(10.00 hodin)
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane poslanče. S faktickou poznámkou pan poslanec Hanuš. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poté pan poslanec Prosek.
Poslanec Jiří Hanuš: Mě vyprovokoval předřečník. Já bych chtěl říci, že Česká republika vyváží minimálně 2 mil. tun obilí někam jinam, takže možnosti v zemědělství jsou v tomto směru poměrně veliké.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane poslanče. Nyní vystoupí s řádnou přihláškou pan poslanec Prosek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Zdeněk Prosek: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, milé dámy, vážení pánové, milí členové vlády, kdybychom se chtěli vrátit k tomu původnímu smyslu a účelu, proč se hovoří o využívání biopaliv, tak se musíme vrátit k debatě o účelnosti boje proti změnám klimatu, musíme vést diskusi o tom, do jaké míry a jak vlastně lidská činnost ovlivňuje globální klima, jaký vliv má snižování emisí CO2 z lidské činnosti. Obecně se dá říci, že odborná veřejnost si postupně uvědomuje složitost odpovědí na tyto otázky a neschopnost na ně jednoznačně odpovědět i nepřesnost všech možných modelů vývoje globálního klimatu.
Já samozřejmě nechci zahajovat diskusi na toto téma. Dovolte mi ale upozornit jenom na dvě věci, které pokládám v té debatě za zásadní. Za prvé. Není pravda, jak tu některý z kolegů poslanců řekl, že si nekonkuruje zemědělská výroba plodin určených pro potravinářskou produkci s výrobou plodin určených pro výrobu biopaliv. I kdyby nebylo dotací, které preferují výrobu biopaliv, tak přece si nutně konkurují, protože jeden z mála fyzikálně omezených zdrojů je přece výměra půdy, respektive zemské pevniny, čili z logiky věci si vždycky budou konkurovat plodiny pro energetiku a plodiny pro potravinářský průmysl. To je jeden argument.
A ten druhý argument, který pokládám rovněž za zcela nezpochybnitelný a zásadní, spočívá v pojmu energetická návratnost. Energetická návratnost je bezrozměrný koeficient, který určuje poměr energie vynaložené k energii získané. Já jenom připomínám, že zatímco u fosilních paliv, která jsou ve výhodných podmínkách těžby, dosahuje ten koeficient hodnoty 100, to znamená, že získáme stokrát více energie při těžbě a zpracování například surové ropy, než kolik získáme vlastní výrobou po úpravě, tak u jiných alternativních zdrojů už se pohybuje ten koeficient energetické návratnosti kolem 5 a u biopaliv ze všech obnovitelných zdrojů je tento koeficient nejhorší a pohybuje se kolem 1 a také méně než 1. To znamená, že na jednotku energie získanou z produkce biopaliv musíme vynaložit více energie, než kolik jí získáme!
Já prosím, aby každého, kdo má zdravý selský rozum, tato čísla nenechávala chladnými. Děkuji vám za pozornost.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane poslanče. Ještě jednou s faktickou poznámkou pan poslanec Hanuš. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jiří Hanuš: Děkuji. Já si nemohu odpustit, souhlasím s druhou částí, co říkal tady pan kolega, že energetická bilance je u biopaliv víceméně záporná, ale pokud se týká konkurence toho, co vypěstujeme vůči potravinářskému a nepotravinářskému využití, tak si myslím, že tady můžeme být bez obav, protože naší zemědělci nevědí, co s produkcí, protože pro potraviny a pro krmné účely spotřebujeme podstatně méně, než jsme dneska schopni vypěstovat. A je tady poslední problém. A to je, za jakou cenu vyrábíme paliva. A tady, pokud se budeme pohybovat u nás doma, tak samozřejmě biolíh, jeho výrobní cena je někde jinde než třeba vyrábí Brazílie.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane poslanče. Další přihlášky do obecné rozpravy nemám, proto obecnou rozpravu končím. Táži se na závěrečná slova. Pan ministr, pan zpravodaj? Pan ministr chce. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Ministr životního prostředí vlády ČR Jan Dusík Děkuji, pane předsedo. Myslím, že můžu být velmi stručný. Debata proběhla a bude pokračovat v rámci dalšího projednávání včetně toho semináře, do kterého samozřejmě vláda a Ministerstvo životního prostředí přinese potřebná data a vyhodnocení těch faktorů, o kterých se bavíme, to znamená rovnováhy mezi technickým potenciálem vozidel, požadavky na životní prostředí a ochranu klimatu, kapacitami výroby, které jsou jistě významným, ovšem ne jediným kritériem, a konečně i požadavky na energetickou bezpečnost, která v tomto hraje roli. Naším cílem je jediné - najít vlastně rovnováhu mezi těmito jednotlivými faktory a to je také předmětem toho vládního návrhu, který vznikal v široké konzultaci ministerstev v rámci takzvané skupiny Biopaliva, což je dlouhodobá platforma zúčastněných aktérů včetně soukromé sféry, kde se o těchto tématech diskutuje.
Takže já děkuji za diskusi a těším se na pokračování a věřím, že bude možné tento zákon v co nejbližší době schválit. Díky.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane ministře. Táži se pana zpravodaje. Pan zpravodaj nechce vystoupit. Jelikož bylo vzneseno veto, budeme se zabývat návrhem na přikázání výborům. V rozpravě zazněl ještě návrh na přikázání zemědělskému výboru. To přednesl pan poslanec Papež a taktéž navrhl zkrátit lhůtu na 30 dnů. Takže se budeme tedy zabývat tímto hlasováním.
Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro životní prostředí.
Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s návrhem, aby předložený návrh byl přikázán k projednání výboru pro životní prostředí, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
V hlasování pořadové číslo 97 z přihlášených 144 poslankyň a poslanců pro návrh 110, proti 5. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán výboru pro životní prostředí.
Dále budeme hlasovat o návrhu pana poslance Papeže, aby tuto předlohu projednal zemědělský výbor.
Kdo s tímto souhlasí, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
V hlasování pořadové číslo 98 z přihlášených 146 poslankyň a poslanců pro návrh 117, proti 1. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán zemědělskému výboru.
Zbývá nám poslední hlasování a to je zkrácení lhůty k projednání na 30 dnů.
Zahajuji hlasování. Kdo s tímto návrhem souhlasí, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
V hlasování pořadové číslo 99 z přihlášených 146 poslankyň a poslanců pro návrh 113, proti 4. Konstatuji, že byla lhůta zkrácena na 30 dnů.
Takže konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro životní prostředí a zemědělskému výboru a lhůta byla zkrácena na 30 dnů, lhůta k projednání. Tím jsme vyčerpali všechny návrhy. Končím bod č. 33. ***