tyto funkce naprosto nepolíbené, že nevědí, že podle metodiky ESA 95 jednorázové ojedinělé příjmy nejsou započítávány podle této metodiky do příjmů státního rozpočtu? Jinými slovy, celé toto údajné zvýšení důchodů jde kompletně na vrub zvýšení státního dluhu? Opět o tyto částky se prostě zvýší státní dluh. Jestli je státní dluh vyšší o 6 miliard, nebo 6,9 miliardy, ano, nebo ne, opět je vám to zřejmě jedno.
Musím zdůraznit jednu věc, která tady zazněla. Není jaksi mimo mísu takzvaně strašit Maďarskem nebo Lotyšskem. Čím začala krize veřejných financí, která vedla k nucenosti půjček v Maďarsku? Byly to kroky vlády socialisty premiéra Gyurcsanye, jak se sám přiznal na jednání svého stranického orgánu, a dá se totéž říct i na adresu českých socialistů, lhali ráno, lhali v poledne, lhali i večer. Jedno z klíčových populistických opatření, které zavedli, aby vyhráli volby, byly - dámy a pánové, hádejte co - třinácté důchody. Třinácté důchody poté, co Evropská komise a Mezinárodní měnový fond podmínily svou finanční pomoc a půjčku, aby vůbec Maďarskou nezkolabovalo, hádejte, co byl první požadavek a co první museli zrušit maďarští socialisté. Třinácté důchody.
Takže je evidentně vidět, kam tento vlak jménem Česká republika chtějí posadit sociální demokraté těmito návrhy. Chtějí ho posadit na trať, která vede na nádraží, které se jmenuje státní bankrot. A když je státní bankrot, tak se nejenže nezvyšují penze, ty penze se snižují. Čili každý, kdo to myslí s českými penzisty dobře, tomu bude záležet na stabilních veřejných financích, aby důchody bylo z čeho financovat, aby se důchody nesnižovaly, aby se mohly valorizovat, a proto bude dělat pouze rozumné kroky, které nezvyšují deficit veřejných financí, a bude dělat pouze kroky, které deficity veřejných financí pouze snižují. A tento krok, který dělá sociální demokracie, je krok pro zvýšení deficitu, je to krok proti lidem, je to krok, který je sobecký vůči důchodcům, který nemyslí na jejich budoucnost, a zodpovědná Sněmovna tento návrh zamítne! (Tleská pravá část jednacího sálu.)
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Petru Nečasovi. Nyní vystoupí pan poslanec Opálka a připraví se pan poslanec Škromach.
Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane místopředsedo. Vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, dovolte i mně, abych se velmi stručně za klub KSČM k této problematice vyjádřil. Než tak ale učiním, chtěl bych konstatovat, že z důchodů jsme se dostali dokonce na příjmy rodin s dětmi a bylo nám oznámeno, že pomoc je směrována především k pomoci snížení daní cestou daňových odpočtů a že s jedním dítětem do čtrnácti tisíc, s dvěma do devatenácti a s třemi nad dvacet tři tisíc jsou v podstatě od daní tyto rodiny osvobozeny. To zní docela dobře. Problém je v tom, že dvě třetiny občanů České republiky jsou pod příjmem průměrným, a to je ten nastavený příjem na dvacet tři tisíc, a že vlastně většina těch rodin ani nemá možnost využít celou tu pomoc státu, protože nemá tak velký příjem, aby si celou tu částku mohla na přilepšenou pro tu rodinu vybrat. A tak ta cesta z té přímé dotace konkrétní absolutní částkou, která byla vždy pro každého stejná, se vlastně udělala tak, že ten, kdo má větší příjem, dostane od státu více, a ten, kdo má menší, má vlastně méně, protože si nemůže odpočítat. Tak to jenom mimo ten důchod na dopřesnění.
Jinak k meritu věci. Máme na stole v tomto volebním období třetí podobný návrh zákona. Konstatuji, že u těch dvou předchozích jsme byli jako KSČM poslanci spolupředkladateli, tentokrát je to samostatný návrh klubu ČSSD. Přesto konstatuji, že nemáme s tímto návrhem problém, i když rozumím tomu, co zde bylo řečeno o státním rozpočtu a důchodovém účtu. Konstatuji však, že tato částka, a bylo to tu zmíněno, snad podtrhuji, nejde z důchodového pojištění, ale v rámci státní sociální podpory, čili z jiných prostředků.
Mě však zaráží to a málokdo si toho asi všímá, že docházíme přesně do toho bodu, kdy se konstatuje, že peníze došly a není co rozdělovat. To je vlastně ten cíl, o kterém jsem hovořil při projednávání druhého čtení státního rozpočtu, kdy jde o to, aby se očesaly příjmy co nejvíce v rámci spravedlnosti a různých jiných hesel, a pak už není co rozdělovat a končí funkce sociálního státu. V rodině, pokud si chcete něco koupit, tak se musíte snažit, aby ta rodina měla větší příjmy. A taktéž by to mělo být u státu. Bohužel tady je trend jiný. Stát chce rozhodovat co nejméně, chce přerozdělovat co nejméně, tudíž chce vyjít i těm potřebným co nejméně, a přenáší to břímě na každého jednotlivce, případně domácnost či rodinu. Ovšem tam, kde jsou nízké příjmy, protože ten stát ty příjmy zajišťuje i nevalorizací minimálních mezd a z toho potom samozřejmě se vypočítávají důchody, z těchto příjmů, tak neumožňuje těm jednotlivcům, aby se o sebe postarali. Možná cestou více pracovních úvazků, ale to v době vysoké nezaměstnanosti je docela problém.
Dnešní diskuse tedy ukazuje, že potřební v České republice se mají mít na pozoru a že to nebudou mít lehké. Vše se bude tedy řešit podle možností státu, aniž by se stát staral o to, aby ty možnosti byly lepší. Neřeší se zajištění příjmů, řeší se jenom omezování výdajů.
Já bych na tu vaši obhajobu, co se týká pravé strany politického spektra, tu zásadovou obhajobu státních financí chtěl připomenout: proč jste tak, vážení kolegové, zásadově nevystupovali, když jste v době, kdy důchodový účet byl v přebytcích, rozdělovali tyto peníze na svoje dary do svých volebních obvodů, tzv. dělení medvěda? Vzpomeňte si, kolik peněz takto bylo ve druhém čtení načítáno z nemocenského pojištění a z důchodového pojištění. ***